Slovo na cestu

Matouš 5:1-48

Ježíš vyslovuje blahoslavenství

1Když Ježíš uviděl zástupy lidí, vystoupil se svými učedníky na návrší, posadil se v jejich středu 2a učil je:

3„Kteří lidé jsou skutečně šťastni?

Šťastni jsou pokorní, nenamyšlení,

vždyť těm patří Boží království.

4Šťastni jsou ti, kteří pláčou v zármutku,

vždyť Bůh je potěší.

5Šťastni jsou ti, kteří pro sebe nic nevymáhají,

vždyť jim Bůh dá celou zemi.

6Šťastni jsou ti, kteří touží po tom, co je správné,

jako žízniví po vodě,

vždyť jejich žízeň bude utišena.

7Šťastni jsou milosrdní,

vždyť Bůh k nim bude také milosrdný.

8Šťastni jsou ti, kteří si zachovali čistý pohled naživot,

vždyť oni uvidí Boha.

9Šťastni jsou ti, kteří působí pokoj,

vždyť k těm se Bůh bude hlásit jako ke svým dětem.

10Šťastni jsou ti, kteří mají těžkosti proto,

že poslouchají Boha;

jim se otevírá Boží svět.

11Šťastni jste, když vámi kvůli mně pohrdají, pronásledují vás a vymýšlejí si na vás pomluvy. 12Máte důvod k radosti a dokonce i k veselí, neboť co vás čeká v nebi, mnohonásobně převýší vaše utrpení. Ostatně takhle zacházeli s Božími lidmi vždycky.

Ježíš učí o soli a světle

13Vy jste sůl země. Když už sůl by měla ztratit svoji chuť, čím se bude solit? Sůl bez chuti se nehodí k ničemu a může být jen vyhozena a zašlapána.

14Vy jste světlo světa. Město postavené na hoře je odevšad vidět. 15Také svíčku nerozsvěcujete proto, abyste ji schovali, ale stavíte ji na svícen, aby svítila každému v domě. 16Tak ať svítí vaše světlo všem lidem; ať za vašimi dobrými činy vidí Boha a jeho chválí.

Ježíš učí o zákonu

17Nemyslete si, že jsem přišel proto, abych zrušil, co bylo přikázáno a předpověděno ve Starém zákoně. Naopak, přišel jsem, abych to všechno uskutečnil a dovršil. 18Ujišťuji vás, že dokud trvá nebe a země, ani písmenko nebo čárka z toho, co Bůh přikázal, neztratí svou platnost, dokud se nenaplní. 19A proto každý, kdo by nebral vážně i to nejmenší přikázání a vedl by tak lidi, bude poslední v Božím království. Ale ten, kdo se Božími příkazy řídí a učí tak druhé, bude velký v nebeském království. 20Pamatujte si: chcete-li vejít do nebeského království, musí vám jít o víc než jen o formální plnění příkazů a zákazů, jako to činí učitelé zákona a farizejové.

Ježíš učí o hněvu

21V Desateru stojí psáno: Nezabiješ. Proto kdo zabil, musí před soud. 22Ale já vám říkám, že bude souzen každý, kdo se hněvá na svého bližního. Pohrdání člověkem je zločin, a kdo svolává na druhého Boží trest, sám mu propadne.

23Dáváš-li do pořádku svůj vztah k Bohu a uvědomíš si, že máš s někým nesrovnalost, 24-26odstraň ji a smiř se s ním. Teprve potom předstup před Boha. Nejsi-li ochoten ke smíru s druhým člověkem, bude na tebe žalovat tvůj hněv před Bohem a neunikneš odsouzení. Je to tak, jako když tě věřitel vede k soudci. Nedomluvíš-li se s ním cestou, půjdeš do vězení a celý dluh si odpykáš.

Ježíš učí o smyslnosti

27Znáte další přikázání Desatera: Nebudeš cizoložit. 28Já vám však říkám, kdo by se podíval žádostivě na jinou ženu, porušil manželství, byť jenom v myšlenkách.

29-30Učiň všechno pro to, aby k tobě pokušení nepronikalo. Neboj se zříci se něčeho, co se ti dnes zdá pro tvůj život tak nepostradatelné jako oko nebo pravá ruka. Lépe je žít s jedním okem nebo jednou rukou než ztratit věčný život.

Ježíš učí o rozvodu

31Mojžíšův zákon připouští, aby se muž se ženou rozvedl, musí jí to však dát písemně. 32Já však říkám, že kdo se rozvádí se svojí ženou, aniž mu byla nevěrná, sám ji uvádí do nevěry. Kdo se ožení s takovou ženou, cizoloží.

