提摩太加入福音事工
1保罗来到特庇，然后又到路司得。那里有个门徒名叫提摩太，母亲是信主的犹太人，父亲是希腊人。 2路司得和以哥念的弟兄姊妹都称赞提摩太。 3保罗打算带提摩太去传福音。因为当地的犹太人都知道提摩太的父亲是希腊人，保罗就给提摩太行了割礼。 4他们走遍各城，把耶路撒冷的使徒和长老所定下的规条教导当地的门徒遵守。 5这样，众教会在信仰上得到坚固，人数天天都在增加。
马其顿人的呼求
6由于圣灵阻止他们到亚细亚传福音，他们便经过弗吕迦和加拉太地区， 7来到每西亚的边界，正要进入庇推尼地区，耶稣的灵又加以拦阻。 8他们就越过每西亚，下到特罗亚。 9当天晚上，保罗在异象中看见一个马其顿人站在那里恳求他：“请到马其顿来帮助我们！”
10保罗见了这个异象，确信是上帝呼召我们16:10 本书作者路加此时加入保罗的行列，故改用第一人称复数“我们”。到马其顿去传福音，就立刻准备动身。 11我们从特罗亚启航，直接驶往撒摩特喇，第二天抵达尼亚坡里， 12再从那里来到腓立比。腓立比是马其顿的主要城市，是罗马帝国的殖民地。我们在那里住了几天。 13安息日那天，我们到城外的河边，知道那里有一个祷告的地方，就坐下来，向已经聚集的妇女讲道。 14听众中有个卖紫色布匹的妇人名叫吕底亚，是推雅推喇城的人，向来敬拜上帝。上帝开启她的心，她便留心听保罗讲道。 15吕底亚和家人接受洗礼之后，极力邀请我们，说：“如果你们认为我是真心信主的话，请来我家住。”于是强留我们住下。
保罗和西拉入狱
16一天，我们又去河边那个祷告的地方，途中遇到一个被巫鬼附身的女奴。她用占卜为她的主人们赚了不少钱。 17她跟着保罗和我们大喊大叫：“这些人是至高上帝的奴仆，是来向你们宣讲得救之道的。” 18一连几天，她都这样喊叫。保罗不胜其烦，就转过身来斥责那鬼：“我奉耶稣基督的名命令你从她身上出来！”那鬼立刻从她身上出去了。
19她的主人们眼见财路断绝了，就把保罗和西拉揪住，拖到广场去见官长。 20他们在官长面前控告保罗和西拉，说：“这些是犹太人，竟扰乱我们的城市， 21宣扬我们罗马人不可接受或实行的风俗。” 22于是，大家都一起攻击他们，官长下令剥掉他们的衣服，杖打他们。 23他们被毒打一顿，又被关进监狱，官长命狱卒严密看守。 24狱卒接到命令后把他们关进内牢，双脚上了枷锁。
25半夜，保罗和西拉祷告、唱诗赞美上帝，其他的囚犯都侧耳倾听。 26突然间发生大地震，整座监狱的地基都摇动起来，牢门立刻全开了，囚犯的锁链也都松开了。 27狱卒惊醒后，看见牢门尽开，以为囚犯已经逃走了，就想拔刀自杀。 28保罗见状，大声喝止：“不要伤害自己，我们都在这里！”
29狱卒叫人拿灯过来，冲进内牢，战战兢兢地俯伏在保罗和西拉面前。 30狱卒领他们出来后问道：“两位先生，我该怎样做才能得救？”
31他们说：“要信主耶稣，你和你一家就必定得救。” 32于是保罗和西拉向狱卒和他全家传讲主的道。 33当晚，狱卒把二人带去，为他们清洗伤口。他一家老小都接受了洗礼。 34他请二人到家里吃饭，他和全家人充满了喜乐，因为都信了上帝。
35第二天早上，官长派差役来，说：“把他们放了。” 36狱卒转告保罗说：“官长下令释放你们，现在你们可以平安地走了。” 37保罗却说：“我们是罗马公民，他们不经审讯就当众打我们，又把我们关进牢里，现在却想偷偷打发掉我们吗？这样不行，叫他们亲自来领我们出去！”
38差役回报官长。官长得知保罗和西拉都是罗马公民，非常害怕， 39连忙到狱中向他们道歉，领他们出监，又央求他们离开腓立比。 40二人离开监狱，来到吕底亚家中，见了弟兄姊妹，劝勉一番之后，便离开了那里。
V Lystře se k Pavlovi a Silasov připojuje Timoteus
1Dorazili do Derbe a pak do Lystry. Tam žil mladý věřící muž jménem Timoteus, syn křesťanské Židovky a pohanského otce. 2Křesťané v Lystře a Ikoniu si ho velice pochvalovali. 3Také Pavel si ho oblíbil a vybral za svého dalšího průvodce. Protože v těchto oblastech měli stále co činit s židovskými usedlíky, kteří Timotea znali a považovali ho podle otce za pohana, Pavel mu raději doporučil obřízku. 4Putovali pak společně do dalších měst a seznamovali je s dopisem apoštolů a vedoucích jeruzalémské církve. 5Maloasijské sbory se upevňovaly ve víře a také tam stále přibývali noví křesťané.
