Ang Plano sa Pagpatay kang Jesus
(Mar. 14:1-2; Luc. 22:1-2; Juan 11:45-53)
1Human sa pagpanudlo ni Jesus niadto, miingon siya sa iyang mga tinun-an, 2“Nahibaloan ninyo nga duha na lang ka adlaw ug moabot na ang Pista sa Paglabay sa Anghel, ug ako nga Anak sa Tawo itugyan na ngadto sa mga tawo aron ilansang sa krus.”
3Niadtong higayona usab nagtigom ang kadagkoan sa mga pari ug ang mga pangulo sa mga Judio didto sa palasyo ni Caifas, ang pangulong pari. 4Gihisgotan nila kon unsaon nila pagdakop si Jesus nga dili mahibaloan sa mga tawo, ug ingon man ang pagpatay kaniya. 5Miingon sila, “Dili lang nato kini buhaton sa panahon sa pista, kay basig magkagubot ang mga tawo.”
Gibuboan ang ulo ni Jesus ug Pahumot
(Mar. 14:3-9; Juan 12:1-8)
6Sa dihang didto si Jesus sa lungsod sa Betania, sa balay ni Simon nga kanhi may ngilngig nga sakit sa panit,26:6 ngilngig nga sakit sa panit: Tan-awa usab ang 8:2. 7may miduol kaniya nga usa ka babaye. May dala siyang gamayng tibod nga may sulod nga mahalon kaayo nga pahumot. Samtang nagkaon si Jesus gibuboan ang iyang ulo ug pahumot niadtong babaye.26:7 Tingali gibuhat niya kini isip pagpasidungog kang Jesus. 8Sa pagkakita niadto sa mga tinun-an nangasuko sila ug miingon, “Nganong giusikan man kana niya? 9Ikabaligya unta kana sa dako nga kantidad ug ang halin ikahatag ngadto sa mga kabos!” 10Nahibaloan ni Jesus kon unsa ang ilang gisulti, busa miingon siya kanila, “Nganong ginasamok ninyo siya? Maayo kining iyang gibuhat kanako. 11Ang mga kabos kanunay ninyong ikauban, apan ako dili ninyo kanunayng ikauban. 12Gibuboan niya ug pahumot ang akong lawas isip pag-andam sa akong lubong. 13Sa pagkatinuod, bisan asa iwali ang Maayong Balita sa tibuok kalibotan, ang iyang gibuhat kanako mahisgotan usab isip handomanan kaniya.”
Nakigsabot si Judas sa Pagtugyan kang Jesus
(Mar. 14:10-11; Luc. 22:3-6)
14Unya, ang usa sa 12ka apostoles nga ginganlan ug Judas Iscariote miadto sa mga kadagkoan sa mga pari. 15Miingon siya kanila, “Pila man ang inyong ibayad kanako kon itugyan ko kaninyo si Jesus?” Gihatagan dayon nila si Judas ug 30 ka buok kuwarta nga pilak. 16Sukad niadto, nangita siya ug kahigayonan sa pagtugyan kang Jesus kanila.
Nagsulti si Jesus nga may Magluib Kaniya
(Mar. 14:12-21; Luc. 22:7-14, 21-23; Juan 13:21-30)
17Sa unang adlaw sa Pista sa Pan nga Walay Patubo, miduol kang Jesus ang iyang mga tinun-an ug nangutana, “Asa man ang imong gusto nga mag-andam kami ug panihapon sa Pista sa Paglabay sa Anghel?” 18Mitubag si Jesus kanila, “Pag-adto kamo sa siyudad sa Jerusalem, didto sa tawo nga akong isulti kaninyo, ug ingna ninyo siya, ‘Ang magtutudlo nagaingon nga miabot na ang panahon nga siya patyon. Magsaulog siya dinhi sa imong balay sa Pista sa Paglabay sa Anghel uban sa iyang mga tinun-an.’ ” 19Gituman kini sa iyang mga tinun-an, ug giandam nila didto ang panihapon alang sa Pista.
