Deuteronomio 33 – NVI & YCB

Nueva Versión Internacional

Deuteronomio 33:1-29

Moisés bendice a las tribus

1Antes de su muerte, Moisés, hombre de Dios, bendijo a los israelitas. 2Les dijo:

«Vino el Señor desde el Sinaí,

vino sobre su pueblo, como aurora, desde Seír;

resplandeció desde el monte Parán.

Llegó con millares de santos

desde el sur, desde las laderas de sus montañas.

3Él es quien ama a su pueblo;

todos los santos están en su mano.

A sus pies ellos se postran

y de él reciben instrucción.

4Es la ley que nos dio Moisés,

la herencia de la asamblea de Jacob.

5Él era rey sobre Jesurún33:5 En hebreo, Jesurún significa el justo, es decir, Israel; también en v. 26.

cuando los líderes del pueblo se reunieron,

junto con las tribus de Israel.

6»Que Rubén viva y que no muera;

¡sean innumerables sus hombres!».

7Y esto dijo acerca de Judá:

«Oye, Señor, el clamor de Judá;

hazlo volver a su pueblo.

Judá defiende su causa con sus propias fuerzas.

¡Ayúdalo contra sus enemigos!».

8Acerca de Leví dijo:

«El urim y el tumim pertenecen

a tu fiel servidor.

Lo pusiste a prueba en Masá;

en las aguas de Meribá contendiste con él.

9Dijo de su padre y de su madre:

“No los tomo en cuenta”.

No reconoció a sus hermanos

y hasta desconoció a sus hijos,

pero tuvo en cuenta tu palabra

y obedeció tu pacto.

10Enseñó tus ordenanzas a Jacob

y tu ley a Israel.

Presentó ante ti, sobre tu altar,

el incienso y las ofrendas del todo quemadas.

11Bendice, Señor, sus logros

y acepta la obra de sus manos.

Destruye el poder de sus adversarios;

¡que nunca más se levanten sus enemigos!».

12Acerca de Benjamín dijo:

«Que el amado del Señor repose seguro en él,

porque lo protege todo el día

y descansa tranquilo entre sus hombros».

13Acerca de José dijo:

«El Señor bendiga su tierra

con el rocío precioso del cielo

y con las aguas que brotan de la tierra;

14con los mejores frutos del sol

y los mejores productos de la luna;

15con lo más selecto de las antiguas montañas

y la fertilidad de las colinas eternas;

16con lo mejor de lo que llena la tierra

y el favor del que mora en la zarza ardiente.

Repose todo esto sobre la cabeza de José,

sobre la frente del elegido entre sus hermanos.

17José es majestuoso como primogénito de toro;

¡poderoso como un toro salvaje!

Con sus cuernos atacará a las naciones,

hasta arrinconarlas en los confines del mundo.

¡Tales son las decenas de millares de Efraín,

los millares de Manasés!».

18Acerca de Zabulón dijo:

«Tú, Zabulón, eres feliz emprendiendo viajes,

y tú, Isacar, quedándote en tu campamento.

19Invitarán a los pueblos a subir a la montaña,

para ofrecer allí sacrificios de justicia.

Disfrutarán de la abundancia del mar

y de los tesoros escondidos en la arena».

20Acerca de Gad dijo:

«¡Bendito el que ensanche los dominios de Gad!

Ahí habita Gad como león,

desgarrando brazos y cabezas.

21Escogió la mejor tierra para sí;

se guardó la porción del líder.

Cuando los jefes del pueblo se reunieron,

cumplió la justa voluntad del Señor,

las leyes que había dado a Israel».

22Acerca de Dan dijo:

«Dan es un cachorro de león,

que salta desde Basán».

23Acerca de Neftalí dijo:

«Neftalí rebosa del favor del Señor

y está lleno de sus bendiciones;

sus dominios se extienden desde el lago hasta el sur».

24Acerca de Aser dijo:

«Aser es el más bendito de los hijos;

que sea el favorito de sus hermanos

y se empape en aceite los pies.

25Tus cerrojos serán de hierro y bronce;

¡que dure tu fuerza tanto como tus días!

26»No hay nadie como el Dios de Jesurún,

que para ayudarte cabalga en los cielos,

entre las nubes, con toda su majestad.

27El Dios eterno es tu refugio;

por siempre te sostiene entre sus brazos.

Expulsará de tu presencia a tus enemigos

y te ordenará que los destruyas.

