Slovo na cestu

Matouš 5

Ježíš vyslovuje blahoslavenství

1Když Ježíš uviděl zástupy lidí, vystoupil se svými učedníky na návrší, posadil se v jejich středu a učil je:

„Kteří lidé jsou skutečně šťastni?
    Šťastni jsou pokorní, nenamyšlení,
    vždyť těm patří Boží království.
Šťastni jsou ti, kteří pláčou v zármutku,
    vždyť Bůh je potěší.
Šťastni jsou ti, kteří pro sebe nic nevymáhají,
    vždyť jim Bůh dá celou zemi.
Šťastni jsou ti, kteří touží po tom, co je správné,
    jako žízniví po vodě,
    vždyť jejich žízeň bude utišena.
Šťastni jsou milosrdní,
    vždyť Bůh k nim bude také milosrdný.
Šťastni jsou ti, kteří si zachovali čistý pohled naživot,
    vždyť oni uvidí Boha.
Šťastni jsou ti, kteří působí pokoj,
    vždyť k těm se Bůh bude hlásit jako ke svým dětem.
10 Šťastni jsou ti, kteří mají těžkosti proto,
    že poslouchají Boha;
    jim se otevírá Boží svět.

11 Šťastni jste, když vámi kvůli mně pohrdají, pronásledují vás a vymýšlejí si na vás pomluvy. 12 Máte důvod k radosti a dokonce i k veselí, neboť co vás čeká v nebi, mnohonásobně převýší vaše utrpení. Ostatně takhle zacházeli s Božími lidmi vždycky.

Ježíš učí o soli a světle

13 Vy jste sůl země. Když už sůl by měla ztratit svoji chuť, čím se bude solit? Sůl bez chuti se nehodí k ničemu a může být jen vyhozena a zašlapána.

14 Vy jste světlo světa. Město postavené na hoře je odevšad vidět. 15 Také svíčku nerozsvěcujete proto, abyste ji schovali, ale stavíte ji na svícen, aby svítila každému v domě. 16 Tak ať svítí vaše světlo všem lidem; ať za vašimi dobrými činy vidí Boha a jeho chválí.

Ježíš učí o zákonu

17 Nemyslete si, že jsem přišel proto, abych zrušil, co bylo přikázáno a předpověděno ve Starém zákoně. Naopak, přišel jsem, abych to všechno uskutečnil a dovršil. 18 Ujišťuji vás, že dokud trvá nebe a země, ani písmenko nebo čárka z toho, co Bůh přikázal, neztratí svou platnost, dokud se nenaplní. 19 A proto každý, kdo by nebral vážně i to nejmenší přikázání a vedl by tak lidi, bude poslední v Božím království. Ale ten, kdo se Božími příkazy řídí a učí tak druhé, bude velký v nebeském království. 20 Pamatujte si: chcete-li vejít do nebeského království, musí vám jít o víc než jen o formální plnění příkazů a zákazů, jako to činí učitelé zákona a farizejové.

Ježíš učí o hněvu

21 V Desateru stojí psáno: Nezabiješ. Proto kdo zabil, musí před soud. 22 Ale já vám říkám, že bude souzen každý, kdo se hněvá na svého bližního. Pohrdání člověkem je zločin, a kdo svolává na druhého Boží trest, sám mu propadne.

23 Dáváš-li do pořádku svůj vztah k Bohu a uvědomíš si, že máš s někým nesrovnalost, 24-26 odstraň ji a smiř se s ním. Teprve potom předstup před Boha. Nejsi-li ochoten ke smíru s druhým člověkem, bude na tebe žalovat tvůj hněv před Bohem a neunikneš odsouzení. Je to tak, jako když tě věřitel vede k soudci. Nedomluvíš-li se s ním cestou, půjdeš do vězení a celý dluh si odpykáš.

Ježíš učí o smyslnosti

27 Znáte další přikázání Desatera: Nebudeš cizoložit. 28 Já vám však říkám, kdo by se podíval žádostivě na jinou ženu, porušil manželství, byť jenom v myšlenkách.

29-30 Učiň všechno pro to, aby k tobě pokušení nepronikalo. Neboj se zříci se něčeho, co se ti dnes zdá pro tvůj život tak nepostradatelné jako oko nebo pravá ruka. Lépe je žít s jedním okem nebo jednou rukou než ztratit věčný život.

Ježíš učí o rozvodu

31 Mojžíšův zákon připouští, aby se muž se ženou rozvedl, musí jí to však dát písemně. 32 Já však říkám, že kdo se rozvádí se svojí ženou, aniž mu byla nevěrná, sám ji uvádí do nevěry. Kdo se ožení s takovou ženou, cizoloží.