20Sa dihang kilomkilom na, nanihapon si Jesus uban ang 12 ka tinun-an. 21Samtang nangaon sila, miingon si Jesus, “Sa pagkatinuod, sultihan ko kamo nga usa kaninyo ang magluib kanako.” 22Sa pagkadungog niadto sa iyang mga tinun-an naguol gayod sila ug nagpuli-puli silag pangutana kaniya, “Ginoo, dili ako, di ba?” 23Mitubag si Jesus kanila, “Ang usa nga uban kanako nga nagtuslob ug pan sa yahong mao ang moluib kanako. 24Ako nga Anak sa Tawo pagapatyon sumala sa nahisulat sa Kasulatan, apan alaot ang tawo nga magluib kanako. Maayo pa kaniya nga wala siya matawo.” 25Unya miingon ang maluibon nga si Judas, “Magtutudlo, dili ako, di ba?” Mitubag si Jesus kaniya, “Ikaw ang nagsulti niana.”
Ang Kataposang Panihapon
(Mar. 14:22-26; Luc. 22:14-20; 1 Cor. 11:23-25)
26Samtang nangaon sila, mikuha si Jesus ug pan. Gipasalamatan niya kini sa Dios ug unya gipikas-pikas. Pagkahuman gihatag niya sa iyang mga tinun-an ug miingon, “Pagkuha kamo ug kan-a, mao kini ang akong lawas.” 27Unya mikuha siya ug ilimnon, nagpasalamat sa Dios, ug gihatag kanila nga nagaingon, “Panginom kamong tanan niini, 28tungod kay mao kini ang akong dugo nga iula26:28 iula: sa literal, ibubo. aron mapasaylo ang mga sala sa daghang mga tawo. Kini nagapamatuod nga may bag-o na nga kasabotan ang Dios ngadto sa tawo. 29Sultihan ko kamo, dili na ako moinom pag-usab niini nga ilimnon nga gikan sa ubas hangtod sa adlaw nga moinom ako sa bag-o nga matang sa ilimnon uban kaninyo didto sa gingharian sa akong Amahan.” 30Unya miawit sila ug mga pagdayeg sa Dios, ug pagkahuman nangadto sila sa Bukid sa mga Olibo.
Gitagna ni Jesus nga Ilimod Siya ni Pedro
(Mar. 14:27-31; Luc. 22:31-34; Juan 13:36-38)
31Miingon si Jesus kanila, “Karong gabhiona tanan kamo mobiya kanako, kay ang Dios nagaingon sa Kasulatan, ‘Patyon ko ang magbalantay ug magkatibulaag ang mga karnero.’26:31 Tan-awa usab ang Zac. 13:7. 32Apan human ako mabanhaw, mouna ako kaninyo didto sa Galilea.” 33Miingon si Pedro kang Jesus, “Bisan pag silang tanan mobiya kanimo, ako dili gayod!” 34Miingon si Jesus kaniya, “Ang tinuod, karong gabhiona, sa dili pa motuktugaok ang manok, ilimod mo na ako sa makatulo.” 35Mitubag si Pedro, “Dili ko gayod ikaw ilimod bisan patyon pa nila ako uban kanimo!” Mao usab kini ang gisulti sa tanang mga tinun-an.
Nagaampo si Jesus didto sa Getsemane
(Mar. 14:32-42; Luc. 22:39-46)
36Unya nangadto sila sa dapit nga ginganlag Getsemane. Sa pag-abot nila didto, miingon si Jesus sa iyang mga tinun-an, “Panglingkod kamo dinhi samtang mag-ampo ako didto sa unahan.” 37Gidala niya si Pedro ug ang duha ka anak ni Zebede. Naguol gayod si Jesus. 38Ug miingon siya kanila, “Mora akog mamatay sa hilabihang kaguol. Pabilin kamo dinhi ug pagtukaw uban kanako.” 39Unya miadto pa gayod siya sa unahan; miluhod siya ug nagaampo. Miingon siya, “Amahan, kon mahimo ayaw ipadangat kining umaabot nako nga pag-antos. Apan dili ang akong pagbuot ang angay matuman kondili ang imong kabubut-on.”
40Sa pagbalik niya didto sa iyang tulo ka tinun-an naabtan niya sila nga nangatulog. Miingon siya kang Pedro, “Dili ba gayod kamo makatukaw uban kanako bisan sa usa lang ka oras? 41Pagtukaw kamo ug pag-ampo nga dili kamo madaog sa pagsulay. Buot sa inyong espiritu nga mag-ampo apan luya ang inyong lawas.”