28¡Vive seguro, Israel!

¡Habita sin enemigos, fuente de Jacob!

Tu tierra está llena de trigo y de vino nuevo;

tus cielos destilan rocío.

29¡Dichoso eres Israel!

¿Quién como tú,

pueblo rescatado por el Señor?

Él es tu escudo y tu ayuda;

él es tu espada victoriosa.

Tus enemigos se doblegarán ante ti;

sus espaldas te servirán de tapete».33:29 sus … tapete. Alt. hollarás sus altares paganos.

Bíbélì Mímọ́ Yorùbá Òde Òn

Deuteronomi 33:1-29

Mose bùkún fún àwọn ẹ̀yà

1Èyí ni ìbùkún tí Mose ènìyàn Ọlọ́run bùkún fún àwọn ọmọ Israẹli kí ó tó kú. 2Ó sì wí pé:

Olúwa ti Sinai wá,

ó sì yọ sí wọn láti Seiri wá

ó sì tàn án jáde láti òkè Parani wá.

Ó ti ọ̀dọ̀ ẹgbẹgbàarùn-ún àwọn mímọ́ wá

láti ọwọ́ ọ̀tún rẹ̀ ni òfin kan a mú bí iná ti jáde fún wọn wá.

3Nítòótọ́, ó fẹ́ràn àwọn ènìyàn an rẹ̀,

gbogbo àwọn ènìyàn mímọ́ wà ní ọwọ́ rẹ̀.

Ní ẹsẹ̀ rẹ̀ ni wọ́n ti foríbalẹ̀,

àti lọ́dọ̀ rẹ̀ ni wọ́n ti ń gba ọ̀rọ̀,

4òfin tí Mose fi fún wa,

ìní ti ìjọ ènìyàn Jakọbu.

5Òun ni ọba lórí Jeṣuruni

ní ìgbà tí olórí àwọn ènìyàn péjọpọ̀,

pẹ̀lú àwọn ẹ̀yà Israẹli.

6“Jẹ́ kí Reubeni yè kí ó má ṣe kú,

tàbí kí ènìyàn rẹ mọ níwọ̀n.”

7Èyí ni ohun tí ó sọ nípa Juda:

Olúwa gbọ́ ohùn Juda

kí o sì mú tọ àwọn ènìyàn rẹ̀ wá.

Kí ọwọ́ rẹ̀ kí ó tó fún un,

kí ó sì ṣe ìrànlọ́wọ́ fún lọ́wọ́ àwọn ọ̀tá rẹ̀!”

8Ní ti Lefi ó wí pé:

“Jẹ́ kí Tumimu àti Urimu rẹ kí ó wà

pẹ̀lú ẹni mímọ́ rẹ.

Ẹni tí ó dánwò ní Massa,

ìwọ bá jà ní omi Meriba.

9Ó wí fún baba àti ìyá rẹ pé,

‘Èmi kò buyì fún wọn.’

Kò mọ àwọn arákùnrin rẹ̀,

tàbí mọ àwọn ọmọ rẹ̀,

ṣùgbọ́n ó dúró lórí ọ̀rọ̀ rẹ̀,

ó sì pa májẹ̀mú rẹ̀ mọ́.

10Ó kọ́ Jakọbu ní ìdájọ́ rẹ̀

àti Israẹli ní òfin rẹ̀.

Ó mú tùràrí wá síwájú rẹ̀

àti ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀ ẹbọ sísun sórí i pẹpẹ rẹ̀.

11Bùsi ohun ìní rẹ̀, Olúwa,

kí o sì tẹ́wọ́gbà iṣẹ́ ọwọ́ rẹ̀.

Lu ẹgbẹ́ àwọn tí ó dìde sí i;

àwọn tí ó kórìíra rẹ̀,

kí wọn kí ó má ṣe dìde mọ́.”

12Ní ti Benjamini ó wí pé:

“Jẹ́ kí olùfẹ́ Olúwa máa gbé ní àlàáfíà lọ́dọ̀ rẹ̀,

òun a máa bò ó ní gbogbo ọjọ́,

ẹni tí Olúwa fẹ́ràn yóò máa sinmi láàrín èjìká rẹ̀.”

