Ang Babayi nga Nadakpan nga Nagpanginlalaki
[1Nagkadto si Jesus sa Bukid sang mga Olibo. 2Kag pagkaaga, aga pa gid, nagbalik siya liwat sa templo. Madamo nga mga tawo ang nagtilipon didto sa iya. Gani nagpungko siya kag nagpanudlo sa ila. 3Karon, ang mga manunudlo sang Kasuguan kag ang mga Pariseo nagdala didto kay Jesus sang isa ka babayi nga nadakpan nga nagapanginlalaki, kag ginpatindog nila siya sa atubangan sang tanan nga tawo. 4Nagsiling sila dayon kay Jesus, “Manunudlo, nadakpan ang ini nga babayi sa akto mismo nga nagapanginlalaki. 5Suno sa Kasuguan ni Moises, ang pareho sini nga klase sang babayi dapat batuhon hasta mapatay. Ti, ano sa imo?” 6Amo ato ang ila pamangkot tungod kay ginatilawan lang nila si Jesus, agod nga kon magsala siya sa iya sabat may iakusar sila kontra sa iya. Pero ang ginhimo ni Jesus, nagduko siya kag nagsulat sa duta paagi sa iya tudlo. 7Pero tungod kay sige gihapon ang ila pamangkot sa iya, nagtindog si Jesus kag nagsiling sa ila, “Kon sin-o sa inyo ang wala sing sala amo ang mag-una haboy sa iya sing bato.” 8Pagkatapos niya hambal sadto, nagpungko siya kag nagduko, kag nagsulat liwat sa duta.
9Pagkabati sadto sang mga manunudlo sang Kasuguan kag sang mga Pariseo, isa-isa sila nga naghalin umpisa sa mga tigulang, hasta nga si Jesus na lang ang nabilin kag ang babayi nga nagatindog pa didto. 10Nagtindog si Jesus kag nagsiling sa babayi, “Ti diin na sila? Wala gid sing may nagsentensya sa imo?” 11Nagsiling ang babayi, “Wala gid, sir.” Nagsiling si Jesus sa iya, “Ako wala man nagasentensya sa imo. Magpauli ka na, pero indi ka na magpakasala liwat.”]
Si Jesus amo ang Suga sang mga Tawo sa Kalibutan
12Nagsiling liwat si Jesus sa mga tawo, “Ako ang suga sang mga tawo sa kalibutan. Ang nagasunod sa akon, indi na magakabuhi sa kadulom, kundi masanagan siya sang suga nga nagahatag sang kabuhi.” 13Pagkabati sadto sang mga Pariseo, nagsiling sila, “Ikaw man lang ang nagasugid parte sa imo kaugalingon, gani indi ka mapatihan.” 14Nagsiling si Jesus sa ila, “Bisan tuod nga nagasugid ako parte sa akon kaugalingon, ang akon ginasugid matuod, tungod kay nahibaluan ko kon diin ako naghalin kag kon diin ako makadto. Pero kamo wala kahibalo kon diin ako naghalin kag kon diin ako makadto. 15Ang inyo pagsentensya indi masaligan tungod kay ina suno gid lang sa hunahuna sang tawo. Pero ako wala nagasentensya kay bisan sin-o. 16Kag kon magsentensya gid man ako, ang akon sentensya husto, tungod kay indi lang ako ang magasentensya kundi duha kami, ako kag ang Amay nga nagpadala sa akon. 17Indi bala nasulat sa inyo Kasuguan nga kon magsinanto ang sugid sang duha ka tawo, ang ila sugid matuod? 18Ako nagapamatuod parte sa akon kaugalingon kag ang Amay nga nagpadala sa akon nagapamatuod man parte sa akon.” 19Nagsiling ang mga Pariseo sa iya, “Ti, sa diin bala ang imo amay?” Nagsiling si Jesus, “Wala kamo makakilala sa akon ukon sa akon Amay. Kon nakilala kuntani ninyo ako, makilala man ninyo ang akon Amay.”
20Ini tanan ginhambal ni Jesus sang nagatudlo siya sa templo, malapit sa ginabutangan sang kuwarta. Pero wala sing may nagdakop sa iya, kay wala pa mag-abot ang iya tion.
