God Judges Fairly
1If you judge someone else, you have no excuse for it. When you judge another person, you are judging yourself. You do the same things you blame others for doing. 2We know that when God judges those who do evil things, he judges fairly. 3Though you are only a human being, you judge others. But you yourself do the same things. So how do you think you will escape when God judges you? 4Do you disrespect God’s great kindness and favor? Do you disrespect God when he is patient with you? Don’t you realize that God’s kindness is meant to turn you away from your sins?
5But you are stubborn. In your heart you are not sorry for your sins. You are storing up anger against yourself. The day of God’s anger is coming. Then his way of judging fairly will be shown. 6God “will pay back each person in keeping with what they have done.” (Psalm 62:12; Proverbs 24:12) 7God will give eternal life to those who keep on doing good. They want glory, honor, and life that never ends. 8But there are others who only look out for themselves. They don’t accept the truth. They go astray. God will pour out his great anger on them. 9There will be trouble and suffering for everyone who does evil. That is meant first for the Jews. It is also meant for the Gentiles. 10But there will be glory, honor and peace for everyone who does good. That is meant first for the Jews. It is also meant for the Gentiles. 11God treats everyone the same.
12Some people do not know God’s law when they sin. They will not be judged by the law when they die. Others do know God’s law when they sin. They will be judged by the law. 13Hearing the law does not make a person right with God. People are considered to be right with God only when they obey the law. 14Gentiles do not have the law. Sometimes they just naturally do what the law requires. They are a law for themselves. This is true even though they don’t have the law. 15They show that what the law requires is written on their hearts. The way their minds judge them proves this fact. Sometimes their thoughts find them guilty. At other times their thoughts find them not guilty. 16This will happen on the day God appoints Jesus Christ to judge people’s secret thoughts. That’s part of my good news.
The Jews and the Law
17Suppose you call yourself a Jew. You trust in the law. You brag that you know God. 18You know what God wants. You agree with what is best because the law teaches you. 19You think you know so much more than the people you teach. You think you’re helping blind people. You think you are a light for those in the dark. 20You think you can make foolish people wise. You act like you’re teaching little children. You think that the law gives you all knowledge and truth. 21You claim to teach others, but you don’t even teach yourself! You preach against stealing. But you steal! 22You say that people should not commit adultery. But you commit adultery! You hate statues of gods. But you rob temples! 23You brag about the law. But when you break it, you rob God of his honor! 24It is written, “The Gentiles say evil things against God’s name because of you.” (Isaiah 52:5; Ezekiel 36:22)
25Circumcision has value if you obey the law. But if you break the law, it is just as if you hadn’t been circumcised. 26And sometimes those who aren’t circumcised do what the law requires. Won’t God accept them as if they had been circumcised? 27Many are not circumcised physically, but they obey the law. They will prove that you are guilty. You are breaking the law, even though you have the written law and are circumcised.
28A person is not a Jew if they are a Jew only on the outside. And circumcision is more than just something done to the outside of a man’s body. 29No, a person is a Jew only if they are a Jew on the inside. And true circumcision means that the heart has been circumcised by the Holy Spirit. The person whose heart has been circumcised does more than obey the written law. The praise that matters for that kind of person does not come from other people. It comes from God.
Boží odsouzení hříchu
1-2„Dobře jim tak,“ říkáš si, „mají, co si zasloužili.“ Ale pozor! Myslíš, že sám jsi na tom lépe? Chceš snad tvrdit, že ses nikdy ničeho špatného nedopustil? 3Druhé soudíš a doufáš, že sám soudu ujdeš, přestože děláš totéž? 4Nepohrdáš tak i ty Boží laskavostí, trpělivostí a shovívavostí? Uvědom si, že právě Boží laskavost vede člověka k tomu, aby se zastyděl a začal nový život! 5Kdo však setrvává v tvrdošíjném odporu proti Bohu, na toho dopadne Boží hněv v den soudu. 6V ten den Bůh spravedlivě odplatí každému po zásluze: 7věčný život dá těm, kdo usilují o nepomíjející hodnoty neúnavným konáním dobra; 8ty však, kteří prosazují sami sebe, odporují pravdě a dopouštějí se bezpráví, stihne spravedlivý trest. 9Zlo se jako bumerang vrátí na každého, kdo je páchá, ať je to nevěrec nebo pobožnůstkář – na toho tím spíš! 10Věčná sláva, čest a pokoj budou však odměnou všech, kdo konají dobro: věřících především, ale stejně tak i nekřesťanů. 11U Boha neplatí žádná protekce. 12Každý, kdo hřeší proti Božím přikázáním, musí zahynout, ať už je zná či nikoliv. 13Aby byl člověk uznán za bezúhonného, k tomu nestačí zákon pouze znát; je nutno také jej plnit. 14Jestliže nevěrci, přestože Boží zákon neznají, jednají podle svého svědomí tak, že je to v souladu s Božími příkazy, 15dokazují tím, že Boží zákon skrytě existuje v jejich svědomí. Ono je jejich zákonem, který je buď obviňuje nebo obhajuje, 16a to se ukáže i v den soudu, kdy Bůh odhalí hlubiny lidského nitra.
Domýšlivost – nebezpečí pro věřící
17Ty jsi věřící, spoléháš na příslušnost k církvi, oháníš se Bohem, 18znalostí jeho vůle, poučen Biblí umíš věci správně hodnotit. 19-20Domníváš se, že ostatní jsou slepí, nevzdělaní a nevychovaní a ty že jsi jejich vůdce, učitel a vychovatel, poněvadž z Bible čerpáš pravé vědění a poznání. 21Jak je tedy možné, když druhé poučuješ, že si sám poučení nebereš? Kážeš, že krást je hřích, ale to ti nebrání, aby sis přivlastňoval cizí majetek? 22Druhým cizoložství zakazuješ, sobě ne? Modláře zatracuješ, jejich peníze jsou ti však dobré? 23Na všechno máš pohotově biblický citát, ale Boha urážíš tím, že ho neposloucháš. 24Jaký div, že se nevěrci Bohu posmívají, když u věřících vidí takové jednání! 25Na svém vyznání si může zakládat jen ten, kdo podle něj žije. 26Jestliže se věřící člověk ve svém jednání rozchází s učením Bible, není víc než pohan a nevěrec. 27Spíše má právo počítat se mezi lidi ten, kdo Boha sice nezná, ale žije v souladu s Božími požadavky. Takový člověk, který zásady tvé víry nepoznal – ač třeba jiného náboženství nebo ateista, pokud žije podle biblických zásad, plným právem zahanbí tebe se vším tvým náboženstvím, jehož zákony přestupuješ. 28Pravým židem rozhodně není ten, kdo tak navenek vypadá nebo se může vykázat židovským původem. To snad udělá dojem na lidi. 29Před Bohem však je rozhodující čistota srdce.