42Milakaw pag-usab si Jesus sa unahan ug nagaampo, “Amahan, kon kinahanglan nga atubangon ko kini nga pag-antos, ang imong kabubut-on mao ang matuman.” 43Pagkahuman mibalik siya pag-usab sa iyang mga tinun-an ug naabtan gihapon niya sila nga nangatulog. Kay katulgon kaayo sila.
44Gibiyaan sila pag-usab ni Jesus, milakaw siya sa unahan ug nagaampo. Ikatulo na niya kini nga pag-ampo ug mao gihapon ang iyang giampo. 45Unya mibalik siya didto sa iyang mga tinun-an ug miingon, “Nangatulog pa ba gihapon kamo ug nagapahulay? Tan-awa ninyo! Mao na kini ang panahon nga ako nga Anak sa Tawo itugyan ngadto sa mga makasasala. 46Tana! Tan-awa, ania na ang tawo nga magluib kanako.”
Ang Pagdakop kang Jesus
(Mar. 14:43-50; Luc. 22:47-53; Juan 18:3-12)
47Samtang nagsulti pa si Jesus, miabot si Judas nga usa sa 12 ka mga apostoles. Uban kaniya ang daghang mga tawo nga nagdala ug mga espada ug mga bunal. Gisugo sila sa kadagkoan sa mga pari ug pangulo sa mga Judio. 48Nakigsabot nang daan ang maluibon nga si Judas sa mga modakop kang Jesus kon unsa ang iyang buhaton nga timailhan: “Ang tawo nga akong hagkan mao ang inyong gipangita. Dakpa ninyo siya.” 49Busa sa pag-abot ni Judas, midiretso siya ngadto kang Jesus ug miingon, “Magtutudlo, maayong gabii.” Ug gihagkan niya siya. 50Miingon si Jesus kaniya, “Higala, sige, buhata na kon unsa ang imong gianhi dinhi.” Giduol nila si Jesus ug gidakop. 51Usa sa mga kauban ni Jesus miibot sa iyang espada ug gitigbas niya ang sulugoon sa pangulong pari ug naputol ang dalunggan niini. 52Miingon si Jesus kaniya, “Ibalik sa sakoban ang imong espada! Ang mogamit ug espada sa espada usab mamatay. 53Wala ka ba masayod nga makapangayo akog tabang sa akong Amahan ug diha-diha padad-an niya ako ug 12 ka batalyon nga mga anghel? 54Apan kon buhaton ko kana, unsaon man pagkatuman sa Kasulatan nga kini kinahanglan nga mahitabo?”
55Unya miingon si Jesus sa mga tawo, “Tulisan ba ako nga kinahanglan gayod nga magdala pa kamog mga espada ug mga bunal sa pagdakop kanako? Adlaw-adlaw didto ako sa templo nga nagatudlo, apan wala ninyo ako dakpa. 56Apan kining tanan nahitabo aron matuman ang sinulat sa mga propeta diha sa Kasulatan.” Unya gibiyaan siya sa iyang mga tinun-an ug nangikyas silang tanan.
Gidala si Jesus sa Hukmanan
(Mar. 14:53-63; Luc. 22:54-55, 63-71; Juan 18:13-14, 19-24)
57Gidala si Jesus sa mga nagdakop kaniya didto kang Caifas, ang pangulong pari. Didto nagtigom ang mga magtutudlo sa Kasugoan ug ang mga pangulo sa mga Judio. 58Misunod usab si Pedro, apan layo ra siya kang Jesus. Misulod siya sa tugkaran sa balay sa pangulong pari ug milingkod didto uban sa mga guwardya aron makita niya kon unsa ang mahitabo kang Jesus. 59Ang kadagkoan sa mga pari ug ang tanan nga miyembro sa Hukmanan sa mga Judio nangita ug mga bakak nga ebidensya batok kang Jesus aron ipapatay nila siya. 60Apan bisan daghan ang miduol ug misulti ug bakak batok kang Jesus, wala silay nakita nga hinungdan aron ipapatay siya. Sa kaulahian may duha ka tawo nga miduol 61ug miingon sila, “Nadungog namo kining tawhana nga miingon, ‘Mahimo kong gub-on kining templo sa Dios ug sulod sa tulo ka adlaw patindogon ko pag-usab!’ ”
62Busa mitindog ang pangulong pari ug nangutana kang Jesus, “Wala ka bay itubag niining mga sumbong batok kanimo?” 63Apan wala gayod motubag si Jesus. Miingon pag-usab ang pangulong pari. “Sultihi kami atubangan sa Dios. Unsa, ikaw ba ang Cristo nga Anak sa Dios?” 64Miingon si Jesus kaniya, “Gisulti mo na. Ug sultihan ko kamo, sukad karon makita ninyo ako nga Anak sa Tawo nga maglingkod sa tuo sa Makagagahom nga Dios, ug makita usab ninyo ako diha sa mga panganod sa kalangitan sa ako unyang pagbalik dinhi sa kalibotan.”