Si Jesus Indi Taga-diri sa Kalibutan
21Nagsiling liwat si Jesus sa mga lider sang mga Judio, “Malakat ako, kag kon wala na gani ako diri pangitaon ninyo ako, pero magakalamatay lang kamo nga nagapadayon sa pagpakasala. Kag indi kamo makakadto sa akon kaladtuan.” 22Gani nagpinamangkutanay sila,8:22 sila: sa literal, ang mga Judio. “Ano bala ang buot niya silingon nga kita kuno indi makakadto sa iya kaladtuan? Ano, mahikog bala siya?” 23Nagsiling si Jesus sa ila, “Kamo kalibutanon, pero ako langitnon. Kamo iya sang kalibutan, pero ako iya indi. 24Amo ina nga nagsiling ako sa inyo nga magakalamatay lang kamo nga wala mapatawad ang inyo mga sala. Kay kon indi kamo magtuo nga ako amo ang Cristo, sigurado gid nga magakalamatay lang kamo nga nagapadayon sa pagpakasala.” 25Nagsiling sila, “Ngaa, sin-o ka gid bala?” Nagsiling si Jesus, “Indi bala ginsugiran ko na kamo halin pa sang una kon sin-o gid ako? 26Madamo ang akon inughambal kontra sa inyo mga ginahimo. Sa pagkamatuod, ang mga butang nga akon ginasugid sa mga tawo amo lang ang mga butang nga ginapahambal sa akon sang nagpadala sa akon. Kag ang tanan nga iya ginasugid matuod.”
27Wala sila makaintiendi nga naghambal siya sa ila parte sa Amay. 28Gani nagsiling si Jesus sa ila, “Kon ibayaw8:28 ibayaw: buot silingon, ilansang sa krus. na ninyo ako nga Anak sang Tawo, mahibaluan na ninyo nga ako gali amo ang Cristo. Sa sina nga tion mahibaluan man ninyo nga ang tanan nga akon ginahimo kag ginasugid wala sing iban kundi ang mga butang nga ginapahimo kag ginapasugid sa akon sang Amay. 29Ang nagpadala sa akon nagaupod permi sa akon kag wala niya gid ako ginapabay-an, tungod kay kon ano ang iya gusto amo man ang akon ginahimo.” 30Pagkabati sang mga tawo sa sining mga ginhambal ni Jesus, madamo sa ila ang nagtuo sa iya.
Ang Kamatuoran nga Nagahilway sa Tawo
31Karon, nagsiling si Jesus sa mga Judio nga nagtuo sa iya, “Kon padayon kamo nga nagatuman sa akon mga ginatudlo, matuod gid nga kamo akon mga sumulunod. 32Mahibaluan ninyo ang kamatuoran kag ang kamatuoran amo ang magahilway sa inyo.” 33Nagsiling sila sa iya, “Mga kaliwat kami ni Abraham, kag wala pa gid sing may nakaulipon sa amon. Ngaa nagasiling ka nga mahilway kami?” 34Nagsiling si Jesus, “Sa pagkamatuod, ginasugid ko sa inyo nga ang bisan sin-o nga nagapakasala, ulipon sang sala. 35Ang isa ka ulipon umalagi lang sa panimalay, pero ang anak iya permanente. 36Gani kon ang Anak sang Dios amo ang magahilway sa inyo, mahilway gid kamo. 37Nahibaluan ko nga mga kaliwat kamo ni Abraham, pero ginatinguhaan ninyo nga patyon ako tungod kay indi kamo magbaton sang akon mga ginatudlo. 38Ginasugid ko sa inyo ang mga butang nga akon nakita sa Amay; pero kamo, ginahimo ninyo ang inyo nabatian sa inyo amay.”
