Slovo na cestu

Matouš 5

Ježíš vyslovuje blahoslavenství

1Když Ježíš uviděl zástupy lidí, vystoupil se svými učedníky na návrší, posadil se v jejich středu a učil je:

„Kteří lidé jsou skutečně šťastni?
    Šťastni jsou pokorní, nenamyšlení,
    vždyť těm patří Boží království.
Šťastni jsou ti, kteří pláčou v zármutku,
    vždyť Bůh je potěší.
Šťastni jsou ti, kteří pro sebe nic nevymáhají,
    vždyť jim Bůh dá celou zemi.
Šťastni jsou ti, kteří touží po tom, co je správné,
    jako žízniví po vodě,
    vždyť jejich žízeň bude utišena.
Šťastni jsou milosrdní,
    vždyť Bůh k nim bude také milosrdný.
Šťastni jsou ti, kteří si zachovali čistý pohled naživot,
    vždyť oni uvidí Boha.
Šťastni jsou ti, kteří působí pokoj,
    vždyť k těm se Bůh bude hlásit jako ke svým dětem.
10 Šťastni jsou ti, kteří mají těžkosti proto,
    že poslouchají Boha;
    jim se otevírá Boží svět.

11 Šťastni jste, když vámi kvůli mně pohrdají, pronásledují vás a vymýšlejí si na vás pomluvy. 12 Máte důvod k radosti a dokonce i k veselí, neboť co vás čeká v nebi, mnohonásobně převýší vaše utrpení. Ostatně takhle zacházeli s Božími lidmi vždycky.

Ježíš učí o soli a světle

13 Vy jste sůl země. Když už sůl by měla ztratit svoji chuť, čím se bude solit? Sůl bez chuti se nehodí k ničemu a může být jen vyhozena a zašlapána.

14 Vy jste světlo světa. Město postavené na hoře je odevšad vidět. 15 Také svíčku nerozsvěcujete proto, abyste ji schovali, ale stavíte ji na svícen, aby svítila každému v domě. 16 Tak ať svítí vaše světlo všem lidem; ať za vašimi dobrými činy vidí Boha a jeho chválí.

Ježíš učí o zákonu

17 Nemyslete si, že jsem přišel proto, abych zrušil, co bylo přikázáno a předpověděno ve Starém zákoně. Naopak, přišel jsem, abych to všechno uskutečnil a dovršil. 18 Ujišťuji vás, že dokud trvá nebe a země, ani písmenko nebo čárka z toho, co Bůh přikázal, neztratí svou platnost, dokud se nenaplní. 19 A proto každý, kdo by nebral vážně i to nejmenší přikázání a vedl by tak lidi, bude poslední v Božím království. Ale ten, kdo se Božími příkazy řídí a učí tak druhé, bude velký v nebeském království. 20 Pamatujte si: chcete-li vejít do nebeského království, musí vám jít o víc než jen o formální plnění příkazů a zákazů, jako to činí učitelé zákona a farizejové.

Ježíš učí o hněvu

21 V Desateru stojí psáno: Nezabiješ. Proto kdo zabil, musí před soud. 22 Ale já vám říkám, že bude souzen každý, kdo se hněvá na svého bližního. Pohrdání člověkem je zločin, a kdo svolává na druhého Boží trest, sám mu propadne.

23 Dáváš-li do pořádku svůj vztah k Bohu a uvědomíš si, že máš s někým nesrovnalost, 24-26 odstraň ji a smiř se s ním. Teprve potom předstup před Boha. Nejsi-li ochoten ke smíru s druhým člověkem, bude na tebe žalovat tvůj hněv před Bohem a neunikneš odsouzení. Je to tak, jako když tě věřitel vede k soudci. Nedomluvíš-li se s ním cestou, půjdeš do vězení a celý dluh si odpykáš.

Ježíš učí o smyslnosti

27 Znáte další přikázání Desatera: Nebudeš cizoložit. 28 Já vám však říkám, kdo by se podíval žádostivě na jinou ženu, porušil manželství, byť jenom v myšlenkách.

29-30 Učiň všechno pro to, aby k tobě pokušení nepronikalo. Neboj se zříci se něčeho, co se ti dnes zdá pro tvůj život tak nepostradatelné jako oko nebo pravá ruka. Lépe je žít s jedním okem nebo jednou rukou než ztratit věčný život.

