Slovo na cestu

Matouš 5:1-48

Ježíš vyslovuje blahoslavenství

1Když Ježíš uviděl zástupy lidí, vystoupil se svými učedníky na návrší, posadil se v jejich středu 2a učil je:

3„Kteří lidé jsou skutečně šťastni?

Šťastni jsou pokorní, nenamyšlení,

vždyť těm patří Boží království.

4Šťastni jsou ti, kteří pláčou v zármutku,

vždyť Bůh je potěší.

5Šťastni jsou ti, kteří pro sebe nic nevymáhají,

vždyť jim Bůh dá celou zemi.

6Šťastni jsou ti, kteří touží po tom, co je správné,

jako žízniví po vodě,

vždyť jejich žízeň bude utišena.

7Šťastni jsou milosrdní,

vždyť Bůh k nim bude také milosrdný.

8Šťastni jsou ti, kteří si zachovali čistý pohled naživot,

vždyť oni uvidí Boha.

9Šťastni jsou ti, kteří působí pokoj,

vždyť k těm se Bůh bude hlásit jako ke svým dětem.

10Šťastni jsou ti, kteří mají těžkosti proto,

že poslouchají Boha;

jim se otevírá Boží svět.

11Šťastni jste, když vámi kvůli mně pohrdají, pronásledují vás a vymýšlejí si na vás pomluvy. 12Máte důvod k radosti a dokonce i k veselí, neboť co vás čeká v nebi, mnohonásobně převýší vaše utrpení. Ostatně takhle zacházeli s Božími lidmi vždycky.

Ježíš učí o soli a světle

13Vy jste sůl země. Když už sůl by měla ztratit svoji chuť, čím se bude solit? Sůl bez chuti se nehodí k ničemu a může být jen vyhozena a zašlapána.

14Vy jste světlo světa. Město postavené na hoře je odevšad vidět. 15Také svíčku nerozsvěcujete proto, abyste ji schovali, ale stavíte ji na svícen, aby svítila každému v domě. 16Tak ať svítí vaše světlo všem lidem; ať za vašimi dobrými činy vidí Boha a jeho chválí.

Ježíš učí o zákonu

17Nemyslete si, že jsem přišel proto, abych zrušil, co bylo přikázáno a předpověděno ve Starém zákoně. Naopak, přišel jsem, abych to všechno uskutečnil a dovršil. 18Ujišťuji vás, že dokud trvá nebe a země, ani písmenko nebo čárka z toho, co Bůh přikázal, neztratí svou platnost, dokud se nenaplní. 19A proto každý, kdo by nebral vážně i to nejmenší přikázání a vedl by tak lidi, bude poslední v Božím království. Ale ten, kdo se Božími příkazy řídí a učí tak druhé, bude velký v nebeském království. 20Pamatujte si: chcete-li vejít do nebeského království, musí vám jít o víc než jen o formální plnění příkazů a zákazů, jako to činí učitelé zákona a farizejové.

Ježíš učí o hněvu

21V Desateru stojí psáno: Nezabiješ. Proto kdo zabil, musí před soud. 22Ale já vám říkám, že bude souzen každý, kdo se hněvá na svého bližního. Pohrdání člověkem je zločin, a kdo svolává na druhého Boží trest, sám mu propadne.

23Dáváš-li do pořádku svůj vztah k Bohu a uvědomíš si, že máš s někým nesrovnalost, 24-26odstraň ji a smiř se s ním. Teprve potom předstup před Boha. Nejsi-li ochoten ke smíru s druhým člověkem, bude na tebe žalovat tvůj hněv před Bohem a neunikneš odsouzení. Je to tak, jako když tě věřitel vede k soudci. Nedomluvíš-li se s ním cestou, půjdeš do vězení a celý dluh si odpykáš.

Ježíš učí o smyslnosti

27Znáte další přikázání Desatera: Nebudeš cizoložit. 28Já vám však říkám, kdo by se podíval žádostivě na jinou ženu, porušil manželství, byť jenom v myšlenkách.

29-30Učiň všechno pro to, aby k tobě pokušení nepronikalo. Neboj se zříci se něčeho, co se ti dnes zdá pro tvůj život tak nepostradatelné jako oko nebo pravá ruka. Lépe je žít s jedním okem nebo jednou rukou než ztratit věčný život.

