สดุดี 37 – TNCV & SNC

Thai New Contemporary Bible

สดุดี 37:1-40

สดุดี 3737 สดุดี 37 ในภาษาฮีบรู แต่ละข้อของสดุดีบทนี้ขึ้นต้นด้วยตัวอักษรฮีบรูเรียงตามลำดับ

(บทประพันธ์ของดาวิด)

1อย่าเดือดเนื้อร้อนใจเพราะคนชั่ว

หรืออย่าอิจฉาคนที่ทำผิด

2เพราะว่าในไม่ช้าเขาก็จะเหี่ยวแห้งไปเหมือนต้นหญ้า

และเขาจะเฉาตายไปเหมือนพืชผัก

3จงวางใจในองค์พระผู้เป็นเจ้าและทำความดี

จงอาศัยอยู่ในแผ่นดินนั้นและรื่นรมย์อยู่ในทุ่งหญ้าอันปลอดภัย

4จงชื่นชมยินดีในองค์พระผู้เป็นเจ้า

และพระองค์จะประทานสิ่งที่ใจของท่านปรารถนา

5จงมอบทางของท่านไว้กับองค์พระผู้เป็นเจ้า

จงวางใจในพระองค์ และพระองค์จะทรงทำสิ่งเหล่านี้ คือ

6พระองค์จะทำให้ความชอบธรรมของท่านฉายแสงดั่งรุ่งอรุณ

ให้ความยุติธรรมในคดีของท่านเจิดจ้าดั่งแสงอาทิตย์ตอนเที่ยงวัน

7จงสงบนิ่งต่อหน้าองค์พระผู้เป็นเจ้าและเพียรรอคอยพระองค์

อย่าเดือดเนื้อร้อนใจเพราะเหตุที่พวกเขาประสบความสำเร็จในทางของเขา

เมื่อแผนชั่วของเขาลุล่วงไปด้วยดี

8จงระงับโทสะ เลิกโมโหโกรธาเสีย

อย่าเดือดเนื้อร้อนใจ ซึ่งมีแต่จะนำไปสู่ความเลวร้าย

9เพราะคนชั่วร้ายจะถูกกำจัด

แต่บรรดาผู้ที่หวังในองค์พระผู้เป็นเจ้าจะได้แผ่นดินนั้นเป็นมรดก

10เพียงชั่วประเดี๋ยว คนชั่วก็จะสูญสิ้นไป

แม้ท่านจะมองหาเขาแต่จะไม่พบ

11ส่วนคนที่ถ่อมสุภาพจะได้รับแผ่นดินนั้นเป็นมรดก

และชื่นชมกับสันติสุขอันยิ่งใหญ่

12คนชั่ววางแผนปองร้ายผู้ชอบธรรม

และขบเขี้ยวเคี้ยวฟันใส่พวกเขา

13แต่องค์พระผู้เป็นเจ้าทรงหัวเราะเยาะคนชั่ว

เพราะพระองค์ทรงทราบว่าวันเวลาของเขาใกล้จะมาถึงแล้ว

14คนชั่วชักดาบและโก่งคันธนู

เพื่อโค่นล้มคนยากไร้และขัดสน

เพื่อเข่นฆ่าคนที่ดำเนินในทางเที่ยงธรรม

15แต่ดาบของเขาเองจะเสียบทะลุหัวใจของเขาเอง

และธนูของเขาจะถูกหักทำลาย

16สิ่งเล็กน้อยที่คนชอบธรรมมีอยู่

ก็ดีกว่าความมั่งคั่งของคนชั่วร้าย

17เพราะอำนาจของคนชั่วจะถูกขจัดไป

แต่องค์พระผู้เป็นเจ้าทรงเชิดชูผู้ชอบธรรม

18องค์พระผู้เป็นเจ้าทรงทราบวันเวลาของคนไร้ตำหนิ

มรดกของพวกเขาจะยั่งยืนนิรันดร์

19ในยามเกิดภัยพิบัติ พวกเขาจะไม่อับเฉา

ในยามกันดารอาหาร พวกเขาก็จะเริงร่าในความอุดมสมบูรณ์

20ส่วนคนชั่วจะพินาศ

แม้ว่าศัตรูขององค์พระผู้เป็นเจ้าจะเป็นเหมือนดอกไม้ในทุ่งหญ้า

พวกเขาก็จะสูญสิ้นไปเหมือนควัน

21คนชั่วขอยืมแล้วไม่ใช้คืน

ส่วนคนชอบธรรมให้ด้วยใจกว้างขวาง

22บรรดาผู้ที่องค์พระผู้เป็นเจ้าอวยพรจะได้แผ่นดินนั้นเป็นมรดก

แต่บรรดาผู้ที่พระองค์ทรงสาปแช่งจะต้องถูกตัดออก

23ถ้าองค์พระผู้เป็นเจ้าพอพระทัยทางของคนใด

ก็ทรงให้ย่างก้าวของคนนั้นมั่นคง

24แม้เขาสะดุด เขาจะไม่ล้มลง

เพราะพระหัตถ์ขององค์พระผู้เป็นเจ้าค้ำชูเขาไว้

25ข้าพเจ้าเคยเป็นหนุ่มฉกรรจ์ และเดี๋ยวนี้ชราแล้ว

แต่ยังไม่เคยเห็นคนชอบธรรมถูกทอดทิ้ง

หรือลูกหลานของพวกเขาต้องขอทานเลี้ยงชีพ

26พวกเขาเอื้อเฟื้อเผื่อแผ่เสมอและให้ยืมอย่างไม่ตระหนี่

ลูกหลานของพวกเขาก็ได้รับพร

27จงละทิ้งความชั่วและทำความดี

แล้วท่านจะอาศัยอยู่ในแผ่นดินนั้นสืบไปเป็นนิตย์

28เพราะองค์พระผู้เป็นเจ้าทรงรักคนเที่ยงธรรม

และจะไม่ทอดทิ้งคนซื่อสัตย์ของพระองค์

พระองค์จะทรงปกป้องเขาตลอดไป

แต่พงศ์พันธุ์ของคนชั่วจะถูกตัดออก

29คนชอบธรรมจะได้แผ่นดินนั้นเป็นมรดก

และจะอาศัยอยู่ที่นั่นตลอดไป

30ปากของผู้ชอบธรรมเปี่ยมด้วยสติปัญญา

และลิ้นของเขาพูดสิ่งที่ยุติธรรม

31บทบัญญัติของพระเจ้าอยู่ในใจของเขา

ย่างเท้าของเขาจะไม่พลาดพลั้ง

32คนชั่วหมอบคอยคนชอบธรรม

ซุ่มดักเอาชีวิตของเขา

33แต่องค์พระผู้เป็นเจ้าจะไม่ทรงปล่อยพวกเขาให้อยู่ในกำมือของคนชั่ว