Ježíš učí o přísaze

33 A další přikázání: Nepřísahej křivě, ale splň své přísahy jako dané Pánu Bohu! 34 Já vám však říkám: Nepřísahejte vůbec; neberte si za svědka nebe, protože je Božím trůnem; 35 nedovolávejte se ničeho na zemi, protože je jeho podnoží. Nepřísahejte ani při posvátném Jeruzalému, protože je městem velikého Krále. 36 Nepřísahejte ani při své hlavě, protože není ve vaší moci, aby vám rostly bílé nebo černé vlasy. 37 Říkejte prostě ano, nebo ne. To stačí. Když zdůrazňujete svoje slova přísahou, dokazujete, že nemluvíte vždycky pravdu a každá lež pochází od zlého.

Ježíš učí o odplatě

38 Je také psáno: Oko za oko, zub za zub. 39 Já vám říkám, abyste neodpláceli zlým za zlé. Naopak, uhodí-li tě někdo přes pravou tvář, nastav mu i levou. 40 A když by se s tebou chtěl někdo soudit a vzít ti šaty, dej mu i kabát; 41 jestliže tě někdo nutí, abys s ním šel kus cesty, jdi s ním dvakrát tak daleko. 42 Dej tomu, kdo tě prosí, a neodmítej toho, kdo si chce od tebe vypůjčit.

Ježíš učí o milování nepřátel

43 A dále bylo řečeno: Miluj přítele a měj v nenávisti svého nepřítele! 44-45 Ale já vám říkám: milujte své nepřátele, modlete se za ty, kteří vás pronásledují. Tak budete dělat čest svému Otci v nebi. On dovoluje, aby slunce svítilo na zlé i dobré, a déšť sesílá na ty, kdo ho ctí, i na ty, kdo jím pohrdají. 46 Jakou máte zásluhu, když projevujete lásku těm, kteří vám ji oplácejí? Copak to nedokážou i sobci? 47 A chováte-li se přátelsky jen ke svým blízkým, co děláte zvláštního? Na to ještě nemusíte věřit v Boha. 48 Nevymlouvejte se na hranice svých možností, ale buďte tak dokonalí v lásce, jako je váš nebeský Otec.

Ang Pulong Sang Dios

Mateo 5

Ang Pagpanudlo ni Jesus sa Bukid

1Sang makita ni Jesus ang madamo nga mga tawo, nagtaklad siya sa bukid kag nagpungko didto. Nagpalapit sa iya ang iya mga sumulunod, kag nagpanudlo siya sa ila. Siling niya,

“Bulahan ang mga tawo nga nagakilala nga nagkulang sila sa Dios,
kay sakop sila sa paghari sang Dios.[a]
Bulahan ang mga nagakasubo,
kay lipayon sila sang Dios.
Bulahan ang mga mapainubuson,[b]
kay mangin ila ang kalibutan.[c]
Bulahan ang mga tawo nga luyag gid maghimo sang kabubut-on sang Dios,
kay buligan sila sang Dios sa pagtuman sina nga handom.
Bulahan ang mga maluluy-on,
kay kaluoyan sila sang Dios.
Bulahan ang mga tawo nga matinlo ang ila tagipusuon,
kay makita nila ang Dios.
Bulahan ang mga tawo nga nagapaluntad sang paghidaet,
kay pagatawgon sila nga mga anak sang Dios.
10 Bulahan ang mga tawo nga ginahingabot tungod sa ila pagsunod sa kabubut-on sang Dios,
kay sakop sila sa paghari sang Dios.

11 “Bulahan kamo kon tungod sa inyo pagsunod sa akon ginayaguta kamo, ginahingabot, kag ginabutang-butangan sang tanan nga kalainan. 12 Amo man ini ang ila ginhimo sang una sa mga propeta. Gani magkalipay gid kamo tungod nga mabaton ninyo ang dako nga balos sa langit.”

Asin kag Suga

13 “Kamo nga akon mga sumulunod pareho sang asin diri sa kalibutan. Pero kon maglain ang sabor sang asin, wala na sing may mahimo agod mapabalik pa ang iya sabor. Gani indi na mapuslan kundi ginapilak na lang kag ginatapakan sang mga tawo.

14 “Pareho kamo sang suga nga nagahatag kasanag sa mga tawo diri sa kalibutan. Kag ini makita gid pareho sang banwa nga ginpatindog sa ibabaw sang bukid nga indi matago. 15 Wala sing may nagasindi sang suga kag takluban lang dayon ini sang sulukban, kundi ginabutang ini sa tulungtungan agod masanagan ang tanan sa sulod sang balay. 16 Gani amo man ang inyo himuon. Pasigaha ninyo ang inyo suga sa mga tawo, agod makita nila ang inyo maayo nga mga binuhatan kag agod dayawon nila ang inyo Amay sa langit.”