Ježíš učí o rozvodu

31 Mojžíšův zákon připouští, aby se muž se ženou rozvedl, musí jí to však dát písemně. 32 Já však říkám, že kdo se rozvádí se svojí ženou, aniž mu byla nevěrná, sám ji uvádí do nevěry. Kdo se ožení s takovou ženou, cizoloží.

Ježíš učí o přísaze

33 A další přikázání: Nepřísahej křivě, ale splň své přísahy jako dané Pánu Bohu! 34 Já vám však říkám: Nepřísahejte vůbec; neberte si za svědka nebe, protože je Božím trůnem; 35 nedovolávejte se ničeho na zemi, protože je jeho podnoží. Nepřísahejte ani při posvátném Jeruzalému, protože je městem velikého Krále. 36 Nepřísahejte ani při své hlavě, protože není ve vaší moci, aby vám rostly bílé nebo černé vlasy. 37 Říkejte prostě ano, nebo ne. To stačí. Když zdůrazňujete svoje slova přísahou, dokazujete, že nemluvíte vždycky pravdu a každá lež pochází od zlého.

Ježíš učí o odplatě

38 Je také psáno: Oko za oko, zub za zub. 39 Já vám říkám, abyste neodpláceli zlým za zlé. Naopak, uhodí-li tě někdo přes pravou tvář, nastav mu i levou. 40 A když by se s tebou chtěl někdo soudit a vzít ti šaty, dej mu i kabát; 41 jestliže tě někdo nutí, abys s ním šel kus cesty, jdi s ním dvakrát tak daleko. 42 Dej tomu, kdo tě prosí, a neodmítej toho, kdo si chce od tebe vypůjčit.

Ježíš učí o milování nepřátel

43 A dále bylo řečeno: Miluj přítele a měj v nenávisti svého nepřítele! 44-45 Ale já vám říkám: milujte své nepřátele, modlete se za ty, kteří vás pronásledují. Tak budete dělat čest svému Otci v nebi. On dovoluje, aby slunce svítilo na zlé i dobré, a déšť sesílá na ty, kdo ho ctí, i na ty, kdo jím pohrdají. 46 Jakou máte zásluhu, když projevujete lásku těm, kteří vám ji oplácejí? Copak to nedokážou i sobci? 47 A chováte-li se přátelsky jen ke svým blízkým, co děláte zvláštního? Na to ještě nemusíte věřit v Boha. 48 Nevymlouvejte se na hranice svých možností, ale buďte tak dokonalí v lásce, jako je váš nebeský Otec.

Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Mateo 5

Ima shina cajcuna cushi canata huillashcami

1Jesusca, chai tucui gentecunata ricushpaca, urcu quinrimanmi huichiyarca. Chaipi tiyarijpimi, Paipaj yachacujcunaca Paipajman tandanacumurca.

Chaipimi Jesusca, cashna nishpa yachachi callarirca:

«Cushicuichij, huajcha shunguhuan Diosta mashcajcuna,
    jahua pacha Dios mandanaca cancunapajmi.
Cushicuichij, cunan huacacujcuna, cancunataca Diosmi cushichinga.
Cushicuichij, mana jatun tucushcacuna, cancunamanmi Diosca cai pachata cunga.
Cushicuichij, yaricaihuan, yacunaihuan caj shina allita rurana yuyailla cajcuna,
    cancuna yuyacushcataca, Diosca pajtachingatajmi.
Cushicuichij, shujtajcunata llaquijcuna, cancunatapish Diosca llaquingami.
Cushicuichij, chuya shunguyujcuna. Cancunami Taita Diosta ricunguichij.
Cushicuichij, p'iñanacushcata allichijcuna, cancunatami Taita Diosca: ‘Ñuca huahuacuna’ ninga.
10 Cushicuichij, cashcata ruraj cashcamanta, llaquichishca causacujcuna.
    Jahua pacha Dios mandanaca cancunapajmi.

11 Ñucata catishcamanta cancunata p'iñashpa, c'amishpa, imatapish llullashpa llaquichijpipish, cushicuichij. 12 Mai jatunta cushicuichij, Diosmi cancunamanca, jahua pachapi jatun allicunata cunga. Cancunapaj ñaupapish, Dios ima nishcata huillajcunataca chashnallatajmi llaquichircacuna.