65Sa pagkadungog niadto sa pangulong pari gigisi niya ang iyang bisti sa kasuko ug miingon, “Nagsulti siya batok sa Dios! Dili na kinahanglanon ang mga testigo! Nadunggan ninyo ang iyang gipamulong batok sa Dios. 66Unsay inyong hukom?” Mitubag sila, “Angay siyang patyon!”
67Unya giluwaan nila siya sa nawong ug gisumbag. May mga nanagpa usab kaniya nga 68miingon, “Kon ikaw ang Cristo, tag-ana kon kinsa ang nagdapat kanimo.”
Gilimod ni Pedro si Jesus
(Mar. 14:66-72; Luc. 22:56-62; Juan 18:15-18, 25-27)
69Samtang naglingkod si Pedro didto sa tugkaran, may miduol kaniya nga babaye. Sulugoon siya sa pangulong pari. Miingon siya kang Pedro, “Dili ba kauban ka man ni Jesus nga taga-Galilea?” 70Apan gilimod kini ni Pedro atubangan sa tanan nga atua didto. Miingon siya, “Wala ako mahibalo kon unsay imong gipanulti.” 71Unya miadto siya sa may pultahan. Nakita siya sa lain na usab nga sulugoong babaye, ug nagaingon sa mga tawo didto, “Kining tawhana kauban usab ni Jesus nga taga-Nazaret.” 72Gilimod na usab kini ni Pedro. Miingon siya, “Ipanumpa ko nga wala ako makaila sa tawo nga inyong gi-ingon!” 73Pagkataudtaod miduol kang Pedro ang mga tawo didto ug miingon, “Kauban ka gayod ni Jesus, kay maila sa imong sinultihan nga sama kaniya.” 74Apan nanumpa gayod si Pedro nga nagaingon, “Bisag mamatay pa ako, wala gayod ako makaila sa tawo nga inyong gi-ingon.” Unya mituktugaok dayon ang manok, 75ug nahinumdoman ni Pedro ang giingon ni Jesus kaniya, “Sa dili pa motuktugaok ang manok, ilimod mo na ako sa makatulo.” Busa migawas siya ug mihilak pag-ayo.
Náboženští vůdcové chtějí Ježíše zabít
1Když Ježíš dokončil tento výklad, řekl svým učedníkům:
2„Jak víte, za dva dny budou Velikonoce a já budu zrazen a ukřižován.“
3V tu dobu se sešla židovská velerada v paláci nejvyššího kněze Kaifáše. 4Radili se, jak by se Ježíše nenápadně zmocnili a zprovodili ho ze světa. 5Dohodli se, že by to nemělo být o velikonočních svátcích, aby to nevzbudilo rozruch mezi shromážděnými poutníky.
