1I beseech you therefore, brethren, by the mercies of God, that ye present your bodies a living sacrifice, holy, acceptable unto God, which is your reasonable service. 2And be not conformed to this world: but be ye transformed by the renewing of your mind, that ye may prove what is that good, and acceptable, and perfect, will of God.
3For I say, through the grace given unto me, to every man that is among you, not to think of himself more highly than he ought to think; but to think soberly, according as God hath dealt to every man the measure of faith. 4For as we have many members in one body, and all members have not the same office: 5So we, being many, are one body in Christ, and every one members one of another. 6Having then gifts differing according to the grace that is given to us, whether prophecy, let us prophesy according to the proportion of faith; 7Or ministry, let us wait on our ministering: or he that teacheth, on teaching; 8Or he that exhorteth, on exhortation: he that giveth, let him do it with simplicity; he that ruleth, with diligence; he that sheweth mercy, with cheerfulness.
9Let love be without dissimulation. Abhor that which is evil; cleave to that which is good. 10Be kindly affectioned one to another with brotherly love; in honour preferring one another; 11Not slothful in business; fervent in spirit; serving the Lord; 12Rejoicing in hope; patient in tribulation; continuing instant in prayer; 13Distributing to the necessity of saints; given to hospitality. 14Bless them which persecute you: bless, and curse not. 15Rejoice with them that do rejoice, and weep with them that weep. 16Be of the same mind one toward another. Mind not high things, but condescend to men of low estate. Be not wise in your own conceits. 17Recompense to no man evil for evil. Provide things honest in the sight of all men. 18If it be possible, as much as lieth in you, live peaceably with all men. 19Dearly beloved, avenge not yourselves, but rather give place unto wrath: for it is written, Vengeance is mine; I will repay, saith the Lord. 20Therefore if thine enemy hunger, feed him; if he thirst, give him drink: for in so doing thou shalt heap coals of fire on his head. 21Be not overcome of evil, but overcome evil with good.
Poznání Boha vede ke službě
1Když nám Bůh tak mnoha způsoby projevuje své milosrdenství, dejte mu i vy sami sebe plně k službám. Taková oběť je mu nejmilejší, tím ho nejlépe můžeme uctít. 2Přestaňte napodobovat zvyky a způsoby ostatního světa a změňte celé svoje smýšlení, abyste byli schopni rozeznat, co je v souladu s Boží vůlí, co je tedy správné, dokonalé a jemu milé.
3Jako Boží vyslanec vám kladu na srdce: nikdo ať si o sobě nemyslí víc, než odpovídá jeho víře. 4Tělo se skládá z mnoha orgánů a každý v něm má jinou funkci. 5Také my všichni tvoříme s Kristem jedno tělo, ale jako jeho jednotlivé orgány máme různé úkoly podle schopností, jimiž nás Bůh obdaroval. 6Komu Bůh svěřil poselství, ať ho zvěstuje v souladu s vírou. 7Kdo je nadán k službě, ať slouží. 8Kdo má schopnost vyučovat, ať se věnuje vyučování. Kdo umí povzbuzovat, ať povzbuzuje. Kdo rozdává, ať přitom neskrblí. Kdo stojí v čele, ať je horlivý. Kdo slouží trpícím, ať to dělá s radostí.
Zlatá pravidla pro mezilidské vztahy
9V lásce nemá místo přetvářka. Ke zlu mějte odpor, dobro milujte. 10Mějte se rádi jako bratři, překonávejte se ve vzájemné úctě. 11V horlivosti nepodléhejte únavě, ale služte Pánu v duchovním zápalu. 12Z naděje se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí. 13Podporujte spolubratry v nouzi, buďte pohostinní. 14Svým nepřátelům přejte jen dobré a neživte v sobě nenávist. 15Radujte se s radujícími, plačte s plačícími.
16Žijte spolu v souladu. Nechtějte dosáhnout závratných úspěchů, spíš buďte svědomití v drobných úkolech. Nepokládejte sami sebe za nejmoudřejší a nejchytřejší.
17Zlo nikdy neoplácejte zlem, ale usilujte o dobro pro všechny. 18Pokud bude záležet na vás, udržujte dobré vztahy se všemi lidmi. 19Nezjednávejte si spravedlnost sami, moji drazí, přenechte odplatu Bohu, neboť v Bibli čteme: „Mně patří odveta, já odplatím, praví Pán.“ 20Pro vás však platí:
když má nepřítel hlad, dejte mu najíst,
když má žízeň, dejte mu napít.
Tím dosáhnete toho, že se za své jednání zastydí.
21Nenechte se strhnout ke zlému, ale přemáhejte zlo dobrem.