Ježíš učí o rozvodu

31Mojžíšův zákon připouští, aby se muž se ženou rozvedl, musí jí to však dát písemně. 32Já však říkám, že kdo se rozvádí se svojí ženou, aniž mu byla nevěrná, sám ji uvádí do nevěry. Kdo se ožení s takovou ženou, cizoloží.

Ježíš učí o přísaze

33A další přikázání: Nepřísahej křivě, ale splň své přísahy jako dané Pánu Bohu! 34Já vám však říkám: Nepřísahejte vůbec; neberte si za svědka nebe, protože je Božím trůnem; 35nedovolávejte se ničeho na zemi, protože je jeho podnoží. Nepřísahejte ani při posvátném Jeruzalému, protože je městem velikého Krále. 36Nepřísahejte ani při své hlavě, protože není ve vaší moci, aby vám rostly bílé nebo černé vlasy. 37Říkejte prostě ano, nebo ne. To stačí. Když zdůrazňujete svoje slova přísahou, dokazujete, že nemluvíte vždycky pravdu a každá lež pochází od zlého.

Ježíš učí o odplatě

38Je také psáno: Oko za oko, zub za zub. 39Já vám říkám, abyste neodpláceli zlým za zlé. Naopak, uhodí-li tě někdo přes pravou tvář, nastav mu i levou. 40A když by se s tebou chtěl někdo soudit a vzít ti šaty, dej mu i kabát; 41jestliže tě někdo nutí, abys s ním šel kus cesty, jdi s ním dvakrát tak daleko. 42Dej tomu, kdo tě prosí, a neodmítej toho, kdo si chce od tebe vypůjčit.

Ježíš učí o milování nepřátel

43A dále bylo řečeno: Miluj přítele a měj v nenávisti svého nepřítele! 44-45Ale já vám říkám: milujte své nepřátele, modlete se za ty, kteří vás pronásledují. Tak budete dělat čest svému Otci v nebi. On dovoluje, aby slunce svítilo na zlé i dobré, a déšť sesílá na ty, kdo ho ctí, i na ty, kdo jím pohrdají. 46Jakou máte zásluhu, když projevujete lásku těm, kteří vám ji oplácejí? Copak to nedokážou i sobci? 47A chováte-li se přátelsky jen ke svým blízkým, co děláte zvláštního? Na to ještě nemusíte věřit v Boha. 48Nevymlouvejte se na hranice svých možností, ale buďte tak dokonalí v lásce, jako je váš nebeský Otec.

Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Mateo 5:1-48

Ima shina cajcuna cushi canata huillashcami

(Luc 6:20-23)

1Jesusca, chai tucui gentecunata ricushpaca, urcu quinrimanmi huichiyarca. Chaipi tiyarijpimi, Paipaj yachacujcunaca Paipajman tandanacumurca.

2Chaipimi Jesusca, cashna nishpa yachachi callarirca:

3«Cushicuichij, huajcha shunguhuan Diosta mashcajcuna,

jahua pacha Dios mandacunca cancunapajmi.

4Cushicuichij, cunan huacacujcuna, cancunataca Diosmi cushichinga.

5Cushicuichij, mana jatun tucushcacuna, cancunamanmi Diosca cai pachata cunga.

6Cushicuichij, yaricaihuan, yacunaihuan caj shina allita rurana yuyailla cajcuna,

cancuna yuyacushcataca, Diosca pajtachingatajmi.

7Cushicuichij, shujtajcunata llaquijcuna, cancunatapish Diosca llaquingami.

8Cushicuichij, chuya shunguyujcuna. Cancunami Taita Diosta ricunguichij.

9Cushicuichij, pʼiñanacushcata allichijcuna, cancunatami Taita Diosca: ‘Ñuca huahuacuna’ ninga.

10Cushicuichij, cashcata ruraj cashcamanta, llaquichishca causacujcuna.

Jahua pacha Dios mandanaca cancunapajmi.

11Ñucata catishcamanta cancunata pʼiñashpa, cʼamishpa, imatapish llullashpa llaquichijpipish, cushicuichij. 12Mai jatunta cushicuichij, Diosmi cancunamanca, jahua pachapi jatun allicunata cunga. Cancunapaj ñaupapish, Dios ima nishcata huillajcunataca chashnallatajmi llaquichircacuna.

