Matouš 15:10-39
Pak kolem sebe shromáždil lid a řekl: „Poslouchejte, co vám říkám, a snažte se porozumět: Vaše nitro nešpiní to, co vchází do úst, ale co z nich vychází.“
Učedníci mu pak řekli: „Víš, že se farizejové urazili, když tě slyšeli?“ On odpověděl: „S příkazy je to jako s rostlinami. Co nezasel můj Otec, je plevel a podle toho s tím bude naloženo. Nechte je! Jsou to slepí vůdcové slepých. Když slepý povede slepého, oba spadnou do jámy.“
Petr se Ježíše zeptal: „Jak’s to myslel s tím, co nás špiní?“
Ježíš se podivil: „Ani vy tomu nerozumíte? Nechápete, že všechno, co jíme, prochází vnitřnostmi a vychází z těla? Ale zlá slova vznikají ve zlém srdci, a tak špiní člověka. Ze srdce vycházejí špatné myšlenky na vraždu, nevěru, necudnost, krádež, lež a pomluvy. To jsou věci, které člověka zbavují vnitřní čistoty. Ale jíst nemytýma rukama, to člověka nepošpiní.“
Ježíš vyhání démona z dívky
Ježíš odešel do týrského a sidónského kraje. Jedna obyvatelka těchto pohanských končin za ním přišla a prosila: „Slituj se nade mnou, Pane, ty očekávaný Králi! Moje dcera je posedlá démonem a velmi trpí!“ Ale on na to nic neříkal.
Jeho učedníci na něho naléhali: „Udělej s ní něco, vždyť za námi stále volá!“ Tu se obrátil k té ženě a řekl jí: „Byl jsem poslán pomoci židům a ne pohanům.“
Ale ona přišla až k němu, klaněla se mu a prosila: „Pane, pomoz mi!“
„Není správné brát chléb dětem a házet ho štěňatům!“ řekl. Ona odpověděla: „Máš pravdu, ale štěňata dostávají zbytky ze stolů svých pánů.“
„Ženo,“ řekl jí Ježíš, „máš velikou víru, tvoje přání je splněno!“ A od té chvíle byla její dcera zdravá.
Zástup se podivuje Ježíšovu uzdravování
Pak se Ježíš vrátil a vystoupil na pahorek u jezera. Spousta lidí se k němu začala scházet a měli s sebou chromé, zmrzačené, slepé, němé a jinak postižené. Pokládali je před něj a on je uzdravoval. Jaký div! Němí mluví, chromí chodí, zmrzačení jsou zdrávi a slepí vidí. Okolostojící nad tím žasli a vzdávali díky Bohu.
Ježíš sytí čtyři tisíce
Ježíš zavolal svoje učedníky a řekl jim: „Je mi těch lidí líto, vždyť tu jsou se mnou tři dny a nemají už nic k jídlu. Nechci je nechat odejít hladové, vždyť by ani nedošli domů!“
Učedníci odpověděli: „Kde v takové pustině vezmeme chléb pro tolik lidí?“
„Kolik jídla máte s sebou?“ zeptal se Ježíš.
„Sedm chlebů a několik ryb,“ odpověděli učedníci.
Ježíš rozkázal, aby se shromáždění lidé usadili. Vzal těch sedm chlebů a ryby, poděkoval za ně Bohu; pak je lámal a dával učedníkům a ti je rozdávali shromážděným. Najedlo se tam dosyta čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí – a ještě sebrali sedm košíků zbytků. Pak se Ježíš s nimi rozloučil, vstoupil do člunu a přeplul do Magdalské krajiny.
Menu
Menu
