Isaías 42 – NVI & YCB

Nueva Versión Internacional

Isaías 42:1-25

El siervo del Señor

1»Este es mi siervo, a quien sostengo,

mi escogido, en quien me deleito;

sobre él he puesto mi Espíritu

y llevará justicia a las naciones.

2No clamará, ni gritará,

ni alzará su voz en las calles.

3No acabará de romper la caña quebrada

ni apagará la mecha que apenas arde.

Con fidelidad hará justicia;

4no vacilará ni se desanimará

hasta implantar la justicia en la tierra.

En su enseñanza las costas lejanas pondrán su esperanza».

5Así dice Dios el Señor,

el que creó y desplegó los cielos;

el que expandió la tierra

y todo lo que ella produce;

el que da aliento al pueblo que la habita

y vida a los que en ella se mueven:

6«Yo, el Señor, te he llamado en justicia;

te tomaré de la mano.

Yo te preservaré, yo te constituiré

como pacto para el pueblo,

como luz para las naciones,

7para abrir los ojos de los ciegos,

para librar de la cárcel a los presos

y del calabozo a los que habitan en tinieblas.

8»Yo soy el Señor; ¡ese es mi nombre!

No entrego a otros mi gloria

ni mi alabanza a los ídolos.

9Las cosas pasadas se han cumplido

y ahora anuncio cosas nuevas;

las anuncio antes que sucedan».

Canción de alabanza al Señor

10Canten al Señor un cántico nuevo,

ustedes, que descienden al mar

y todo lo que hay en él;

canten su alabanza desde los confines de la tierra,

ustedes, costas lejanas y sus habitantes.

11Que alcen la voz el desierto, sus ciudades,

y los poblados donde Cedar habita.

Que canten de alegría los habitantes de Selá

y griten desde las cimas de las montañas.

12Den gloria al Señor

y proclamen su alabanza en las costas lejanas.

13El Señor marchará como un campeón;

como hombre de guerra despertará su celo.

Con gritos y alaridos se lanzará al combate

y triunfará sobre sus enemigos.

14«Por mucho tiempo he guardado silencio,

he estado callado y me he contenido.

Pero ahora voy a gritar como parturienta,

voy a resollar y jadear al mismo tiempo.

15Devastaré montañas y colinas

y consumiré toda su vegetación;

convertiré los ríos en islas

y secaré los estanques.

16Conduciré a los ciegos por caminos desconocidos,

los guiaré por senderos inexplorados;

ante ellos convertiré en luz las tinieblas,

y allanaré los lugares escabrosos.

Esto haré

y no los abandonaré.

17Pero retrocederán llenos de vergüenza

los que confían en las imágenes,

los que dicen a las imágenes:

“Ustedes son nuestros dioses”.

Israel ciego y sordo

18»Sordos, ¡escuchen!

Ciegos, ¡fíjense bien!

19¿Quién es más ciego que mi siervo

y más sordo que mi mensajero?

¿Quién es más ciego que mi enviado

y más ciego que el siervo del Señor?

20Tú has visto muchas cosas, pero no las has captado;

tienes abiertos los oídos, pero no oyes nada».

21Agradó al Señor,

por amor a su justicia,

hacer su ley grande y gloriosa.

22Pero este es un pueblo saqueado y despojado,

todos atrapados en cuevas

o encerrados en cárceles.

Son saqueados

y nadie los libra;

son despojados

sin que nadie reclame: ¡Devuélvanlos!

23¿Quién de ustedes escuchará esto

y prestará atención en el futuro?

24¿Quién entregó a Jacob para el despojo,

a Israel para el saqueo?

¿No es acaso el Señor

contra quien su pueblo ha pecado?

No siguieron sus caminos

ni obedecieron su Ley.

25Por eso él derramó sobre ellos

su ardiente ira y el furor de la guerra.

Los envolvió en llamas, pero no comprendieron;

los consumió, pero no lo tomaron en serio.

