Slovo na cestu

Matouš 9:1-38

Ježíš uzdravuje ochrnutého

1Ježíš tedy vstoupil opět do člunu, vrátil se na druhý břeh a přišel do Kafarnaum. 2Na nosítkách k němu přinesli ochrnutého člověka. Ježíš viděl jejich víru, a tak řekl nemocnému: „Už se netrap, chlapče! Tvé hříchy jsou ti odpuštěny!“ 3Ale někteří z učitelů zákona se nad tím pozastavovali: „To jsou prázdná slova. Na to má právo jen Bůh.“

4-7Ježíš však prohlédl jejich myšlenky a obrátil se k nim: „Myslíte si, že zůstalo jen při slovech, když jsem mu odpustil hříchy? Dokážu vám, že moje slovo má moc.“ Nato se obrátil k ochrnutému: „Vstaň a odnes svá nosítka domů!“ 8Lidé nad tím žasli a děkovali Bohu, že dal člověku takovou moc.

Ježíš stoluje s hříšníky v Matoušově domě

9Cestou odtud uviděl Ježíš muže jménem Matouš, jak vybírá poplatky. „Pojď se mnou a staň se mým učedníkem!“ vyzval ho. Matouš hned vstal a následoval ho. 10Později při hostině v Matoušově domě přišlo také mnoho celníků a lidí pochybné pověsti, aby poznali Ježíše a jeho učedníky. 11Zbožné farizeje to popudilo: „Jak si váš mistr může sednout k jednomu stolu s takovými lidmi?“ 12Když to Ježíš uslyšel, řekl jim: „Lékaře potřebují nemocní a ne zdraví. 13Zamyslete se nad tím, co znamená to staré slovo Písma: Nechci vaše oběti a dary, ale chci, abyste byli milosrdní. Nepřišel jsem schvalovat vaši bezúhonnost, ale zvát hříšníky k pokání.“

Spor o půst

14Potom přišli za Ježíšem žáci Jana Křtitele s otázkou: „My a farizejové často držíme půst. Proč se tvoji učedníci také nepostí, jak je zvykem zbožných lidí?“

15Ježíš jim odpověděl: „Žádá někdo po svatebčanech, aby byli smutní a odmítali jídlo, dokud je ženich mezi nimi? Kdyby někdo ženicha odvlekl, bude po svatebním veselí. I moji učedníci se jednou postí, až přijde pravý čas. Nový život z Boha se nedá vtěsnat do starých zvyků a forem. 16To je podobné, jako kdyby někdo přišil na staré šaty záplatu z neseprané látky. Co se stane? Záplata vytrhne chatrné tkanivo a díra se ještě zvětší. 17Mladé víno přece také nedáváte do měchů ze staré kůže, jinak by popraskaly a obojí by přišlo nazmar. Nové víno potřebuje nové měchy!“

Ježíš uzdravuje krvácející ženu a křísí děvče

18Zatímco Ježíš mluvil, přišel jeden z představených místní synagogy a poklonil se mu. „Moje dcera právě zemřela,“ řekl, „ale ty jí můžeš zase vrátit život. Pojď, polož na ni ruku a vrátíš jí život.“

19Ježíš i jeho učedníci šli s ním. 20Vtom však jedna žena, již dvanáct let postižená krvácením, se k Ježíšovi zezadu přiblížila a dotkla se okraje jeho roucha. 21Myslela si: Když se alespoň dotknu jeho šatu, určitě se uzdravím. 22Ježíš se však otočil, podíval se na ni a řekl: „Raduj se, tvá víra tě zachránila.“ A opravdu, v tu chvíli byla žena zbavena svého trápení.

23Pak Ježíš došel k domu onoho představeného synagogy, kde hrála pohřební hudba a naříkal shromážděný dav. 24Řekl jim: „Jděte všichni pryč! Smrt té dívky pomine jako spánek.“ Ale nikdo ho nebral vážně a vysmívali se mu. 25Když byl dům konečně vyklizen, Ježíš vešel, vzal děvčátko za ruku a ono vstalo. 26Zpráva o tom se rychle roznesla po celém kraji.

Ježíš uzdravuje slepého a němého

27Na cestě odtud se k Ježíšovi přidali dva slepci a volali: „Kriste, králi, slituj se nad námi!“ 28Šli za ním až do domu. Ježíš se jich zeptal: „Opravdu věříte, že vám mohu vrátit zrak?“

29„Určitě, Pane,“ ujišťovali ho slepci. Dotkl se jejich očí a řekl: „Staň se vám, jak věříte.“ 30V tu chvíli prohlédli. Pak jim důrazně přikázal: „Nechte si to pro sebe, ať se nikdo o tom nedoví!“ 31Ale oni chodili po celém kraji a všude o něm mluvili.

32Sotva odešli, přivedli k Ježíšovi němého člověka, posedlého zlým duchem. 33Ježíš démona vyhnal a němý začal mluvit. Zástupem proběhla vlna údivu: „Nikdy se v Izraeli nic podobného nedělo!“ 34Farizejové to však vysvětlovali: „Vyhání ďábly, protože je ve spojení s jejich vládcem.“

Ježíš nabádá učedníky k modlitbám za dělníky ke žni

35Potom Ježíš procházel všemi městy i vesnicemi, učil v tamních synagogách a kázal radostnou zvěst o Božím království. A kamkoliv přišel, všude uzdravoval nemoci všeho druhu.

