Упозорење против пристрасности
1Браћо моја, ви који верујете у нашег славног Господа Исуса Христа, не будите пристрасни. 2Рецимо да на ваш скуп дође човек са златним прстеном и у скупоценој одећи, а дође и сиромах у прљавој одећи. 3Ви погледате на онога што носи скупоцену одећу, па му кажете: „Ти лепо седи овде“, а сиромаху кажете: „Ти стани тамо, или седи ту доле код мојих ногу.“ 4Нисте ли тако направили разлику међу собом и постали судије са опаким мислима?
5Чујте, вољена моја браћо! Није ли Бог изабрао оне који су сиромашни у свету да буду богати у вери и наследници Царства које је Бог обећао онима који га воле? 6А ви сте презрели сиромаха. Па нису ли управо богаташи они који вас тлаче и одвлаче на судове? 7Не блате ли управо они лепо име онога по коме се зовете?
8Ако заиста извршавате царски Закон према Писму: „Воли ближњега свога као самога себе“, добро чините. 9Али ако сте пристрасни, чините грех и Закон вас кори као преступнике. 10Јер ко врши сав Закон, а погреши само у једном, крив је за све. 11Јер онај који је рекао: „Не чини прељубе“, такође је рекао и: „Не убиј.“ Према томе, ако и не учиниш прељубу, а убијеш, преступио си Закон. 12Говорите и поступајте као они којима ће се судити Законом који ослобађа. 13Јер суд је немилосрдан према ономе који није исказивао милосрђе; а милосрђе слави победу над судом!
Вера и дела
14Каква је корист, браћо моја, ако неко каже да има веру, а не чини добра дела? Може ли га таква вера спасти? 15Ако су неки брат и сестра неодевени и ако оскудевају у свакодневној храни, 16а неко од вас им каже: „Желим вам све најбоље, угрејте се и наситите!“, а не дате им оно што је потребно њиховом телу, каква је корист од тога? 17Тако и вера, ако није спојена са делима, сама по себи је мртва.
18Иначе, неко би могао да каже: „Ти имаш веру, ја имам дела. Покажи ми своју веру без дела, а ја ћу ти по делима показати своју веру.“ 19Ти верујеш да постоји један Бог? Добро чиниш. Али и зли духови то верују и дрхте!
20Хоћеш ли доказ, залудни човече, да је вера без дела јалова? 21Зар наш отац Аврахам није био делима оправдан приневши свога сина Исака на жртвеник? 22Видиш ли да је вера сарађивала са његовим делима, и да је вера по делима постала потпуна? 23Тако се испунило Писмо које каже: „Поверова Аврахам Богу, па му је то урачунато у праведност“, и тако би назван Аврахам „пријатељем Божијим“. 24Видите да човек не постаје праведан пред Богом само вером, него и делима.
25Исто тако, није ли се и Рахава, блудница, делима оправдала, тако што је угостила уходе и затим их упутила на други пут?
26Наиме, као што је тело без духа мртво, тако је и вера без дела̂ мртва.
Pravá víra
1Bratři, jestliže věříte v Ježíše Krista, který je slavným Pánem všech, nemůžete měřit lidi podle kabátu.
2Představte si, že do vašeho shromáždění přijde bohatě oblečený host se zlatým prstenem na ruce a hned za ním obyčejný člověk v obnošených šatech. 3K prvnímu budete samá pozornost a uvedete ho na pěkné místo, zatímco druhého si ani nevšimnete a necháte ho někde stát. 4Čeho jste se dopustili? Udělali jste rozdíl mezi lidmi, a navíc podle zvrácených měřítek.
5Nezapomeňte, že Bůh si často z bezvýznamných lidí vírou dělá osobnosti a otevírá dveře do svého království těm, kdo ho milují, ne těm, kdo na to mají. 6A vy byste s takovým člověkem pohrdli! Copak vás právě vlivní lidé nepronásledují a nevláčejí po soudech? 7Vždyť právě oni se tak často posmívají jménu toho, který je pro vás vším!
8Korunou Božích přikázání je láska. Jednáte správně, posloucháte-li příkaz Písma: „Miluj svého bližního právě tak, jako miluješ sebe!“ 9Nadržovat jednomu a přehlížet druhého je podle tohoto zákona hřích.
10Člověk, který chce přísně dodržovat Boží zákon, ale v jedné věci se od něho odchyluje, je vinen právě tak jako ten, kdo porušuje celý zákon. 11Bůh, který řekl „Nezabiješ!“ řekl také „Nezcizoložíš!“. A tak i když jsi nikoho nezabil, ale porušil jsi nevěrou manželství, stejně jsi porušil zákon.
12Každý z vás bude souzen podle toho, zda se ve svém životě řídil či neřídil Božím zákonem lásky. Proto dávejte pozor na to, co říkáte a jak jednáte. 13Kdo jedná nemilosrdně, hrozí mu přísný soud. Milosrdenství však soud převažuje.
14Co by vám byla platná víra, bratři, kdybyste podle ní nežili? Myslíte, že vás taková víra spasí? 15Řekněme, že někdo z vašich přátel bude hladovět a nebude mít co na sebe. 16Řeknete-li mu: „Tak se měj dobře, ať nenachladneš a nemáš hlad!“ a sami mu nedáte ani jídlo ani oblečení, jakou to má cenu?
17Víra, která se neprojevuje činy, je sama o sobě mrtvá a bezcenná. 18Máte-li jen takovou víru, pak vám může někdo namítnout: „Ty mluvíš o své víře. Dokaž ji svými činy. A o mně říkáš, že víru nemám. O mé víře svědčí činy.“
19Věříš, že je Bůh. To je dobře. Ale nezapomeň, že v Boha věří i ďábel, ale nic mu to nepomůže. Chvěje se před Božím soudem. 20Vy bláhoví, ještě chcete, abych vás přesvědčoval o bezcennosti víry, která není dokázána skutky?
21Čím projevil Abraham svou víru? Tím, že byl ochoten i k takovému činu, jako obětovat Bohu svého syna Izáka. 22U něho šla víra ruku v ruce s činem a dozrála poslušností. 23O takovou víru jde v Písmu, když čteme: „Abraham uvěřil Bohu, Bůh se k němu přiznal a nazval ho svým přítelem.“ 24Vidíte, že Bůh může přijmout člověka jen tehdy, když svou víru dokazuje skutky. 25Poslušný čin víry zachránil i prostitutku Rachab, když ukryla izraelské zvědy a umožnila jim útěk. 26Víra bez činů je jako tělo bez duše.
