Skutky apoštolské 2 – SNC & CRO

Slovo na cestu

Skutky apoštolské 2:1-47

1A když přišel den padesátý, byli všickni spolu na jednom místě. 2I stal se rychle zvuk s nebe, jako přicházejícího větru prudkého, a naplnil všecken dům, kdež seděli. 3I ukázali se jim rozdělení jazykové jako oheň, kterýžto posadil se na každém z nich. 4I naplněni jsou všickni Duchem svatým, a počali mluviti jinými jazyky, jakž ten Duch dával jim vymlouvati. 5Byli pak v Jeruzalémě přebývající Židé, muži nábožní, ze všelikého národu, kterýž pod nebem jest. 6A když se stal ten hlas, sešlo se množství a užasli se toho, že je slyšel jeden každý, ani mluví přirozeným jazykem jeho. 7I děsili se všickni a divili se, řkouce jedni k druhým: Aj, zdaliž nejsou tito všickni, kteříž mluví, Galilejští? 8A kterak my je slyšíme jeden každý z nás mluviti jazykem naším, v kterémž jsme se zrodili? 9Partští, a Medští, a Elamitští, a kteříž přebýváme v Mezopotamii, v Židovstvu a v Kappadocii, v Pontu a v Azii, 10V Frygii a v Pamfylii, v Egyptě a v krajinách Libye, kteráž jest vedle Cyrénu, a hosté Římané, Židé, i vnově na víru obrácení, 11Kretští i Arabští, slyšíme je, ani mluví jazyky našimi veliké věci Boží. 12I děsili se všickni a divili se, jeden k druhému řkouce: I což toto bude? 13Jiní pak posmívajíce se, pravili: Mstem se zpili tito. 14A stoje Petr s jedenácti, pozdvihl hlasu svého a promluvil k nim: Muži Židé a všickni, kteříž bydlíte v Jeruzalémě, toto vám známo buď, a ušima pozorujte slov mých. 15Jistě nejsouť tito, jakož vy se domníváte, zpilí, poněvadž jest teprv třetí hodina na den. 16Ale totoť jest, což jest předpovědíno skrze proroka Joele: 17A budeť v posledních dnech, (dí Bůh,) vyleji z Ducha mého na všeliké tělo, a prorokovati budou synové vaši, i dcery vaše, a mládenci vaši vidění vídati budou, a starci vaši sny míti budou. 18A zajisté na služebníky své a na služebnice své v těch dnech vyleji z Ducha mého, a budou prorokovati. 19A ukáži zázraky na nebi svrchu a znamení na zemi dole, krev a oheň a páru dýmovou. 20Slunce obrátí se v temnost a měsíc v krev, prve než přijde den Páně veliký a zjevný. 21A staneť se, že každý, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude. 22Muži Izraelští, slyšte slova tato: Ježíše toho Nazaretského, muže od Boha zveličeného mezi vámi mocmi a zázraky a znameními, kteréž činil skrze něho Bůh uprostřed vás, jakož i vy sami víte, 23Toho, pravím, vydaného, z uložené rady a předzvědění Božího vzavše a skrze ruce nešlechetných ukřižovavše, zamordovali jste. 24Jehožto Bůh vzkřísil, zprostiv ho bolestí smrti, jakož nebylo možné jemu držánu býti od ní. 25Nebo David praví o něm: Spatřoval jsem Pána před sebou vždycky; nebo jest mi po pravici, abych se nepohnul. 26Protož rozveselilo se srdce mé, a zplésal jazyk můj, nýbrž i tělo mé odpočine v naději. 27Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dáš viděti svatému svému porušení. 28Známé jsi mi učinil cesty života, a naplníš mne utěšením před obličejem svým. 29Muži bratří, sluší směle mluviti k vám o patriarchovi Davidovi, že i umřel, i pochován jest, i hrob jeho jest u nás až do dnešního dne. 30Prorok tedy byv a věděv, že přísahou zavázal se jemu Bůh, že z plodu ledví jeho podle těla vzbudí Krista a posadí na stolici jeho, 31To předzvěděv, mluvil o vzkříšení Kristovu, že není opuštěna duše jeho v pekle, ani tělo jeho vidělo porušení. 32Toho Ježíše vzkřísil Bůh, jehožto my všickni svědkové jsme. 33Protož pravicí Boží jsa zvýšen, a vzav zaslíbení Ducha svatého od Otce, vylil to, což vy nyní vidíte a slyšíte. 34Neboť jest David nevstoupil v nebe, ale on praví: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, 35Dokavadž nepoložím nepřátel tvých, aby byli podnože noh tvých. 36Protož věziž jistě všecken dům Izraelský, žeť jest Bůh i Pánem ho učinil i Kristem, toho Ježíše, kteréhož jste vy ukřižovali. 37To slyševše, zkormouceni jsou v srdci svém, a řekli ku Petrovi a k jiným apoštolům: Což máme činiti, muži bratří? 38Tedy Petr řekl k nim: Pokání čiňte, a pokřti se jeden každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů a přijmete dar Ducha svatého. 39Vámť jest zajisté zaslíbení stalo se a synům vašim, i všechněm, kteříž daleko jsou, kterýchžkoli povolal by Pán Bůh náš. 40A jinými slovy mnohými osvědčoval a napomínal jich, řka: Oddělte se od pokolení toho zlého. 41Tedy ti, kteříž ochotně přijali slova jeho, pokřtěni jsou, a připojilo se k nim ten den duší okolo tří tisíců. 42I zůstávali v učení apoštolském, a v společnosti, a v lámání chleba, a na modlitbách. 43I přišla na všelikou duši bázeň, a mnozí divové a zázrakové dáli se skrze apoštoly. 44Všickni pak věřící byli pospolu, a měli všecky věci obecné. 45A prodávali vladařství a statky, a dělili mezi všecky, jakž komu potřebí bylo. 46A na každý den trvajíce jednomyslně v chrámě, a lámajíce po domích chléb, přijímali pokrm s potěšením a sprostností srdce, 47Chválíce Boha a milost majíce u všeho lidu. Pán pak přidával církvi na každý den těch, kteříž by spaseni byli.