Žena pomazává Ježíše drahocennou mastí
6Mezitím byl Ježíš pozván v Betanii do domu Šimona, zvaného Malomocný. 7Byli již u stolu, když k Ježíšovi přistoupila žena. Měla alabastrovou nádobku s drahocenným vonným olejem, a ten mu všechen vetřela do vlasů. 8Učedníci tím byli pohoršeni: „Takové plýtvání! 9To se dalo výhodně prodat a peníze mohli dostat chudí!“
10Ježíš to slyšel a řekl: „Proč jí to máte za zlé? Prokázala mi dobrou službu. 11Chudých bude mezi vámi vždy dost, ale já s vámi už dlouho nebudu. 12Tato žena mne pomazala olejem, a tak vlastně připravila mé tělo k pohřbu. 13To, co učinila, neupadne v zapomenutí, ale spolu se zvěstí o mém díle záchrany to bude připomínáno.“
Jidáš domlouvá zradu Ježíše
14Jeden z dvanácti Ježíšových učedníků, Jidáš Iškariotský, odešel k velekněžím 15a řekl jim: „Kolik mi zaplatíte, když zradím Ježíše, abyste ho nenápadně dostali do rukou?“ A oni mu dali třicet stříbrňáků. 16Od té chvíle hledal Jidáš vhodnou příležitost, aby provedl svůj záměr.
Učedníci připravují velikonoční večeři
17První den Velikonoc se učedníci zeptali Ježíše: „Kde máme připravit velikonoční večeři?“ 18Poslal je do města a k jednomu člověku se vzkazem: „Nastal můj čas, budu u tebe se svými učedníky jíst velikonočního beránka.“
19Učedníci se podle toho zařídili a připravili tam večeři.
Ježíš naposledy večeří s učedníky
20-21Když po setmění Ježíš večeřel s dvanácti učedníky, řekl: „Jeden z vás mne zradí.“ 22To je velice zarmoutilo a jeden přes druhého se ptali: „To myslíš mne, Pane?“ 23On odpověděl: „Je to ten, kdo si bral z mísy současně se mnou. 24Já musím jít cestou, která je mi určena, ale to nijak neospravedlňuje toho, kdo mne zrazuje. Lépe by mu bylo, kdyby se vůbec nenarodil.“
25Jidáš se ho zeptal: „Mistře, jsem to já?“ On odpověděl: „Ano.“ 26Když jedli, vzal Ježíš chléb, poděkoval Bohu, rozlamoval ho a podával učedníkům se slovy: „Vezměte a jezte, to je mé tělo.“ 27Potom vzal kalich s vínem, vzdal díky Bohu a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni, 28to je má krev, prolitá, aby smyla hříchy mnohých. To je nová smlouva Boha s člověkem. 29Já s vámi piji tento nápoj naposled. Příště budeme pít spolu nové víno až v království mého Otce.“ 30Potom zazpívali píseň a šli na Olivovou horu.
Ježíš předpovídá Petrovo zapření
31Tam Ježíš řekl: „Ještě této noci se stane něco, co vám vezme odvahu. Vždyť Písmo předpovídá: ‚Budu bít pastýře a jeho stádo se rozprchne.‘ – 32Ale až povstanu k životu, sejdeme se spolu v Galileji.“
33Petr rozhorleně protestoval: „Kdyby tě všichni opustili, já tedy ne!“ 34Ale Ježíš mu odpověděl: „Říkám ti, že ještě této noci, dřív než zakokrhá kohout, mne třikrát zapřeš.“ 35Petr zvolal: „To raději s tebou umřu, než bych tě zapřel!“ A stejně mluvili i ostatní.
Ježíš prožívá muka v zahradě
36Potom přišli na místo zvané Getsemane a Ježíš řekl svým učedníkům: „Vy se tady posaďte a já se jdu modlit.“ 37Vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Padl na něho smutek a tíseň. 38Řekl jim: „Sevřela mne smrtelná úzkost. Zůstaňte tu a buďte se mnou vzhůru.“ 39Poodešel, padl tváří k zemi a modlil se: „Můj Otče! Jestli je to možné, zbav mne toho hrozného údělu! Ale nechci prosazovat svoji vůli. Chci, aby se stalo, co chceš ty.“ 40Pak se vrátil k těm třem a oni spali.
