Lucas 5 – APSD-CEB & SNC

Ang Pulong Sa Dios

Lucas 5:1-39

Gitawag ni Jesus ang Una Niyang mga Tinun-an

(Mat. 4:18-22; Mar. 1:16-20)

1Usa niana ka adlaw nagtindog si Jesus sa daplin sa Linaw sa Genesaret. Midugok didto kaniya ang daghang mga tawo tungod kay gusto silang maminaw sa pulong sa Dios. 2Didto sa daplin nakita ni Jesus ang duha ka sakayan. Nakakanaog na ang mga mangingisda aron sa paghugas sa ilang mga pukot. 3Ang usa ka sakayan iya ni Simon. Gisakyan kini ni Jesus ug gihangyo niya si Simon nga itulod kini ug diotay palayo sa daplin. Milingkod si Jesus ug nagtudlo sa mga tawo.

4Pagkahuman niya sa pagpanudlo, miingon siya kang Simon, “Pagpalawod kamo ug itaktak ninyo ang inyong mga pukot aron makakuha kamo ug mga isda.” 5Miingon si Simon kang Jesus, “Magtutudlo,5:5 Magtutudlo: kini nga pulong sa literal, Agalon. tibuok gabii kaming nangisda, apan wala gayod kamiy nakuha. Apan tungod kay miingon ka man nga itaktak ang pukot, itaktak nako kini.” 6Mipalawod sila ug gitaktak nila ang ilang mga pukot. Daghan kaayo nga isda ang ilang nakuha ug hapit gani magisi ang ilang mga pukot. 7Unya gikamay nila ang ilang mga kauban didto sa lain nga sakayan aron tabangan sila. Pag-abot sa ilang mga kauban gipuno nila ug isda ang duha ka sakayan, ug hapit sila malunod tungod sa kadaghan sa mga isda. 8Sa pagkakita niini ni Simon Pedro, miluhod siya sa atubangan ni Jesus ug miingon, “Ginoo, pahilayo kanako tungod kay makasasala ako nga tawo.” 9Tungod kay natingala gayod si Simon ug ang iyang mga kauban sa kadaghan sa isda nga ilang nakuha. 10Natingala usab ang mga kasosyo5:10 kasosyo: Ang buot ipasabot, kauban sa negosyo. ni Simon nga si Santiago ug si Juan nga mga anak ni Zebede. Unya miingon si Jesus kang Simon, “Ayaw kahadlok. Gikan karon dili na isda ang imong pangitaon kondili mga tawo aron maluwas sila.” 11Sa dihang napadaplin na nila ang ilang mga sakayan, gibiyaan nila kining tanan ug misunod kang Jesus.

Giayo ni Jesus ang Tawo nga May Ngilngig nga Sakit sa Panit

(Mat. 8:1-4; Mar. 1:40-45)

12Sa dihang didto si Jesus sa usa ka lungsod, may tawo didto nga ang lawas nalukop sa ngilngig nga sakit sa panit.5:12 ngilngig nga sakit sa panit: Tan-awa usab ang 4:27. Pagkakita niya kang Jesus miduol siya ug mihapa nga nagpakilooy, “Ginoo,5:12 Ginoo: o, Sir. kon imong pagbuot, mahimo mo akong ayohon sa akong sangla aron maisip ako nga hinlo.” 13Unya gihikap siya ni Jesus nga nagaingon, “Oo, buot ko. Mahinlo ka!” Ug diha-diha dayon nawala ang iyang sangla. 14Pagkahuman gimandoan siya ni Jesus, “Ayaw kini isulti kang bisan kinsa; diretso hinuon sa pari ug pagpatan-aw kaniya.5:14 pagpatan-aw kaniya: aron makita niya nga nawala na ang sangla ug makapamatuod nga hinlo na ug mahimo na nga makaapil sa mga seremonya sa Judio. Unya paghalad sa halad nga gisugo ni Moises sa pagpamatuod sa mga tawo nga hinlo ka na.” 15Apan bisan mao kadto ang gimando ngadto sa tawo, mikaylap gihapon ang balita mahitungod kang Jesus, ug nagpanon ang mga tawo nga nangabot sa pagpaminaw kaniya ug aron mamaayo ang ilang mga balatian. 16Apan sa gihapon nagaadto si Jesus sa kamingawan ug nagaampo.