Knijga O Kristu

Djela Apostolska 2:1-47

Silazak Svetoga Duha

1Na Pedesetnicu, sedam tjedana nakon Isusova uskrsnuća, svi su bili okupljeni na istomu mjestu. 2Odjednom se začuje šum s neba, poput silnoga vihora, te ispuni kuću u kojoj su bili. 3Pojave se zatim plameni jezici te se razdijele i siđu na njih—na svakoga po jedan. 4Svi nazočni napune se Svetoga Duha i počnu govoriti drugim jezicima, kako je komu Duh davao govoriti.

5A u Jeruzalemu su u to doba boravili pobožni Židovi koji su došli iz svakog naroda pod nebom. 6Kad začuju huk vjetra, dotrče vidjeti što se zbiva i zaprepaste se—jer svatko od njih čuo je vjernike kako govore na njegovu jeziku.

7Iznenađeni i zadivljeni, pitali su: “Nisu li svi ti ljudi što govore Galilejci? 8Kako ih onda svatko od nas čuje na svojemu materinskom jeziku? 9Ima nas ovdje Parta, Međana, Elamljana, žitelja Mezopotamije, Judeje i Kapadocije, Ponta i Male Azije, 10Frigije i Pamfilije, Egipta i libijskih krajeva oko Cirene. Ima Rimljana koji su u prolazu, 11Židova i obraćenika na židovsku vjeru, Krećana i Arapa, a svi mi čujemo te ljude kako na našim jezicima govore o veličanstvenim Božjim djelima!” 12Stajali su zaprepašteni i pitali jedni druge: “Što bi to moglo značiti?” 13Drugi su se pak rugali: “Pijani su od slatkoga vina!”

Petar propovijeda mnoštvu

14Tada istupi Petar s jedanaestoricom apostola i glasno reče mnoštvu: “Poslušajte me, Židovi i svi što boravite u Jeruzalemu! Znajte: 15nisu ovi ljudi pijani kao što mislite. Pa tko se još opija u devet sati ujutro?2:15 U grčkome: tek je treća ura dana. 16To što vidite ostvarenje je proročanstva proroka Joela:

17‘U posljednje ću vrijeme’, veli Gospodin,

‘izliti svojega Duha na sve ljude.

