Lucas 4 – NVI & SNC

Nueva Versión Internacional

Lucas 4:1-44

Tentación de Jesús

4:1-13Mt 4:1-11; Mr 1:12-13

1Jesús, lleno del Espíritu Santo, volvió del Jordán y fue llevado por el Espíritu al desierto. 2Allí estuvo cuarenta días y fue tentado por el diablo. No comió nada durante esos días, pasados los cuales tuvo hambre.

3—Si eres el Hijo de Dios —propuso el diablo—, ordénale a esta piedra que se convierta en pan.

4Jesús respondió:

—Escrito está: “No solo de pan vive el hombre”.4:4 Dt 8:3.

5Entonces el diablo lo llevó a un lugar alto y le mostró en un instante todos los reinos del mundo.

6—Sobre estos reinos y todo su esplendor —le dijo—, te daré la autoridad, porque a mí me ha sido entregada y puedo dársela a quien yo quiera. 7Así que, si me adoras, todo será tuyo.

8Jesús contestó:

—Escrito está: “Adora al Señor tu Dios y sírvele solamente a él”.4:8 Dt 6:13.

9Luego el diablo lo llevó a Jerusalén e hizo que se pusiera de pie sobre la parte más alta del Templo y le dijo:

—Si eres el Hijo de Dios, tírate abajo desde aquí. 10Pues escrito está:

»“Ordenará que sus ángeles te protejan con sumo cuidado.

11En sus manos te sostendrán

para que no tropieces con piedra alguna”.4:10-11 Sal 91:11,12.

12—Está dicho: “No pongas a prueba al Señor tu Dios”4:12 Dt 6:16. —respondió Jesús.

13Así que el diablo, habiendo agotado todo recurso de tentación, lo dejó hasta otra oportunidad.

Rechazan a Jesús en Nazaret

14Jesús regresó a Galilea en el poder del Espíritu y se extendió su fama por toda aquella región. 15Enseñaba en las sinagogas y todos lo admiraban.

16Fue a Nazaret, donde se había criado, y un sábado entró en la sinagoga, como era su costumbre. Se levantó para hacer la lectura 17y le entregaron el libro del profeta Isaías. Al desenrollarlo, encontró el lugar donde estaba escrito:

18«El Espíritu del Señor está sobre mí,

por cuanto me ha ungido

para anunciar buenas noticias a los pobres.

Me ha enviado a proclamar libertad a los cautivos

y dar vista a los ciegos,

a poner en libertad a los oprimidos,

19a pregonar el año del favor del Señor».4:19 Is 61:1,2.

20Luego enrolló el libro, se lo devolvió al ayudante y se sentó. Todos los que estaban en la sinagoga lo miraban detenidamente 21y él comenzó a hablarles: «Hoy se cumple esta Escritura en presencia de ustedes».

22Todos dieron su aprobación, impresionados por las hermosas palabras4:22 Todos … palabras. Lit. Todos daban testimonio de él y estaban asombrados de las palabras de gracia. que salían de su boca. «¿No es este el hijo de José?», se preguntaban.

23Jesús continuó: «Seguramente ustedes me van a citar el proverbio: “¡Médico, cúrate a ti mismo! Haz aquí en tu tierra lo que hemos oído que hiciste en Capernaúm”. 24Pues bien, les aseguro que a ningún profeta lo aceptan en su propia tierra. 25No cabe duda de que en tiempos de Elías, cuando el cielo se cerró por tres años y medio, de manera que hubo una gran hambre en toda la tierra, muchas viudas vivían en Israel. 26Sin embargo, Elías no fue enviado a ninguna de ellas, sino a una viuda de Sarepta, en los alrededores de Sidón. 27Así mismo, había en Israel muchos con alguna enfermedad de la piel en tiempos del profeta Eliseo, pero ninguno de ellos fue sanado, sino Naamán el sirio».

28Al oír esto, todos los que estaban en la sinagoga se enfurecieron. 29Se levantaron, lo expulsaron del pueblo y lo llevaron hasta la cumbre de la colina sobre la que estaba construido el pueblo, para tirarlo por el precipicio. 30Pero él pasó por en medio de ellos y se fue.

