Salmo 42 – NVI & YCB

Nueva Versión Internacional

Salmo 42:1-11

Libro II

Salmos 42–72

Salmo 42Sal 42 Por su contenido, los salmos 42 y 43 forman una sola unidad literaria.Sal 42 En el texto hebreo 42:1-11 se numera 42:2-12.

Al director musical. Masquil de los hijos de Coré.

1Como ciervo jadeante que busca las corrientes de agua,

así te busca, oh Dios, todo mi ser.

2Tengo sed de Dios, del Dios vivo.

¿Cuándo podré presentarme ante Dios?

3Mis lágrimas son mi pan de día y de noche,

mientras me preguntan a todas horas:

«¿Dónde está tu Dios?».

4Recuerdo esto y me deshago en llanto:

yo solía ir con la multitud

y la conducía a la casa de Dios.

Entre voces de alegría y acciones de gracias

hacíamos gran celebración.

5¿Por qué estás tan abatida, alma mía?

¿Por qué estás tan angustiada?

En Dios pondré mi esperanza

y lo seguiré alabando.

¡Él es mi salvación y mi Dios!

6Dios mío, me siento muy abatido;

por eso pienso en ti

desde la tierra del Jordán,

desde las alturas del Hermón,

desde el monte Mizar.

7Un abismo llama a otro abismo

en el rugir de tus cascadas;

todas tus ondas y tus olas

se han precipitado sobre mí.

8Esta es la oración al Dios de mi vida:

que de día el Señor envíe su amor

y de noche su canto me acompañe.

9Y digo a Dios, a mi roca:

«¿Por qué me has olvidado?

¿Por qué debo andar afligido

y oprimido por el enemigo?».

10Mortal agonía me penetra hasta los huesos

cuando mis adversarios me insultan,

preguntándome a todas horas:

«¿Dónde está tu Dios?».

11¿Por qué estás tan abatida, alma mía?

¿Por qué estás angustiada?

En Dios pondré mi esperanza

y lo seguiré alabando.

¡Él es mi salvación y mi Dios!

Bíbélì Mímọ́ Yorùbá Òde Òn

Saamu 42:1-11

ÌWÉ KEJÌ

Saamu 42–72

Saamu 42

Fún adarí orin. Maskili ti àwọn ọmọ Kora.

1Bí àgbọ̀nrín ti ń mí hẹlẹ sí ipa odò omi,

bẹ́ẹ̀ ni ọkàn mi ń mí hẹlẹ sí ọ Ọlọ́run.

2Òùngbẹ Ọlọ́run ń gbẹ ọkàn mi, fún Ọlọ́run alààyè.

Nígbà wo ni èmi ó lọ bá Ọlọ́run?

3Oúnjẹ mi ni omijé mi

ní ọ̀sán àti ní òru,

nígbà tí àwọn ènìyàn ń wí fún mi ní gbogbo ọjọ́ pé,

“Ọlọ́run rẹ dà?”

4Nígbà tí mo bá rántí nǹkan yìí,

èmi tú ọkàn mi jáde nínú mi:

èmi ti bá ọ̀pọ̀ ìjọ ènìyàn lọ,

èmi bá wọn lọ sí ilé Ọlọ́run

pẹ̀lú ohùn ayọ̀ àti ìyìn,

pẹ̀lú ọ̀pọ̀ ènìyàn tí ń pa ọjọ́ mímọ́ mọ́.

5Èéṣe tí o fi ń rẹ̀wẹ̀sì, ìwọ ọkàn mi?

Èéṣe tí ara rẹ kò fi lélẹ̀ nínú mi?

Ìwọ ṣe ìrètí ní ti Ọlọ́run,

nítorí èmi yóò sá à máa yìn ín,

Olùgbàlà mi àti Ọlọ́run mi.

6Ọlọ́run mi, ọkàn mi ń rẹ̀wẹ̀sì nínú mi:

nítorí náà, èmi ó rántí rẹ

láti ilẹ̀ Jordani wá,

láti Hermoni láti òkè Mibsari.

7Ibú omi ń pe ibú omi

nípa híhó omi ṣíṣàn rẹ̀

gbogbo rírú omi àti bíbì omi rẹ̀

bò mí mọ́lẹ̀.

8Ní ọ̀sán ní Olúwa ran ìfẹ́ rẹ̀,

àti ni àṣálẹ́ ni orin rẹ̀ wà pẹ̀lú mi

àdúrà sí Ọlọ́run ayé mi.

9Èmi wí fún Ọlọ́run àpáta mi,

“Èéṣe tí ìwọ fi gbàgbé mi?

Èéṣe tí èmi o fi máa rìn nínú ìbànújẹ́,

nítorí ìnilára ọ̀tá?”

10Bí ẹni pé idà egungun mi ni ẹ̀gàn tí

àwọn ọ̀tá mi ń gàn mí,

Bí wọn ti ń béèrè ní gbogbo ọjọ́.

“Níbo ni Ọlọ́run rẹ wà?”

11Èéṣe tí ìwọ fi ń rẹ̀wẹ̀sì, ìwọ ọkàn mi?

Èéṣe tí ara rẹ kò fi lélẹ̀ nínú mi?

Fi ìrètí rẹ sínú Ọlọ́run,

nítorí èmi yóò sì máa yìn ín, Òun ni

Olùgbàlà mi àti Ọlọ́run mi.