Lukáš 7:11-35
Ježíš křísí syna vdovy
Brzy nato se Ježíš odebral do města Naim. Jeho žáci a mnozí další lidé ho doprovázeli. V blízkosti městské brány potkali pohřební průvod. Jedna vdova pochovávala svého jediného syna. K pohřbu se sešlo hodně lidí. Když Ježíš spatřil tu vdovu, bylo mu jí velice líto a řekl: „Neplač!“ Pak přistoupil blíže, dotkl se már a zastavil průvod. „Mládenče, vstaň!“ zvolal. Tu se mrtvý posadil a promluvil. Tak Ježíš vrátil matce syna. Počáteční zděšení okolostojících vystřídala radost a začali chválit Boha: „Velký prorok přišel mezi nás! Bůh navštívil svůj lid.“ Zpráva o této události se rozšířila po celém Judsku a okolí.
Ježíš rozptyluje Janovy pochybnosti
O tom všem vyprávěli učedníci Jana Křtitele svému učiteli. Jan poslal dva z nich za Ježíšem, aby se zeptali: „Jsi Mesiáš, anebo máme čekat ještě někoho jiného!“ Když přišli s tou otázkou, Ježíš právě uzdravoval nemocné, všelijak postižené, osvobozoval spoutané duševními nemocemi, mnohým slepým vracel zrak. Poslům odpověděl: „Jděte zpět k Janovi a řekněte mu, co jste viděli a slyšeli: slepí vidí, chromí chodí, hluší slyší, mrtví ožívají a těm, kteří nic nemají, nabízí Bůh podíl ve svém království. Šťasten je každý, kdo mne neodmítne.“ Když poslové odešli, začal Ježíš mluvit ke shromážděným lidem o Janu Křtiteli: „Když jste chodili za mužem, který strávil život v pustinách, koho jste očekávali? Rákos, který se otočí podle větru? Nebo jste chtěli vidět člověka v přepychových šatech? Takoví jsou jen v palácích. Chtěli jste slyšet proroka? Ano, poznali jste někoho ještě většího než proroka. Jan je ten, o němž je napsáno:
‚Posílám svého posla před tebou,
aby ti připravil cestu.‘
Jan dostal nejvyšší úkol ze všech lidí: oznámit, že Kristus přichází! A přece i ten nejnepatrnější, kdo se dočkal a uvěřil, byl poctěn více než Jan. Víte, že Janovi posluchači – a byli mezi nimi i lidé s všelijakou pověstí – přijali Jana jako Božího posla a dali se proto od něho pokřtít. Farizejové a znalci zákona však Janův křest odmítli, protože nepochopili, že i oni potřebují Boží odpuštění.“ Ježíš pokračoval: „Komu se tak podobají? Jsou nespokojení a náladoví jako děti, které si hrají na návsi chvíli na svatbu, chvíli na pohřeb a vzájemně si vyčítají:
‚Pískali jsme vám,
a vy jste netancovali.
A pak jsme vám zase smutně zpívali,
a vy jste neplakali.‘
Když se Jan Křtitel postil a nepil víno, říkali jste, že je fanatik, a když Syn člověka jí a pije, říkáte pohrdlivě: ‚Podívejte se na toho žrouta a pijana, který se přátelí i se zrádci národa a s kdejakou sebrankou.‘ Ale kdo přijme Boží moudrost, ten tomu porozumí.“
Menu
Menu
