Indledende hilsen
1Min kære Gajus.
Dette brev er fra den gamle mand. Du skal vide, at jeg holder utrolig meget af dig. 2Jeg håber, at du er rask, og at alt står vel til hos dig. Jeg kan forstå, at du har det godt, åndeligt set, 3for nogle af vennerne, som har været på gennemrejse, har glædet mig meget ved at fortælle om, hvordan du lever i troskab mod sandheden. 4Intet kan gøre mig mere glad end at høre, at mine børn er tro mod sandheden.
Gajus har taget imod Johannes’ venner
5Det er et udtryk for din trofasthed, kære ven, at du tager dig af de venner, der er på gennemrejse, endda selvom du slet ikke kender dem. 6De har fortalt menigheden her om din kærlige omsorg for dem. Du gør også vel i at hjælpe dem videre på en måde, der er Gud værdig. 7De rejser jo i Navnets tjeneste og tager ikke imod gaver eller underhold fra dem, der ikke kender ham. 8Derfor må vi andre tage os af den slags mennesker, så vi kan arbejde i fællesskab for sandheden.
En dårlig leder
9Jeg har tidligere skrevet til menigheden om det her, men Diotrefes, som gerne vil være deres leder, anerkender os ikke. 10Når jeg kommer, vil jeg derfor tage de ting op, han har gjort, og al den onde sladder, han har sat i gang om os. Det er ikke nok for ham at tale negativt om os. Han nægter også at tage imod de medarbejdere, vi sender til ham, ligesom han forbyder andre at gøre det. Hvis de alligevel gør det, smider han dem ud af menigheden.
11Kære ven, efterlign ikke dem, der handler ondt, men kun dem, der gør det gode. De, der gør det gode, viser, at de tilhører Gud. Men de, der handler ondt, har aldrig forstået, hvem Gud er.
Vidnesbyrd om Demetrios og afsluttende hilsener
12Alle giver Demetrios et godt vidnesbyrd, og det gør selve Sandheden også. Jeg kan også kun give ham min anbefaling, og du ved, at du kan stole på os.
13Jeg har meget mere, jeg gerne vil sige, men jeg vil ikke skrive det med pen og blæk. 14Jeg håber snart at mødes med dig, og så kan vi tales ved ansigt til ansigt. 15Fred være med dig! Vennerne her sender hilsen til dig. Hils hver enkelt af vennerne der.
Boží děti žijí podle zásad evangelia
1-2Jan drahému Gájovi.
Milovaný příteli, ujišťuji tě o své lásce a modlím se za tebe, aby ses měl tak dobře na těle, jako se máš na duchu. 3Měl jsem velikou radost z vyprávění některých bratří, kteří se u mne zastavili a pověděli mi, že svým životem věrně následuješ pravdu. 4Nic mne nepotěší jako zpráva, že mé děti se drží Kristovy pravdy.
5Milovaný příteli, konáš opravdu záslužnou a dobrou práci, že se staráš o kazatele, kteří navštěvují váš sbor. 6Všude o tvé lásce vyprávějí. Dobře děláš, že jim umožňuješ další práci, jak si Bůh přeje. 7Pracují přece pro Krista, a proto nepřijímají podporu od nevěřících. 8Pro takové lidi máme mít otevřené dveře a tak napomáhat šíření pravdy.
9Napsal jsem vašemu sboru dopis, ale Diotrefés, který chce mít mezi vámi vždycky první i poslední slovo, neuznává naši autoritu. 10Až k vám přijdu, povolám ho k odpovědnosti za to, že nás ošklivě pomlouvá, nepřijímá naše posly a dokonce brání těm, kdo se jich ujímají, a vylučuje je ze sboru.
11Drahý příteli, drž se ne zlého, ale dobrého příkladu. Kdo jedná podle Boží vůle, je jeho dítě. Kdo jedná svévolně, Boha nezná. 12Demétria si váží a staví se za něj sám Bůh. I my za něho ručíme a vy víte, že naše svědectví je spolehlivé.
Janova závěrečná slova
13Rád bych napsal ještě více, ale je to zbytečné, 14protože doufám, že se brzo uvidíme a důkladně si o všem pohovoříme.
15Měj se dobře. Pozdravují tě přátelé a také ty pozdravuj každého z bratří.
