Matouš 23 – Slovo na cestu SNC

Slovo na cestu

Matouš 23:1-39

1Tedy Ježíš mluvil zástupům a učedlníkům svým, 2Řka: Na stolici Mojžíšově posadili se zákoníci a farizeové. 3Protož všecko, což by koli rozkázali vám zachovávati, zachovávejte a čiňte, ale podle skutků jejich nečiňte; neboť praví, a nečiní. 4Svazujíť zajisté břemena těžká a nesnesitelná, a vzkládají na ramena lidská, ale prstem svým nechtí jimi ani pohnouti. 5A všeckyť ty své skutky činí, aby byli vidíni od lidí. Rozšiřují zajisté nápisy své a veliké dělají podolky pláštů svých, 6A milují přední místa na večeřích, a první stolice v školách, 7A pozdravování na trhu, a aby byli nazýváni od lidí: Mistři, mistři. 8Ale vy nebývejte nazýváni mistři; nebo jeden jest Mistr váš, totiž Kristus, vy pak všickni bratří jste. 9A otce nenazývejte sobě na zemi; nebo jeden jest Otec váš, kterýž jest v nebesích. 10Ani se nazývejte vůdcové; nebo jeden jest vůdce váš Kristus. 11Ale kdo z vás větší jest, budeť služebníkem vaším. 12Nebo kdož by se sám povyšoval, bude ponížen; a kdož by se ponížil, bude povýšen. 13Ale běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že zavíráte království nebeské před lidmi; nebo sami tam nevcházíte, ani těm, jenž by vjíti chtěli, vcházeti dopouštíte. 14Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že zžíráte domy vdovské, za příčinou dlouhého modlení; protož těžší soud ponesete. 15Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že obcházíte moře i zemi, abyste učinili jednoho novověrce, a když bude učiněn, učiníte jej syna zatracení, dvakrát více, nežli jste sami. 16Běda vám, vůdcové slepí, kteříž říkáte: Přisáhl-li by kdo skrze chrám, to nic není; ale kdo by přisáhl skrze zlato chrámové, povinenť jest přísaze dosti činiti. 17Blázni a slepci; nebo co jest většího, zlato-li, čili chrám, kterýž posvěcuje zlata? 18A přisáhl-li by kdo skrze oltář, nic není; ale kdo by přisáhl skrze ten dar, kterýž jest na něm, povinen jest. 19Blázni a slepci, i co jest většího, dar-li, čili oltář, kterýž posvěcuje daru? 20A protož kdokoli přisahá skrze oltář, přisahá skrze něj, i skrze to všecko, což na něm jest. 21A kdož přisahá skrze chrám, přisahá skrze něj, i skrze toho, kterýž přebývá v něm. 22A kdož přisahá skrze nebe, přisahá skrze trůn Boží, i skrze toho, kterýž na něm sedí. 23Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že dáváte desátky z máty a z kopru a z kmínu, a opouštíte to, což těžšího jest v Zákoně, totiž soud a milosrdenství a věrnost. Tyto věci měli jste činiti a oněch neopouštěti. 24Vůdcové slepí, kteříž cedíte komára, velblouda pak požíráte. 25Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že čistíte po vrchu konvice a mísy, a vnitř plno jest loupeže a nestředmosti. 26Farizee slepče, vyčisť prve to, což vnitř jest v konvi a v míse, aby i to, což jest zevnitř, bylo čisto. 27Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, nebo jste se připodobnili hrobům zbíleným, kteříž ač se zdadí zevnitř krásní, ale vnitř jsou plní kostí umrlčích i vší nečistoty. 28Tak i vy zevnitř zajisté zdáte se lidem spravedliví, ale vnitř plní jste pokrytství a nepravosti. 29Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, neboť vzděláváte hroby proroků a ozdobujete hroby spravedlivých, 30A říkáte: Kdybychom byli za dnů otců našich, nebyli bychom účastníci jejich ve krvi proroků. 31Protož osvědčujete sami proti sobě, že jste synové těch, kteříž proroky zmordovali. 32I vy také naplňte míru otců svých. 33Hadové, plémě ještěrčí, i jakž byste ušli odsudku do pekelného ohně? 34Protož aj, já posílám k vám proroky a moudré a učitele, a vy z těch některé zmordujete a ukřižujete, a některé z nich bičovati budete v školách vašich, a budete je honiti z města do města, 35Aby přišla na vás všeliká krev spravedlivá, vylitá na zemi, od krve Abele spravedlivého, až do krve Zachariáše syna Barachiášova, kteréhož jste zabili mezi chrámem a oltářem. 36Amen pravím vám: Přijdou tyto všecky věci na pokolení toto. 37Jeruzaléme, Jeruzaléme, mordéři proroků, a kterýž kamenuješ ty, jenž byli k tobě posíláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi dítky tvé, tak jako slepice shromažďuje kuřátka svá pod křídla, a nechtěli jste. 38Aj, zanecháváť se vám dům váš pustý. 39Neboť pravím vám, že mne již více nikoli neuzříte od této chvíle, až i díte: Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.