撒種的比喻
1當天，耶穌離開房子，坐在湖邊。 2有一大群人聚集到祂周圍，祂只好上船坐下，眾人都站在岸上。 3祂用比喻向他們講許多道理，說：「有一個農夫出去撒種。 4撒種的時候，有些種子落在路旁，被飛鳥吃掉了； 5有些落在石頭地上，因為泥土不深，種子很快就發芽了，然而因為沒有根， 6被太陽一曬，就枯萎了； 7有些落在荊棘叢中，荊棘長起來便把嫩苗擠住了； 8有些落在沃土裡，就結出果實，收成多達三十倍、六十倍、一百倍。 9有耳朵的，都應當聽。」
用比喻的目的
10門徒上前問耶穌：「你為什麼要用比喻來教導他們呢？」
11耶穌回答說：「天國的奧祕只讓你們知道，不讓他們知道。 12因為凡有的，還要給他更多，他就豐富有餘；凡沒有的，連他僅有的也要奪去。 13我用比喻教導他們是因為他們視而不見，聽而不聞，聞而不悟。 14以賽亞的預言正應驗在他們身上，
『你們聽了又聽，卻不明白；
看了又看，卻不領悟。
15因為這些人心靈麻木，
耳朵發背，眼睛昏花，
以致眼睛看不見，耳朵聽不見，
心裡不明白，無法回心轉意，
得不到我的醫治。』
16「但你們的眼睛是有福的，因為看得見；你們的耳朵也是有福的，因為聽得見。 17我實在告訴你們，以前有許多先知和義人曾渴望看見你們所看見的，聽見你們所聽見的，卻未能如願。
解釋比喻
18「所以，你們應當留心這撒種的比喻。 19種子落在路旁，是指人聽了天國的道理卻不明白，魔鬼乘虛而入，把撒在他心裡的奪走了； 20種子落在石頭地上，是指人聽了道後，立刻歡喜地接受了， 21但因為他心裡沒有根基，不過是暫時接受，一旦為道遭受患難或迫害，就立刻放棄了信仰； 22種子落在荊棘叢中，是指人雖然聽過道，但生活的憂慮和錢財的迷惑把道擠住了，以致不能結出果實； 23種子落在沃土裡，是指人聽了道，並明白了道，就結出果實來，有的多達一百倍，有的六十倍，有的三十倍。」
毒麥的比喻
24耶穌又給他們講了一個比喻，說：「天國就像一個人，將好種子撒在田裡。 25人們睡覺的時候，仇敵過來把毒麥撒在他的麥田裡，就走了。 26當麥子長苗吐穗時，毒麥也長起來了。 27奴僕看見了就來問主人，『主人啊！你不是把好種子撒在田裡了嗎？從哪裡來的毒麥呢？』
28「主人回答說，『這是仇敵做的。』奴僕問道，『要我們去拔掉它們嗎？』
29「主人說，『不用了，因為拔毒麥會連麥子一起拔掉。 30讓它們跟麥子一起生長吧，到收割的時候，我會吩咐收割的工人先把毒麥收集起來，紮成捆，留著燒，然後將麥子存入穀倉。』」
芥菜種和麵酵的比喻
31耶穌又給他們講了一個比喻：「天國就像一粒芥菜種，人把它種在田裡。 32它雖然是種子中最小的，卻長得比其他蔬菜都大，並且長成一棵樹，天空的飛鳥也來棲息。」
33祂又對他們講了個比喻：「天國就像麵酵，婦人拿來摻在三斗麵裡，使整盆麵都發起來。」
34耶穌總是用比喻對眾人講這些事，祂每次對他們講話時都用比喻。 35這是要應驗先知的話：「我要開口講比喻，道出創世以來隱藏的事。」
解釋毒麥的比喻
36後來，耶穌離開人群，進到屋裡。門徒也跟著進去，對耶穌說：「請為我們解釋毒麥的比喻。」
37耶穌說：「那撒下好種子的就是人子， 38麥田代表整個世界，那些好種子就是天國的子民。毒麥就是那些屬於魔鬼的人， 39撒毒麥的仇敵就是魔鬼。收割的日子便是世界的末日，收割的工人就是天使。
40「毒麥怎樣被拔出來丟在火裡燒，同樣，在世界末日的時候， 41人子也將派天使把一切引人犯罪和作孽的人從祂國裡挑出來， 42丟進火裡。那時，他們將在那裡哀哭切齒。 43那時，義人要在他們天父的國度像太陽一樣發出光輝。有耳朵的，都應當聽。
寶藏與珍珠的比喻
44「天國就像藏在地裡的寶貝，有人發現了，就把它埋好，然後歡然變賣他所有的財產去買那塊地。
45「天國就像一個四處搜購貴重珍珠的商人。 46他找到一顆極貴重的珍珠，就變賣了一切的產業，把它買下來。
撒網的比喻
47「天國就像一張漁網，撒在海裡捕到了各種魚。 48網滿了，人們把網拉上岸，然後坐下來挑選，好的就收起來，不好的就丟掉。 49世界末日的時候也是這樣。天使必把惡人從義人中揀出來， 50丟在火爐裡，讓惡人在那裡哀哭切齒。 51你們明白這些事了嗎？」
他們回答說：「我們明白了。」
52耶穌說：「律法教師成為天國的門徒後，就像一個家的主人，能從他的庫房裡拿出新的和舊的東西來。」
拿撒勒人厭棄耶穌
53耶穌講完了這些比喻，就離開那裡， 54回到自己的家鄉拿撒勒，在會堂裡教導人。人們很驚奇，說：「這個人從哪裡得到如此的智慧和神奇的能力呢？ 55這不是那木匠的兒子嗎？祂母親不是瑪麗亞嗎？祂的弟弟不是雅各、約瑟、西門和猶大嗎？ 56祂的妹妹們不也是住在我們這裡嗎？祂究竟從哪裡得來這一身本領呢？」 57他們就對祂很反感。
耶穌對他們說：「先知到處受人尊敬，只有在本鄉本家例外。」 58因為他們不信，耶穌就沒有在那裡多行神蹟。
Ježíš vypráví podobenství o rozsévači
