骑驴进耶路撒冷
1耶稣和门徒将近耶路撒冷，快到橄榄山附近的伯法其和伯大尼两个村庄时，祂派了两个门徒， 2对他们说：“你们去前面的村庄，一进村就会看见一头从来没有人骑过的驴驹拴在那里，你们把它解开牵来。 3若有人问你们为什么这样做，就说，‘主要用它，很快会把它送回来。’” 4他们进了村子，果然看见有一头驴驹拴在街道旁一户人家的门外，就上前解开它。 5旁边站着的几个人就问他们：“你们为什么要解开这头驴驹？”
6门徒依照耶稣的吩咐回答，那些人就让他们牵走了。 7他们把驴驹牵到耶稣面前，将自己的外衣搭在驴背上，耶稣就骑了上去。 8很多人把衣服铺在路上，有人将田间的树枝砍下来铺在路上。 9大家前呼后拥，高声欢呼：
“和散那11:9 “和散那”原意是“拯救我们”，此处有“赞美”的意思。！
奉主名来的当受称颂！
10那将要来临的我祖大卫的国度当受称颂！
和散那归于至高之处的上帝！”
11耶稣进了耶路撒冷，来到圣殿，巡视各处。那时天色已晚，耶稣便和十二门徒出城前往伯大尼。
咒诅无花果树
12第二天，他们离开伯大尼后，耶稣饿了。 13祂远远看见有一棵枝叶茂盛的无花果树，就走过去找果子吃。到了树下，却什么也找不到，只有满树的叶子，因为当时不是收无花果的季节。 14祂对那棵树说：“愿无人再吃你的果子！”祂的门徒都听见了这句话。
洁净圣殿
15他们来到耶路撒冷后，耶稣进入圣殿，赶走了里面做买卖的人，推翻了兑换钱币之人的桌子和卖鸽子之人的凳子， 16不准人抬着货物穿过圣殿。 17祂教导他们说：“圣经上不是记载‘我的殿必称为万民祷告的殿’吗？你们竟把它变成了贼窝。”
18祭司长和律法教师听到这番话后，就策划如何杀害耶稣，只是有些怕祂，因为百姓都对祂的教导感到惊奇。 19到了傍晚，耶稣和门徒去了城外。
无花果树的教训
20早上，他们又经过那棵无花果树，看见它连根都枯了。 21彼得想起昨天发生的事，就对耶稣说：“老师，你看！昨天你咒诅的无花果树已经枯了。”
22耶稣说：“要对上帝有信心。 23我实在告诉你们，不论何人，只要有信心，毫不疑惑，就是对这座山说，‘从这里挪开，投进大海里！’也必定为他成就。 24所以我告诉你们，你们祷告时无论求什么，只要相信已经得到了，就必得到。 25你们站着祷告的时候，若想起有人得罪了你们，就要饶恕他。这样，你们天上的父也会饶恕你们的过犯。 26你们如果不饶恕别人，你们天上的父也不会饶恕你们的过犯。11:26 有些古卷无此节。”
质问耶稣的权柄
27他们再次回到耶路撒冷。耶稣在圣殿里行走的时候，祭司长、律法教师和长老上前质问祂： 28“你凭什么权柄做这些事？谁授权给你了？”
29耶稣说：“我也要问你们一个问题，你们回答了，我就告诉你们我凭什么权柄做这些事。 30约翰的洗礼是从天上来的还是从人来的？请回答我！”
31他们彼此议论说：“如果我们说‘是从天上来的’，祂一定会问，‘那你们为什么不信他？’ 32如果我们说‘是从人来的’，又怕触怒百姓，因为他们都相信约翰真的是先知。” 33于是，他们回答说：“我们不知道。”耶稣说：“我也不告诉你们我凭什么权柄做这些事。”
Ježíš vjíždí do Jeruzaléma na oslátku
1Když se blížili k Jeruzalému a stoupali na Olivovou horu, uviděli Betfage a Betanii. Ježíš poslal dva ze svých učedníků napřed 2a řekl jim:
„Jděte do vesnice tamhle před námi. Na kraji vesnice uvidíte u plotu uvázané oslátko, na kterém ještě nikdo nejel. To mi přiveďte. 3A kdyby se vás někdo ptal, co to děláte, odpovězte krátce: Pán ho potřebuje a brzy ho vrátí.“
4Učedníci šli a skutečně našli u jednoho domu přivázané oslátko. 5Když ho odvazovali, někteří z kolemjdoucích se ptali, proč to dělají.
