Slovo na cestu

Matouš 27

Židovská rada soudí Ježíše

1Ráno se opět sešli členové židovské velerady a domlouvali se, jak by přiměli Římany, aby potvrdili rozsudek smrti. Potom poslali spoutaného Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi.

Jidášova sebevražda

Když Jidáš viděl, že Ježíše odsoudili k smrti, hnulo se v něm svědomí, že ho zradil. Vzal třicet stříbrných, které dostal za zradu, a chtěl je vrátit představitelům velerady: „Zhřešil jsem, zradil jsem nevinného člověka!“ Oni však lhostejně odpověděli: „Do toho nám nic není, to je tvoje věc!“ Jidáš odhodil peníze v chrámu, vyběhl ven a oběsil se.

Velekněží dali peníze sebrat a řekli si: „Co s nimi? Pro chrámovou pokladnu se nehodí. Lpí na nich krev!“ Dohodli se tedy, že za ně koupí pozemek, kde si dříve hrnčíři kopali hlínu, a že tam budou pohřbívat cizince, kteří zemřou v Jeruzalémě. A tak se tomu místu až dodnes říká „Krvavé pole“.

Tím se splnilo staré proroctví:

„Vzali třicet stříbrňáků
    – náhradu za život otroka,
    na kterou ho Izrael ocenil,
10 a dali je podle Božího rozkazu
    za hrnčířovo pole.“

Ježíš je souzen Pilátem

11 Ježíš byl předveden před římského místodržitele Piláta. Ten se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“

„Když tomu tak říkáš, budiž,“ odpověděl mu Ježíš.

12 K dalším žalobám židovské velerady se však nevyjádřil.

Pilát vydává Ježíše k ukřižování

13 „Neslyšíš, z čeho tě obviňují?“ ptal se Pilát. 14 Ale k jeho velkému údivu Ježíš mlčel, nehájil se.

15 Bývalo zvykem, že místodržitel o velikonočních svátcích propouštěl jednoho vězně podle přání lidu. 16 Tehdy právě Římané měli ve vězení zvlášť pověstného zločince jménem Barabáš. 17 Když se lid toho jitra shromáždil před Pilátovým domem, zeptal se jich místodržitel: „Koho vám mám propustit – Barabáše, nebo Ježíše Krista?“ 18 Věděl, že Ježíše udali velekněží, protože mu záviděli jeho popularitu.

19 V té chvíli dostal Pilát na soudcovském křesle vzkaz od své ženy: „Ruce pryč od toho nevinného člověka! Kvůli němu mne v noci pronásledovaly strašné sny.“

20 Zástupci velerady zatím přesvědčovali lid, aby žádal svobodu pro Barabáše a pro Ježíše smrt. 21 Když se Pilát znovu zeptal, koho z těch dvou má propustit, ozval se pokřik: „Barabáše!“

22 „A co mám udělat s Ježíšem Kristem?“ zeptal se Pilát. Dav křičel: „Ukřižuj ho!“

23 Pilát ještě namítl: „Vždyť se ničeho zlého nedopustil.“ Ale křik davu se stupňoval: „Na kříž! Na kříž!“

24 Pilát viděl, že jeho snaha zachránit Ježíše je marná a že napětí davu roste, umyl si přede všemi ruce a řekl: „Jsem čistý od krve toho člověka. Je nevinný, odpovědnost je na vás!“

25 Nato dav volal: „Jeho krev na nás i na naše děti!“

26 Barabáše jim tedy propustil, Ježíše nechal zbičovat a svolil, aby byl ukřižován.

Římští vojáci se vysmívají Ježíšovi

27 Římští vojáci jej nejprve odvedli do vládní budovy a svolali k němu celou četu. 28 Svlékli ho a přes ramena mu přehodili rudý plášť. 29 Z trní upletli korunu, narazili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali prut místo žezla. Pak před ním klekali a posměšně volali: „Ať žije židovský král!“ 30 Plivali na něj a tím prutem ho bili po hlavě. 31 Když se dost pobavili, vyměnili mu zase plášť za jeho šaty a vedli ho na popraviště.

Ježíš je ukřižován

32 Cestou popadli jednoho muže a přinutili ho, aby nesl Ježíšův kříž. Byl to Šimon z Kyrény. 33 Došli až na pahorek zvaný Golgota – Lebka. 34 Tam mu nabídli zkyslé víno s hořkou přísadou. Když ochutnal, odmítl.

