Giayo ni Jesus ang Paralitiko
(Mat. 9:1-8; Luc. 5:17-26)
1Paglabay sa pipila ka adlaw, mibalik si Jesus sa Capernaum. Mikaylap ang balita nga anaa siya sa iyang balay. 2Busa daghang mga tawo ang nagtigom didto hangtod nga napuno ang balay ug nagdasok sila bisan pa sa may pultahan. Giwali niya ang Pulong sa Dios kanila. 3Ug unya may miabot nga paralitiko nga gidayongan sa upat ka tawo. 4Apan tungod kay nagadasok ang mga tawo dili sila makaduol kang Jesus. Busa gibangagan nila ang atop tungod sa gitindogan ni Jesus. Unya gitunton nila ang paralitiko nga nagahigda sa iyang higdaanan. 5Pagkakita ni Jesus nga dako ang ilang pagtuo kaniya, miingon siya sa paralitiko, “Gipasaylo na ang imong mga sala.” 6Sa dihang nadungog kini sa mga magtutudlo sa Kasugoan nga nagalingkod didto, miingon sila sa ilang kaugalingon, 7“Ngano nga nagasulti siyag ingon niana? Pagpasipala kana sa Dios. Ang Dios lang ang makapasaylo sa mga sala.” 8Diha-diha nasayran ni Jesus ang ilang gihunahuna. Busa miingon siya kanila, “Nganong naghuna-huna man kamo ug ingon niana? 9Unsa ba diay ang mas sayon, ang pag-ingon sa paralitiko ‘Gipasaylo na ang imong mga sala,’ o ang pag-ingon ‘Tindog, dad-a ang imong higdaanan ug lakaw’? 10Karon, pamatud-an ko kaninyo pinaagi sa pag-ayo niining paralitiko nga ako nga Anak sa Tawo may gahom dinhi sa yuta sa pagpasaylo sa mga sala.” 11Unya miingon siya sa paralitiko, “Tindog, dad-a ang imong higdaanan ug pauli!” 12Samtang nagtan-aw ang tanan mitindog dayon ang paralitiko ug gidala niya ang iyang higdaanan ug migawas. Natingala gayod silang tanan ug gidayeg nila ang Dios. Miingon sila, “Wala pa gayod kami sukad makakita ug sama niini.”
Gitawag ni Jesus si Levi
(Mat. 9:9-13; Luc. 5:27-32)
13Human niadto mibalik na usab si Jesus sa daplin sa Linaw sa Galilea. Daghang mga tawo ang miduol kaniya, busa gitudloan niya sila. 14Samtang naglakaw siya, nakita niya ang maniningil ug buhis nga si Levi nga anak ni Alfeo. Didto siya nagalingkod sa dapit diin magbayad ug buhis. Miingon si Jesus kaniya, “Dali, uban kanako.” Mitindog si Levi ug misunod kaniya.
15Sa dihang nangaon si Jesus ug ang iyang mga tinun-an didto sa balay ni Levi, daghan usab nga mga maniningil ug buhis ug uban pa nga giila nga mga makasasala ang nakig-uban kanila sa pagpangaon, kay daghan na ang nagasunod kaniya. 16Didto usab ang mga Pariseo nga magtutudlo sa Kasugoan. Nakita nila si Jesus nga nagakaon uban sa mga tawo nga ilang giila nga mga makasasala sama sa mga maniningil ug buhis. Nangutana sila sa iyang mga tinun-an, “Nganong nakig-uban siyag kaon sa mga tawo nga sama niana?” 17Nadungog ni Jesus ang ilang pangutana, busa gitubag niya sila pinaagi sa sambingay, “Ang tawo nga maayog panglawas wala magkinahanglan ug doktor, ang masakiton lang. Busa wala ako moanhi aron sa pagtawag sa mga nagatuo nga sila matarong, kondili sa mga makasasala.”
