光荣进圣城
1耶稣和门徒离耶路撒冷越来越近了，他们来到橄榄山旁的伯法其。 2耶稣派两个门徒进村，并对他们说：“你们到前面的村庄去，就会看见一头母驴拴在那里，旁边还有一头驴驹。你们把它们解开，牵到我这里。 3要是有人问起，你们就说，‘主要用它们’，那人会立刻让你们牵来。” 4这件事是要应验先知的话：
5“要对锡安城21:5 “城”希伯来文是“女子”，可能是对锡安的昵称。说，‘看啊，你的君王来了！祂谦卑地骑着驴，骑着一头驴驹。’”
6两个门徒照着耶稣的吩咐去了， 7把母驴和驴驹带了回来。他们把自己的衣服盖在驴背上，让耶稣骑上去。 8许多人把衣服铺在路上，也有些人砍下树枝铺在路上。 9众人前呼后拥，欢呼着说：
“和散那21:9 “和散那”原意是“拯救我们”，此处有“赞美”的意思。归于大卫的后裔！
奉主名来的当受称颂！
和散那归于至高之处的上帝！”
10耶稣进耶路撒冷时，全城轰动，说：“这是谁？”
11众人说：“祂是先知耶稣，来自加利利的拿撒勒。”
洁净圣殿
12耶稣进入圣殿，赶走里面做买卖的人，又推翻兑换钱币之人的桌子和卖鸽子之人的凳子。
13耶稣斥责他们说：“圣经上说，‘我的殿必称为祷告的殿。’你们竟把它变成了贼窝。”
14殿中的瞎子和瘸子都来到耶稣面前，祂便医好了他们。 15祭司长和律法教师看见祂所行的奇事，又听见小孩子在圣殿里高声喊着：“和散那归于大卫的后裔！”便十分恼怒。 16他们责问耶稣说：“你听见这些人说的了吗？”
耶稣说：“我听见了。圣经上说，‘你使孩童和婴儿口中发出颂赞’，你们没有读过吗？” 17然后，祂便离开他们，出城前往伯大尼，在那里住宿。
咒诅无花果树
18清早，耶稣在回城的途中饿了。 19祂看见路旁有一棵无花果树，便走过去，却发现除了叶子外什么也没有。
祂对那棵树说：“你将再不会结果子！”那棵树立刻枯萎了。
20门徒见了就惊奇地问：“这棵树怎么一下子枯萎了？”
21耶稣回答说：“我实在告诉你们，如果你们有信心、不怀疑，不但能使无花果树枯萎，就算对这座山说，‘从这里挪开，投进大海里！’也照样可以实现。 22所以，你们祷告时无论求什么，只要有信心，就必定得到。”
质问耶稣的权柄
23耶稣进了圣殿，正在教导人的时候，祭司长和民间的长老来质问祂：“你凭什么权柄做这些事？谁授权给你了？”
24耶稣说：“我也要问你们一个问题，你们回答了，我就告诉你们我凭什么权柄做这些事。 25约翰的洗礼是从哪里来的？从天上来的，还是从人来的？”
他们便彼此议论说：“如果我们说‘是从天上来的’，祂一定会问我们，‘那你们为什么不信他？’ 26但如果我们说‘是从人来的’，又怕触怒百姓，因为他们相信约翰是个先知。” 27于是，他们回答耶稣说：“我们不知道。”
耶稣说：“我也不告诉你们我凭什么权柄做这些事。”
两个儿子的比喻
28耶稣又说：“你们怎样看这件事？某人有两个儿子。他对大儿子说，‘孩子，你今天到葡萄园工作吧！’
29“大儿子回答说，‘我不去！’但后来他改变了主意，就去了。
30“那父亲又对小儿子说，‘你今天到葡萄园工作吧！’小儿子回答说，‘好的，父亲。’他答应了，却没有去。
31“你们认为这两个儿子，到底哪一个服从父亲呢？”
他们回答道：“大儿子。”
耶稣说：“我实在告诉你们，税吏和娼妓要比你们先进上帝的国。 32因为约翰来指示你们当行的正路，你们不信他，但税吏和娼妓信了。你们亲眼看见了这些事，竟然还是执迷不悟，不肯信他。
恶毒的佃户
33“你们再听一个比喻。有个园主栽种了一个葡萄园，在园子的四周建造围墙，又在园中挖了一个榨酒池，建了一座瞭望台，然后把葡萄园租给佃户，就出远门了。 34到了收获的季节，园主派奴仆到佃户那里收果子。 35但那些佃户却抓住他的奴仆，打伤一个，杀死一个，又用石头打死了一个。 36于是，园主又派更多的奴仆去，结果也遭到同样的对待。 37最后，园主派了自己的儿子去，心想，‘他们肯定会尊重我的儿子。’ 38然而，那些佃户看见园主的儿子来了，就商量说，‘这是园主的继承人。来吧！我们杀掉他，占了他的产业！’ 39于是，他们抓住他，把他推出园外杀了。 40那么，当园主回来的时候，他会怎样处置那些佃户呢？”
41他们说：“他会毫不留情地除掉那些恶人，然后把葡萄园租给其他按时交果子的佃户。”