35 Ukřižovali ho a pak mezi sebou losovali o jeho šaty. Tím se splnilo jedno z proroctví: „Rozebrali si můj oděv, o mé šaty losovali.“ 36 Pak se posadili a drželi stráž. 37 Nad hlavou mu připevnili nápis s označením viny: „Ježíš, král Židů.“

38 Současně s ním byli po obou stranách ukřižováni dva zločinci.

39 Kolemjdoucí se Ježíšovi pošklebovali 40 a vysmívali:

„Tak chrám jsi chtěl zbořit a za tři dny znovu postavit. Teď ukaž svou moc a zachraň sám sebe. Když jsi Boží Syn, sestup z kříže!“ 41-42 K nim se přidali i členové velerady: „Podívejte se na zachránce! Sám se zachránit neumí. Židovský král – visí na kříži! Sestup dolů a uvěříme ti. 43 Dovolával se Boha, říkal, že je Boží Syn. Ať ho tedy Bůh vysvobodí!“ 44 Podobná slova se ozvala i z vedlejších křížů.

Ježíš umírá na kříži

45 V poledne se nad celým krajem setmělo a tma trvala až do tří hodin. 46 Pak Ježíš hlasitě zvolal: „Eli, Eli, lema sabachtani?“ což znamená: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“ 47 Někteří z těch, co stáli poblíž, se domnívali, že volá proroka Elijáše. 48 Jeden z nich běžel pro houbu, namočil ji v tom kyselém nápoji, nastrčil na prut a podával Ježíšovi k ústům. 49 Ostatní ho okřikovali: „Jen ho nech, ať vidíme, jestli mu přijde Elijáš na pomoc!“ 50 Potom Ježíš znovu vykřikl a zemřel.

51 V tom okamžiku se v chrámu roztrhla opona, zakrývající vstup do svatyně. Tak bylo naznačeno, že úloha bohoslužeb je Kristovou obětí naplněna a končí. Země se chvěla, skály pukaly 52-53 a hroby se otvíraly. Když pak Ježíš vstal z mrtvých, mnozí v Jeruzalémě dosvědčovali, že viděli vzkříšené z těch hrobů. Byli předzvěstí toho, že Ježíš zvítězil nad smrtí a jednou vzkřísí všechny své věrné.

54 Když velitel s popravčí četou viděli zemětřesení a všechno, co se dělo, padla na ně hrůza a říkali: „On to byl opravdu Boží Syn!“

55 Z povzdálí přihlíželo také mnoho žen, které přišly s Ježíšem až z Galileje a staraly se o něj a jeho učedníky. 56 Mezi nimi byla i Marie Magdaléna, Marie – matka Jakuba a Josefa, a matka Jakuba a Jana Zebedeových.

Ježíš je pohřben

57 Když nastal večer, přišel jeden bohatý muž z Arimatie, jménem Josef, jeden z Ježíšových následovníků. 58 Dal se ohlásit u Piláta a prosil, aby mu vydal Ježíšovo tělo. Pilát mu vyhověl. 59 Josef zavinul Ježíšovo tělo do čistého plátna 60 a uložil do hrobu, který si dal před nedávnem vytesat ve skále. Vchod do hrobky dal po pohřbu uzavřít těžkým balvanem. Pak odešel. 61 Dvě Marie – jedna z nich Marie Magdaléna – přihlížely pohřbu.

Ke hrobu je postavena stráž

62 Druhý den v sobotu šli velekněží a farizejové k Pilátovi 63 a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník svého času řekl: ‚Třetího dne opět vstanu k životu.‘ 64 Dej tedy aspoň tři dny hlídat hrob, nebo přijdou jeho učedníci, ukradnou ho a pak budou lidem namlouvat, že vstal z mrtvých. A to by k tomu bludu ještě chybělo!“

65 „Dobře,“ řekl Pilát, „postavte tam stráž, jak myslíte.“

66 Oni šli, postavili tam stráž a dokonce zapečetili vstupní kámen.

New Living Translation

Matthew 27

Judas Hangs Himself

1Very early in the morning the leading priests and the elders of the people met again to lay plans for putting Jesus to death. Then they bound him, led him away, and took him to Pilate, the Roman governor.

When Judas, who had betrayed him, realized that Jesus had been condemned to die, he was filled with remorse. So he took the thirty pieces of silver back to the leading priests and the elders. “I have sinned,” he declared, “for I have betrayed an innocent man.”

“What do we care?” they retorted. “That’s your problem.”

Then Judas threw the silver coins down in the Temple and went out and hanged himself.