6Odpověděli tak, jak jim poradil Ježíš, a lidé je nechali zvíře odvést.
7Přivedli oslátko k Ježíšovi, přehodili přes ně své pláště, Ježíš se na ně posadil a vydali se na cestu. 8Lidé ze zástupu, který ho provázel, se začali předhánět v pozornostech; prostírali před ním své pláště, jiní lámali větve a zdobili jimi cestu. 9Za ním i před ním se utvořil průvod a všichni volali:
„Ať žije král! Sláva!
10Jde v Božím jménu!
Ať žije Davidovo království!
Nebe jásá s námi!“
11Tak vstoupil Ježíš do Jeruzaléma a vešel do chrámu. Všechno si tam pozorně prohlédl, a protože byl již večer, odešel se svými dvanácti na noc do Betanie.
Ježíš opět čistí chrám
12Druhý den cestou z Betanie dostal Ježíš hlad. 13Z dálky uviděl fíkovník obalený listím a šel se podívat, zda nemá nějaké ovoce. Když pak přišel až ke stromu, zjistil, že kromě listí na něm nic neroste; první úroda byla pryč a na novou strom ještě nenasadil.
14Učedníci slyšeli, jak říká stromu: „Nikdo už z tebe nebude jíst ovoce!“
15Vrátili se do Jeruzaléma a Ježíš šel do chrámu. Když na nádvoří chrámu uviděl stánky s obětními zvířaty a pulty směnárníků, zpřevracel je a obchodníky vyhnal. 16Nedovolil ani, aby si někdo tamtudy krátil cestu s vodou od studny.
17„Cožpak nevíte,“ horlil, „že je napsáno v Písmu: ‚Můj chrám je určen k tomu, aby se v něm všechny národy modlily?‘ Vy jste však z něho udělali lupičské doupě.“ 18Slyšeli to i velekněží a učitelé zákona a přemýšleli, jak by se Ježíše zbavili. Měli z něho strach, protože lid byl jeho učením nadšen. 19Večer Ježíš s učedníky opustil město.
Ježíš říká učedníkům, že mohou prosit o cokoliv
20Když šli ráno zase kolem toho fíkovníku, viděli, že je úplně suchý. 21Petr si vzpomněl na včerejší příhodu.
„Mistře, ten fíkovník, který jsi odsoudil, uschl!“
22„To vás překvapuje?“ usmál se Ježíš. „Boží moc je daleko větší. 23Když budete věřit Bohu – a myslím to smrtelně vážně – a řekli byste této hoře: ‚Zvedni se a padni do moře,‘ ta hora to udělá. Musíte jen věřit bez nejmenší pochybnosti. 24Pamatujte si: budete-li za něco prosit ve svých modlitbách s pevnou vírou, že vaše prosba bude naplněna, pak se tak určitě stane. 25Ale když se modlíte, odpusťte nejdříve tomu, proti komu něco máte, aby i váš nebeský Otec mohl odpustit vám. 26Jestliže ve vás zůstane hněv, ani Bůh vám nepromine vaše provinění.“
Židé se přou o Ježíšovu autoritu
27Přišli zase do Jeruzaléma. Když Ježíš procházel chrámem, zastavili ho zástupci představenstva chrámu 28„Od koho máš pověření k takovým činům? Kdo tě k tomu zmocnil?“
29„Já se vás také zeptám na jednu věc,“ opáčil Ježíš. „Když mi odpovíte, řeknu i já, od koho mám tu moc. 30Povězte mi: Byl Jan Křtitel skutečně poslán od Boha, nebo si to vymyslel?“
31Dali hlavy dohromady: „Odpovíme-li, že od Boha, pak nám řekne, proč jsme mu tedy neuvěřili. 32A před lidmi zase nemůžeme Jana prohlásit za obyčejného fanatika. Vždyť jsou všichni přesvědčeni, že to byl Boží prorok.“
33A tak odpověděli Ježíšovi: „Nevíme!“
„Ani já vám tedy nepovím, od koho mám pověření,“ odtušil Ježíš.
