Jesustaca Pilatopaj maquipimi churashcacuna
(Mat 27:1-2, 11-31; Luc 23:1-5, 13-25; Juan 18:28-38; 19:16)
1Pushaj curacuna, cunaj yuyajcuna, Mandashcata yachachijcuna, tandanacushca mandajcunapishmi paicunapuralla tandanacurca. Chaimantaca, ñami shujlla yuyai tucushcacuna carca. Chaimantami cayandij tutamantaca Jesusta huatashpa, źuyu źuyuta Pilatopajman pusharcacuna. 2Pilatoca, Jesustaca:
—¿Canca judiocunata Jatun Mandajchu cangui?— nishpa tapujpi, Jesusca:
—Can nishca shinatajmi cani— nirca.
3Chashna nijpimi, curacunata mandajcunaca, Jesustaca tucui laya juchachircacuna. 4Pilatopish cutinllatajmi:
—¿Manatajchu imata cutichingui? Riqui, Canta imallata juchachicujtaca, ¿manachu uyangui imatagari?— nirca.
5Chashna nijpipish Jesusca, imata mana cutichircachu. Chaimantami Pilatoca, achcata mancharirca.
6Shina cajpipish Pilatoca, Pascua fiesta punllacunapica, preźumanta shujtami, maijanta cacharichun mañajpica, chaita cacharij carca. 7Chai punllacunapica, Barrabás shuti runami, macanacungapaj jatarichishcamanta, preźu tiyacurca. Paihuan jatarishpa huañuchijcunandijmi carca. 8Gentecuna huaica shamushpaca:
—Cunanpish can ruraj cashca shinallataj shuj preźuta cachariari— nishpami, mañai callarircacuna.
9Chaimantami Pilatoca:
—¿Judiocunata jatun Mandajtachu cacharichun ninguichij?— nirca.
10Curacunata mandajcuna pʼiñashcallamanta Jesusta japichishcata yachashcamantami, chashna nirca. 11Ashtahuanpish curacunata mandajcunaca chai gentecunataca, ‘Barrabasta cachari’ nichunmi yachachircacuna.
12Pilatoca:
—Can judiocunata Jatun Mandaj nishcataca, ¿imatataj rurachun ninguichij?— nishpami, cutin tapurca.
13Ashtahuanpish paicunaca:
—¡Chacatailla!— nishpami caparircacuna.
14Chashna nijpipish Pilatoca:
—¿Ima mana allitataj rurashcari?— nijpica, paicunaca:
—¡Chacatailla!— nishpami, ashtahuan caparircacuna.
15Pilatoca, tucuicunata cushichisha nishpami, Barrabasta cacharirca. Jesustaca azotichishca qʼuipaca, chacatachunmi curca.
Soldadocunami Jesusta pugllashcacuna
(15:16-20; Mat 27:27-31)
16Chaimantami soldadocunaca, juchachishcacunata Pilato tapuna ucuman Jesusta pusharcacuna. Chaimanca, tucui soldadocunatami tandachircacuna. 17Chaipimi Jesusmanca, amsa puca linsota pʼachallichishpa, cashayuj caspita ahuashpa, umapi churachircacuna. 18Chaimantaca, alli nij tucushpami:
—Judiocunata Jatun Mandaj, Canca allimari cangui— ni callarircacuna.
19Chaimantaca, Paita caspihuan umapi garrotishpami, chʼucashpa, ñaupajpi cungurishpa adoraj tucurcacuna. 20Chanzata rurashpa asishca qʼuipami, amsa puca linsotaca llujshichircacuna. Chaimantaca, Paipaj quiquin churanallatataj churachishpami, chacatanaman aparcacuna.
Jesustaca Golgotapimi chacatashcacuna
(Mat 27:32-44; Luc 23:26-43; Juan 19:17-27)
21Jesusta chacatanaman apacujpica, Cirenemanta Simonmi chagramanta tigracurca. Paica Alejandropaj, Rufopaj yayami carca. Paitaca japishcahuanmi, Jesuspaj cruzta apachircacuna. 22Chashnami, Gólgota shuti urcuman aparcacuna. (Chaica: “Uma Tullu sirina urcu” nisha ninmi). 23Chaipica mirrahuan chagrushca vinotami, Jesusmanca ubyachun curcacuna. Ashtahuanpish Paica, mana ubyarcachu. 24Ña chacatashpaca, soldadocunami Paipaj churanacunataca, suerteta rurashpa raquinacurcacuna.
25Jesustaca, chaupi tutamantatami chacatarcacuna. 26Imamanta huañuchishcata ricuchij quillcapica: «judiocunata jatun mandajmi» nishcami tiyacurca. 27Ishqui shuhuacunatapishmi Jesus-huanca, shujtaca alli ladoman, caishujtaca lluqui ladoman chacatarcacuna. 28Chashna rurajpimi: “Millaita rurajcunahuanmi tandachisha canga” nishpa quillcachishcaca pajtarca. 29Chacatashca cʼuchuta ricujcunapish, umata cuyuchishpami cashna cʼamircacuna:
—‘¡Jajai! Canca Diospaj huasitapish urmachishpa, quimsa punllallapi cutin shayachishallami’ nijmari carcangui. 30Cunanca, chacatashcamanta Canllataj uriyashpa, quishpiriari— nircacunami.