42耶稣说：
“‘工匠丢弃的石头已成了房角石。
这是主的作为，在我们看来奇妙莫测。’
你们难道没有读过这段经文吗？ 43所以，我告诉你们，将把上帝的国从你们那里夺去，赐给结果子的人。 44凡跌在这石头上的人，一定粉身碎骨；这石头落在谁身上，就会把谁砸烂。”
45祭司长和法利赛人听了耶稣的比喻，明白是针对他们讲的。 46他们试图逮捕耶稣，但又害怕百姓，因为百姓都认为耶稣是先知。
Ježíš vjíždí do Jeruzaléma na oslici
1Když se blížili k Jeruzalému a přišli do Betfage u Olivové hory, poslal Ježíš dva ze svých učedníků napřed 2a řekl jim: „Jakmile přijdete do vesnice tady před námi, najdete přivázanou oslici s oslátkem. Odvažte je a přiveďte mi je. 3-4Kdyby se vás někdo ptal, co děláte, řekněte, co předpověděl prorok:
5‚Oznamte Jeruzalému:
Tvůj král přichází k tobě,
tichý, přijíždí na oslátku.‘ “
6Učedníci šli a udělali vše podle Ježíšova příkazu. 7Přivedli oslici i oslátko, místo sedla podložili své pláště a na ně posadili Ježíše. 8Mnozí z davu pokládali své pláště na cestu, jiní osekávali větve ze stromů a zdobili jimi cestu. 9Průvod lidí, který ho obklopoval zepředu i zezadu, volal:
10Když vjel do Jeruzaléma, celé město vřelo a lidé se vzrušeně ptali: „Kdo je to?“ 11Z průvodu se ozývalo: „To je Ježíš, ten prorok z galilejského Nazaretu!“
Ježíš opět čistí chrám
12Ježíš pak vešel do chrámu a vyhnal všechny, kteří tu prodávali a kupovali, zpřevracel stoly směnárníků a prodavačů obětních holubů 13a řekl jim: „Písmo praví: Boží chrám je místem pro modlitbu, ale vy jste z něj udělali zlodějské doupě!“
14Na chrámovém nádvoří se kolem něj shlukli slepí a chromí a on je uzdravoval. 15Když však velekněží a vykladači zákona viděli ty zázraky a slyšeli, jak i malé děti volají v chrámu: „Sláva Davidovu synu!“ velmi je to pobouřilo. 16Vyčítali mu: „Neslyšíš, co volají?“
On jim odpověděl: „Ovšem. Což jste nečetli v Písmu: I křik nemluvňat chválí Boha.“ 17Nechal je být a odešel zpět do Betanie, kde zůstal přes noc.