หรือให้คนชอบธรรมถูกตัดสินลงโทษเมื่อขึ้นศาล

34จงรอคอยองค์พระผู้เป็นเจ้า และดำเนินตามทางของพระองค์

พระองค์จะทรงเชิดชูท่านให้ได้แผ่นดินนั้นเป็นมรดก

ท่านจะเห็นคนชั่วร้ายถูกทำลาย

35ข้าพเจ้าเห็นคนชั่วร้ายอำมหิตเจริญรุ่งเรือง

ดั่งต้นไม้เขียวขจีในถิ่นฐานของมัน

36แต่ไม่ช้าก็จากไปและดับสูญ

แม้ข้าพเจ้ามองหา ก็ไม่พบเขาอีกเลย

37จงพิจารณาคนที่ไร้ที่ติ สังเกตดูคนเที่ยงธรรม

ผู้ใฝ่สันติจะมีอนาคต37:37 หรือลูกหลานเช่นเดียวกับข้อ 38

38แต่บรรดาคนบาปทุกคนจะถูกทำลายไป

คนชั่วจะไม่มีอนาคต

39ความรอดของคนชอบธรรมมาจากองค์พระผู้เป็นเจ้า

พระองค์ทรงเป็นป้อมปราการของพวกเขาในยามทุกข์ยาก

40องค์พระผู้เป็นเจ้าทรงช่วยเขาและทรงกอบกู้เขา

พระองค์จะทรงกอบกู้เขาจากคนชั่วและช่วยให้เขาปลอดภัย

เพราะพวกเขาลี้ภัยในพระองค์

Slovo na cestu

Žalmy 37:1-40

1Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost. 2Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou. 3Doufej v Hospodina, a 4Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého. 5Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví. 6A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne. 7Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil. 8Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl. 9Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou. 10Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není. 11Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje. 12Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými, 13Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho. 14Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování; 15Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána. 16Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých. 17Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin. 18Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane. 19Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou; 20Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí. 21Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává. 22Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni. 23Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje. 24Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho. 25Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba. 26Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání. 27Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky. 28Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno. 29Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou. 30Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud. 31Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho. 32Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti; 33Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl. 34Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš. 35Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom. 36Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen. 37Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené, 38Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati. 39Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení. 40Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.