Ang Pangutana bahin sa Pagpuasa
(Mat. 9:14-17; Luc. 5:33-39)
18Nagapuasa2:18 nagapuasa sila sumala sa gitudlo sa mga Judio. ang mga tinun-an ni Juan nga tigbautismo ug ang mga Pariseo. Busa may mga tawo nga miduol kang Jesus ug nangutana, “Nganong ang mga tinun-an ni Juan ug ang mga tinun-an sa mga Pariseo nagapuasa apan ang imo wala?” 19Mitubag si Jesus kanila, “Mahimo ba diay nga dili pakan-on ang mga bisita sa kasal samtang kauban pa nila ang pamanhonon? Dili gayod! 20Apan muabot ang panahon nga ang pamanhonon kuhaon gikan kanila, ug mao na unya kana ang ilang pagpuasa.” 21Mipadayon pa gayod si Jesus pagsulti ug mga sambingay, “Walay magtapak ug bag-ong panapton sa daan nga bisti, kay mokulo ang bag-o nga panapton kon malabhan ug mosamot pa kadako ang gisi. 22Wala usay magsulod ug bag-o nga bino sa daan nga sudlanan nga panit, kay mabuskag ang sudlanan ug mausik ang bino, ug pareho sila nga dili na mapuslan. Hinuon, adto isulod ang bag-o nga bino sa bag-o nga sudlanan nga panit.”2:22 Misulti si Jesus niana nga mga sambingay aron itudlo kanila nga dili mahimo nga iipon ang iyang mga pagtulon-an ug ang daan nga mga pagtulon-an sa mga Judio.
Ang Pangutana bahin sa Adlaw nga Igpapahulay
(Mat. 12:1-8; Luc. 6:1-5)
23Usa ka Adlaw nga Igpapahulay, nakaagi sila si Jesus sa kaumahan sa trigo, ug ang iyang mga tinun-an nangutlo2:23 nangutlo: Sa uban nga Binisaya, namutol. ug mga uhay sa trigo. 24Busa miingon ang mga Pariseo kang Jesus, “Tan-awa ang gihimo sa imong mga tinun-an! Nganong gihimo nila ang ginadili sa Adlaw nga Igpapahulay?” 25Mitubag si Jesus kanila, “Wala ba diay ninyo mabasa sa Kasulatan ang gihimo ni David sa dihang siya ug ang iyang mga kauban gigutom ug nagkinahanglan ug pagkaon? 26Kini nahitabo sa dihang si Abiatar pa ang pangulong pari. Misulod si David sa balay sa Dios ug mikaon sa pan nga gihalad ngadto sa Dios. Gipakaon usab niya ang iyang mga kauban. Wala sila makasala bisan pa ug gidili sa Kasugoan ang pagkaon niadto gawas lang sa mga pari.” 27Ug miingon pa gayod si Jesus, “Gihimo ang Adlaw nga Igpapahulay alang sa kaayohan sa tawo. Wala himoa ang tawo alang sa kaayohan sa Adlaw nga Igpapahulay. 28Busa, Ako nga Anak sa Tawo may gahom sa pag-ingon kon unsa ang husto nga buhaton sa Adlaw nga Igpapahulay.”
Ježíš uzdravuje ochrnutého
1Po několika dnech se Ježíš opět vrátil do Kafarnaum a hned se rozneslo, že je opět doma. 2Nahrnulo se tam tolik lidí, že zaplnili celý dům, ba dokonce ani přede dveřmi nebylo k hnutí. 3Když jim Ježíš zvěstoval Boží poselství, chtěli se k němu dostat čtyři muži, kteří nesli na nosítkách ochrnutého člověka. 4Protože se k němu nemohli prodrat zástupem, vystoupili po vnějším schodišti na plochou střechu domu, tu rozebrali a spustili lehátko s ochrnutým přímo před Ježíše.