Ježíš učí o přísaze

33A další přikázání: Nepřísahej křivě, ale splň své přísahy jako dané Pánu Bohu! 34Já vám však říkám: Nepřísahejte vůbec; neberte si za svědka nebe, protože je Božím trůnem; 35nedovolávejte se ničeho na zemi, protože je jeho podnoží. Nepřísahejte ani při posvátném Jeruzalému, protože je městem velikého Krále. 36Nepřísahejte ani při své hlavě, protože není ve vaší moci, aby vám rostly bílé nebo černé vlasy. 37Říkejte prostě ano, nebo ne. To stačí. Když zdůrazňujete svoje slova přísahou, dokazujete, že nemluvíte vždycky pravdu a každá lež pochází od zlého.

Ježíš učí o odplatě

38Je také psáno: Oko za oko, zub za zub. 39Já vám říkám, abyste neodpláceli zlým za zlé. Naopak, uhodí-li tě někdo přes pravou tvář, nastav mu i levou. 40A když by se s tebou chtěl někdo soudit a vzít ti šaty, dej mu i kabát; 41jestliže tě někdo nutí, abys s ním šel kus cesty, jdi s ním dvakrát tak daleko. 42Dej tomu, kdo tě prosí, a neodmítej toho, kdo si chce od tebe vypůjčit.

Ježíš učí o milování nepřátel

43A dále bylo řečeno: Miluj přítele a měj v nenávisti svého nepřítele! 44-45Ale já vám říkám: milujte své nepřátele, modlete se za ty, kteří vás pronásledují. Tak budete dělat čest svému Otci v nebi. On dovoluje, aby slunce svítilo na zlé i dobré, a déšť sesílá na ty, kdo ho ctí, i na ty, kdo jím pohrdají. 46Jakou máte zásluhu, když projevujete lásku těm, kteří vám ji oplácejí? Copak to nedokážou i sobci? 47A chováte-li se přátelsky jen ke svým blízkým, co děláte zvláštního? Na to ještě nemusíte věřit v Boha. 48Nevymlouvejte se na hranice svých možností, ale buďte tak dokonalí v lásce, jako je váš nebeský Otec.

Ang Pulong Sa Dios

Mateo 5:1-48

Ang Pagpanudlo ni Jesus didto sa Bukid

1Sa dihang nakita ni Jesus ang daghang mga tawo, mitungas siya sa bukid ug milingkod didto. Miduol kaniya ang iyang mga tinun-an, 2ug gitudloan niya sila. Miingon siya:

3“Bulahan ang mga tawo nga nagaila nga nagkulang sila sa Dios,

kay sakop sila sa paghari sa Dios.

4Bulahan ang mga nagamasulob-on,

kay lipayon sila sa Dios.

5Bulahan ang mga mapainubsanon5:5 mapainubsanon: o, malumo ug kasingkasing.

kay mahimong ila ang kalibotan.

6Bulahan ang mga tawo nga naninguha gayod sa pagbuhat sa kabubut-on sa Dios,

kay tabangan sila sa Dios sa pagtuman niana nga tinguha.

7Bulahan ang mga maluloy-on,

kay kaloy-an sila sa Dios.

8Bulahan ang mga tawo nga hinlo ug kasingkasing,

kay makita nila ang Dios.

9Bulahan ang mga tawo nga nagapatunhay sa kalinaw,

kay pagatawgon sila nga mga anak sa Dios.

10Bulahan ang mga tawo nga ginalutos tungod sa ilang pagsunod sa kabubut-on sa Dios,

kay sakop sila sa paghari sa Dios.

11Bulahan kamo kon tungod sa inyong pagsunod kanako tamayon kamo, lutoson, ug butang-butangan sa tanang matang sa kadaotan. 12Mao usab kini ang ilang gibuhat kaniadto sa mga propeta. Busa paglipay gayod kamo kay dako ang ganti nga inyong madawat didto sa langit.”

Ang Asin ug ang Suga

(Mar. 9:50; Luc. 14:34-35)

13“Kamo nga akong mga tinun-an sama sa asin dinhi sa kalibotan. Apan kon mawala ang lami sa asin, wala nay mahimo pa aron molami kini pag-usab. Dili na kini mapuslan, busa ilabay na lang ug tunob-tunoban sa mga tawo.

