Afsluttende formaninger
1Og nu et ord til jer, der er ledere i en menighed. Jeg er selv leder og var vidne til,5,1 Eller: „og har vidnet om, hvordan…”. hvordan Kristus måtte lide, og jeg vil sammen med jer få del i hans herlighed, når den engang åbenbares. Jeg beder jer nu: 2Vær gode hyrder for den del af Guds hjord, I har fået ansvar for. Jeres tjeneste skal bygge på ønsket om at gøre Guds vilje og ikke fordi, I føler jer tvunget til det. Gør det ikke for pengenes skyld, men fordi I gerne vil. 3Pas på ikke at se menigheden som nogle, I hersker over, men vær et forbillede for dem. 4Når så overhyrden kommer, vil I blive belønnet med en herlig sejrskrans, der aldrig visner.
5Også jer unge har jeg et ord til: I skal underordne jer lederne. Ja, I skal alle sammen være ydmyge over for hinanden, for „Gud modarbejder de hovmodige, men de ydmyge giver han nåde.”5,5 Ordsp. 3,34 (LXX), Jak. 4,6. 6Hvis I vil bøje jer under Guds vældige magt, vil han ophøje jer, når tiden er inde til det.
7Kast alle jeres bekymringer på ham, for han har omsorg for jer.
8Vær altid på vagt over for jeres modstander, Djævelen, for han strejfer omkring som en brølende løve på jagt efter et offer. 9Vær stærke i troen og stå hans fristelser imod. Tænk på, at andre kristne over hele verden må gennemgå de samme lidelser, som I skal igennem. 10Det er kun en kort tid, I må lide. Al nådes Gud, som gennem Kristus har kaldet jer til evig herlighed, vil opmuntre, støtte, styrke og befæste jer. 11Ham tilhører magten i al evighed. Amen.
Hilsener
12Jeg har skrevet dette brev med hjælp fra min trofaste medarbejder Silas for i korthed at opmuntre jer og forsikre jer om, at den Guds nåde, I har taget imod, er sandhed. Hold fast ved det.
13Mange hilsener fra menigheden her i Rom,5,13 Ordret: „den medudvalgte (søster) i Babylon.” Babylon er sandsynligvis et kodenavn for Rom, jf. 2.Joh. og Åbenbaringsbogen. der er udvalgt sammen med jer. Også min nære ven og medarbejder Markus skal jeg hilse fra. 14Nu må I hilse hinanden med et helligt kindkys. Fred være med alle jer, som tilhører Kristus.
Vztahy mezi staršími a mladšími
1A nyní několik slov starším sboru. I já jsem takovým duchovním představitelem. Mluvím jako očitý svědek Kristových utrpení a jako ten, kdo spolu s vámi bude účastníkem Kristovy slávy při jeho příchodu.
2Žádám vás naléhavě, abyste se jako pastýři starali o stádo, které vám Bůh svěřil. Tuto službu konejte rádi a ne s nechutí, ne pro zisk, ale z touhy sloužit Pánu. 3Neporoučejte, ale veďte svěřené stádo svým dobrým příkladem. 4Až potom přijde nejvyšší Pastýř, odmění vás účastí na věčné slávě.
5Vy mladí, podřizujte se starším. Všichni mějte k sobě navzájem citlivý přístup a buďte pokorní,
protože pro pokorné má Bůh zvláštní požehnání,
ale obrací se proti pyšným.
6A tak se skloňte pod silnou Boží ruku a Bůh vás pozvedne, až přijde k tomu čas. 7Všechny své obavy a starosti přenechte jemu, vždyť jste středem jeho zájmu.
8Mějte se na pozoru před útoky vašeho nepřítele ďábla; obchází jako hladový řvoucí lev a hledá, koho by roztrhal. 9Vzepřete se mu zakotveni ve víře. Pamatujte, že křesťané na celém světě procházejí stejnými zkouškami jako vy. 10Obstojíte-li v dočasných utrpeních, pak Bůh plný lásky a milosti zjevené v Ježíši Kristu vám dá věčnou radost. On při vás doplní vše, co vám schází, utvrdí vás, posilní a postaví na pevný základ. 11Jemu patří provždy všechna moc a sláva.
Závěrečné pozdravy
12Tento krátký dopis posílám po Silvánovi, kterého považuji za věrného bratra. Chtěl jsem vás ujistit o Boží lásce a povzbudit vás, abyste se jí drželi.
13Váš bratrský sbor zde v Římě vás pozdravuje, stejně jako Marek, kterého považuji za svého syna. 14Pozdravte se navzájem políbením lásky. Vám všem, kteří náležíte Kristu, přeji pokoj.