Pavlovo vidění jej směruje do Evropy
6-7Tak procestovali Frygii a obrátili se nazpět do Galacie, protože neměli vnitřní jistotu, že mají pokračovat dále na západ do provincie Asie. Pak chtěli na pobřeží Černého moře do Bytinie, ale cítili, že ani tam je Kristus neposílá. 8Obrátili se tedy znovu k západu, bez zdržování prošli Mysií, až dorazili do Troady. 9V noci měl Pavel sen. Stál před ním muž v makedonském kroji a prosil ho: „Přeplav se do Makedonie a pomoz nám!“
10My všichni jsme uvěřili, že tento sen byl Božím příkazem, abychom šířili zvěst o spáse také v Evropě, a hned jsme se začali připravovat na cestu. 11Z troadského přístavu jsme se plavili na ostrov Samotraké a na evropskou pevninu jsme vystoupili v makedonské Neapoli. 12Po souši jsme pokračovali do Filip, nejvýznamnějšího města severní Makedonie, obydleného hlavně římskými kolonisty. Tam jsme se usadili na několik dní.
Lydia ve Filipách – první křesťanka v Evropě
13Protože ve městě nebyla synagoga, vyšli jsme v sobotu za bránu na břeh řeky. Předpokládali jsme totiž, že by se tam mohli scházet místní židé a bohabojní pohané k modlitbám. Byla tam opravdu skupina žen, a tak jsme se posadili a mluvili k nim. 14Mezi posluchačkami byla také Lydie, obchodnice s purpurovými sukny, pohanka, která uvěřila v Boha. Kristovo slovo ji zaujalo a ona dychtivě naslouchala Pavlovu kázání. 15Přijala s celou svou rodinou křest a přiměla nás, abychom se stali hosty v jejich domě.
Bůh pomohl vězňům a vězňové žalářníkovi: Žalářník ve Filipách se obrátil
16Když jsme zase jednou šli na místo modliteb, potkala nás mladá otrokyně, která měla věštecké nadání. Její majitelé na tom pořádně vydělávali. 17Připojila se hned k nám a hlasitě vyvolávala: „Vidíte ty lidi? To jsou sluhové nejvyššího Boha a říkají nám, jak najít záchranu!“ 18Tak to dělala den za dnem. Pavel to těžce nesl a jednoho dne jí přikázal: „Ve jménu Ježíše Krista, okamžitě přestaň!“ Dívka se probrala ze svého vytržení a úplně tu schopnost ztratila. 19To ovšem rozzlobilo její pány, kteří přišli o zdroj značných příjmů. 20-21Přivlekli Pavla a Silase na radnici před soudce a vznesli proti nim vážné obvinění: „To jsou židé, kteří pobuřují v našem římském městě a snaží se tu šířit svoje náboženství.“
22Srocený lid se také připojil k tomu obvinění a úředníci tedy dali Pavla a Silase zmrskat pruty po nahém těle. 23Po krutém bičování je předali vězeňskému strážci do přísné vazby. 24Ten je vsadil do nejhlubší kobky a nohy jim sevřel kládou. 25Pavel a Silas se ještě o půlnoci hlasitě modlili a zpívali Bohu chvalozpěvy, až se to rozléhalo celou věznicí. 26Tu se zatřásla země, základy vězení byly porušeny, dveře vyvaleny a okovy se uvolnily. 27Žalářník se probudil a viděl, co se stalo. Tasil svůj meč a chtěl se jím probodnout, protože se domníval, že vězňové utekli, a on za ně ručil svým životem. 28Pavel na něj zavolal: „Nezabíjej se, vždyť nikdo neutekl!“
29Správce žaláře popadl pochodeň, seběhl do jejich kobky a vrhl se před nimi na kolena. 30Pak je vyvedl ven a ptal se: „Vy jste jistě bohové; co mám dělat, abych byl zachráněn?“ 31Řekli mu: „Bůh je Ježíš Kristus, v něho uvěř a budeš zachráněn s celou rodinou.“ 32A vyprávěli jemu a všem obyvatelům jeho domácnosti o Kristu. 33Žalářník je pečlivě ošetřil a ještě v noci se dal s celou svojí rodinou i otroky pokřtít. 34Pak zasedli ke stolu a bylo tam veselo, vždyť uvěřili v živého Boha!
35Ráno k němu poslali úředníci vojáka se vzkazem, aby apoštoly propustil. 36Žalářník měl radost, že mohou klidně odejít, 37ale Pavel si postavil hlavu: „To tedy ne! Nás, římské občany, dají bez výslechu veřejně zmrskat, vsadit do žaláře, a teď by se nás chtěli v tichosti zbavit? Ať pěkně sami přijdou a propustí nás.“ 38Voják to vyřídil. Městští úředníci se polekali té skutečnosti, že Pavel a Silas jsou občany Římské říše. 39Přišli tedy s omluvami, ale prosili je, aby opustili Filipy. 40A tak apoštolové ještě navštívili křesťanku Lydii, kde se setkali s věřícími, potěšili se navzájem a odešli z města.
