Lukáš 1:1-25
Proč Lukáš napsal evangelium
Vážený Teofile! Mnozí přede mnou se snažili pravdivě vylíčit život a dílo Ježíše Krista na základě spolehlivých zpráv jeho žáků a jiných očitých svědků. Nyní jsem se tedy rozhodl i já důkladně přezkoumat, utřídit a sepsat veškeré dostupné zprávy. Vznikl tento spisek, který ti věnuji, abys nabyl jistoty, že to, o čem ses již leccos dověděl, je pravda.
Anděl oznamuje Zachariášovi narození Jana Křtitele
Začnu tím, co se přihodilo židovskému knězi Zachariášovi, který žil v době vlády judského krále Heroda. Zachariáš byl členem jedné ze čtyřiadvaceti kněžských skupin, jejichž povinností bylo dvakrát do roka, vždy po celý týden, přisluhovat při bohoslužbách v jeruzalémském chrámu. Jeho manželka Alžběta pocházela z kněžského rodu Árónova. Oba byli upřímně zbožní a řídili se svědomitě všemi Božími příkazy a předpisy. Byli to již starší lidé a zůstali bezdětní, protože Alžběta byla neplodná. Jednoho dne šel Zachariáš do chrámu, aby tam splnil svoji kněžskou povinnost. Tentokrát byl vylosován, aby vstoupil do svatyně a tam na oltáři pálil kadidlo. Zatím se venku shromáždění lidé modlili, jak bylo v té hodině zvykem. Tu se knězi po pravé straně oltáře ukázala postava. Zachariáš se vyděsil. Boží posel ho však uklidňoval: „Neboj se, Zachariáši! Přišel jsem ti oznámit, že Bůh vyslyšel tvé modlitby. Tvoje manželka porodí syna, kterému dáte jméno Jan (Bůh je milostivý).
Přinese ti mnoho radosti
a mnozí budou vděčni, že se narodil.
Stane se jedním z velkých Božích mužů.
Nedotkne se nikdy vína ani opojného nápoje.
Duch svatý ho naplní hned od narození.
Mnohé z židů přivede zpět k Bohu,
jejich skutečnému Pánu.
Svou duchovní mocí a horlivostí bude připomínat proroka Elijáše.
Smíří otce se syny
a vzpurným otevře oči pro pravdu.
Jako královský posel připraví lidi
na příchod Božího vládce.“
Zachariáš namítl: „Jak tomu mohu věřit? Vždyť jsem už starý a moje žena také není mladá.“ Anděl ho pokáral: „Já jsem Gabriel a přijímám rozkazy přímo od Boha. On sám mě poslal, abych ti vyřídil tyto radostné zprávy. Protože jsi však neuvěřil, budeš němý, dokud se má slova ve svůj čas nesplní.“ Lidé zatím venku čekali na Zachariáše a už jim bylo divné, že tak dlouho nejde. Když se konečně objevil, nemohl promluvit. Posunky jim dal najevo, že měl ve svatyni vidění. Když skončil týden jeho chrámové služby, vrátil se domů. Brzy na to Alžběta otěhotněla, ale tajila to před veřejností až do pátého měsíce. Radovala se: „Bůh se nade mnou slitoval a sejmul ze mne pohrdání a neúctu lidí.“
Menu
Menu