31Curacunata mandajcunapish, chashnallataj chanzata rurashpami asircacuna. Chaimantaca, Mandashcata yachachijcunahuanmi, caishuj chaishuj cashna ninacurcacuna:
—¡Shujtajcunataca quishpichircamari, ashtahuanpish Paillatajca, manamari quishpiri tucunchu! 32Israelcunata Jatun Mandaj, Quishpichij Cristotaj cashpaca, chacatashcamanta cunanllataj uricuchunri. Chaita ricushpatajca, crishunmi— nircacunami.
Jesus-huan chacatashcacunapish chashnallatajmi cʼamircacuna.
Jesusca chaupi chishitami huañushca
(Mat 27:45-56; Luc 23:44-49; Juan 19:28-30)
33Ña chaupi punlla tucujpica, chaupi chishicamami tucui cai pacha amsayarca. 34Chai chaupi chishitami, Jesusca:
—Eloi, Eloi, ¿lama sabactani?— nishpa, sinchita caparirca. (“Ñuca Dioslla, Ñuca Dioslla, ¿ima nishpataj Ñucallata saquihuanguiari?” nishpami chashna nirca).
35Chaipi cajcunamanta maijancuna uyashpaca:
—Uyashunchij, Eliastamari cayacun— ninacurcacunami.
36Chaipi cajcunamanta shujca, callpashpami esponjata vinagrepi satishpaca, caspi puntapi churashpa, Jesuspaj shimiman pajtachishpaca:
—Saquichij, ¿Eliasca Paita uricuchinaman shamunchu, imamí?— nircami.
37Ashtahuanpish Jesusca, sinchita caparishpaca huañurcallami. 38Pai huañujpica, Diospaj huasi ucupi jarcachishca jatun linsoca, chaquiyajtami, jahuamanta uriman, chaupita lliquirirca. 39Jesuspaj ñaupajpica, patsaj soldadocunata mandajmi shayacurca. Paimi caparishpa huañujta ricushpaca:
—Cai Runaca, Diospaj Churitajmari cashca— nirca.
40Chaipica, tauca huarmicunapishmi, carullamanta ricushpa shayacurcacuna. Chai huarmicunapurapica, Magdalamanta Mariapish, Josepajpish, paipaj cati Jacobopajpish, mama Mariapish, Salomepishmi chaipi carca. 41Paicunallatajmi Galileapi Jesús puricujpica, servishpa, catishpa purircacuna. Shinallataj Jerusalenman, Paihuan shamuj, shujtaj achca huarmicunapishmi chaipi carca.
Arimateamanta Josemi Jesustaca pambashca
(Mat 27:57-61; Luc 23:50-56; Juan 19:38-42)
42Sabadopaj allichina punllaca, ñami chishiyarca. 43Chaimantami tandanacushca mandajcunapuramanta Joseca shamurca. Paica, Arimateamantami carca. Paipish Dios mandanata shuyacushcamantami, mana manchashpa Pilatopajman rishpaca, Jesuspaj aichata pambangapaj mañarca. 44Pilatoca, ‘Huañushca’ nijta uyashpaca, achcatami mancharirca. Chaimantami patsaj soldadocunata mandajta cayashpaca, ‘¿Ñachari huañurcari?’ nishpa tapurca. 45Patsaj soldadocunata mandaj: “Ñami huañurca” nishpa huillajpimi, Jesuspaj aichataca, pambagrichun Joseman curca. 46Jesuspaj aichata José apashpaca, shuj jatun linsota randishpami, chaihuan pilluchirca. Chaimantaca rumi quinripi allachishca jutcupi churashpami, jatun rumita singuchishpa, chaihuan jutcu punguta huichcarca. 47Jesuspaj aichata chaipi churajtaca, Magdalamanta Mariahuan, Josepaj mama Mariahuanmi ricurcacuna.
Židovská rada soudí Ježíše
1Brzy ráno velekněží s nejvyšší židovskou radou vynesli nad Ježíšem rozsudek smrti a poslali ho v poutech k římskému místodržiteli Pilátovi.
Ježíš je souzen Pilátem
2„Tak ty jsi ten král Židů?“ ušklíbl se Pilát.
„Jak říkáš,“ odpověděl Ježíš.
3Velekněží ho u Piláta obvinili z mnoha zločinů. 4„Co ty na?“ dal mu slovo místodržitel. „Co odpovíš na všechny ty žaloby?“
5Ježíš však už ani nepromluvil, nehájil se. Divný zločinec!
Pilát vydává Ježíše k ukřižování
6Vždy o Velikonocích amnestoval místodržitel podle volby lidu jednoho ze židovských vězňů. 7Pro výtržnost a vraždu seděl ve vězení jakýsi Barabáš se svými kumpány.