Giayo ni Jesus ang Paralitiko

(Mat. 9:1-8; Mar. 2:1-12)

17Usa niana ka adlaw, samtang nagtudlo si Jesus, may mga Pariseo ug mga magtutudlo sa Kasugoan nga naglingkod duol kaniya. Kining mga tawhana naggikan sa nagkalain-laing dapit sa mga lungsod sa Galilea, Judea ug ingon man sa Jerusalem. Diha kang Jesus ang gahom sa Dios sa pag-ayo sa mga masakiton. 18May mga tawo nga miabot nga nagdayong ug tawo nga paralitiko. Gipaningkamotan nila nga madala siya ngadto kang Jesus sa sulod sa balay. 19Apan tungod sa kadaghan sa mga tawo dili gayod sila makasulod. Busa misaka sila sa atop sa balay ug gibangagan nila kini. Pagkahuman, gitunton nila ang paralitiko nga anaa sa iyang higdaanan didto sa atubangan ni Jesus. 20Sa dihang nakita ni Jesus ang kadako sa ilang pagtuo, miingon siya sa paralitiko, “Higala,5:20 Higala: sa literal, Tawo. ang imong mga sala gipasaylo na.”

21Ang mga Pariseo ug ang mga magtutudlo sa Kasugoan naghuna-huna, “Kinsa ba kining tawhana nga nagapasipala sa Dios. Walay bisan kinsa nga makapasaylo sa mga sala kondili ang Dios lang.” 22Nasayran ni Jesus ang ilang gihuna-huna, busa miingon siya kanila, “Nganong nagahuna-huna man kamo ug ingon niana? 23Unsa man ang mas sayon, ang pag-ingon, ‘Gipasaylo na ang imong mga sala,’ o ang pag-ingon, ‘Tindog ug lakaw’? 24Karon pamatud-an ko kaninyo pinaagi sa akong pag-ayo niining paralitiko nga ako nga Anak sa Tawo may gahom dinhi sa yuta sa pagpasaylo sa mga sala.” Unya miingon siya sa paralitiko, “Tindog, dad-a ang imong higdaanan ug pauli!” 25Diha-diha mitindog ang paralitiko diha sa ilang atubangan. Unya gidala niya ang iyang higdaanan ug mipauli nga nagdayeg sa Dios. 26Natingala pag-ayo ang tanang mga tawo didto. Gidayeg nila ang Dios nga may kahadlok nga nagaingon, “Karong adlawa kahibulongan ang atong mga nakita.”

Gitawag ni Jesus si Levi

(Mat. 9:9-13; Mar. 2:13-17)

27Human niadto, milakaw si Jesus ug nakita niya ang maniningil ug buhis nga si Levi nga nagalingkod sa dapit diin magbayad ug buhis. Miingon si Jesus kaniya, “Dali, uban kanako.” 28Mitindog si Levi, gibiyaan niya ang tanan ug misunod kang Jesus.

29Unya naghimo si Levi ug usa ka dakong kombira alang kang Jesus didto sa iyang balay. Daghang mga maniningil ug buhis ug uban pang mga tawo ang nakig-uban kanila sa pagpangaon. 30Pagkakita niini sa mga Pariseo ug sa ilang kaubang mga magtutudlo sa Kasugoan mireklamo sila sa mga tinun-an ni Jesus. Miingon sila, “Nganong nakig-uban man kamo sa pagpangaon ug sa pag-inom sa mga maniningil ug buhis ug sa uban pa nga mga makasasala?” 31Mitubag si Jesus kanila, “Ang tawo nga maayo ug panglawas wala magkinahanglan ug doktor, ang masakiton lang. 32Wala ako moanhi aron sa pagtawag sa mga nagatuo nga sila matarong, kondili sa mga makasasala aron sila maghinulsol.”

