Slovo na cestu

Matouš 9:1-38

Ježíš uzdravuje ochrnutého

1Ježíš tedy vstoupil opět do člunu, vrátil se na druhý břeh a přišel do Kafarnaum. 2Na nosítkách k němu přinesli ochrnutého člověka. Ježíš viděl jejich víru, a tak řekl nemocnému: „Už se netrap, chlapče! Tvé hříchy jsou ti odpuštěny!“ 3Ale někteří z učitelů zákona se nad tím pozastavovali: „To jsou prázdná slova. Na to má právo jen Bůh.“

4-7Ježíš však prohlédl jejich myšlenky a obrátil se k nim: „Myslíte si, že zůstalo jen při slovech, když jsem mu odpustil hříchy? Dokážu vám, že moje slovo má moc.“ Nato se obrátil k ochrnutému: „Vstaň a odnes svá nosítka domů!“ 8Lidé nad tím žasli a děkovali Bohu, že dal člověku takovou moc.

Ježíš stoluje s hříšníky v Matoušově domě

9Cestou odtud uviděl Ježíš muže jménem Matouš, jak vybírá poplatky. „Pojď se mnou a staň se mým učedníkem!“ vyzval ho. Matouš hned vstal a následoval ho. 10Později při hostině v Matoušově domě přišlo také mnoho celníků a lidí pochybné pověsti, aby poznali Ježíše a jeho učedníky. 11Zbožné farizeje to popudilo: „Jak si váš mistr může sednout k jednomu stolu s takovými lidmi?“ 12Když to Ježíš uslyšel, řekl jim: „Lékaře potřebují nemocní a ne zdraví. 13Zamyslete se nad tím, co znamená to staré slovo Písma: Nechci vaše oběti a dary, ale chci, abyste byli milosrdní. Nepřišel jsem schvalovat vaši bezúhonnost, ale zvát hříšníky k pokání.“

Spor o půst

14Potom přišli za Ježíšem žáci Jana Křtitele s otázkou: „My a farizejové často držíme půst. Proč se tvoji učedníci také nepostí, jak je zvykem zbožných lidí?“

15Ježíš jim odpověděl: „Žádá někdo po svatebčanech, aby byli smutní a odmítali jídlo, dokud je ženich mezi nimi? Kdyby někdo ženicha odvlekl, bude po svatebním veselí. I moji učedníci se jednou postí, až přijde pravý čas. Nový život z Boha se nedá vtěsnat do starých zvyků a forem. 16To je podobné, jako kdyby někdo přišil na staré šaty záplatu z neseprané látky. Co se stane? Záplata vytrhne chatrné tkanivo a díra se ještě zvětší. 17Mladé víno přece také nedáváte do měchů ze staré kůže, jinak by popraskaly a obojí by přišlo nazmar. Nové víno potřebuje nové měchy!“

Ježíš uzdravuje krvácející ženu a křísí děvče

18Zatímco Ježíš mluvil, přišel jeden z představených místní synagogy a poklonil se mu. „Moje dcera právě zemřela,“ řekl, „ale ty jí můžeš zase vrátit život. Pojď, polož na ni ruku a vrátíš jí život.“

19Ježíš i jeho učedníci šli s ním. 20Vtom však jedna žena, již dvanáct let postižená krvácením, se k Ježíšovi zezadu přiblížila a dotkla se okraje jeho roucha. 21Myslela si: Když se alespoň dotknu jeho šatu, určitě se uzdravím. 22Ježíš se však otočil, podíval se na ni a řekl: „Raduj se, tvá víra tě zachránila.“ A opravdu, v tu chvíli byla žena zbavena svého trápení.

23Pak Ježíš došel k domu onoho představeného synagogy, kde hrála pohřební hudba a naříkal shromážděný dav. 24Řekl jim: „Jděte všichni pryč! Smrt té dívky pomine jako spánek.“ Ale nikdo ho nebral vážně a vysmívali se mu. 25Když byl dům konečně vyklizen, Ježíš vešel, vzal děvčátko za ruku a ono vstalo. 26Zpráva o tom se rychle roznesla po celém kraji.

Ježíš uzdravuje slepého a němého

27Na cestě odtud se k Ježíšovi přidali dva slepci a volali: „Kriste, králi, slituj se nad námi!“ 28Šli za ním až do domu. Ježíš se jich zeptal: „Opravdu věříte, že vám mohu vrátit zrak?“

29„Určitě, Pane,“ ujišťovali ho slepci. Dotkl se jejich očí a řekl: „Staň se vám, jak věříte.“ 30V tu chvíli prohlédli. Pak jim důrazně přikázal: „Nechte si to pro sebe, ať se nikdo o tom nedoví!“ 31Ale oni chodili po celém kraji a všude o něm mluvili.