Jesús expulsa a un espíritu maligno

4:31-37Mr 1:21-28

31Jesús bajó a Capernaúm, un pueblo de Galilea, y el día sábado enseñaba a la gente. 32Estaban asombrados de su enseñanza, porque hablaba con autoridad.

33Había en la sinagoga un hombre que estaba poseído por un espíritu maligno, quien gritó con todas sus fuerzas:

34—¡Ah! ¿Por qué te entrometes, Jesús de Nazaret? ¿Has venido a destruirnos? Yo sé quién eres tú: ¡el Santo de Dios!

35—¡Cállate! —lo reprendió Jesús—. ¡Sal de ese hombre!

Entonces el demonio derribó al hombre en medio de la gente y salió de él sin hacerle ningún daño.

36Todos se asustaron y se decían unos a otros: «¿Qué clase de palabra es esta? ¡Con autoridad y poder da órdenes a los espíritus malignos y salen!». 37Y su fama se extendió por todo aquel lugar.

Jesús sana a muchos enfermos

4:38-41Mt 8:14-17

4:38-43Mr 1:29-38

38Cuando Jesús salió de la sinagoga, fue a casa de Simón, cuya suegra estaba enferma con una fiebre muy alta. Pidieron a Jesús que la ayudara, 39así que se inclinó sobre ella, reprendió a la fiebre y esta se le quitó. Ella se levantó enseguida y comenzó a servirles.

40Al ponerse el sol, la gente llevó a Jesús todos los que padecían de diversas enfermedades; él puso las manos sobre cada uno de ellos y los sanó. 41Además, de muchas personas salían demonios que gritaban: «¡Tú eres el Hijo de Dios!». Pero él los reprendía y no los dejaba hablar porque sabían que él era el Cristo.

42Cuando amaneció, Jesús salió y se fue a un lugar solitario. La gente andaba buscándolo y, cuando llegaron adonde él estaba, procuraban detenerlo para que no se fuera. 43Pero él les dijo: «Es preciso que anuncie también a los demás pueblos las buenas noticias del reino de Dios, porque para esto fui enviado».

44Y siguió predicando en las sinagogas de Judea.4:44 Var. Galilea.

Slovo na cestu

Lukáš 4:1-44

Satan pokouší Ježíše na poušti

1Ježíš se vrátil od Jordánu naplněn Duchem svatým a ten ho nyní vedl do ústraní na poušť. 2Pobyl tam čtyřicet dní a po celou tu dobu nic nejedl. Když už byl vyčerpán hladem, přišel k němu ďábel 3a pokoušel ho: „Jsi-li opravdu Boží Syn, nadělej si chleba z těchto kamenů.“ 4Ježíš odpověděl: „Je psáno v zákoně: ‚Člověku nestačí k životu jen chléb, ale Boží slovo potřebuje vždycky.‘ “ 5Potom ďábel v jediném okamžiku odkryl moc a bohatství všech království světa 6a řekl: „To všechno mi patří a mohu to rozdávat, komu se mi zlíbí. 7Vzdej mi poctu a všechno to bude tvé.“ 8Ježíš řekl: „Je psáno, že jedině Boha máme uctívat a jenom jemu se klanět.“ 9Nakonec ho ještě ďábel vyvedl na ochoz chrámu a řekl: „Jsi-li Boží Syn, seskoč dolů. 10Vždyť je přece psáno,

že Bůh přikáže svým andělům,

aby tě ochránili,

11a že tě ponesou na rukou,

aby ses nezranil.“

12Ježíš na to odpověděl: „Ale je také psáno, že nemáme Boží sliby zneužívat, ani Boha pokoušet.“ 13Po těchto slovech ho ďábel opustil a čekal na svou další příležitost.

Ježíš káže v Galileji

14Vyzbrojen mocí Ducha, vrátil se Ježíš do Galileje. Pověst o něm se brzy rozšířila po celém okolí. 15Učil v synagogách, lidé se mu obdivovali a pozorně mu naslouchali.