39Nagsiling sila kay Jesus, “Ang amon amay amo si Abraham.” Nagsiling si Jesus, “Kon matuod nga mga kaliwat kamo ni Abraham, kuntani ginahimo ninyo ang maayo pareho sang iya mga ginhimo. 40Pero ang inyo ginahimo, ginatinguhaan ninyo nga patyon ako, bisan wala ako sing may nahimo kundi nagsugid man lang ako sa inyo sang kamatuoran nga akon nabatian halin sa Dios. Si Abraham wala gid nakahimo pareho sining inyo ginahimo. 41Ang inyo ginahimo pareho man sa ginahimo sang inyo amay.” Nagsiling sila, “Indi kami mga anak sa guwa.8:41 Indi kami mga anak sa guwa: buot silingon, Indi si Satanas ang amon amay. Ang Dios amo ang amon Amay.” 42Nagsiling si Jesus sa ila, “Kon matuod nga ang Dios amo ang inyo Amay, kuntani palanggaon ninyo ako, kay ako naghalin sa Dios. Wala ako nagkadto diri sa kalibutan sa akon lang luyag, kundi siya amo ang nagpadala sa akon. 43Indi ninyo maintiendihan ang akon mga ginahambal tungod kay indi kamo makaagwanta sa pagpamati sang akon pulong. 44Si Satanas amo ang inyo amay kag kon ano ang gusto sang inyo amay nga si Satanas amo man ang inyo gusto nga himuon. Manugpatay siya sang tawo halin pa sang una. Wala sing pulos para sa iya ang kamatuoran tungod kay wala gid sing kamatuoran sa iya. Batasan niya ang magbutig, tungod kay butigon siya kag siya amo ang ginahalinan sang tanan nga kabutigan. 45Pero ako, ang kamatuoran amo ang akon ginasugid sa inyo, kag amo ina nga indi kamo magpati sa akon. 46Sin-o bala sa inyo ang makapamatuod nga nakahimo ako sang sala? Wala gid! Ti ngaa indi kamo magpati sa akon kon nagasugid ako sang kamatuoran? 47Ang mga tawo nga iya sang Dios nagapati sa pulong sang Dios. Pero tungod kay kamo indi iya sang Dios, amo ina nga indi kamo magpati sa akon.”
Si Jesus kag si Abraham
48Nagsabat kay Jesus ang mga lider sang mga Judio, “Matuod gali ang amon ginasiling nga ikaw isa ka Samariahanon,8:48 Samariahanon: Ini sila ginapakanubo sang mga Judio ang mga Samariahanon. Mga makasasala sila sa ila panulok. kag ginsudlan sang malaot nga espiritu.” 49Nagsiling si Jesus, “Wala sing may nagsulod sa akon nga malain nga espiritu. Ginapadunggan ko lang ang akon Amay, pero kamo, ginapakahuy-an ninyo ako. 50Wala ako nagahandom sang kadungganan para sa akon kaugalingon. Ang Amay amo ang nagahandom nga padunggan ako sang mga tawo, kag nahibaluan niya nga matuod ang mga butang nga akon ginasugid. 51Sa pagkamatuod, ginasugid ko sa inyo nga ang mga nagatuman sang akon mga pagpanudlo indi na gid mapatay.” 52Nagsiling sa iya ang mga lider sang mga Judio, “Sigurado na gid kami nga ginsudlan ka sang malaot nga espiritu. Bisan si Abraham napatay, kag ang mga propeta nagkalamatay man. Pero nagasiling ka nga ang nagatuman sang imo mga pagpanudlo indi na gid mapatay hasta san-o. 53Ano, mas maayo ka pa bala kay Abraham? Napatay gani siya. Kag ang mga propeta nagkalamatay man. Ngaa, sin-o ka gid haw?” 54Nagsiling si Jesus sa ila, “Kon ako lang gid ang magpadungog sa akon kaugalingon, wala ini sing pulos. Pero ang akon Amay amo gid ang nagapadungog sa akon. Siya amo ang inyo ginasiling nga inyo Dios. 55Ugaling wala ninyo siya makilala. Pero ako iya, kilala ko siya. Karon, kon magsiling ako nga wala ako makakilala sa iya, magaguwa nga butigon ako pareho sa inyo. Pero ang matuod, kilala ko gid siya kag ginatuman ko ang iya pulong. 56Nalipay gid ang inyo amay nga si Abraham nga makita niya ang akon tion. Kag nakita niya gani kag nalipay gid siya.” 57Nagsiling ang mga lider sang mga Judio sa iya, “Ti, paano ang imo pagkakita kay Abraham nga wala pa gani 50 ang imo edad?” 58Nagsiling si Jesus, “Sa pagkamatuod, ginasugid ko sa inyo nga sang wala pa matawo si Abraham, ara na ako nga daan.” 59Tungod sa sining ginhambal ni Jesus nagpulot sila sing bato agod habuyon siya. Pero nagpanago8:59 nagpanago: ukon, gintago. si Jesus kag naghalin sa templo.
