Slovo na cestu

Zjevení 19:1-21

Boží soudy jsou spravedlivé

1Potom jsem slyšel jednohlasý sbor mohutného zástupu v nebi:

„Haleluja, chvalte Boha!

Jeho vítězství, sláva i moc, 2jeho soudy

jsou jedině správné a spravedlivé.

On vykonal rozsudek nad tou nevěstkou,

která vínem svých neřestí přivedla do záhuby celou zemi, on pomstil své služebníky,

jejich krev ulpěla na jejích rukou.“

3A pak ještě:

„Haleluja chvalte Boha.

To město chtělo vládnout na věky

a věčně ho bude připomínat jenom oblak dýmu.“

4Čtyřiadvacet starců a ty čtyři bytosti padli na kolena, hluboce se klaněli Bohu sedícímu na trůnu a volali:

„Je to tak, chvála Bohu!“

5Od trůnu zazněl hlas:

„Chvalte Boha všichni,

kteří mu sloužíte a ctíte ho, malí i velcí!“

Beránkova svatební hostina: Kristus a jeho církev – navždy spojeni

6Pak se ozvalo mocné volání připomínající hukot vodopádu nebo hřmění bouře:

„Haleluja, chvalme Boha.

Náš všemocný Bůh a Pán se ujal své vlády.

7Radujme se, jásejme, vzdejme mu čest!

Nadešel den Beránkovy svatby.

Jeho nevěsta církev je už připravena.

8Dostala běloskvoucí svatební šaty z nejjemnější látky,

utkané ze svatého života vykoupených.“

9Anděl mi dal pokyn: „Piš! Dobře bude těm, kdo jsou pozváni na Beránkovu svatbu. To jsou slova samotného Boha.“ 10Přemohla mne vděčnost, padl jsem před andělem na kolena, ale on mne zvedl a řekl mi: „To nesmíš! Jsem přece pouhý služebník jako ty a tvoji bratři, kterým je svěřeno Ježíšovo poselství. Jenom Bohu se klaněj!“

Jezdec na bílém koni: spravedlivý rozsudek vykonán

11Pak jsem uviděl otevřené nebe a hle, bílý kůň; a jezdec, který na něm seděl, se jmenoval Věrný a Pravý. To je ten, který vynáší spravedlivé rozsudky a vede spravedlivý boj. 12Jeho oči jsou jako naskrz propalující plamen, jeho hlavu zdobí mnohonásobná královská koruna. Na čele má napsané jméno, které nikdo nezná než on sám. Je ztělesněné Boží Slovo. 13-14Oděv má zbrocený krví. Následuje ho družina jezdců na bílých koních, v pláštích z bělostného plátna. 15Z jeho úst vychází ostrý meč, kterým přemáhá národy. Nastolí novou vládu své spravedlnosti a jako vinař tlačí hrozny v lisu, tak ve spravedlivém hněvu vykoná soud nad bezbožnými. 16Na boku svého pláště má napsáno:

Král králů, Pán pánů.

17-18Dále jsem viděl anděla, stojícího v plném slunci. Svolával mrchožravé ptáky, kteří létali nad ním: „Poleťte sem, budete hodovat na Božích nepřátelích, králích, vojevůdcích, bojovnících, koních i jezdcích, svobodných i otrocích, slabých i mocných!“

19Tu jsem viděl, jak se pozemští vládcové a jejich armády střetli s jezdcem a jeho vojskem. 20Šelma a lživý prorok, (který jí přisluhoval a svými zázraky mnohé svedl, aby přijali znak té šelmy a klaněli se její soše) skončili v moři plamenů. 21Jejich armády byly pobity mečem jezdce na bílém koni a ptáci se vrhli na těla mrtvých.

Bibelen på hverdagsdansk

Johannesʼ Åbenbaring 19:1-21

Lammets bryllup

1Efter dette hørte jeg et vældigt råb fra en stor flok mennesker i Himlen:

„Halleluja!

Nu er Guds herlighed kommet med kraft og frelse.

2Hans domme er korrekte og retfærdige.

Han dømte den store skøge,

som ødelagde verden med sin forførelse.

Han straffede hende, som dræbte hans tjenere.

3Halleluja!

Røgen fra byen vil stige op i al evighed.”

4De 24 medregenter og de fire levende væsener faldt på knæ og tilbad Gud, der sad på tronen. „Amen! Halleluja!” råbte de. 5Derpå lød en stemme fra tronen: „Pris Gud, alle hans tjenere og de, der ærer ham, både kendte og ukendte!”

6Dernæst hørte jeg lyden af råb fra en stor menneskemængde. Det var en buldrende lyd som et mægtigt vandfald eller en kraftig torden:

„Halleluja!

Nu er det Herren, den Gud, som hersker over alle ting, der regerer!

7Lad os være glade og juble og lovprise ham.

Nu kan Lammets bryllupsfest begynde.

Hans brud har gjort sig parat,

8hun har fået en skinnende hvid klædning at tage på.”

(Den hvide klædning er Guds folks gode gerninger.)

9Englen sagde nu til mig: „Skriv: Velsignede er alle, der er indbudt til Lammets bryllupsfest.” Og han fortsatte: „De ord, du hørte, er Guds sande ord!” 10Jeg kastede mig ned for hans fødder for at hylde ham, men han sagde til mig: „Nej, gør det ikke. Jeg er Guds tjener ligesom du og de andre kristne, der holder fast ved budskabet om Jesus. Giv Gud al ære, for den profetiske Ånd fortæller om Jesus og ophøjer ham.”

Rytteren på den hvide hest

11Derefter så jeg Himlen blive åbnet, og en person kom ridende på en hvid hest. Han blev kaldt „Trofast og Sand”, for han dømmer retfærdigt og fører kun retfærdig krig. 12Hans øjne strålede som ild. På hovedet havde han mange kroner, og der stod et navn, som kun han selv kan tyde. 13Kappen, han havde om sig, var dyppet i blod, og hans navn var „Guds Ord”. 14En meget stor flok ryttere kom ud fra Himlen på hvide heste. De var iført skinnende hvide klæder og sluttede sig til den første rytter. 15I munden havde han et skarpt sværd, som han vil bruge mod folkeslagene, for han vil herske over dem med et jernscepter og udføre den højeste Guds straf, som når man træder druer i en vinperse. 16På hans kappe og hans lår19,16 Nogle håndskrifter siger: „hans pande og hans lår”, mens andre kun taler om låret. Med „låret” betegnes på græsk området fra knæet til hoften, så oversættelsen „hofte” eller „lænd” er unøjagtig. stod der en beskrivelse: „Kongen over alle konger” og „Herren over alle herrer”.

17Derefter så jeg en anden engel, der stod i solen. Han råbte med høj stemme til alle fugle, som flyver højt over jorden: „Kom til Guds store festmåltid! 18Kom og spis kødet af regenter, hærchefer og helte, af heste og ryttere, af slaver og frie, høj og lav!” 19Dernæst så jeg uhyret og alle jordens regenter og deres hære. De samlede sig til krig mod ham, der sad på hesten, og mod hans hær. 20Men uhyret blev overmandet sammen med den falske profet, der havde udført mirakler på uhyrets vegne. (De mirakler havde forført dem, der bar uhyrets mærke, og dem, der tilbad dets statue). Begge to blev kastet levende i søen med brændende svovl. 21Men resten blev dræbt med det sværd, som han, der sad på hesten, havde i munden. Og alle fuglene åd sig mætte i de dræbtes kød.