Cachi shina, luz shinami cana canguichij

13 Cancunaca cai pachapica, cachi shinami canguichij. Cachi jamllayajpica, ña imahuan mana cachi canaman tigrachipajchu. Imapaj mana valinchu, purijcuna saruchun, ñanpi shitanallami.

14 Cancunaca cai pachapica, luz shinami canguichij. Urcu jahuapi tiyaj huasicunaca, mana pacallachu. 15 Pipish lamparataca, cajonta urisingashpa, chai ucupi churangapajca, mana japichinchu. Ashtahuanpish huasi ucupi tucui tiyajcunata achijyachichun, jahuamanmi tiyachin. 16 Cancunapish, chai shina tucuicunapaj ñaupajpi, luz achijyachij shina alli causaichij. Cancuna chashna allita rurashpa causajta ricushpamari, jahua pachapi caj cancunapaj Yayataca, pipish, ‘Allimari cangui’ ningacuna.

Mandashcata pajtachingapajmi shamurcani

17 Ñucataca Mandashcatapish, Dios ima nishcata huillajcuna huillashcatapish anchuchij shamushcataca, ama yuyaichijchu. Anchuchinapaj randica, pajtachingapajmari shamurcani. 18 Cai pachapish, jahua pachapish tucuringacamaca, tucui Mandashcacuna pajtacungallami. Shuj puntollapish, shuj shimillapish mana chingaringachu, chashnatajmi canga. 19 Chaimanta maijanpish cai mandashcacunapi nishcata ashallatapish anchuchishpa, shujtajcunatapish chashna rurachun yachachijpica, jahua pacha Dios mandacunpica, uchilla nishcami canga. Ashtahuanpish cai mandashcacunapi nishcata rurashpa, shujtajcunapish chaita rurachun yachachijca, jahua pacha Dios mandacunpica, jatun nishcami canga. 20 Cancunaman caita huillanimi: Mandashcata yachachijcunatapish, fariseocunatapish yallimi, Dios munashca shinataj, allita rurashpa causana canguichij. Chashna causashpallami, jahua pacha Dios mandacunmanca yaicunguichij.

Pita mana p'iñanachu canguichij

21 Cancunapaj ñaupa yayacunataca: “Ama huañuchingui. Maijanpish huañuchijtaca, juezpajman apashpa jatunta llaquichishca cangami” nircami. Chaitaca uyashcanguichijmi. 22 Cunan ñucaca, cancunataca cashnami nini: Pipish maijanta p'iñajtaca, juezpajman pushashpa jatunta llaquichishca cangami. Pipish maijanta “Upa, muspa” nishpa rimajtaca, tandanacushca mandajcunami juchachishpa, jatunta llaquichinga. Pipish maijanta p'iñarishpa millai shimicunahuan c'amijtaca, ucu pacha ninaman cachashca cangami.

23 Chaimanta canca, Diosman imata cungapaj altarman apamushpaca, cambaj huauquihuan llaquirinacushcata chaipi yuyaringuichari. 24 Chaita yuyarishpaca, Diosman cungapaj apashcata altar ñaupajpi saquishpa, cambaj huauquihuanraj alli tucugringui. Chai huashaca, apashcataca Diosman cunguilla.

25 Maijan canta demandashpa juezpajman apajpica, ñanta ricushparaj paihuan alli tucungui. Can mana chashna rurajpica, juezpajman canta chayachijpi, juezca soldadotami canta carcelpi churachun cachanga. 26 Canca tucui dibita cutichingacama chaimantaca manataj llujshinguichu, chashnatajmi canga.

Mana huainayanachu

27 Cancunaca: “Ama huainayangui” nishcata uyashcanguichijmi. 28 Cunan ñucacarin, cancunataca cashnami nini: Maijanpish shujtaj huarmita ricushpa munajca, paipaj shungupi paihuan ñami huainayan.

