Matouš 22 – SNC & KSS

Slovo na cestu

Matouš 22:1-46

1I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka: 2Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému. 3I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti. 4Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu. 5Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém. 6Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali. 7A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil. 8Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni. 9Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu. 10I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky. 11Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním. 12I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl. 13Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů. 14Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených. 15Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči. 16I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou. 17Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic? 18Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci? 19Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze. 20I řekl jim: Èí jest tento obraz a svrchu napsání? 21Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu. 22To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli. 23V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, 24Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému. 25I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému. 26Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého. 27Nejposléze pak po všech umřela i žena. 28Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli. 29I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží. 30Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi. 31O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí: 32Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých. 33A slyševše to zástupové, divili se učení jeho. 34Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno. 35I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka: 36Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně? 37I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své. 38To jest přední a veliké přikázání. 39Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. 40Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci. 41A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš, 42Řka: Co se vám zdá o Kristu? Èí jest syn? Řkou jemu: Davidův. 43Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka: 44Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých? 45Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest? 46A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.

Kurdi Sorani Standard

مەتا 22:1-46

نموونەی داوەتی پاشا

1عیسا دووبارە بە نموونە قسەی بۆ کردن، فەرمووی: 2«پاشایەتی ئاسمان لە پاشایەک دەچێت کە زەماوەندی بۆ کوڕەکەی گێڕا. 3کۆیلەکانی نارد تاکو بانگهێشتکراوان بۆ زەماوەندەکە بانگ بکەن، بەڵام نەیانویست بێن.

4«دیسان کۆیلەی دیکەی نارد و گوتی: ”بە بانگهێشتکراوان بڵێن، ئەوەتا خوانم ئامادە کردووە، گا و دابەستەکانیشم سەربڕیوە و هەموو شتێک ئامادەیە. وەرنە زەماوەندەکە!“

5«بەڵام گوێیان نەدایێ و ڕۆیشتن، یەکێک بۆ کێڵگەکەی و ئەوی دیکە بۆ بازرگانییەکەی. 6ئەوانی دیکە کۆیلەکانی ئەویان گرت و سووکایەتییان پێ کردن و کوشتیانن. 7جا پاشا زۆر تووڕە بوو، سوپاکەی نارد و بکوژەکانی لەناوبرد و شارەکەیانی سووتاند.

8«ئینجا بە کۆیلەکانی گوت: ”زەماوەند ئامادەیە، بەڵام ئەوانەی کە بانگهێشتم کردن شایستە نەبوون، 9کەواتە بڕۆنە سەر ڕێگاکان و ئەوەی بینیتان بۆ زەماوەندەکە بانگهێشتی بکەن.“ 10ئەو کۆیلانەش چوونە دەرەوە بۆ سەر ڕێگاوبانەکان و هەموو ئەوانەی لە باش و خراپ بینییان کۆیان کردنەوە، تاکو زەماوەندەکە پڕبوو لە میوان.

11«کاتێک پاشا هاتە ژوورەوە بۆ ئەوەی میوانەکان ببینێت، لەوێ یەکێکی بینی جلی زەماوەندی22‏:11 کاتێک پاشا زەماوەند دەگێڕێت جلوبەرگی تایبەت دابەش دەکات.‏ لەبەر نەکردبوو. 12پێی دەڵێت: ”برادەر، چۆن بێ جلی زەماوەند هاتییە ژوورەوە؟“ ئەو بێدەنگ بوو.

13«ئینجا پاشا بە خزمەتکارانی گوت: ”پەلبەستی بکەن و فڕێیبدەنە تاریکیی دەرەوە، جا گریان و جیڕەی ددان لەوێ دەبێت.“

14«چونکە بانگهێشتکراوان زۆرن، بەڵام هەڵبژێردراوان کەمن.»

سەرانەدان بە قەیسەر

15ئینجا فەریسییەکان ڕۆیشتن و تەگبیریان کرد کە چۆن عیسا بە قسەکانی خۆی تووش بکەن. 16قوتابییەکانی خۆیان و هێرۆدسییەکانیان ناردە لای و گوتیان: «مامۆستا، دەزانین تۆ ڕاستگۆیت و بە ڕاستی خەڵکی فێری ڕێگای خودا دەکەیت و سڵ لە کەس ناکەیتەوە، چونکە تەماشای ڕواڵەتی خەڵک ناکەیت. 17کەواتە پێمان بفەرموو ڕات چییە؟ دروستە سەرانە بدرێتە قەیسەر یان نا؟»

18عیسا کە بە نیازخراپی ئەوانی دەزانی، فەرمووی: «ئەی دووڕووان، بۆچی تاقیم دەکەنەوە؟ 19پارەی سەرانەم پیشان بدەن.» ئەوانیش دینارێکیان بۆ هێنا. 20پێی فەرموون: «ئەم وێنە و نووسینە هی کێیە؟»

21وەڵامیان دایەوە: «هی قەیسەرە.»