13Ní ti Josẹfu ó wí pé:

“Kí Olúwa bùkún ilẹ̀ rẹ,

fún ohun iyebíye láti ọ̀run pẹ̀lú ìrì

àti ibú tí ó ń bẹ níṣàlẹ̀;

14àti fún èso iyebíye tí ọ̀run mú wá

àti ti ohun iyebíye tí ń dàgbà ní oṣooṣù;

15pẹ̀lú ohun pàtàkì òkè ńlá ìgbàanì

àti fún ohun iyebíye ìgbà ayérayé;

16Pẹ̀lú ohun iyebíye ayé àti ẹ̀kún un rẹ̀

àti fún ìfẹ́ ẹni tí ó ń gbé inú igbó.

Jẹ́ kí gbogbo èyí sinmi lé orí Josẹfu,

lórí àtàrí ẹni tí ó yàtọ̀ láàrín àwọn arákùnrin rẹ̀.

17Ní ọláńlá ó dàbí àkọ́bí akọ màlúù;

ìwo rẹ̀, ìwo àgbáǹréré ni.

Pẹ̀lú wọn ni yóò fi ti àwọn orílẹ̀-èdè,

pàápàá títí dé òpin ayé.

Àwọn ní ẹgbẹẹgbàárùn-ún (10,000) Efraimu,

àwọn sì ní ẹgbẹẹgbẹ̀rún (1,000) Manase.”

18Ní ti Sebuluni ó wí pé:

“Yọ̀ Sebuluni, ní ti ìjáde lọ rẹ,

àti ìwọ Isakari, nínú àgọ́ rẹ.

19Wọn yóò pe àwọn ènìyàn sórí òkè

àti níbẹ̀ wọn yóò rú ẹbọ òdodo,

wọn yóò mu nínú ọ̀pọ̀lọpọ̀ Òkun,

nínú ìṣúra tí ó pamọ́ nínú iyanrìn.”

20Ní ti Gadi ó wí pé:

“Ìbùkún ni ẹni tí ó mú Gadi gbilẹ̀!

Gadi ń gbé níbẹ̀ bí kìnnìún,

ó sì fa apá ya, àní àtàrí.

21Ó sì yan ilẹ̀ tí ó dára jù fún ara rẹ̀;

ìpín olórí ni a sì fi fún un.

Nígbà tí ó rí tí gbogbo àwọn ènìyàn péjọ,

ó mú òdodo Olúwa ṣẹ,

àti ìdájọ́ rẹ̀ pẹ̀lú àwọn ọmọ Israẹli.”

22Ní ti Dani ó wí pé:

“Ọmọ kìnnìún ni Dani,

tí ń fò láti Baṣani wá.”

23Ní ti Naftali ó wí pé:

“Ìwọ Naftali, kún fún ojúrere Ọlọ́run

àti ìbùkún Olúwa;

yóò jogún ìhà ìwọ̀-oòrùn àti gúúsù.”

24Ní ti Aṣeri ó wí pé:

“Ìbùkún ọmọ ni ti Aṣeri;

jẹ́ kí ó rí ojúrere láti ọ̀dọ̀ àwọn arákùnrin rẹ̀

kí ó sì ri ẹsẹ̀ rẹ̀ sínú òróró.

25Bàtà rẹ̀ yóò jẹ́ irin àti idẹ,

agbára rẹ̀ yóò sì rí bí ọjọ́ rẹ̀.

26“Kò sí ẹlòmíràn bí Ọlọ́run Jeṣuruni,

ẹni tí ń gun ọ̀run fún ìrànlọ́wọ́ rẹ

àti ní ojú ọ̀run nínú ọláńlá rẹ̀.

27Ọlọ́run ayérayé ni ibi ìsádi rẹ,

àti ní ìsàlẹ̀ ni apá ayérayé wà.

Yóò lé àwọn ọ̀tá rẹ níwájú rẹ,

ó sì wí pé, ‘Ẹ máa parun!’

28Israẹli nìkan yóò jókòó ní àlàáfíà,

orísun Jakọbu nìkan

ní ilẹ̀ ọkà àti ti ọtí wáìnì,

níbi tí ọ̀run ti ń sẹ ìrì sílẹ̀.

29Ìbùkún ni fún ọ, Israẹli,

ta ni ó dàbí rẹ,

ẹni tí a gbàlà láti ọ̀dọ̀ Olúwa?

Òun ni asà àti ìrànwọ́ rẹ̀

àti idà ọláńlá rẹ̀.

Àwọn ọ̀tá rẹ yóò tẹríba fún ọ,

ìwọ yóò sì tẹ ibi gíga wọn mọ́lẹ̀.”