29 Chashna cashcamanta cambaj alli lado ñahui canta juchapi urmachisha nijpica, surcushpa shitai. Canllataj ucu pachapi shitashca canapaj randica, cambaj aichamanta shujllata surcushpa shitanami alli. 30 Shinallataj cambaj alli lado maqui millaita rurachisha nijpica, p'itishpa shitai. Canllataj ucu pachapi shitashca canapaj randica, aichamanta shujllata surcushpa shitanami alli.

Mana shitanacunachu canguichij

31 Ñaupaca cancunaca: “Maijanpish huarmita shitashpaca, firmata cuchunlla” nishcatami uyashcanguichij. 32 Ashtahuanpish cunan ñucaca cashnami nini: Maijan cusapish huarmita manapish huainayajpi, yanga juchachishpa shitajpi, shujtaj cusata japijpica, paimi huarmitaca huainayachin. Shinallataj maijan c'aripish, chai cusa shitashca huarmihuan caźarajca, huainayanmi.

Diospaj shutita ama yanga rimanguichij

33 Shinallataj ñaupa yayacunataca: “Mandaj Diosmanca, manapish pajtachingapajca ama, ‘Caita chaita rurashatajmi’ ningui. Paipaj imata rurana tucushpaca, pajtachinatajmi cangui” nishcatami uyashcanguichij. 34 Cunan ñucaca, cancunataca cashnami nini: Imamantapish ‘Jahua pachita’ nishpa, ama rimaichijchu. Jahua pachaca, Taita Diospaj jatun tiyanami. 35 Imamantapish ‘Cai pacha’ nishpapish, ama yanga rimaichijchu. Cai pachaca, Diospaj chaqui sarunami. ‘Jerusalén’ nishpapish, ama yanga rimaichijchu. Jerusalenca, Jatun Mandajpaj pueblomari. 36 Ñucatajchari imapish tucusha’ nishpapish, ama yanga rimaichijchu. Cancunaca, uma ajchata shujllatapish yurajta yanata mana rurai tucunguichijchu. 37 Imatapish “ari” nina cajpica, “ari” ninguichij. “Mana” nina cajpica, “mana” ninguichij. Diablomi imatapish yallihuan mirachishpa rimana yuyaita cun.

P'iñajcunatapish c'uyanguichij

38 Ñaupaca: “Maijan p'iñarishpa ñahuita surcujpica, paitapish ñahuita surcunami. Quiruta surcujpica, paitapish quiruta surcunami” nishcatami uyashcanguichij. 39 Ashtahuanpish cunan ñucaca, cashnami nini: Maijan canta ima mana allita rurajpipish, mana c'ariyanachu cangui. Maijan canta alli lado quijadospi huajtajpica, caishuj ladopipish huajtachilla. 40 Maijan cambaj ponchota quichusha nishpa demandajpica, camiźatapish cushpa cachailla. 41 Maijan, ‘Caita shuj kilometrocama apai’ nijpica, ishqui kilometrocamapish apanguilla. 42 Pi imata mañajpica, cunguilla. Pi ‘Imata mañachi’ nijpica mañachinguilla, ama mitsanguichu.

43 Ñaupaca: “Cambaj alli rijsishcacunallata c'uyangui, canta p'iñajcunataca p'iñangui” nishcatami uyashcanguichij. 44 Ashtahuanpish cunan ñucaca, cashnami nini: Cancunata p'iñajcunatapish c'uyanguichij. Cancunata llaqui tucushca cachun nijcunatapish bendicianguichij. Cancunata c'amijcunamantapish, llaquichijcunamantapish Diosta mañanguichij. 45 Cancuna chashna allita rurashpami, jahua pachapi caj cancunapaj Yayapaj huahuacunataj canguichij. Paica allicunamanpish, mana allicunamanpish intita cunllami, shinallataj cashcata rurajcunamanpish mana cashcata rurajcunamanpish tamyata cachanllami. 46 Cancunata c'uyajcunallata c'uyashpaca, ima allita mana japinguichijchu. Impuestota japijcunapish, c'uyajcunataca c'uyanllatajmi. 47 Cancunaca, huauquicunallata ‘Sumaj causaita charipai’ nishpaca, ima allita mana ruranguichijchu. Chashna ruranataca, Diosta mana caźujcunapish ruranllatajmi. 48 Jahua pachapi caj cancunapaj Yaya ima shinami alli, shinallataj cancunapish alli caichij.