36Když se tak díval na zástupy lidí stojící před ním, bylo mu jich líto, protože nevěděli, na koho se obrátit a kde hledat pomoc. Byli jako ovce bez pastýře. 37Svým učedníkům řekl: „Ti všichni patří Bohu jako úroda svému hospodáři. Je však málo ženců. 38Proto proste Pána, ať pošle pracovníky na své žně.“

New Serbian Translation

Матеј 9:1-38

Исус исцељује одузетог

1Исус је затим, ушао у бродић, отпловио на другу страну и дошао у свој град. 2Тамо су му довели једног одузетог човека који је лежао на носилима. Исус, видевши њихову веру, рече одузетоме: „Храбро, синко, опраштају ти се твоји греси!“

3А неки зналци Светог писма рекоше у себи: „Овај вређа Бога.“

4Проникавши њихове мисли, Исус рече: „Зашто имате тако зле мисли у своме срцу? 5Шта је лакше рећи: ’Твоји греси су опроштени’, или: ’Устани и ходај?’ 6Али да знате: Син Човечији има власт да опрашта грехе на земљи.“ Онда рече одузетоме: „Устани, узми своја носила и иди својој кући!“ 7Одузети устане и оде својој кући. 8Када је народ то видео, запрепастио се, па је дао славу Богу који је дао такву власт људима.

Исус позива Матеја

9Како је одлазио оданде, Исус је приметио једног човека како седи на месту за прикупљање пореза. Звао се Матеј. Исус му рече: „Пођи за мном!“ Он устаде и пође за Исусом.

10Док је Исус обедовао у Матејевој кући, много порезника и других грешника је дошло и обедовало са Исусом и његовим ученицима. 11А фарисеји, видевши то, упиташе његове ученике: „Зашто ваш учитељ једе са порезницима и другим грешницима?“ 12Исус је то чуо, па им је одговорио: „Лекар не треба здравима, него болеснима. 13Идите и научите шта значи ово: ’Милосрђе хоћу, а не жртву.’ Јер ја нисам дошао да позовем праведнике, већ грешнике.“

Расправа о посту

14Исусу су тада приступили Јованови ученици. Питали су га: „Зашто ми и фарисеји често постимо, а твоји ученици не посте?“

15Исус им одговори: „Зар могу сватови туговати док је младожења са њима? Ипак, доћи ће дани када ће им отети младожењу, и тада ће постити. 16Нико не пришива закрпу од новог платна на стару одећу; јер закрпа, кад се у прању скупи, дере стару одећу, те настаје већа подеротина. 17Нити се ново вино сипа у старе мехове, јер ће се стари мехови распући од врења новог вина, па ће вино истећи, а мехови пропасти. Него, ново вино се сипа у нове мехове, па се тако обоје сачувају.“

Васкрсење Јаирове ћерке и излечење болесне жене

18Док им је Исус то говорио, приступи му неки старешина, паде пред њим ничице и рече: „Моја ћерка је управо умрла. Но, ти дођи, стави своју руку на њу и она ће оживети.“ 19Исус устаде те пође за њим заједно са својим ученицима.

20Уто, нека жена која је дванаест година патила од крварења, приђе му с леђа и дотаче руб његове одеће. 21Говорила је у себи: „Ако дотакнем само његову одећу, оздравићу.“

22Исус се окрете и угледавши је, рече: „Храбро, ћерко, твоја те је вера исцелила.“ Жена је тог часа била излечена.

23Када је Исус дошао у кућу оног старешине, угледао је погребне свираче и људе како наричу. 24Рекао им је: „Склоните се! Девојка није умрла, него спава.“ А они су му се подсмевали. 25Када је народ био истеран, Исус уђе унутра, узе девојку за руку и она устаде жива. 26То се прочуло по целом оном крају.

Исцељење двојице слепих

27Кад је Исус одлазио оданде, крену за њим два слепца. Викали су и говорили: „Сине Давидов, смилуј се на нас!“ 28Кад је ушао у кућу, слепци му приступе. Исус их упита: „Верујете ли да вас могу исцелити?“

„Да, Господе!“ – одговорише они.

29Онда је Исус дотакао њихове очи и рекао: „Нека вам буде по вашој вери.“ 30Тог часа су прогледали, а Исус им строго напомену: „Гледајте да нико не дозна за ово!“ 31А они, изашавши из куће, пронеше глас о њему по целом оном крају.

Исцељење немог и опседнутог човека

32Тек што су ова двојица изашла, кад ето, доведоше му човека који није могао да говори јер је био опседнут злим духом. 33Пошто је Исус истерао злог духа, неми човек је проговорио. Народ је остао у чуду говорећи: „Никада се тако нешто није догодило у Израиљу.“

34Ипак, фарисеји рекоше: „Он уз помоћ главара злих духова истерује зле духове!“

Много посла, а мало радника

35Исус је пролазио кроз све градове и села. Поучавао је народ у њиховим синагогама, објављивао Радосну вест о Царству и лечио сваку болест и сваку немоћ. 36Кад је видео толики народ, сажалио се над њим, јер су били изнурени и ојађени као овце без пастира. 37Тада Исус рече својим ученицима: „Жетве је много, а мало радника. 38Стога се молите Господару жетве да пошаље раднике на своју жетву.“