Bíbélì Mímọ́ Yorùbá Òde Òn

Isaiah 42:1-25

Ìránṣẹ́ Olúwa náà

142.1-4: Mt 12.18-21.“Ìránṣẹ́ mi nìyìí, ẹni tí mo gbéró,

àyànfẹ́ mi nínú ẹni tí mo láyọ̀;

Èmi yóò fi Ẹ̀mí mi sínú rẹ̀

òun yóò sì mú ìdájọ́ wá sórí àwọn orílẹ̀-èdè.

2Òun kì yóò pariwo tàbí kígbe sókè,

tàbí kí ó gbóhùn rẹ̀ sókè ní òpópónà.

3Koríko odò títẹ̀ kan ni òun kì yóò fọ́,

àti òwú-fìtílà tí ń jó tan an lọ lòun kì yóò fẹ́ pa.

Ní òdodo ni yóò mú ìdájọ́ wá;

4òun kì yóò kọsẹ̀ bẹ́ẹ̀ ni kò ní rẹ̀wẹ̀sì

títí tí yóò fi fi ìdájọ́ múlẹ̀ ní ayé.

Nínú òfin rẹ̀ ni àwọn erékùṣù yóò fi ìrètí wọn sí.”

542.5: Ap 17.24-25.Èyí ni ohun tí Olúwa Ọlọ́run wí

Ẹni tí ó dá àwọn ọ̀run tí ó sì tẹ́ wọ́n sóde,

tí ó tẹ́ ilẹ̀ ayé àti ohun gbogbo tí ó jáde nínú wọn,

Ẹni tí ó fún àwọn ènìyàn rẹ̀ ní èémí

àti ẹ̀mí fún gbogbo àwọn tí ń rìn nínú rẹ̀:

642.6: Isa 49.6; Lk 2.32; Ap 13.47; 26.23.“Èmi, Olúwa, ti pè ọ́ ní òdodo;

Èmi yóò di ọwọ́ rẹ mú.

Èmi yóò pa ọ́ mọ́, n ó sì ṣe ọ́

láti jẹ́ májẹ̀mú fún àwọn ènìyàn

àti ìmọ́lẹ̀ fún àwọn aláìkọlà

742.7,16: Ap 26.18.láti la àwọn ojú tí ó fọ́,

láti tú àwọn òǹdè kúrò nínú túbú

àti láti tú sílẹ̀ kúrò nínú ẹ̀wọ̀n

àwọn tí ó jókòó nínú òkùnkùn.

8“Èmi ni Olúwa; orúkọ mi nìyìí!

Èmi kì yóò fi ògo mi fún ẹlòmíràn

tàbí ìyìn mi fún ère òrìṣà.

9Kíyèsi i, àwọn nǹkan àtijọ́ ti wáyé,

àti àwọn nǹkan tuntun ni mo ti wí pé;

kí wọn tó hù jáde

mo ti kéde rẹ̀ fún ọ.”

Orin ìyìn sí Olúwa

10Kọ orin tuntun sí Olúwa

ìyìn rẹ̀ láti òpin ilẹ̀ ayé wá,

ẹ̀yin tí ó sọ̀kalẹ̀ lọ sínú Òkun, àti

ohun gbogbo tí ń bẹ nínú rẹ̀

ẹ̀yin erékùṣù, àti gbogbo àwọn tí ń gbé inú wọn.

11Jẹ́ kí aginjù àti àwọn ìlú rẹ̀ kí ó gbé ohùn wọn sókè;

jẹ́ kí ibùdó ti àwọn igi Kedari ń gbé máa yọ̀.

Jẹ́ kí àwọn ènìyàn Sela kọrin fún ayọ̀;

jẹ́ kí wọn pariwo láti orí òkè.

12Jẹ́ kí wọn fi ògo fún Olúwa

àti kí wọn sì kéde ìyìn rẹ̀ ní erékùṣù.

13Olúwa yóò rìn jáde gẹ́gẹ́ bí i ọkùnrin alágbára,

yóò ru owú sókè bí ológun;

yóò kígbe nítòótọ́, òun yóò ké igbe ogun,

òun yóò sì ṣẹ́gun àwọn ọ̀tá rẹ̀.