Vaši sinovi i kćeri će proricati,

vaši mladići će imati viđenja, a starci sne.

18U te ću dane izliti svojega Duha

na svoje sluge i sluškinje

te će oni proricati.

19Dat ću čudesa na nebesima

i znakove na zemlji:

krv, oganj i sukljanje dima.

20Sunce će se pretvoriti u tamu,

a mjesec postati krvavocrven

prije nego što dođe velik i slavan Dan Gospodnji.

21I tko god zazove Gospodnje ime,

bit će spašen.’2:17-21 Joel 3:1-5.

22Čujte me, Izraelci! Bog je pred vama potvrdio Isusa Nazarećanina silnim djelima i čudesnim znacima koje je, kao što znate, činio. 23Vi ste ipak postupili prema unaprijed odlučenomu Božjem naumu: bezbožničkom ste ga rukom raspeli na križ i pogubili. 24Ali Bog ga je oslobodio grozote smrti i uskrisio ga u život jer smrt nije mogla njime vladati. 25Kralj David za njega je rekao:

‘Znam da je Gospodin uvijek sa mnom

jer uvijek stoji pokraj mene da ne posrnem.

26Stoga mi se srce raduje,

a jezik kliče od veselja.

Tijelo mi spokojno počiva.

27Jer nećeš ostaviti moju dušu među mrtvima2:27 U grčkome: u podzemlju.

ni dopustiti da tvoj svetac istrune.

28Pokazao si mi put života.

Tvoja će me nazočnost ispuniti radošću.’2:25-28 Psalam 16:8-11.

29Braćo draga, s punim pouzdanjem tvrdim: David time nije mislio na sebe—jer on je odavno umro, pokopan je i grob mu je do danas ovdje. 30Ali David je bio prorok i znao je da se Bog zakleo jednoga od njegovih potomaka posaditi na njegovo prijestolje kao Mesiju. 31On je to unaprijed vidio i pretkazao Mesijino uskrsnuće. Rekao je da mu ‘duša neće ostati među mrtvima’ i da mu tijelo neće ‘istrunuti’.

32To proročanstvo govori o Isusu. Njega je Bog uskrisio—svi smo tomu svjedoci. 33On sada sjedi na najuzvišenijemu mjestu u nebu, Bogu zdesna. I Otac mu je, kao što je i obećao, dao Svetoga Duha da ga izlije na nas. Danas to čujete i vidite. 34Jer David nikada nije uznesen u nebo, a ipak je rekao:

‘Gospodin je rekao mojem Gospodinu:

Sjedni mi s desne strane

35dok ti ne bacim pod noge tvoje neprijatelje.’2:34-35 Psalam 110:1.

36Neka dakle pouzdano znade sav Izrael da je Bog tog Isusa kojega ste raspeli učinio i Gospodinom i Mesijom!”

37Te su ih riječi duboko potresle. Upitaju zato Petra i ostale apostole: “Braćo, što da učinimo?”

38Petar im odgovori: “Obratite se Bogu i krstite se u ime Isusa Krista da vam grijesi budu oprošteni pa ćete primiti dar Svetoga Duha. 39To je obećanje vama i vašoj djeci, pa čak i onima izdaleka koje naš Gospodin Bog pozove.” 40Zatim je još dugo propovijedao zaklinjući i opominjući ih: “Spasite se od ovoga pokvarenog naraštaja!”

41Oni povjeruju njegovim riječima i krste se. Tako se u taj dan Crkvi pridružilo oko tri tisuće duša. 42Bili su postojani u apostolskome učenju, zajedništvu, lomljenju kruha i molitvi.

Okupljanje vjernika

43Sve je zahvatilo strahopoštovanje jer su apostoli činili mnoga čudesa i znakove. 44Koji su prigrlili vjeru, živjeli su u zajedništvu i sve su dijelili. 45Prodavali su imanja i dijelili svakome prema potrebi. 46Svaki su dan jednodušno i postojano hrlili u Hram na bogoštovlje te se sastajali po kućama da lome kruh radosno i prostodušno, 47hvaleći Boga i uživajući naklonost svega naroda. A Bog je svednevice zajednici pripajao nove spasenike.