32Sotva odešli, přivedli k Ježíšovi němého člověka, posedlého zlým duchem. 33Ježíš démona vyhnal a němý začal mluvit. Zástupem proběhla vlna údivu: „Nikdy se v Izraeli nic podobného nedělo!“ 34Farizejové to však vysvětlovali: „Vyhání ďábly, protože je ve spojení s jejich vládcem.“

Ježíš nabádá učedníky k modlitbám za dělníky ke žni

35Potom Ježíš procházel všemi městy i vesnicemi, učil v tamních synagogách a kázal radostnou zvěst o Božím království. A kamkoliv přišel, všude uzdravoval nemoci všeho druhu.

36Když se tak díval na zástupy lidí stojící před ním, bylo mu jich líto, protože nevěděli, na koho se obrátit a kde hledat pomoc. Byli jako ovce bez pastýře. 37Svým učedníkům řekl: „Ti všichni patří Bohu jako úroda svému hospodáři. Je však málo ženců. 38Proto proste Pána, ať pošle pracovníky na své žně.“

Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Mateo 9:1-38

Mana cuyurij ungushca runatami Jesús alliyachishca

(Mar 2:1-12; Luc 5:17-26)

1Chai qʼuipami Jesusca, barcopi yaicushpa cuchata cutin chʼimbashpaca, Pai causashca pueblollamantaj chayarca. 2Chaiman chayajpica, mana cuyurij ungushca runatami chacanapi apamurcacuna. “Alliyachingami” nishpa, tucui shunguhuan paicuna crishcata ricushpami Jesusca, chai ungushca runataca:

—Huahua, ama manchaichu. Cambaj juchacunataca, ñami anchuchini— nirca.

3Mandashcata yachachijcunapuramanta maijancuna chaita uyashpaca: “Cai runaca, Dios tucushpamari chashna nicun” ninacurcacunami. 4Paicuna chashna yuyacujta yachashpami, Jesusca cashna nirca:

—¿Ima nishpataj chashna millaita yuyacunguichij? 5¿‘Cambaj juchacunata anchuchinimi’ ninachu, mana cashpaca: ‘Jatari, puri’ ninachu? ¿Ima ninataj ashtahuan jahualla? 6Runa Aichayuj ñucataca, juchacunata anchuchij cachun cai pachaman Dios cachashca cashcata cunanmi ricuchisha— nishpami, mana cuyurijta ruraj ungüihuan caj runataca cashna nirca:

—¡Jatari, canta huandumushcata apashpa huasiman rilla!— nirca.

7Jesús chashna nijpica chai runaca, jatarishpa huasiman rircallami. 8Chashna alliyachijta tucui ricujcunaca achcata mancharishpami, chai rurai tucunata runacunaman cushcamanta, Diostaca alli nircacuna.

Jesusca Mateotami ‘Ñucata cati’ nishca

(Mar 2:13-17; Luc 5:27-32)

9Jesusca chaimanta rishpaca, Mateo shuti runatami, impuestota japinapi tiyacujta ricurca. Paita ricushpaca:

—Ñucata cati— nijpica, Mateoca jatarishcahuan Jesusta catishpa rircallami.

10Mateopaj huasiman rishpami, Jesusca, Paipaj yachacujcunandij chaipi micucurca. Impuestota japij achca runacunapish, juchayujcunapish chaiman chayashpami, paicunahuan micucurcacuna. 11Chaita fariseocuna ricushpami, Jesuspaj yachacujcunataca:

—¿Ima nishpataj cancunapaj Yachachijca, impuestota japijcunahuan, juchayujcunahuanpish micucun?— nishpa tapurcacuna.

12Shina nicujta Jesús uyashpaca, cashnami nirca:

—Mana ungushca cajcunaca, mana pi jambijta mashcanchu, ungushcacunallami mashcancuna. 13Dios Quillcachishcapica: “Animalcunata huañuchishpa ñucaman cushpa rupachinapaj randica, shujtajcunata llaquij caichigari. Ñucaca chashna cachunmi munani” ninmi. Richij, chashna nishcataraj yachamugrichij. Ñucaca, cashcata rurajcunataca mana cayaj shamurcanichu, ashtahuanpish juchayujcunatamari, llaquirishpa Diospajman cutirichun cayaj shamurcani— nircami.

Ima shina ayunanatami yachachishca

(Mar 2:18-22; Luc 5:33-39)

14Chai qʼuipami, Bautiźaj Juanpaj yachacujcuna Jesuspajman shamushpaca:

—Fariseocunapish, ñucanchijpish tauca cutinmari ayunanchij. Cambaj yachacujcunaca, ¿ima nishpataj mana ayunancuna?— nishpa tapurcacuna.

15Chashna tapujpi, Jesusca cashnami nirca:

—Bodapi cajcunaca, novio paicunallahuantaj cajpica, ¿maitataj llaquilla cangari? Cusa illajlla saquirina punllacuna chayamungami. Chaipimi ayunangacuna.