Ježíš odpouští cizoložné ženě
1Ježíš odešel na Olivovou horu. 2Brzy ráno se do chrámu vrátil, sedl si tam a začal učit shromážděný dav. 3Za chvíli k němu znalci zákona a farizejové přivedli jednu ženu přistiženou při nevěře.
4„Mistře,“ oslovili Ježíše, „tuto ženu jsme přistihli při cizoložství. 5Mojžíšův zákon je přísný. Odsuzuje ji k smrti ukamenováním. Co ty tomu říkáš?“
6Čekali, že jim Ježíšova odpověď poskytne záminku k jeho odsouzení. Ježíš však mlčel, sklonil se k zemi a psal něco prstem v prachu. 7Žalobci stále dotírali, aby odpověděl. Ježíš se vzpřímil a řekl: „Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní hodí první kamenem!“ 8Pak se znovu sklonil a psal po zemi.
9Jeho slovy byli zahanbeni. Ozvalo se v nich svědomí, a tak jeden po druhém odcházeli – ti nejváženější jako první. Nakonec zůstal Ježíš s provinilou ženou sám. 10Znovu se vzpřímila zeptal se ženy: „Kam se poděli tvoji žalobci? Žádný z nich tě neodsoudil?“
11„Ne, Pane,“ odpověděla žena.
„Já tě také neodsuzuji,“ řekl Ježíš. „Jdi, ale už nehřeš!“
Ježíš je světlo světa
12Jindy Ježíš řekl: „Já jsem světlo světa, kdo mne následuje, nebude tápat ve tmě, ale bude mít světlo na cestu života.“
13Nato mu farizejové řekli: „Mluvíš stále jen sám o sobě. Kdo to potvrdí?“
14Ježíš jim odpověděl: „Říkám jen pravdu, i když se týká mne samotného. Já vím, odkud jsem přišel a kam jdu, ale vy to nevíte. 15Vy mne posuzujete nesprávně – jen podle svého zdání. Já tak nesoudím. 16Můj úsudek odpovídá skutečnosti, protože není jen můj, ale i Boží. 17A když se dva svědci shodnou ve výpovědi, vaše zákony považují takové svědectví za platné. 18Nemluvím tedy o sobě jen sám, ale svědčí o mně i Otec, který mne poslal.“
19„A kde je ten tvůj Otec?“ ptali se farizejové. Řekl jim: „Když neznáte mne, nemůžete znát ani mého Otce. Kdybyste znali mne, znali byste i jeho.“
20Tato slova Ježíš řekl v blízkosti chrámových pokladen, kde byla stráž. Přesto ho nezatkli, protože ještě nepřišel čas, kdy se to mělo stát.
Ježíš varuje před přicházejícím soudem
21„Opustím vás,“ pokračoval Ježíš. „Budete mne hledat, ale bude pro vás pozdě. Zemřete v zajetí svých hříchů a tam, kam jdu, nebudete moci přijít.“
22„Chce snad spáchat sebevraždu?“ ptali se mezi sebou. „Proč by jinak říkal, že za ním nemůžeme přijít tam, kam jde?“
23Ježíš jim řekl: „Já jsem od Boha, vy jste ze světa, který je Bohu odcizen. 24Proto zemřete v hříchu, když mi neuvěříte.“ 25„Tak nám tedy řekni, kdo vlastně jsi!“ naléhali na Ježíše. 26„Už jsem vám to jasně řekl. Jsem ten, za koho se od začátku prohlašuji,“ odpověděl. „Ale o vás bych mohl říci mnoho, co vás odsuzuje. A není to můj úsudek. Každé mé slovo pochází od toho, který mne poslal. On je pravda sama.“ 27Nikdo v té chvíli nepochopil, že Ježíš mluví o Bohu. 28Proto na vysvětlenou dodal: „Poznáte mne, až mne přibijete na kříž, teprve pak si uvědomíte, že všechno, co jsem vám říkal a co jsem udělal, nebylo ode mne, ale od mého Otce. To on mne naučil všemu, co jsem vám řekl. 29Je stále se mnou. Neopouští mne, protože dělám jen to, co mu je milé.“ 30Po těch slovech mnozí v něho uvěřili.
