O Livro

Apocalipse 7

O povo de Deus

1Depois vi quatro anjos que estavam nos quatro cantos da Terra, impedindo os quatro ventos de soprarem, de modo que a superfície das águas dos mares estava lisa e nem uma folha se movia nas árvores. E vi surgir do oriente um anjo que trazia o selo do Deus vivo. E gritou para os quatro anjos que tinham recebido poder para fazer grandes danos na terra e no mar: “Esperem. Não façam ainda nenhum mal, nem à terra, nem ao mar, nem a nenhuma árvore. É preciso que tenhamos antes marcado nas testas aqueles que são os servos de Deus.”

4/8 E disseram­me o número dos que foram assinalados dessa maneira: foram 144.000, das doze tribos do povo de Israel; 12.000 por cada uma das tribos: Judá, Rúben, Gad, Aser, Naftali, Manassés, Simeão, Levi, Issacar, Zebulão, José e Benjamim.

A multidão de vestes brancas

Vi a seguir uma enorme multidão, impossível de contar, de todas as nações, tribos, povos e línguas, diante do trono e do Cordeiro, com vestimentas brancas, e folhas de palmeira nas mãos. 10 E gritavam em altas vozes: “A salvação vem do nosso Deus, que está no trono, e do Cordeiro.”

11 E todos os anjos nessa altura se encontravam em volta do trono, em volta dos anciãos e dos quatro seres viventes, e inclinando­se até à terra adoraram Deus. 12 E diziam:

“Que assim seja!
Louvor e glória e sabedoria e graças e honra e poder e força
pertencem ao nosso Deus por toda a eternidade. Amém!”

13 Nessa altura um dos vinte e quatro anciãos perguntou­me: “Sabes quem são estes, que estão vestidos de branco, e donde vêm?”

14 “Não”, respondi. “Peço­te que mo digas, pois és tu quem deve sabê­lo.”

E ele disse­me: “Estes são os que vêm da grande tribulação, e que lavaram as suas roupas e as tornaram brancas no sangue do Cordeiro. 15 É por isso que aqui estão diante do trono de Deus, servindo noite e dia no seu templo. Aquele que está sentado no trono os acolherá; 16 e nunca mais terão nem fome, nem sede, e nunca mais sofrerão os ardores do Sol escaldante. 17 Porque o Cordeiro que está diante do trono será o seu pastor, que os conduzirá às fontes de água da vida. E Deus limpará as lágrimas dos seus olhos.”

Slovo na cestu

Zjevení Janovo 7

Označení a záchrana vyvolených (144 000 slouží Bohu)

1Potom jsem viděl, jak se čtyři andělé postavili do čtyř světových stran a bránili všem zhoubným vichrům, aby nezuřily na zemi, na moři ani v lesích. Tu se na východě objevil ještě jiný anděl a v ruce držel Boží pečetidlo. Volal na ty čtyři anděly, kteří mohli zadržet nebo rozpoutat všeobecnou zkázu: „Neškoďte zemi, moři ani lesům, dokud neoznačíme na čelech všechny, kdo slouží Bohu!“ A byl oznámen počet těch označených: sto čtyřicet čtyři tisíce ze všech kmenů Izraele, to je po dvanácti tisících z každého z dvanácti kmenů:

5-8 Juda,

Rúben,

Gád,

Ašer,

Neftalí,

Manases,

Šimeón,

Lévi,

Isachar,

Zabulón,

Josef a Benjamín.

Velký zástup

Pak jsem spatřil nesčíslné zástupy lidí všech národů, ras, kmenů i jazyků. Stáli před Božím trůnem a před Beránkem oblečeni do bílých oděvů, s palmovými listy v rukou 10 a hlasitě volali:

„Sláva našemu zachránci,
Bohu Králi a Beránkovi!“

11 Také všichni andělé byli shromážděni kolem trůnu, kolem starců a čtyř bytostí. Poklekli a slavili Boha:

12 „Ano.
Chvála,
sláva a čest našemu Bohu!
Dík jemu,
moudrému,
silnému a mocnému na věky.
Amen!“

13 Jeden z těch čtyřiadvaceti starců se mne zeptal: „Víš, kdo jsou ti lidé v bílých oděvech a odkud přicházejí?“ 14 Odpověděl jsem: „Nevím, pane, pověz mi to.“ Řekl: „To jsou ti, kteří prošli velikým utrpením pro víru. Očistili se od každé poskvrny hříchu Kristovou krví.

15 Teď stojí před Božím trůnem
    a slouží Bohu bez překážek dnem i nocí.
On je bude chránit,
16     nebudou trpět hladem ani žízní,
slunce ani jiný žár jim už neublíží.
17     Beránek je povede,
nasytí a napojí z pramenů životodárné vody
    a Bůh sám jim setře každou slzu z očí.“