14“Sama kamo sa suga nga nagahatag ug kahayag sa mga tawo sa kalibotan. Ug kini dili gayod matago sama sa siyudad nga nahimutang sa ibabaw sa bungtod. 15Walay tawo nga magdagkot ug suga ug unya takloban lang dayon ug gantangan. Ibutang hinuon niya kini sa tungtonganan aron mahayagan ang tanan sulod sa balay. 16Busa mao usab kini ang inyong buhaton. Pasigaha ninyo ang inyong suga ngadto sa mga tawo, aron makita nila ang inyong maayong mga binuhatan ug dayegon nila ang inyong Amahan sa langit.”

Ang Pagtulon-an bahin sa Kasugoan

17“Ayaw kamo paghunahuna nga mianhi ako dinhi aron sa pagwagtang sa Kasugoan ni Moises ug sa mga gisulat sa mga propeta. Hinuon mianhi ako dinhi aron sa pagtuman niini. 18Ang tinuod mao kini, samtang anaa pa ang langit ug ang yuta wala gayoy bahin sa Kasugoan nga mawala. Bisan pa ang kinagamyan nga bahin niini dili gayod mawad-an ug bili hangtod dili pa matuman ang tanan. 19Busa si bisan kinsa nga molapas bisan sa kinagamyang bahin sa Kasugoan ug motudlo sa uban sa paglapas usab, siya ang labing ubos sa gingharian sa Dios. Apan si bisan kinsa nga motuman sa Kasugoan ug motudlo sa uban sa pagtuman usab niini, siya ang labing dungganon sa gingharian sa Dios.5:19 Dios: sa Griego, langit. 20Busa sultihan ko kamo nga kinahanglan gayod nga ang inyong pagtuman sa kabubut-on sa Dios molabaw pa kaysa pagtuman sa mga magtutudlo sa Kasugoan ug sa mga Pariseo, kay kon dili, dili gayod kamo maapil sa paghari sa Dios.”

Ang Pagtulon-an bahin sa Kasuko

21Midugang si Jesus sa pag-ingon, “Nadungog ninyo ang giingon kaniadto ngadto sa atong mga katigulangan, ‘Ayaw kamo pagpatay,5:21 Tan-awa usab ang Exo. 20:13; Deu. 5:17. kay si bisan kinsa nga mopatay silotan.’ 22Apan ako moingon kaninyo nga si bisan kinsa nga may kasuko ngadto sa iyang isigka-tawo silotan. Ug si bisan kinsa nga moingon sa iyang isigka-tawo ‘Wala kay pulos,’ dad-on siya sa kinatas-ang hukmanan aron hukman. Ug si bisan kinsa nga moingon sa iyang isigka-tawo ‘Buang,’ silotan siya didto sa nagadilaab nga kalayo sa impiyerno. 23Busa bisan anaa na ikaw sa halaran, nga nagdala sa imong halad ngadto sa Dios, ug unya mahinumdoman mo nga nasilo ang imong igsoon kanimo, 24biyai ang imong halad duol sa halaran ug adtoa una ang imong igsoon ug pakig-uli kaniya. Unya balik ka ug padayon sa imong paghalad.

25“Kon may mokiha kanimo, pakighusay kaniya sa dili pa kamo moabot ngadto sa korte. Kay kon didto na kamo sa korte, itugyan ka sa huwes ngadto sa pulis ug unya prisohon ka. 26Ug sigurado gayod nga dili ka na makagawas hangtod nga mabayran mo ang tanan mong multa.”

Ang Pagtulon-an bahin Sa Pagpanapaw

27“Nadungog ninyo nga giingon kaniadto, ‘Ayaw kamo panapaw.’5:27 Tan-awa usab ang Exo. 20:14; Deu. 5:18. 28Apan ako moingon kaninyo nga kon ang lalaki motan-aw nga may tinguha sa pagpakighilawas sa babaye nga dili iyang asawa, sama ra nga nakapanapaw na siya. 29Busa kon ang imong tuong mata mao ang hinungdan nga makasala ka, lugita kana ug ilabay. Kay mas maayo pa nga mawala ang usa ka bahin sa imong lawas kaysa kompleto ka apan itambog lang ngadto sa impiyerno. 30Kon ang imong tuong kamot mao ang hinungdan nga makasala ka, putla kana ug ilabay. Kay mas maayo pa nga mawala ang usa ka bahin sa imong lawas kaysa kompleto ka apan mahiadto lang ngadto sa impiyerno.”