Ang Pangutana bahin sa Pagpuasa

(Mat. 9:14-17; Mar. 2:18-22)

33May mga tawo didto nga miingon kang Jesus, “Ang mga tinun-an ni Juan ug ang mga tinun-an sa mga Pariseo kanunay nga nagpuasa ug nagaampo, apan ang imong mga tinun-an nagsige lang ug kaon ug inom.” 34Mitubag si Jesus kanila, “Mahimo ba diay nga dili pakan-on ang mga bisita sa kasal samtang kauban pa nila ang pamanhonon? Dili gayod! 35Apan muabot ang panahon nga ang pamanhonon pagakuhaon gikan kanila, ug mao na unya kana ang ilang pagpuasa.”

36Gisultihan pa gayod sila ni Jesus niini nga mga sambingay, “Walay magtabas ug bag-o nga bisti aron itapak sa daan nga bisti. Kon himuon niya kini gawas nga magisi ang bag-o, ang iyang gitapak dili mobagay sa daan nga bisti. 37Wala usay magsulod ug bag-ong bino sa daan nga sudlanan nga panit, kay mabuskag ang sudlanan ug mausik ang bino, ug ang sudlanan dili na mapuslan. 38Hinuon, kinahanglan gayod nga ang bag-o nga bino adto isulod sa bag-o nga sudlanan nga panit.”5:38 Nagsulti si Jesus niini nga mga sambingay aron itudlo kanila nga dili mahimo nga iipon ang iyang mga pagpanudlo sa daan nga mga pagpanudlo sa mga Judio. 39Midugang si Jesus sa usa pa ka sambingay, “Walay tawo nga naanad na sa daan nga bino nga mangandoy ug bag-o, tungod kay alang kaniya, mas lami ang daan.”

Slovo na cestu

Lukáš 5:1-39

Ježíšova rada přinese zázračný úlovek

1Jednoho dne stál Ježíš u Genezaretského jezera. Lidé se kolem něho tlačili a chtěli slyšet jeho kázání. 2Všiml si, že u břehu jsou dvě lodi. Opodál prali rybáři svoje sítě. 3Posadil se do jedné lodi, která patřila Šimonovi, a požádal ho, aby ho zavezl kousek od břehu. Odtud pak kázal zástupům. 4Když skončil, navrhl Šimonovi: „Zajeď s lodí na hloubku a roztáhněte sítě k lovu.“ 5Šimon namítal: „Pane, celou noc jsme se namáhali, ale marně. Když to však říkáš ty, zkusím to ještě jednou.“ 6Vypluli a zatáhli takové množství ryb, že se i sítě trhaly. 7Museli si zavolat na pomoc své přátele z druhé lodi. Obě lodi byly nakonec rybami tak naplněny, že se div nepotopily. 8Když to viděl Šimon, padl před Ježíšem na kolena a prosil: „Odejdi Pane, neobstojím v tvé blízkosti, jsem hříšný člověk.“ 9-10Všichni rybáři, kteří u toho byli – mezi nimi také Šimonovi přátelé, Jakub a Jan, synové Zebedeovi, žasli nad tím neobvyklým úlovkem. Ježíš řekl Šimonovi: „Neboj se! Učiním tě rybářem lidí. Budeš je získávat pro mne.“ 11Přirazili s loděmi ke břehu, všechno tam nechali a šli s Ježíšem.