5Když viděl, jak ti muži bezvýhradně věří v jeho pomoc, řekl nemocnému: „Synu, tvé hříchy jsou ti odpuštěny.“
6Sedělo tam také několik učitelů zákona a ti se mezi sebou začali domlouvat: 7„Slyšeli jste, co ten člověk řekl? To je přece rouhání! On si snad o sobě myslí, že je Bohem! Vždyť jedině Bůh může odpouštět hříchy.“
8Ježíš však četl jejich myšlenky a obrátil se k nim: „Proč vás to tak popudilo, co jsem právě řekl? 9Co je snadnější? Oznámit ochrnutému, že se mu odpouštějí hříchy, nebo mu rozkázat, aby se zvedl, sebral svoje lehátko a odešel domů? 10Abyste uvěřili, že mám moc odpouštět lidem hříchy, dívejte se teď dobře.“ 11Nato se obrátil k ochrnutému a vyzval ho: „Vstaň a jdi domů, jsi uzdraven.“
12Ten vstal, sebral své lehátko a před očima všech odcházel. Udivení lidé chválili Boha a říkali: „Něco takového jsme ještě neviděli.“
Ježíš stoluje s hříšníky v Matoušově domě
13Jindy vyšel Ježíš k jezeru, aby kázal zástupu, který ho tam očekával. 14Když potom šel dál, uviděl Alfeova syna Leviho, který seděl v celnici a vybíral poplatky od pocestných.
„Pojď za mnou a staň se mým učedníkem,“ řekl mu Ježíš. Levi bez váhání vstal a šel s ním.
15Ježíš se svými učedníky pak přijal pozvání do Leviho domu, kde usedli za stůl společně s dalšími celníky a lidmi pochybné pověsti; tyto vyděděnce společnosti Ježíš zvláštním způsobem přitahoval.
16Když však židovští náboženští vůdcové viděli, že Ježíš stoluje s lidmi špatné pověsti, vyptávali se jeho učedníků: „Jak si jen může sednout k jednomu stolu s takovou lůzou?“
17Ježíš to uslyšel a odpověděl jim: „Lékaře nepotřebují zdraví lidé, ale nemocní. Nepřišel jsem proměnit lidi, kteří se považují za dobré, ale ty, kdo znají svou špatnost.“
Spor o půst
18Janovi učedníci a židovští předáci měli ve zvyku se postit. Jednou přišli lidé za Ježíšem s otázkou: „Proč se tvoji učedníci také nepostí jako žáci Jana a farizejů?“
19Nato jim Ježíš řekl: „Cožpak ženichovi přátelé odmítají na svatbě jídlo, když je ženich mezi nimi? To se přece radují, 20a teprve až je ženich opustí, budou mít důvod ke smutku a k půstu. 21Nový život z Boha nelze vtěsnat do tradičních náboženských zvyků a forem, jako se na staré šaty nedá přišít záplata z neseprané látky. Vždyť záplata by se srazila, vytrhla by okolní chatrné tkanivo a díra by se ještě zvětšila. 22Nové, bouřlivé víno také nedáváte do měchů ze staré kůže; ty by popraskaly a obojí by přišlo nazmar. Nové víno potřebuje nové, nezpuchřelé měchy.“
Učedníci vymílají v sobotu obilí
23Jednou v sobotu procházel Ježíš se svými učedníky obilným polem. Protože měli hlad, trhali učedníci klasy a jedli zrní.
24Farizejové to uviděli a vytýkali Ježíšovi: „Proč to dělají? Vždyť náš Zákon přece zakazuje v sobotu pracovat, a oni trhají obilí!“
25-26Ježíš na to odpověděl: „Nikdy jste nečetli, co udělal král David a jeho družina, když měli na útěku hlad? Neslyšeli jste o tom, jak vešli do Božího chrámu – nejvyšším knězem byl tehdy Ebjátar – a jedli posvátné chleby, které směli jíst pouze kněží?“ 27A potom ještě dodal: „Sobotní klid má přece sloužit člověku, a ne aby předpisy lidi zotročovaly. 28Já, jako Syn člověka, který přišel z nebe, stojím nade všemi zákony, i nad dodržováním soboty.“
