A oferta da viúva
(Mc 12.41-44)
1Enquanto estava no templo, observava os ricos a porem as ofertas na caixa das ofertas. 2Em certo momento, apareceu uma viúva pobre que deitou nela duas pequenas moedas. 3Jesus disse: “É realmente como vos digo: aquela pobre viúva foi quem deu mais! 4De facto, todos eles ofereceram um pouco da sua abundância, mas ela deu todo o dinheiro que lhe restava.”
Sinais do fim do tempo
(Mt 24.1-22; Mc 13.1-20)
5Alguns dos discípulos começaram a falar-lhe acerca da bela construção que era o templo e das dádivas comemorativas que ornamentavam os seus muros. 6Jesus, porém, disse-lhes: “Isto que estão a ver, virá o tempo em que não ficará pedra sobre pedra que não seja derrubada.”
7Eles perguntaram-lhe: “Mestre! Quando será? Haverá algum sinal que o anuncie?”
8Jesus respondeu: “Cuidado! Que ninguém vos engane. Porque virão muitos apresentando-se em meu nome como sendo o Cristo e dizendo: ‘Chegou a hora!’ Não lhes deem crédito! 9Quando ouvirem falar em guerras e insurreições, que o pânico não se apodere de vocês. De facto, estas coisas têm de acontecer, mas o fim não chegará imediatamente. 10As nações levantar-se-ão umas contra as outras e reino contra reino. 11E haverá grandes terramotos e fomes em muitos sítios e epidemias, e ver-se-ão grandes sinais vindos dos céus.
12Mas, antes disto tudo, prender-vos-ão e perseguir-vos-ão. Levar-vos-ão às sinagogas e prisões e conduzir-vos-ão à presença de reis e governantes por causa do meu nome. 13Isto servir-vos-á para darem testemunho. 14Portanto, ponham isto nos vossos corações: não se preocupem com a vossa defesa, 15porque vos darei as palavras e sabedoria a que nenhum dos vossos inimigos poderá resistir nem refutar.
16Mesmo aqueles que vos são mais próximos, os vossos pais, irmãos, parentes e amigos, vos entregarão; farão morrer alguns de vocês. 17E todos vos odiarão por serem meus e por causa do meu nome. 18Mas nem um único cabelo da vossa cabeça cairá. 19Se permanecerem firmes, salvarão as vossas almas.
20Mas, quando virem Jerusalém cercada por exércitos, saberão que chegou a hora da sua destruição. 21Então aqueles que estiverem na Judeia fujam para as montanhas! Quem estiver em Jerusalém trate de fugir e quem estiver fora da cidade não tente voltar. 22Porque aqueles serão os dias do juízo de Deus, em que as Escrituras serão totalmente cumpridas. 23Ai das grávidas e das que amamentarem naqueles dias! Porque haverá grande angústia nesta nação e cólera sobre este povo. 24Serão brutalmente mortos ou enviados como exilados e cativos para todas as nações do mundo. E Jerusalém será conquistada e pisada pelos gentios, até que se cumpra o tempo destes.
Jesus fala do seu regresso
(Mt 24.23-35; Mc 13.21-31)
25Haverá então sinais no Sol, Lua e estrelas. Aqui na Terra as nações andarão perturbadas e perplexas com o rugir dos mares e com estranhas marés. 26A coragem de muitos ficará enfraquecida ao verem o destino terrível que se aproxima da Terra, porque as forças que suportam o universo serão sacudidas. 27E então os povos da Terra verão o Filho do Homem, vindo numa nuvem com poder e grande glória. 28Quando todas estas coisas começarem a acontecer, ergam o olhar e levantem a cabeça, porque a vossa salvação está próxima!”
29E deu-lhes esta parábola: “Reparem nas figueiras ou em quaisquer outras árvores. 30Quando rebentam as folhas, não é preciso que vos digam que o verão está perto. 31E quando virem acontecer estas coisas que vos contei, podem estar certos de que o reino de Deus está próximo. 32É realmente como vos digo: esta geração não passará sem que todas estas coisas aconteçam. 33O céu e a Terra desaparecerão, mas as minhas palavras permanecem para sempre.
Vigiem!
(Mt 24.36-51; Mc 13.32-37)
34Vigiem, para que a minha vinda súbita não vos apanhe desprevenidos! Que esse dia não vos encontre vivendo descuidados, obcecados com a comida e a bebida e com os problemas desta vida! 35Pois ele virá como uma armadilha sobre toda a Terra. 36Mantenham uma vigilância constante e orem para que cheguem firmes à presença do Filho do Homem sem ter de passar por estes horrores.”
37Durante o dia Jesus ia ao templo ensinar, voltando ao monte, conhecido como monte das Oliveiras, para aí passar a noite. 38E as multidões começavam a juntar-se logo pela manhã para o ouvir.