Ang Pagpanudlo Parte sa Kasuguan

17 “Indi kamo maghunahuna nga nagkadto ako diri sa pagbaliwala sang Kasuguan ni Moises kag sang mga sinulatan sang mga propeta. Nagkadto ako diri sa pagtuman sini. 18 Sa pagkamatuod, samtang ara pa ang langit kag ang duta, wala gid sing bisan gamay nga bahin sang Kasuguan nga mabaliwala hasta wala pa matuman ang tanan.[d] 19 Gani ang bisan sin-o nga maglapas sang bisan labing gamay nga bahin sang Kasuguan kag magtudlo sa iban nga maglapas man, siya ang labing kubos sa mga nasakop sa paghari sang Dios. Pero ang bisan sin-o nga magtuman sang Kasuguan, kag magtudlo sini sa iban nga magtuman man, kabigon siya nga dungganon sa mga nasakop sa paghari sang Dios. 20 Gani ginasugiran ko kamo nga kinahanglan ang inyo pagtuman sa kabubut-on sang Dios maglabaw pa sa pagtuman sang mga manunudlo sang Kasuguan kag sang mga Pariseo, kay kon indi, indi gid kamo masakop sa paghari sang Dios.”

Ang Pagpanudlo Parte sa Kaakig

21 Nagsiling pa gid si Jesus, “Nabatian ninyo nga ginsiling sang una sa aton mga katigulangan nga indi sila magpatay,[e] kay ang bisan sin-o nga magpatay pagasilutan. 22 Pero ako nagasiling sa inyo nga ang bisan sin-o nga nagakaakig sa iya kapareho pagasilutan. Kag ang bisan sin-o nga nagapakalain sa iya kapareho sa pagsiling ‘Wala ka sing pulos,’ dal-on siya sa korte agod silutan. Kag ang bisan sin-o nga magsiling sa iya kapareho ‘Buang,’ pagasilutan siya sa nagadabadaba nga kalayo sa impyerno. 23 Gani bisan ara ka na sa halaran nga nagadala sang imo halad sa Dios kag madumduman mo nga ang imo utod may malain nga buot sa imo, 24 ibilin mo anay ang imo nga inughalad malapit sa halaran kag kadtuan mo gilayon ang imo utod kag magpakighusay sa iya. Dayon magbalik ka sa halaran kag maghalad sang imo inughalad sa Dios.

25 “Kon may mag-akusar sa imo, magpakighusay ka sa iya samtang nagapakadto pa lang kamo sa korte. Kay kon didto na kamo sa korte, itugyan ka sang huwis sa pulis agod prisohon. 26 Sa pagkamatuod, indi ka makaguwa kon indi mo anay mabayaran ang tanan mo nga multa.”

Ang Pagpanudlo Parte sa Pagpanginbabayi

27 “Nabatian ninyo nga ginsiling sang una nga indi dapat magpanginbabayi.[f] 28 Pero ako nagasiling sa inyo nga kon ang lalaki magtulok sa babayi nga may handom sa pagpakighilawas sa iya, pareho lang nga nagapanginbabayi na siya sa iya. 29 Gani kon ang imo tuo nga mata amo ang kabangdanan nga nagapakasala ka, lukata ina kag ipilak. Kay maayo pa nga madula ang isa ka parte sang imo lawas sang sa kompleto ang imo lawas pero ipilak ka man lang sa impyerno. 30 Kon ang imo tuo nga kamot amo ang kabangdanan nga nagapakasala ka, utda ina kag ipilak. Kay maayo pa nga madula ang isa ka parte sang imo lawas sang sa kompleto ang imo lawas pero ipilak ka man lang sa impyerno.”

Ang Pagpanudlo Parte sa Pagbulagay

31 “Ginsiling man sang una nga kon ang lalaki luyag magbulag sa iya asawa, dapat maghatag siya sa iya asawa sang kasulatan sang pagbulagay.[g] 32 Pero ako nagasiling sa inyo nga kon bulagan sang lalaki ang iya asawa nga wala man lang naghimo sang imoral nga pagpakigrelasyon,[h] siya mismo ang nagatulod sa iya asawa nga magpakasala kay magapamana ini liwat; kag ang bisan sin-o nga magpangasawa sa sadto nga babayi nga ginbulagan nagapanginbabayi.”