پاشان پێی فەرموون: «کەواتە ئەوەی هی قەیسەرە بیدەنە قەیسەر و ئەوەش هی خودایە بیدەنە خودا.»

22کە گوێیان لێبوو سەرسام بوون، ئینجا بەجێیان هێشت و ڕۆیشتن.

زیندووبوونەوەی مردووان

23لە هەمان ڕۆژدا سەدوقییەکان کە دەڵێن زیندووبوونەوە نییە، هاتنە لای و پرسیاریان لێکرد: 24«مامۆستا، موسا فەرمووی، ئەگەر پیاوێکی وەجاخکوێر مرد، ئەوا براکەی براژنەکەی دەخوازێتەوە و وەچە بۆ براکەی دەخاتەوە. 25جا لەلای ئێمە حەوت برا هەبوون، یەکەمیان ژنی هێنا و بە وەجاخکوێری مرد و ژنەکەی بۆ براکەی بەجێهێشت، 26بە هەمان شێوە دووەم و سێیەم هەتا گەیشتە حەوتەم. 27لەدوای هەموویان ژنەکەش مرد. 28ئایا لە ڕۆژی زیندووبوونەوەدا دەبێتە ژنی کام لە حەوتەکە، چونکە هی هەموویان بووە؟»

29عیسا لە وەڵامدا پێی فەرموون: «ئێوە بە هەڵەدا چوونە، چونکە نە لە نووسراوە پیرۆزەکان دەزانن و نە لە هێزی خودا. 30لە هەستانەوەدا خەڵکی نە ژن دەهێنن و نە مێرد دەکەن، بەڵکو وەک فریشتە لە ئاسمان دەبن. 31بەڵام دەربارەی هەستانەوەی مردووان، ئایا ئەوەتان نەخوێندووەتەوە کە لە خوداوە بە ئێوە گوتراوە؟ دەفەرموێ: 32﴿من خودای ئیبراهیم و خودای ئیسحاق و خودای یاقوبم﴾22‏:32 دەرچوون 3‏:6 ئەو خودای مردووان نییە، بەڵکو هی زیندووانە.»

33کاتێک خەڵکەکە گوێیان لێی بوو، لە فێرکردنەکەی سەرسام بوون.

گەورەترین ڕاسپاردە

34کاتێک فەریسییەکان بیستیان کە عیسا سەدوقییەکانی بێدەنگ کردووە، پێکەوە کۆبوونەوە. 35یەکێکیان تەوراتناس بوو، پرسیاری لێکرد تاکو تاقی بکاتەوە: 36«مامۆستا، گرنگترین ڕاسپاردەی تەورات چییە؟»

37عیسا پێی فەرموو: «﴿بە هەموو دڵ و بە هەموو گیان و لە هەموو بیرتانەوە یەزدانی پەروەردگارتان خۆشبوێ.﴾22‏:37 دواوتار 6‏:5 38ئەمە گرنگترین و یەکەم ڕاسپاردەیە. 39دووەمیشیان وەک ئەو وایە: ﴿نزیکەکەت وەک خۆت خۆشبوێت.﴾22‏:39 لێڤییەکان 19‏:18 40جا هەموو تەورات و پەیامی پێغەمبەران بەم دوو ڕاسپاردەیەوە بەندن.»

مەسیح و داود

41کاتێک فەریسییەکان پێکەوە کۆببوونەوە، عیسا لێی پرسین: 42«دەربارەی مەسیح چی دەڵێن؟ کوڕی کێیە؟»

وەڵامیان دایەوە: «کوڕی داودە.»

43ئەویش پێی فەرموون: «کەواتە، چۆن داود بە سروشی ڕۆحی پیرۆز پێی دەڵێ، ”خاوەن شکۆ“؟ چونکە دەڵێ:

44«﴿یەزدان بە خاوەن شکۆی منی فەرموو:

”لە دەستەڕاستم دابنیشە

هەتا دوژمنانت دەخەمە ژێر پێت.“﴾22‏:44 زەبوورەکان 110‏:1

45بۆیە ئەگەر داود پێی بڵێ ”خاوەن شکۆ“، ئیتر چۆن دەبێتە کوڕی؟»

46جا کەسیان نەیانتوانی بە وشەیەکیش وەڵامی بدەنەوە، لەو ڕۆژەشەوە ئیتر نەیانوێرا هیچی دیکەی لێ بپرسن.