8Před Pilátovým sídlem se shromáždil dav a začal se dovolávat tradiční amnestie.
9Pilát toho využil a promluvil k nim: „Chcete, abych propustil toho židovského krále?“ 10Tušil totiž, že velekněží ho odsoudili k smrti, protože se báli jeho vlivu na lidi.
11Ale velekněžími navedená chátra žádala propuštění Barabáše.
12„Co tedy mám udělat s tím, kterému říkáte židovský král?“
13„Ukřižovat!“ ozvaly se výkřiky.
14„Ale za jaký zločin?“ namítal Pilát. Lůza však skandovala: „Na kříž! Na kříž!“
15Pilát tedy ustoupil nátlaku davu, dal propustit z vězení Barabáše a Ježíše vydal popravčí četě, aby ho zbičovali a ukřižovali.
Římští vojáci se vysmívají Ježíšovi
16Vojáci odvedli Ježíše na nádvoří vládní budovy a svolali celou rotu. 17Oblékli ho do purpurové látky jako do královského pláště, spletli věnec z trní a posadili mu ho na hlavu jako korunu. 18Začali ho výsměšně zdravit a volali: „Ať žije židovský král!“ 19Bili jej holí do hlavy, plivali na něj a pak si zase před něj klekali a klaněli se mu.
20Když se dost pobavili, svlékli mu zase purpurový plášť, oblékli mu jeho vlastní šaty a vedli ho na popraviště.
Ježíš je veden k ukřižování
21Ježíš nemohl těžký kříž sám unést. Do města právě přicházel jistý Šimon, rodák z Kyrény, a toho vojáci přinutili, aby mu pomohl. (Šimon je otec pozdějších křesťanů Alexandra a Rufa.)
22Tak přivedli Ježíše až na popraviště, které se jmenovalo Golgota, což znamená Lebka. 23Nabídli mu víno s omamnou příměsí, ale on je odmítl.
24Pak jej přibili na kříž a losovali o jeho šaty.
Ježíš je ukřižován
25Poprava se konala v devět hodin ráno.
26Ježíšovu vinu oznamoval nápis nad jeho hlavou: „Židovský král“.
27Zároveň s ním ukřižovali dva zločince; jednoho po pravé a druhého po levé straně. 28Splnila se tak prorocká předpověď: „Je zahrnut mezi zločince.“
29Kolemjdoucí mu nadávali a vysmívali se mu:
„Tak tys nám chtěl zbořit chrám a za tři dny ho zase postavit? 30Když jsi tak mocný, pomoz si sám a sestup z kříže!“
31Mezi posměvači byla i skupina významných kněží a učitelů zákona, kteří si mezi sebou říkali:
„Jiným pomáhal a teď je bezmocný. 32Jestli je to opravdu Mesiáš, zaslíbený král Izraele, ať sestoupí z kříže. To nás přesvědčí a uvěříme mu.“
A také zločinci na křížích mu spílali.
Ježíš umírá na kříži
33V poledne se náhle setmělo a zlověstné šero trvalo až do tří hodin.
34Ve tři hodiny odpoledne vykřikl Ježíš: „Eloi, Eloi, lema sabachtani?“ Jsou to úvodní slova dvacátého druhého žalmu: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“
35Někteří z přihlížejících mu nerozuměli a domnívali se, že volá na pomoc proroka Elijáše. 36Jeden z nich připevnil na hůl houbu nasátou kyselým vínem a přistrčil mu ji ke rtům se slovy: „Počkáme si, zda mu Elijáš přijde na pomoc.“
37Ježíš vykřikl ještě jednou a zemřel.
38V tu chvíli se opona, která zastírala nejsvatější místnost chrámu, roztrhla napůl od shora až dolů.
39Římský setník, který velel popravčí četě a byl svědkem Ježíšových posledních chvil, zvolal: „Ten člověk byl opravdu Boží Syn!“
40Zpovzdálí přihlížely některé ženy, mezi nimi Marie Magdaléna, Marie, matka Jakuba „malého“ a Josefa, a Salome. 41Ty v něho uvěřily už kdysi v Galileji a od té doby mu sloužily. A byly tu i jiné ženy, které s ním přišly do Jeruzaléma.
Ježíš je pohřben
42Nastával páteční večer, pro židy začátek sobotního svátku. 43Josef z Arimatie, vážený člen velerady, který také vyhlížel Mesiášovu vládu, přišel odvážně k Pilátovi a žádal Ježíšovo tělo.
44Místodržitel se podivil, že by Ježíš tak brzy zemřel. Zavolal si velitele popravčí čety a zeptal se ho na to. 45Když mu to setník potvrdil, přikázal vydat Ježíšovo tělo Josefovi.
46Ten koupil plátno, a když sňali Ježíšovo tělo z kříže, zavinul je a uložil do vlastní hrobky, vytesané ve skále. Před vchod přivalili kamennou desku.
47Marie Magdaléna a Marie Josefova je sledovaly, a věděly tak, kde je Ježíš pohřben.