Ang Pagtulon-an bahin sa Panagbulag

(Mat. 19:9; Mar. 10:11-12; Luc. 16:18)

31“Giingon usab nga kon ang lalaki gustong makigbulag sa iyang asawa, kinahanglang mohatag siya sa iyang asawa ug papeles nga magpamatuod sa ilang panagbulag.5:31 Tan-awa usab ang Deu. 24:1. 32Apan ako moingon kaninyo nga kon bulagan sa lalaki ang iyang asawa, gawas kon kini nanapaw, siya mismo ang nagatukmod sa iyang asawa nga magpakasala kay magminyo man kini pag-usab; ug si bisan kinsa nga mangasawa niadtong babaye nga gibulagan sa iyang bana makapanapaw.”

Ang Pagtulon-an bahin sa Pagpanumpa

33“Nadungog ninyo ang giingon ngadto sa atong mga katigulangan nga kon ang tawo may gisaad ug gipanumpaan pa niya sa ngalan sa Ginoo, kinahanglan iya gayod kining tumanon.5:33 Tan-awa usab ang Lev. 19:12; Num. 30:2; Deu. 23:21. 34Apan ako moingon kaninyo nga kon mosaad kamo, ayaw gayod panumpa. Ayaw pag-ingon nga ‘Saksi ko ang langit’ kay mao kini ang trono sa Dios, 35o kaha ‘Saksi ko ang yuta’ kay mao kini ang tungtonganan sa iyang tiil. Ayaw usab kamo paggamit sa ngalan sa Jerusalem sa inyong pagpanumpa tungod kay mao kini ang siyudad sa bantogan nga Hari. 36Ug ayaw usab kamo pag-ingon nga, ‘Bisan pag mamatay ako,’ kay bisan gani ang usa lang ka lugas sa buhok dili mo mapaputi o mapaitom. 37Pag-ingon lang ug ‘Oo’ kon oo ug ‘Dili’ kon dili; kay kon may kapin pa niini gikan na kana kang Satanas.

Dili Kamo Manimalos Sa Inyong Isigka-tawo

(Luc. 6:29-30)

38“Nadungog ninyo ang giingon, ‘Ang molugit sa mata sa iyang isigka-tawo, lugitan usab sa iyang mata; ug ang mopangag sa iyang isigka-tawo, pangagan usab.’5:38 Tan-awa usab ang Exo. 21:24; Lev. 24:20; Deu. 19:21. 39Apan ako moingon kaninyo nga ayaw ninyo balosi ug daotan ang nagabuhat ug daotan diha kaninyo. Kon sagpaon ka sa tuo nga aping, ipasagpa usab ang pikas. 40Kon may mokiha batok kanimo aron kuhaon ang imong bisti, ihatag bisan ang imong kupo. 41Kon may sundalo nga mopugos kanimo sa pagpas-an sa iyang karga sa gilay-on nga usa ka kilometro, pas-ana kini sa duha ka kilometro. 42Hatagi ang mangayo, ug pahulama ang manghulam.”

Higugmaa ang Inyong mga Kaaway

(Luc. 6:27-28, 32-36)

43“Nadungog ninyo ang giingon, ‘Higugmaa ninyo ang inyong mga higala,5:43 Tan-awa usab ang Lev. 19:18. ug dumti ninyo ang inyong mga kaaway.’ 44Apan ako moingon kaninyo nga higugmaa ninyo ang inyong mga kaaway, ug bisan pa ang mga nagalutos kaninyo iampo ninyo. 45Ug kon buhaton ninyo kini, mahimo kamong tinuod nga mga anak sa inyong Amahan sa langit.5:45 mahimo kamong tinuod nga mga anak sa inyong Amahan sa langit tungod kay sama kamo kaniya nga maayo ang iyang pagtagad sa tanan. Kay dili lang ang mga maayo nga tawo ang iyang gipasidlakan sa adlaw kondili apil usab ang mga daotan. Ug dili lang ang mga matarong ang iyang gihatagan sa ulan kondili apil usab ang mga dili matarong. 46Ayaw kamo paghunahuna nga may ganti kamo nga madawat gikan sa Dios kon maayo lang kamo sa mga tawo nga maayo usab kaninyo. Kay bisan ang mga maniningil ug buhis nga giila ninyo nga daotan nagabuhat usab niana. 47Ug kon ang inyong mga higala lang ang inyong gitagad, unsa man ang inyong nabuhat nga labaw pa kaysa uban? Bisan ang mga tawo nga wala moila sa Dios nagabuhat usab niana. 48Busa magmahingpit kamo, sama sa inyong Amahan nga langitnon.”