1Téhož dne vyšel Ježíš z domu a usedl na břehu jezera. 2Zanedlouho se kolem něho shromáždilo tolik lidí, že musel vstoupit do loďky, aby je mohl všechny oslovit.
3Rád vyjadřoval duchovní pravdy obrazně.
Tentokrát začal vyprávět:
4„Rolník zaséval na poli obilí. Některá zrna padla na okraj cesty. Slétli se ptáci a sezobali je. 5Jiná zrna dopadla na skalnatou zem, kde bylo málo ornice. Obilí rychle vyhnalo do výšky, 6ale když začalo pálit slunce, uschlo, protože kořínky nešly do hloubky. 7Další část zrna zapadla mezi bodláky. Když vyrostlo bodláčí, udusilo klásky. 8Ostatní zrna padla do dobré ornice. Vyrostlo obilí a přineslo úrodu. Některý klas měl sto zrnek, jiný šedesát a jiný třicet. 9Víte, co tím myslím?“
Ježíš vysvětluje podobenství o rozsévači
10Učedníci se ho zeptali: „Proč mluvíš v obrazech?“ 11Vysvětlil jim to: „Vám už Bůh odkrývá svoje záměry se světem. Ostatním je to zatím skryto. 12Kdo přijímá ochotně, bude mít stále víc. Kdo je spokojen s tím, co má, přijde nakonec o všechno. 13Používám obrazy, lidé slyší i vidí, a přece nechápou.
14Tak se na nich plní Izajášovo proroctví:
‚Budete poslouchat,
ale neporozumíte,
budete se dívat,
ale neuvidíte.
15Protože srdce tohoto lidu otupělo,
jsou hluší a zavřeli oči,
aby neviděli,
neslyšeli a neporozuměli,
aby se neobrátili k Bohu,
kde by mohli být uzdraveni.‘
16Jak je dobře, že vaše oči vidí a uši slyší. 17Mnoho proroků toužilo vidět to, co vy vidíte, a slyšet to, co vy slyšíte, ale nebylo jim to dopřáno.
18A teď k tomu příběhu o rozsévači. 19Cesta, kam padla některá zrna, představuje srdce lidí, kteří slyší o Božím království a nezajímá je to. Přichází satan a sebere, co bylo zaseto. 20-21Skalnatá země představuje srdce člověka, který slyší Boží poselství a přijímá je sice s velkou radostí, ale povrchně a ono v něm nezapustí kořeny. Když pak přijdou těžkosti nebo pronásledování pro víru, jeho nadšení ochabne a to, co bylo zaseto, zmizí.
22Země porostlá bodláčím představuje člověka, který slyší poselství, ale v jehož srdci záležitosti každodenního života a touha po lepším hmotném zajištění slovo udusí.