Cachi shina, luz shinami cana canguichij

(Mar 9:50; Luc 14:34-35)

13Cancunaca cai pachapica, cachi shinami canguichij. Cachi jamllayajpica, ña imahuan mana cachi canaman tigrachipajchu. Imapaj mana valinchu, purijcuna saruchun, ñanpi shitanallami.

14Cancunaca cai pachapica, luz shinami canguichij. Urcu jahuapi tiyaj huasicunaca, mana pacallachu. 15Pipish lamparataca, cajonta urisingashpa, chai ucupi churangapajca, mana japichinchu. Ashtahuanpish huasi ucupi tucui tiyajcunata achijyachichun, jahuamanmi tiyachin. 16Cancunapish, chai shina tucuicunapaj ñaupajpi, luz achijyachij shina alli causaichij. Cancuna chashna allita rurashpa causajta ricushpamari, jahua pachapi caj cancunapaj Yayataca, pipish, ‘Allimari cangui’ ningacuna.

Mandashcata pajtachingapajmi shamurcani

17Ñucataca Mandashcatapish, Dios ima nishcata huillajcuna huillashcatapish anchuchij shamushcataca, ama yuyaichijchu. Anchuchinapaj randica, pajtachingapajmari shamurcani. 18Jahua pacha cai pacha tucuringacamapish, tucui Mandashcacuna pajtacungallami. Shuj puntollapish, shuj shimillapish mana chingaringachu, chashnatajmi canga. 19Chaimanta maijanpish cai mandashcacunapi nishcata ashallatapish anchuchishpa, shujtajcunatapish chashna rurachun yachachijpica, jahua pacha Dios mandacunpica, uchilla nishcami canga. Ashtahuanpish cai mandashcacunapi nishcata rurashpa, shujtajcunapish chaita rurachun yachachijca, jahua pacha Dios mandacunpica, jatun nishcami canga. 20Cancunaman caita huillanimi: Mandashcata yachachijcunatapish, fariseocunatapish yallimi, Dios munashca shinataj, allita rurashpa causana canguichij. Chashna causashpallami, jahua pacha Dios mandacunmanca yaicunguichij.

Pita mana pʼiñanachu canguichij

(Luc 12:57-59)

21Cancunapaj ñaupa yayacunataca: “Ama huañuchingui. Maijanpish huañuchijtaca, juezpajman apashpa jatunta llaquichishca cangami” nircami. Chaitaca uyashcanguichijmi. 22Cunan ñucaca, cancunataca cashnami nini: Pipish maijanta pʼiñajtaca, juezpajman pushashpa jatunta llaquichishca cangami. Pipish maijanta “Upa, muspa” nishpa rimajtaca, tandanacushca mandajcunami juchachishpa, jatunta llaquichinga. Pipish maijanta pʼiñarishpa millai shimicunahuan cʼamijtaca, ucu pacha ninaman cachashca cangami.

23Chaimanta canca, Diosman imata cungapaj altarman apamushpaca, cambaj huauquihuan llaquirinacushcata chaipi yuyaringuichari. 24Chaita yuyarishpaca, Diosman cungapaj apashcata altar ñaupajpi saquishpa, cambaj huauquihuanraj alli tucugringui. Chai huashaca, apashcataca Diosman cunguilla.

25Maijan canta demandashpa juezpajman apajpica, ñanta ricushparaj paihuan alli tucungui. Can mana chashna rurajpica, juezpajman canta chayachijpi, juezca soldadotami canta carcelpi churachun cachanga. 26Canca tucui dibita cutichingacama chaimantaca manataj llujshinguichu, chashnatajmi canga.

Mana huainayanachu

27Cancunaca: “Ama huainayangui” nishcata uyashcanguichijmi. 28Cunan ñucacarin, cancunataca cashnami nini: Maijanpish shujtaj huarmita ricushpa munajca, paipaj shungupi paihuan ñami huainayan.

29Chashna cashcamanta cambaj alli lado ñahui canta juchapi urmachisha nijpica, surcushpa shitai. Canllataj ucu pachapi shitashca canapaj randica, cambaj aichamanta shujllata surcushpa shitanami alli. 30Shinallataj cambaj alli lado maqui millaita rurachisha nijpica, pʼitishpa shitai. Canllataj ucu pachapi shitashca canapaj randica, aichamanta shujllata surcushpa shitanami alli.