14“Fún ìgbà pípẹ́ ni mo ti dákẹ́ jẹ́ẹ́,

mo ti wà ní ìdákẹ́ jẹ́ẹ́, mo sì kó ara ró.

Ṣùgbọ́n ní àkókò yìí, gẹ́gẹ́ bí obìnrin tí ó ń rọbí,

mo sọkún, mo sì ń mí hẹlẹ hẹlẹ.

15Èmi yóò sọ òkè ńlá àti kékeré di ahoro

tí n ó sì gbẹ gbogbo ewéko rẹ̀ dànù;

Èmi yóò sọ àwọn odò di erékùṣù

n ó sì gbẹ àwọn adágún.

16Èmi yóò tọ àwọn afọ́jú ní ọ̀nà tí wọn kò tí ì mọ̀,

ní ipa ọ̀nà tí ó ṣàjèjì sí wọn ni èmi yóò tọ́ wọn lọ;

Èmi yóò sọ òkùnkùn di ìmọ́lẹ̀ níwájú wọn

àti ibi pálapàla ni èmi ó sọ di kíkúnná.

Àwọn nǹkan tí máa ṣe nìyìí;

Èmi kì yóò kọ̀ wọ́n sílẹ̀.

17Ṣùgbọ́n àwọn tí ó gbẹ́kẹ̀lé òrìṣà,

tí wọ́n wí fún ère pé, ‘Ẹ̀yin ni Ọlọ́run wa,’

ni a ó dá padà pẹ̀lú ìtìjú.

Israẹli fọ́jú ó dití

18“Gbọ́, ìwọ adití,

wò ó, ìwọ afọ́jú, o sì rí!

19Ta ló fọ́jú bí kò ṣe ìránṣẹ́ mi,

àti odi gẹ́gẹ́ bí oníṣẹ́ tí mo rán?

Ta ni ó fọ́jú gẹ́gẹ́ bí ẹni tí a fi jìnmí,

ó fọ́jú gẹ́gẹ́ bí ìránṣẹ́ Olúwa?

20Ẹ̀yin ti rí ọ̀pọ̀lọpọ̀ nǹkan, ṣùgbọ́n ẹ kò ṣe àkíyèsí;

etí yín yà sílẹ̀, ṣùgbọ́n ẹ kò gbọ́ nǹkan kan.”

21Ó dùn mọ́ Olúwa

nítorí òdodo rẹ̀

láti mú òfin rẹ lágbára àti ògo.

22Ṣùgbọ́n àwọn ènìyàn kan nìyìí tí a jà lógun

tí a sì kó lẹ́rú,

gbogbo wọn ni ó wà nínú ọ̀gbun,

tàbí tí a fi pamọ́ sínú ẹ̀wọ̀n.

Wọ́n ti di ìkógun,

láìsí ẹnìkan tí yóò gbà wọ́n sílẹ̀;

wọ́n ti di ìkógun,

láìsí ẹni tí yóò sọ pé, “Dá wọn padà.”

23Ta ni nínú yín tí yóò tẹ́tí sí èyí

tàbí kí ó ṣe àkíyèsí gidi ní àsìkò tí ó ń bọ̀?

24Ta ni ó fi Jakọbu lélẹ̀ fún ìkógun,

àti Israẹli sílẹ̀ fún onísùnmọ̀mí?

Kì í ha ṣe Olúwa ni,

ẹni tí àwa ti ṣẹ̀ sí?

Nítorí pé wọn kò ní tẹ̀lé ọ̀nà rẹ̀;

wọn kò mú òfin rẹ̀ ṣẹ.

25Nítorí náà ni ó ṣe rọ̀jò ìbínú un rẹ̀ lé wọn lórí,

rògbòdìyàn ogun.

Èyí tí ó fi ahọ́n iná yí wọn po, síbẹ̀

èdè kò yé wọn;

ó jó wọn run, síbẹ̀ wọn kò fi sọ́kàn wọn rárá.