1Rebuke not an elder, but intreat him as a father; and the younger men as brethren; 2The elder women as mothers; the younger as sisters, with all purity. 3Honour widows that are widows indeed. 4But if any widow have children or nephews, let them learn first to shew piety at home, and to requite their parents: for that is good and acceptable before God. 5Now she that is a widow indeed, and desolate, trusteth in God, and continueth in supplications and prayers night and day. 6But she that liveth in pleasure is dead while she liveth. 7And these things give in charge, that they may be blameless. 8But if any provide not for his own, and specially for those of his own house, he hath denied the faith, and is worse than an infidel. 9Let not a widow be taken into the number under threescore years old, having been the wife of one man, 10Well reported of for good works; if she have brought up children, if she have lodged strangers, if she have washed the saints’ feet, if she have relieved the afflicted, if she have diligently followed every good work. 11But the younger widows refuse: for when they have begun to wax wanton against Christ, they will marry; 12Having damnation, because they have cast off their first faith. 13And withal they learn to be idle, wandering about from house to house; and not only idle, but tattlers also and busybodies, speaking things which they ought not. 14I will therefore that the younger women marry, bear children, guide the house, give none occasion to the adversary to speak reproachfully. 15For some are already turned aside after Satan. 16If any man or woman that believeth have widows, let them relieve them, and let not the church be charged; that it may relieve them that are widows indeed. 17Let the elders that rule well be counted worthy of double honour, especially they who labour in the word and doctrine. 18For the scripture saith, Thou shalt not muzzle the ox that treadeth out the corn. And, The labourer is worthy of his reward. 19Against an elder receive not an accusation, but before two or three witnesses. 20Them that sin rebuke before all, that others also may fear. 21I charge thee before God, and the Lord Jesus Christ, and the elect angels, that thou observe these things without preferring one before another, doing nothing by partiality. 22Lay hands suddenly on no man, neither be partaker of other men’s sins: keep thyself pure. 23Drink no longer water, but use a little wine for thy stomach’s sake and thine often infirmities. 24Some men’s sins are open beforehand, going before to judgment; and some men they follow after. 25Likewise also the good works of some are manifest beforehand; and they that are otherwise cannot be hid.
Péče o různé skupiny v církvi
1-2Musíš-li domluvit staršímu člověku, nenapadej ho, ale jednej s ním uctivě, jako by to byl někdo z tvých rodičů. K mladším přistupuj jako k sourozencům, k dívkám jako ke svým sestrám, bez všech postranních myšlenek.
3Církev ať pečuje o vdovy, které zůstaly osamělé. 4-8Vždyť vdova skutečně osamělá a nemajetná musí spoléhat jen a jen na Boha. Jestliže však má děti nebo vnuky, je na nich povinnost splatit dluh vůči rodičům. Tak to chce Bůh. To jim důrazně připomínej, ať na ně nejsou stížnosti.
Kdo se nestará o své příbuzné a nechá na holičkách dokonce vlastní rodiče, manžela nebo děti, nemá právo nazývat se křesťanem. Takový člověk je dokonce horší než ten, kdo vůbec nepoznal Boha.
Vdovy, které se oddávají jen hmotným starostem a požitkům, jsou „mrtvé“ už za živa.
9Vdova, kterou sbor pověřuje službou a za to ji podporuje, musí být starší šedesáti let, jen jednou vdaná 10a dobře osvědčená ve výchově dětí, pohostinnosti a v ochotné službě všem potřebným. 11Mladší vdovy odmítej. Většinou později zatouží znovu se vdát 12a závazek ke službě poruší. 13Kromě toho si při návštěvách domů zvyknou na zahálku a naučí se klevetit a plést se do cizích věcí. 14Myslím, že mladá vdova udělá lépe, když se znovu vdá, má děti a stará se o vlastní domácnost; pak jí nikdo nemůže nic vytknout. 15Jinak se bojím, že některé již sešly z Kristovy cesty.
16Ještě jednou opakuji: o vdovu se musí postarat především její příbuzní, a ne ji prostě nechat na starosti církvi. Jen tak bude mít církev dost prostředků, aby mohla dobře pečovat o vdovy, které opravdu nemají nikoho, kdo by se jich ujal.
Drobné rady, které mnoho znamenají
17Kdo koná svou práci v církvi svědomitě, má za ni být náležitě odměněn. Dvojnásobně ať je oceněna služba kázání a vyučování. 18I v Písmu přece čteme: „Dobytku, který užíváš při sklizni, dovolíš nažrat se z tvé úrody.“ A na jiném místě zase: „Kdo pracuje, má nárok na odměnu.“ 19Stížnosti proti starším musí být ověřeny alespoň dvěma svědky, jinak si jich nevšímej. 20Ale toho, kdo se opravdu provinil, pokárej veřejně před celou církví, pro výstrahu ostatním. 21Zapřísahám tě jménem Boha, Ježíše Krista i všech andělů: řiď se tímto pravidlem, ať se jedná o tvého přítele či nepřítele. Buď v tom naprosto nestranný.
22Při svěřování odpovědnosti se neukvapuj. Přehlédneš-li při tom nějaký hřích, mohlo by se to chápat tak, že ho schvaluješ. A hlavně se sám vyvaruj každého poklesku.
23Tvému nemocnému žaludku by prospělo občas trochu vína místo vody. 24Při posuzování lidí nezapomeň, že u některých jsou zlé skutky patrné každému, u jiných je odhalí teprve den soudu. 25Stejně tak ne všechny dobré skutky jsou vidět hned, ale jednou všechny vyjdou najevo.