Ang Pagpanudlo Parte sa Pagsumpa

33 “Nabatian ninyo nga ginsiling sang una sa aton mga katigulangan nga kon ang tawo may ginpromisa kag ginsumpaan pa niya sa ngalan sang Ginoo, kinahanglan iya gid ini tumanon.[i] 34 Pero ako nagasiling sa inyo nga kon magpromisa kamo, indi kamo magsumpa. Indi kamo magsiling nga ‘Saksi ko ang langit’ kay amo ini ang trono sang Dios, 35 ukon ‘Saksi ko ang duta’ kay amo ini ang ginatungtungan sang iya tiil. Indi man kamo maggamit sang ngalan sang Jerusalem sa inyo pagsumpa tungod kay amo ini ang siyudad sang bantog nga Hari. 36 Kag indi man kamo magsiling nga, ‘Bisan mapatay pa ako,’ kay bisan pa gani ang isa lang ka buhok indi mo mapaputi ukon mapaitom. 37 Dapat magsiling ka lang ‘Huo’ kon huo kag ‘Indi’ kon indi; kay kon magsumpa pa kamo halin na ina kay Satanas.”

Indi Kamo Magtimalos sa Inyo Isigkatawo

38 “Nabatian ninyo nga ginsiling sang una nga ‘Ang maglukat sang mata sang iya isigkatawo, lukaton man ang iya mata; kag ang magbingaw sang ngipon sang iya isigkatawo, bingawon man.’[j] 39 Pero ako nagasiling sa inyo nga indi ninyo pagbalusi sing malain ang nagahimo sing malain sa inyo. Kon tampaon ka sa tuo nga guya, itaya pa ang imo wala nga guya. 40 Kon may magdemanda sa imo agod kuhaon ang imo bayo, ihatag bisan pa ang imo kunop. 41 Kon may soldado nga magpilit sa imo nga magpas-an sang iya karga sang isa ka kilometro, himua nga duha. 42 Hatagi ang nagapangayo sa imo, kag pahulama ang nagahulam sa imo.”

Higugmaa ang Inyo mga Kaaway

43 “Nabatian ninyo nga ginsiling sang una nga ‘Higugmaa ninyo ang inyo kapareho[k] kag dumti ninyo ang inyo mga kaaway.’ 44 Pero ako nagasiling sa inyo nga higugmaa ninyo ang inyo mga kaaway. Bisan pa ang mga nagahingabot sa inyo pangamuyuan ninyo. 45 Kag kon himuon ninyo ini, mangin matuod kamo nga mga anak sang inyo Amay sa langit.[l] Kay indi lang ang mga maayo nga mga tawo ang iya ginapasilakan sang adlaw kundi pati man ang mga malain. Kag indi lang ang mga matarong ang iya ginahatagan sang ulan kundi pati man ang mga indi matarong. 46 Kon ang nagahigugma sa inyo amo lang ang inyo ginahigugma, makabaton bala kamo sang balos halin sa Dios? Indi gid! Kay bisan ang mga manugsukot sang buhis nga ginakabig ninyo nga makasasala nagahimo man sina. 47 Kag kon ang inyo mga kapareho lang ang inyo ginabugno, ano gid ang inyo ginahimo nga labaw sa iban? Bisan ang mga tawo nga wala nakakilala sa Dios nagahimo man sina. 48 Gani dapat wala kamo sing kasawayan sa inyo pagtratar sa inyo isigkatawo pareho sang inyo Amay sa langit.”

Footnotes

  1. 5:3 Dios: Amo man sa bersikulo 10, 19 kag 20. Tan-awa ang “footnote” sa 3:2.
  2. 5:5 mapainubuson: ukon, malulo.
  3. 5:5 kalibutan: siguro ang buot silingon, ang bag-o nga kalibutan sa palaabuton. Tan-awa ang 2 Pedro 3:13 kag Pahayag 21:1.
  4. 5:18 hasta wala pa matuman ang tanan: posible ang buot silingon, hasta wala pa matuman ang tanan nga katuyuan sang Kasuguan; ukon, hasta wala pa matuman ang tanan nga magakalatabo sa palaabuton.
  5. 5:21 Exo. 20:13; Deu. 5:17.
  6. 5:27 Exo. 20:14; Deu. 5:18.
  7. 5:31 Deu. 24:1.
  8. 5:32 naghimo sang imoral nga pagpakigrelasyon: posible ang buot silingon, nagpanginlalaki.
  9. 5:33 Lev. 19:12; Num. 30:2; Deu. 23:21.
  10. 5:38 Exo. 21:24; Lev. 24:20; Deu. 19:21.
  11. 5:43 Lev. 19:18.
  12. 5:45 mangin matuod kamo nga mga anak sang inyo Amay sa langit tungod nga pareho kamo sa iya nga maayo ang iya pagtratar sa tanan.