Ježíš je odmítnut v Nazaretu

16Přišel i do Nazaretu, kde vyrůstal. I tam šel podle svého zvyku v sobotu do synagogy. Povstal, aby dal najevo, že chce číst z Písma. 17Podali mu svitek z knihy proroka Izajáše. Rozvinul ho a nalezl místo, kde je psáno:

18„Duch Boží mě vede,

protože mne Bůh určil,

abych chudým přinesl radostnou zprávu,

uzdravil ty, kteří jsou v srdci zraněni,

sňal lidem pouta, kterými jsou svázáni,

slepým abych vrátil zrak,

utlačené osvobodil a ohlásil,

19že teď přichází čas,

kdy se Bůh chce nad každým slitovat

a zachránit ho.“

20Pak Ježíš stočil svitek, podal ho sluhovi a posadil se. Lidé napjatě čekali na výklad přečteného oddílu. 21Obsahem Ježíšova kázání bylo: „Dnes se uskutečňuje to, co jsem právě četl.“ 22Všichni souhlasně přikyvovali a divili se, jak pěkně Ježíš hovořil. Říkali: „A to je syn tesaře Josefa!“ 23Ježíš ale pokračoval: „Asi byste mi rádi připomněli přísloví: Lékaři, uzdrav se sám! Proč neuděláš doma stejné zázraky, o jakých slyšíme třeba z Kafarnaum? – 24Víte proč? Protože jako každý prorok nacházím nejméně víry u vás doma. 25Jen si vzpomeňte, jak to bylo v době proroka Elijáše, kdy tři a půl roku nepršelo. 26V Izraeli bylo mnoho vdov, ale Elijáš byl poslán jen k jediné, a to ještě pohanské vdově ze Sarepty v Sidónsku. 27Anebo v době proroka Elíši bylo v Izraeli mnoho malomocných, a nakonec byl uzdraven jen Naamán, pohan ze Sýrie.“ 28Po těchto slovech se lidé v synagoze rozzuřili, 29popadli Ježíše a vlekli ho za město na sráz hory, odkud ho chtěli svrhnout dolů. 30On se jim však ztratil v davu a odešel odtud.

Ježíš učí jako ten, kdo má moc

31Odešel do Kafarnaum v Galileji a kázal tam v sobotu k lidem. 32Na posluchače udělal hluboký dojem, protože z jeho slov vyzařovala zvláštní moc. 33V synagoze byl také muž posedlý démonem a ten vykřikoval: 34„Co je ti do nás, Ježíši z Nazaretu? Přišel jsi nás zničit? Znám tě, tebe posílá Bůh.“ 35Ježíš démona okřikl: „Buď zticha a ven z něho!“ Zlý duch s tím mužem ještě zalomcoval, ale už mu neublížil. Od té chvíle měl ten muž pokoj. 36Lidé se polekali a dohadovali se mezi sebou: „Co je to v jeho slovech? S jakou autoritou poroučí démonům, že ho na slovo poslouchají?“ 37A tak se o Ježíši brzy mluvilo po celém okolí.

Ježíš uzdravuje Petrovu tchyni a mnoho jiných

38Ze synagogy odešel Ježíš do domu rybáře Šimona. Tam ho prosili, aby pomohl Šimonově tchyni, která ležela na lůžku s vysokou horečkou. 39Ježíš se nad nemocnou sklonil a slovem ji uzdravil. Horečka okamžitě klesla, žena vstala a dokonce byla schopna je pohostit. 40Večer přicházeli mnozí k Ježíšovi a přiváděli s sebou svoje blízké postižené nejrůznějšími nemocemi. Kladl na ně ruce a uzdravoval je. 41Osvobodil také mnoho lidí od démonů, kteří hrůzou křičeli: „Ty jsi Boží Syn.“ Ježíš je umlčoval, protože nestál o to, aby právě oni zveřejňovali, že je Mesiáš.

Ježíš káže v Galileji

42Časně ráno opustil Ježíš dům a vyhledal si osamělé místo. Lidé ho všude hledali. Chtěli ho zadržet a zabránit mu, aby od nich odešel. 43On jim však řekl: „Musím i v jiných městech hlásat radostnou zprávu o přicházejícím Božím království, vždyť k tomu mne Bůh poslal.“ 44A tak kázal v různých synagogách i v Judsku.