Ježíš říká učedníkům, že mohou prosit o cokoliv
18Když se ráno vracel do Jeruzaléma, dostal hlad. 19Všiml si fíkovníku u cesty. Když však přišel ke stromu, viděl, že na něm nejsou žádné plody, ale jen listí. Řekl: „Už nikdy se na tobě neurodí ovoce!“ A ten fíkovník rázem uschl. 20Když to viděli učedníci, udiveně říkali: „Jak jsi to dokázal, že ten fíkovník tak rychle uschl?“
21Ježíš jim odpověděl: „Skutečně vám říkám, věříte-li bez pochybností, můžete dělat i větší věci než to, co jste nyní viděli. Kdybyste rozkázali této hoře, aby se pohnula a sesula do moře, pak se to stane. 22Všechno je pro vás dosažitelné, zač se s vírou modlíte.“
Židé se přou o Ježíšovu autoritu
23Když pak zas učil v chrámu, přišli k němu velekněží a židovští předáci a ptali se ho: „Jakým právem zde takto jednáš? Kdo ti k tomu dal moc?“
24-26„Řeknu vám to, ale nejprve odpovězte vy na moji otázku: Křtil Jan z pověření Boha nebo lidí?“
Říkali si mezi sebou: „Odpovíme-li, že byl od Boha, namítne nám, proč jsme tedy nevěřili jeho slovům. A jestliže odpovíme záporně, pak abychom se báli davu, protože Jana všichni považují za proroka.“ 27Tak nakonec odpověděli: „Nevíme.“ Nato Ježíš: „Ani já vám tedy neřeknu, kdo stojí za mnou.
Ježíš vypráví podobenství o dvou synech
28Jak byste rozsoudili takový případ? Jeden muž měl dva syny a řekl jednomu z nich: ‚Jdi dnes pracovat na vinici!‘ 29On však odpověděl: ‚Nechce se mi!‘ Potom si to ale rozmyslel a šel. 30O totéž požádal druhého syna. Ten řekl: ‚Ano, půjdu,‘ ale nešel. 31Který z těch dvou synů poslechl svého otce?“
Oni odpověděli: „Ten první.“
„Právě tak,“ řekl Ježíš, „vás podvodníci a prostitutky předbíhají do Božího království. 32Jan Křtitel vám ukázal správnou cestu k pokání; vy jste na něj nedali, ale tihle lidé ano. Ani to vás nezahanbilo a stejně jste neposlechli.
Ježíš vypráví podobenství o boháči
33Nyní si poslechněte jiný příběh: Byl jeden hospodář, který založil vinici. Obehnal ji plotem, zřídil v ní lis a postavil věž pro hlídače. Pak vinici pronajal vinařům a odcestoval. 34V době vinobraní poslal k vinařům své zástupce, aby vybrali jeho podíl. 35-36Vinaři je však popadli, jednoho zbili, druhého utloukli a dalšího ukamenovali. Hospodář tedy poslal další muže; tentokrát jich bylo více. Ale vinaři s nimi naložili stejně. 37Nakonec k nim tedy poslal svého syna. Myslel si, že alespoň před ním budou mít respekt. 38Ale když jej viděli přicházet, řekli si: ‚To je dědic! Zabijme ho a vinice bude naše!‘ 39Popadli ho, vyvlekli z vinice ven a zabili. 40Co myslíte, že udělá hospodář s těmi vinaři, až se vrátí?“
41Odpověděli mu: „Ty zločince dá bez milosti popravit a vinici pronajme lidem, kteří mu budou svědomitě odvádět výnosy.“
42Potom se jich Ježíš zeptal, zda znají slova Písma:
„Kámen, který stavitelé neustále odkládali,
sloužil nakonec jako hlavní svorník klenby.
Jaký to div! Jak zvláštní věc Bůh udělal!“
43„Chci tím říci, že vám Bůh odejme správu nad svým královstvím a svěří ji lidem, kteří mu budou odvádět, co mu patří.
44Kdo ten kámen nedá na pravé místo, zakopne o něj, nebo ho kámen rozdrtí.“
45Když velekněží a farizejové slyšeli tyto příměry, pochopili, že mluví o nich. 46Chtěli ho zatknout, ale báli se davu, protože všichni považovali Ježíše za proroka.