16Pipish mauca churanataca, mana mushuj linsohuan llachapashpa siranchu. Chashna rurajpica, mushuj linsoca mauca churanataca ashtahuanmi lliquinman. 17Shinallataj cunanlla rurashca vinotapish, mauca capachocunapica pi mana churanchu. Mushuj vinota mauca capachopi churajpica, capachopish lliquirin, vinopish tallirinllami. Chaimantami llullu vinotaca, capachocunapish vinopish ama ima tucuchun, mushuj capachocunapi churancuna— nircami.

Jairopaj ushushitaca causachishca, yahuar cacharirishca huarmitaca alliyachishcami

(Mar 5:21-43; Luc 8:40-56)

18Jesús chashna yachachicujpirajmi, mandaj runaca paipajman shamurca. Chai runaca, Paipaj ñaupajpi pambacama cumurishpami cashna nirca:

—Ñuca ushushica cunanllamari huañun. Jacupaiari, paipaj jahuapi Cambaj maquita churajpica, causaringallami— nircami.

19Shina nijpica jatarishcahuanmi Jesusca, Paipaj yachacujcunandij chai runahuan rirca. 20Ñanta ricujpimi, Jesuspaj churana chupapica, huashamanta maquihuan shuj huarmi tuparirca. Chai huarmica, chunga ishqui huatatami yahuar cacharirishpa ungushca carca. 21Paica: “Jesuspaj churanapi tuparishpalla alliyashallami” yuyashpami tuparirca. 22Jesusca tigrarishpa chai huarmita ricushpaca, cashnami nirca:

—Huahua, ama manchaichu. Ñuca alliyachinata crishcamantami alliyashcangui— nircami.

Shina nijpica chai huarmica, ña alliyarcallami.

23Chai mandajpaj huasiman Jesús chayashpaca, huacacujcunatapish, flautapi tocajcunatapishmi ricurca. 24Paicunataca:

—Caimanta llujshipaichij. Huambraca mana huañushcachu, dormicunllamari— nircami.

Chashna nijta uyashpami, Paitaca chanzata rurarcacuna. 25Ña tucuicuna llujshijpi huasiman yaicushpa, huambrapaj maquita Jesús japijpica, huambraca jatarircallami. 26Jesús chashna rurashcataca, tucui chai llajtapimi huashan parlanacurcacuna.

Ñahui mana ricuj ishqui runacunatami Jesús alliyachishca

27Chai huasimanta Jesús llujshishpa ricujpimi, ñahui mana ricuj ishqui runacunaca:

—¡Davidpaj Churi, ñucanchijta llaquihuai!— nishpa caparishpa catircacuna.

28Ña huasipi cajpimi, chai ishqui mana ricuj runacunaca Jesuspajman chayamurca. Chaipimi Paica:

—¿Ñuca cancunata alliyachi tucunata cringuichijchu?— nishpa tapujpi, paicunaca:

—Ari Apu, crinchijmi— nircacuna.

29Shina nijpi Jesusca, paicunapaj ñahuicunapi maquihuan japishpami:

—Cancuna crishca shinallataj alliyaichij— nirca.

30Chashna nijpica, paicunapaj ñahuicunaca alliyarcallami. Ña alliyajpi Jesusca cutin cutinmi:

—Caitaca pajta piman parlanguichijman— nirca.

31Chashna nijpipish paicunaca chaimanta rishcahuanmi, Jesús alliyachishcataca tucui chai llajtapi parlarcacuna.

Mana rimaj runatami Jesús alliyachishca

32Chai alliyaj runacuna llujshishpa ricujpimi, supai japishcamanta mana rimai tucuj runata Jesuspajman pushamurcacuna. 33Supaita Jesús llujshichijpica, mana rimaj runaca ña rimarcallami. Chaita ricushpaca, chai tucui gentecuna mancharinacushpami:

—Cashna rurajtaca, Israel llajtapica manaraj ricushcanchijchu— ninacurca.

34Ashtahuanpish fariseocunaca:

—Supaicunata mandajhuan cashpamari, cai runaca supaicunata llujshichin— nircacunami.

Jesusca tucuicunatami llaquishca

35Jesusca tucui pueblocunata, tucui llajtacunata purishpami, Taita Dios mandacun alli huillaita israelcuna tandanacuna huasicunapi yachachicurca. Shinallataj ima ungüihuan, ima nanaihuan cajcunatapish alliyachircami. 36Michij illajlla, caita chaita puricuj, shitashca ovejacuna shina cajta ricushpami Jesusca, tucui chaipi cajcunataca achcata llaquirca. 37Chaimantami, Paipaj yachacujcunataca, cashna nirca:

—Granota tandanaca achcami, tandajcunaca ashallami. 38Ashtahuan tandajcunata cachachun, Chagrayujta mañaichij— nircami.