23Dobrá ornice představuje srdce člověka, který slyší Boží poselství, rozumí mu a nechává působit jeho životodárný vliv. Užitek z toho je mnohonásobný, u někoho větší, u jiného menší.“
Ježíš vypráví podobenství o plevelu
24Potom použil dalšího přirovnání. „Bůh je jako dobrý hospodář, který zasel na své pole dobré semeno. 25V noci, když lidé spali, hospodářův nepřítel rozhodil mezi pšenici semeno plevele. 26-27Když vyrostlo obilí a s ním i plevel, přišli služebníci za hospodářem a řekli mu: ‚Vždyť jsi zasel dobré semeno, kde se tedy vzal plevel?‘
28‚To udělal nepřítel!‘ odpověděl.
‚My půjdeme a vyplejeme to pole,‘ nabídli se.
29Ten jim na to řekl: ‚Ne, to nedělejte. Spolu s plevelem byste mohli snadno vytrhnout i pšenici. 30Necháme obojí vyrůst a při žních řeknu žencům, aby vybrali plevel a spálili ho a pšenici dali do mé stodoly.‘ “
Ježíš vypráví podobenství o hořčičném zrnu
31Předložil jim jiný obraz: „S Božím dílem je to jako s hořčičným seménkem, které člověk zasel na poli. 32Je sice drobné, ale vyroste z něho tak mohutná bylina, že i ptáci na ní stavějí hnízda.“
33Dále užil tohoto obrazu: „Boží vliv působí jako kvas. Malé množství prokvasí i velkou dávku těsta.“
34V tomto kázání Ježíš používal výhradně podobenství.
35Tak se naplnilo staré proroctví:
„Budu mluvit v obrazech
a vypovím,
co bylo skryto od stvoření světa.“
Ježíš vysvětluje podobenství o plevelu
36Ježíš pak opustil shromážděné posluchače a šel domů. Obklopili ho jeho učedníci a žádali, aby jim vyložil obraz plevele na poli. 37„Dobře,“ řekl, „já jsem ten hospodář, který seje dobré zrní. 38Pole představuje svět a zrna, to jsou lidé, kteří patří Bohu. Plevel, to jsou lidé propadlí zlému. 39Nepřítel, který ho zasel, je ďábel. Žně představují konec světa a ženci jsou andělé. 40Tak jako v tomto příběhu je plevel oddělen a spálen, tak bude na konci světa. 41Pošlu své anděly a ti vyženou z Boží blízkosti všechny, kteří stáli v cestě Boží věci a páchali zlo. 42Jejich konec bude hrozný. Zbyde jim pláč a zoufalství. 43A tehdy ti, kteří plnili Boží vůli, budou v království nebeského Otce zářit jako slunce. Přemýšlejte o tom!
Ježíš vypráví podobenství o pokladu, perle a síti
44Nový život, k němuž vás Bůh volá, je jako poklad zakopaný v poli. Kdo ho najde, zatím o tom nemluví, ale má takovou radost, že prodá všechno, jen aby to pole získal.
45-46Nebo: je jako drahocenná perla, kterou objeví obchodník s perlami. Vyprodá všechno, co má, a koupí ji.
47Boží království je jako síť spuštěná do moře, ve které uváznou nejrůznější tvorové. 48Když je síť plná, vytáhnou ji rybáři na břeh, do košů vyberou dobré ryby a ostatní vyhodí. 49Tak to bude i na konci světa. Přijdou Boží andělé a oddělí zlé od bohabojných 50a zlé hodí do ohně. Tam bude pláč a zoufalství. 51Porozuměli jste všemu?“
„Ano,“ odpověděli. 52Potom dodal: „Každý vykladač Písma, který pochopil, oč mi jde, je jako hospodář, který ze své zásobárny nabízí nové i staré.“
Lidé z Nazaretu odmítají uvěřit
53-54Když Ježíš skončil svůj výklad v podobenstvích, vrátil se do svého domovského města. Učil v tamní synagoze. Všichni se divili: „Kde se v něm bere taková moudrost a moc? 55Vždyť to je tesařův syn, jeho matka je přece Marie, a Jakub, Josef, Šimon a Juda to jsou jeho bratři! 56I jeho sestry žijí mezi námi. Odkud to ten člověk má?“ 57-58Nemohli se s tím vyrovnat a pro jejich nedůvěru tam Ježíš nemohl vykonat mnoho zázraků. Vysvětlil to slovy: „Proroka si váží všude víc než v jeho rodném městě a v jeho domově!“