Mana shitanacunachu canguichij

(Mat 19:9; Mar 10:11-12; Luc 16:18)

31Ñaupaca cancunaca: “Maijanpish huarmita shitashpaca, firmata cuchunlla” nishcatami uyashcanguichij. 32Ashtahuanpish cunan ñucaca cashnami nini: Maijan cusapish huarmita manapish huainayajpi, yanga juchachishpa shitajpi, shujtaj cusata japijpica, paimi huarmitaca huainayachin. Shinallataj maijan cʼaripish, chai cusa shitashca huarmihuan caźarajca, huainayanmi.

Diospaj shutita ama yanga rimanguichij

33Shinallataj ñaupa yayacunataca: “Mandaj Diosmanca, manapish pajtachingapajca ama, ‘Caita chaita rurashatajmi’ ningui. Paipaj imata rurana tucushpaca, pajtachinatajmi cangui” nishcatami uyashcanguichij. 34Cunan ñucaca, cancunataca cashnami nini: Imamantapish ‘Jahua pachita’ nishpa, ama rimaichijchu. Jahua pachaca, Taita Diospaj jatun tiyanami. 35Imamantapish ‘Cai pacha’ nishpapish, ama yanga rimaichijchu. Cai pachaca, Diospaj chaqui sarunami. ‘Jerusalén’ nishpapish, ama yanga rimaichijchu. Jerusalenca, Jatun Mandajpaj pueblomari. 36‘Ñucatajchari imapish tucusha’ nishpapish, ama yanga rimaichijchu. Cancunaca, uma ajchata shujllatapish yurajta yanata mana rurai tucunguichijchu. 37Imatapish “ari” nina cajpica, “ari” ninguichij. “Mana” nina cajpica, “mana” ninguichij. Diablomi imatapish yallihuan mirachishpa rimana yuyaita cun.

Pʼiñajcunatapish cʼuyanguichij

(Luc 6:27-36)

38Ñaupaca: “Maijan pʼiñarishpa ñahuita surcujpica, paitapish ñahuita surcunami. Quiruta surcujpica, paitapish quiruta surcunami” nishcatami uyashcanguichij. 39Ashtahuanpish cunan ñucaca, cashnami nini: Maijan canta ima mana allita rurajpipish, mana cʼariyanachu cangui. Maijan canta alli lado quijadospi huajtajpica, caishuj ladopipish huajtachilla. 40Maijan cambaj ponchota quichusha nishpa demandajpica, camiźatapish cushpa cachailla. 41Maijan, ‘Caita shuj kilometrocama apai’ nijpica, ishqui kilometrocamapish apanguilla. 42Pi imata mañajpica, cunguilla. Pi ‘Imata mañachi’ nijpica mañachinguilla, ama mitsanguichu.

43Ñaupaca: “Cambaj alli rijsishcacunallata cʼuyangui, canta pʼiñajcunataca pʼiñangui” nishcatami uyashcanguichij. 44Ashtahuanpish cunan ñucaca, cashnami nini: Cancunata pʼiñajcunatapish cʼuyanguichij. Cancunata llaqui tucushca cachun nijcunatapish bendicianguichij. Cancunata cʼamijcunamantapish, llaquichijcunamantapish Diosta mañanguichij. 45Cancuna chashna allita rurashpami, jahua pachapi caj cancunapaj Yayapaj huahuacunataj canguichij. Paica allicunamanpish, mana allicunamanpish intita cunllami, shinallataj cashcata rurajcunamanpish mana cashcata rurajcunamanpish tamyata cachanllami. 46Cancunata cʼuyajcunallata cʼuyashpaca, ima allita mana japinguichijchu. Impuestota japijcunapish, cʼuyajcunataca cʼuyanllatajmi. 47Cancunaca, huauquicunallata ‘Sumaj causaita charipai’ nishpaca, ima allita mana ruranguichijchu. Chashna ruranataca, Diosta mana caźujcunapish ruranllatajmi. 48Jahua pachapi caj cancunapaj Yaya ima shinami alli, shinallataj cancunapish alli caichij.