Chudá vdova dává vše, co má
1Ježíš pozoroval, jak zámožní lidé vhazují peníze do chrámové pokladny. 2Přišla také jedna chudá vdova a vhodila tam dvě nepatrné mince. 3Ježíš k tomu poznamenal: „Tato chudá vdova dala vlastně více než kterýkoliv z těch boháčů. 4Ti darovali jen to, co mohli snadno postrádat, ale ta žena obětovala všechny své peníze, vše, co měla na živobytí.“
Ježíš vypráví o budoucnosti
5Někteří se obdivovali, z jakého pěkného kamene je chrám vystavěn a jak je nádherně vyzdoben. Ježíš ale řekl: 6„Přijdou dny, kdy ze všeho, čemu se teď obdivujete, nezůstane kámen na kameni, všechno to bude rozbořeno.“ 7Zeptali se ho: „Mistře, kdy se to stane? Budou tomu předcházet nějaká znamení?“ 8Odpověděl: „Nedejte se nikým svést. Mnozí přijdou a budou se prohlašovat za Mesiáše. Budou říkat: ‚Čas se naplnil.‘ Ale nevěřte jim. 9Až uslyšíte o různých válkách a povstáních, neděste se. To vše musí přijít, ale ještě to nebude konec světa.“ 10A dodal: „Znepřátelí se národy i státy. 11Budou velká zemětřesení a z různých stran přijdou zprávy o hladu, nakažlivých nemocech, hrůzách a nezvyklých úkazech na obloze. 12Ale než k tomu dojde, nastane ještě doba velkého pronásledování. Budou vás vláčet před soudy, vodit před krále a vladaře, uvrhnou vás do vězení, a to všechno proto, že jste uvěřili ve mne. 13To bude vaše příležitost, abyste se ke mně přiznali. 14Nepřipravujte si předem svoji obhajobu. 15Já vám v té chvíli vnuknu pravá slova i vhodné argumenty, které vaše protivníky umlčí. 16Někdy vás zradí i vlastní rodiče, sourozenci, příbuzní a přátelé. A některé z vás dokonce vydají i na smrt. 17Budete v nenávisti, protože se ke mně hlásíte. 18Ale nebojte se, ani jeden vlas z hlavy neztratíte zbytečně. 19Jen vydržte, získáte život! 20Až uvidíte, že se kolem Jeruzaléma stahují vojska, pak přišla chvíle, kdy bude zpustošen. 21Koho to zastihne v Judsku, ať uprchne do hor. Kdo bude v Jeruzalémě, ať se pokusí rychle z něho utéci, a kdo bude mimo, ať se do něho nevrací. 22To budou dny trestu a splní se vše, co o tom napsali proroci. 23Zle bude v těch dnech těhotným ženám a kojícím matkám. Velké strádání čeká tento národ, protože Boží hněv je namířen proti němu. 24Mnozí budou zabiti, mnozí odvlečeni do otroctví po celé říši; v Jeruzalémě se budou roztahovat pohané, ale i na ně nakonec dojde.
Ježíš hovoří o svém návratu
25Na konci času vyměřeného lidstvu se objeví na slunci, měsíci i hvězdách zvláštní úkazy. 26Lidé na zemi budou prožívat velikou úzkost a události se na ně budou valit jako vzedmuté moře. Smrtelný strach zachvátí celý svět. I stálost řádů ve vesmíru bude narušena. 27A tehdy uvidí přicházet Syna člověka v oblaku s královskou mocí a slávou. 28Až se to všechno začne dít, vzmužte se a hleďte vzhůru, protože vaše konečné vysvobození bude již blízko.“ 29Ještě jim to zdůraznil přirovnáním: „Všimněte si fíkovníku nebo kteréhokoliv jiného stromu. 30Když vyraší listí, sami dobře víte, že se blíží léto. 31Zrovna tak, až uvidíte všechna znamení, o kterých jsem s vámi mluvil, poznáte, že se blíží Boží království ve své plné moci. 32Říkám vám, že ještě tato generace uvidí, jak se má slova začínají plnit. 33Nebe i země jednou skončí, ale má slova nikdy neztratí svou platnost.
Ježíš vyzývá k bdělosti
34-35Dejte si na sebe pozor! Nedopusťte, aby vaše mysl byla otupena nestřídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí. Pak by vás ten den zastihl jako past, ze které nikdo nepřipravený neunikne. 36Buďte proto na stráži, modlete se, abyste unikli hrůzám, které mají přijít, a mohli nakonec obstát před Synem člověka.“ 37Ve dne učil Ježíš v chrámu a večer odcházel na Olivovou horu a zůstával tam přes noc. 38Už časně ráno přicházeli lidé do chrámu, aby mu naslouchali.