Ježíš hovoří o Božích nevěrných dětech
31Těm Ježíš řekl: „Držte se mých slov a budete opravdu mými učedníky. 32Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“
33„Jsme potomci Abrahama,“ ozvali se. „Nikdy jsme nebyli otroky, proč tedy říkáš, že budeme osvobozeni?“
34Ježíš jim řekl: „Nemyslete si, že jako potomci Abrahamovi to máte u Boha jisté. Každý člověk je otrokem hříchu 35a otrok nemá právo na nic. 36-38Musíte se stát svobodnými členy Boží rodiny, a to vám může darovat jedině Syn. Nabízím vám takový dar, ale vy ho odmítáte a chcete se mne zbavit. Nedorozumění mezi námi je v tom, že nemáme stejného Otce.“ 39„Naším otcem je Abraham,“ řekli jednomyslně Židé. „Byl by vaším otcem,“ odpověděl jim Ježíš, „kdybyste ho svými životy následovali. 40Chcete mne zabít, přestože vám říkám pravdu, kterou mi sdělil Bůh. Abraham by tak nejednal. 41Projevujete se jako děti svého skutečného otce.“ To je rozhněvalo a jízlivě mu odsekli: „Nenarodili jsme se ze smilstva jako ty. Kdo myslíš, že je naším otcem? Kdo jiný, než Abrahamův Bůh! Nezpronevěřili jsme se mu.“
42Ježíš však namítl: „Kdyby Abrahamův Bůh byl opravdu vaším otcem, milovali byste mne. V něm je můj původ. Nepřicházím sám od sebe, ale on mne k vám posílá. 43Proč nechápete, co říkám? 44Protože váš otec je ďábel a vy děláte, co vám našeptává. Jeho lži od počátku přinášejí smrt a nic jiného, protože v něm není ani trochu pravdy. Nemůže si pomoci, lhaní je jeho přirozenost. A je původcem každé lži.
45-46Kdo z vás mne může usvědčit z hříchu? Nikdo! Proč mi tedy nevěříte, když říkám pravdu? 47Kdo je opravdu Božím dítětem, ten rád přijímá Boží slovo. Vy je odmítáte, a to dokazuje, že z Boha nepocházíte.“
Ježíš prohlašuje, že je věčný
48„Vždyť to říkáme, jsi odrodilec a blázen,“ křičeli na něj Židé.
49„Nejsem,“ odpověděl jim Ježíš klidně. „Já Otci vzdávám čest, ale vy mu ji upíráte, když mne nepřijímáte. 50Nemyslete si, že toužím po slávě a velikosti. Mne chce oslavit Bůh. Odsoudí každého, kdo mne odmítne. 51Budete-li žít podle mého slova, nemusíte se bát smrti.“
52„Teď se ukázalo, jaký jsi blázen!“ posmívali se. „Abraham zemřel, proroci zemřeli, a ty tvrdíš, že kdo dá na tebe, unikne smrti. 53Myslíš si snad, že jsi významnější než náš otec Abraham a větší než proroci? Co to ze sebe děláš? Vždyť ti všichni zem-řeli!“
54Ježíš jim odpověděl: „Kdybych se chválil sám, má slova by neměla žádnou váhu, ale chválí mne můj Otec, kterého uznáváte za svého Boha. 55Nikdy jste ho však nepoznali, ale já ho znám dobře. Kdybych to zapřel, byl bych stejný lhář jako vy. Opravdu ho dobře znám a ve všem ho poslouchám. 56Jakou radost by měl váš otec Abraham, kdyby se dočkal mého příchodu. Už tehdy věděl, že přijdu, a jak se z toho radoval.“ 57„Teď jsi se projevil. Není ti ani padesát, a pamatuješ Abrahama?“ smáli se Židé.
58Ježíš odpověděl: „Žil jsem dávno před tím, než se narodil Abraham.“ 59To rozpálilo jejich hněv a chtěli ho ukamenovat. V rozruchu, který nastal, se Ježíš vytratil z chrámu.