41„Petře,“ budil ho, „to jste nemohli ani hodinu být se mnou vzhůru? Bděte a modlete se, abyste obstáli ve zkoušce. Máte dobrou vůli, ale slabé tělo.“
42Opět se vzdálil a modlil se: „Můj Otče! Není-li jiné východisko, ať se stane tvá vůle.“ 43Vrátil se zase ke svým učedníkům a oni opět spali. Byli velice unaveni. 44Nechal je spát, odešel potřetí a modlil se podobnými slovy. 45Pak se vrátil k učedníkům a řekl: „Teď už nepotřebuji, abyste se mnou bděli. Nastává chvíle, kdy budu zrazen a vydán do rukou podlých lidí. 46Vstaňte, půjdeme! Tam se blíží můj zrádce.“
Ježíš je zrazen a zajat
47Ještě ani nedomluvil a už přicházel Jidáš. S ním táhl oddíl ozbrojený meči a holemi, poslaný veleradou. 48Měli s Jidášem domluvené znamení: Chopí se toho, koho Jidáš políbí. 49A tak přistoupil Jidáš k Ježíšovi: „Buď zdráv, Mistře!“ řekl a políbil ho. 50Ježíš mu řekl: „Příteli, co to děláš?“ Tu se však Ježíše chopili a zajali ho.
51Jeden z těch, kteří byli s Ježíšem, vytasil meč, ťal po veleknězovu služebníkovi a usekl mu ucho. 52Ježíš řekl svému obránci: „Schovej svůj meč! Kdo čím zachází, tím také schází. 53Cožpak nevíš, že kdybych poprosil svého Otce o ochranu, okamžitě by mi poslal celé nebeské vojsko? 54Ale jak by se pak splnil Boží plán spásy?“
55Pak se obrátil k ozbrojencům: „Přitáhli jste na mne jako na rebela. Proč jste mě nezatkli už v chrámu, kde jsem vám denně kázal? Já vím proč! 56Plníte tak přesně prorocké předpovědi.“ V té chvíli ho všichni jeho učedníci opustili a rozutekli se.
Kaifáš vyslýchá Ježíše
57Zatčeného Ježíše pak odvedli k nejvyššímu knězi Kaifášovi, kde se sešla velerada. 58Petr je z povzdálí následoval až k veleknězovu paláci. Vešel na nádvoří a vmísil se mezi služebnictvo, aby věděl, jak to dopadne. 59Velekněží i celá rada se snažili pomocí křivého svědectví Ježíše obvinit tak, aby ho mohli odsoudit k smrti. 60Ale i když sehnali mnoho falešných svědků, přece se nepodařilo najít vhodnou obžalobu. Nakonec vystoupili dva 61a shodně vypovídali: „Tento muž řekl, že má moc zničit chrám a ve třech dnech ho znovu vystavět.“
62Nato vstal nejvyšší velekněz a řekl Ježíšovi: „Jak se obhájíš proti této obžalobě?“ 63Ale Ježíš mlčel. Tu sáhl velekněz k poslednímu prostředku: „Beru tě pod přísahu při živém Bohu: Jsi ten zaslíbený Mesiáš, Boží Syn?“
64Ježíš odpověděl: „Ty sám jsi to řekl. Ale ujišťuji vás, že brzy budete svědky toho, že mne Bůh vyzdvihne, abych seděl po jeho pravici, odkud se vrátím ve svém majestátu.“ 65-66Velekněz si na znamení největšího pohoršení roztrhl své roucho a prohlásil: „To je rouhání! Cožpak potřebujeme ještě svědky? Teď jste to slyšeli na vlastní uši! Jaký vynesete rozsudek?“
67-68Odpověděli: „Zaslouží si smrt!“ Pak mu někteří plivali do obličeje, bili ho po hlavě a tloukli holí s výsměchem: „Když jsi Mesiáš, hádej, kdo ti teď dal ránu!“
Petr zapírá, že zná Ježíše
69Petr zatím seděl venku na nádvoří. Tu si ho všimla jedna služka: „Ty jsi také byl s tím Ježíšem z Galileje!“
70Ale Petr přede všemi popřel: „Ani nevím, o čem mluvíš!“
71Pak si to namířil k bráně, kde ho uviděla jiná a upozornila okolostojící: „Tento člověk chodil s Ježíšem z Nazaretu.“ 72Petr se však zapřísahal a řekl: „Vůbec toho člověka neznám.“
73Oni se však kolem něj shlukli a doráželi: „Určitě k němu patříš! Je to znát na tvém nářečí!“
74Petr se dušoval a přísahal, že Ježíše opravdu nezná. V tom okamžiku se ozval kohout 75a Petr si vzpomněl na Ježíšova slova: „Dříve než zakokrhá kohout, třikrát mne zapřeš.“ Vyběhl ven a hořce se rozplakal.