12V jednom městečku potkal Ježíš člověka s pokročilým malomocenstvím. Ubožák před ním poklekl a prosil: „Pane, kdybys chtěl, mohl bys mne uzdravit.“ 13Ježíš se ho dotkl a řekl: „Ano, chci, buď zdráv!“ V tom okamžiku malomocenství zmizelo. 14Ježíš mu poručil: „Nikomu o tom nevyprávěj, jdi, ukaž se knězi, ať tě prohlásí za zdravého, a pak obětuj předepsanou oběť vděčnosti.“ 15Zpráva o Ježíšovi se rychle šířila. Lidé za ním přicházeli v houfech, aby ho slyšeli a aby uzdravoval jejich nemoci. 16On si však vždycky našel čas, aby se v ústraní modlil.

Ježíš uzdravuje ochrnutého

17Jednoho dne se kolem Ježíše shromáždili farizejové a učitelé zákona z různých měst Galileje a Judska a dokonce i z Jeruzaléma. Posadili se kolem něho a naslouchali mu. I zde mu dal Bůh moc k uzdravování. 18-19Nějací lidé přinesli na nosítkách ochrnutého muže. Chtěli ho vnést dveřmi a položit před Ježíše, ale bylo tam tolik lidí, že nemohli projít. Vystoupili tedy na střechu a otvorem spustili nemocného i s lehátkem přímo před něho. Když 20Ježíš viděl, kolik důvěry v něho mají, řekl: „Příteli, tvoje hříchy jsou ti odpuštěny.“ 21Učitelé zákona a farizejové uvažovali: „Jak se může opovážit něco takového říci? To je přece rouhání. Nikdo jiný než Bůh nemůže odpouštět hříchy!“ 22Ježíš dobře věděl, co si myslí, a proto řekl: „To vám vadí? 23Co je snazší? Zvěstovat člověku odpuštění jeho hříchů, anebo ho uzdravit? 24Přesvědčím vás, že Syn člověka má na zemi právo odpouštět hříchy.“ Obrátil se k ochrnutému se slovy: „Vstaň, vezmi si svoje lehátko a jdi domů!“ 25A tak se stalo: před očima všech muž vstal, sbalil svou rohož, šel domů a cestou hlasitě děkoval Bohu. 26Celé shromáždění bylo vzrušeno a lidé, plni svaté bázně, chválili Boha a říkali: „Dnes jsme viděli neuvěřitelné věci.“

Ježíš stoluje s hříšníky v Matoušově domě

27Ježíš šel dál. Cestou uviděl v celnici výběrčího daní jménem Levi a řekl mu: „Pojď, staň se mým následovníkem!“ 28Levi nechal všeho, vstal a šel za Ježíšem. 29Doma pak vystrojil pro Ježíše a jeho žáky hostinu. Na ni pozval i mnoho svých dřívějších kolegů. 30To pohoršilo farizeje a učitele zákona, takže vytýkali učedníkům: „Proč jíte a pijete s lidmi, kterými každý slušný člověk pohrdá?“ 31Ježíš na to odpověděl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. 32Nepřišel jsem volat k pokání ty, kteří mají o sobě dobré mínění, ale hříšníky.“

Spor o půst

33Někteří farizejové Ježíšovi předhazovali: „Janovi učedníci se často s postem modlí a právě tak i naši žáci. Jak to tedy, že tvoji hodují?“ 34Ježíš odpověděl: „Je přirozené, aby se svatebčané postili, když je ženich s nimi? 35Však přijde chvíle, kdy ženicha odvedou, a pak bude vhodný čas k půstu.“ 36Ještě přidal další přirovnání: „Nikdo si přece nevystřihne kus látky z nových šatů, aby si jím vyspravil starý oděv. Zničil by si tak šaty nové a na starých šatech by se záplata srazila a díra by byla ještě větší. 37Nikdo také nebude nalévat víno do starých kožených měchů, protože kvasící víno by staré měchy roztrhalo, a tak by obojí přišlo nazmar. 38Proto mladé víno patří do nových měchů. 39Vás ovšem znepokojuje moje poselství. Jako mladé víno nesnesou staré měchy, ani ono se nevtěsná do vašich starých tradic a zvyklostí. Jste jako pijáci, kteří si libují ve starém uleželém vínu.“