The leading priests picked up the coins. “It wouldn’t be right to put this money in the Temple treasury,” they said, “since it was payment for murder.”[a] After some discussion they finally decided to buy the potter’s field, and they made it into a cemetery for foreigners. That is why the field is still called the Field of Blood. This fulfilled the prophecy of Jeremiah that says,

“They took[b] the thirty pieces of silver—
    the price at which he was valued by the people of Israel,
10 and purchased the potter’s field,
    as the Lord directed.[c]

Jesus’ Trial before Pilate

11 Now Jesus was standing before Pilate, the Roman governor. “Are you the king of the Jews?” the governor asked him.

Jesus replied, “You have said it.”

12 But when the leading priests and the elders made their accusations against him, Jesus remained silent. 13 “Don’t you hear all these charges they are bringing against you?” Pilate demanded. 14 But Jesus made no response to any of the charges, much to the governor’s surprise.

15 Now it was the governor’s custom each year during the Passover celebration to release one prisoner to the crowd—anyone they wanted. 16 This year there was a notorious prisoner, a man named Barabbas.[d] 17 As the crowds gathered before Pilate’s house that morning, he asked them, “Which one do you want me to release to you—Barabbas, or Jesus who is called the Messiah?” 18 (He knew very well that the religious leaders had arrested Jesus out of envy.)

19 Just then, as Pilate was sitting on the judgment seat, his wife sent him this message: “Leave that innocent man alone. I suffered through a terrible nightmare about him last night.”

20 Meanwhile, the leading priests and the elders persuaded the crowd to ask for Barabbas to be released and for Jesus to be put to death. 21 So the governor asked again, “Which of these two do you want me to release to you?”

The crowd shouted back, “Barabbas!”

22 Pilate responded, “Then what should I do with Jesus who is called the Messiah?”

They shouted back, “Crucify him!”

23 “Why?” Pilate demanded. “What crime has he committed?”

But the mob roared even louder, “Crucify him!”

24 Pilate saw that he wasn’t getting anywhere and that a riot was developing. So he sent for a bowl of water and washed his hands before the crowd, saying, “I am innocent of this man’s blood. The responsibility is yours!”

25 And all the people yelled back, “We will take responsibility for his death—we and our children!”[e]

26 So Pilate released Barabbas to them. He ordered Jesus flogged with a lead-tipped whip, then turned him over to the Roman soldiers to be crucified.

The Soldiers Mock Jesus

27 Some of the governor’s soldiers took Jesus into their headquarters[f] and called out the entire regiment. 28 They stripped him and put a scarlet robe on him. 29 They wove thorn branches into a crown and put it on his head, and they placed a reed stick in his right hand as a scepter. Then they knelt before him in mockery and taunted, “Hail! King of the Jews!” 30 And they spit on him and grabbed the stick and struck him on the head with it. 31 When they were finally tired of mocking him, they took off the robe and put his own clothes on him again. Then they led him away to be crucified.

The Crucifixion

32 Along the way, they came across a man named Simon, who was from Cyrene,[g] and the soldiers forced him to carry Jesus’ cross. 33 And they went out to a place called Golgotha (which means “Place of the Skull”). 34 The soldiers gave Jesus wine mixed with bitter gall, but when he had tasted it, he refused to drink it.

35 After they had nailed him to the cross, the soldiers gambled for his clothes by throwing dice.[h] 36 Then they sat around and kept guard as he hung there. 37 A sign was fastened above Jesus’ head, announcing the charge against him. It read: “This is Jesus, the King of the Jews.” 38 Two revolutionaries[i] were crucified with him, one on his right and one on his left.

39 The people passing by shouted abuse, shaking their heads in mockery. 40 “Look at you now!” they yelled at him. “You said you were going to destroy the Temple and rebuild it in three days. Well then, if you are the Son of God, save yourself and come down from the cross!”

41 The leading priests, the teachers of religious law, and the elders also mocked Jesus. 42 “He saved others,” they scoffed, “but he can’t save himself! So he is the King of Israel, is he? Let him come down from the cross right now, and we will believe in him! 43 He trusted God, so let God rescue him now if he wants him! For he said, ‘I am the Son of God.’” 44 Even the revolutionaries who were crucified with him ridiculed him in the same way.

The Death of Jesus

45 At noon, darkness fell across the whole land until three o’clock. 46 At about three o’clock, Jesus called out with a loud voice, “Eli, Eli,[j] lema sabachthani?” which means “My God, my God, why have you abandoned me?”[k]

47 Some of the bystanders misunderstood and thought he was calling for the prophet Elijah. 48 One of them ran and filled a sponge with sour wine, holding it up to him on a reed stick so he could drink. 49 But the rest said, “Wait! Let’s see whether Elijah comes to save him.”[l]

50 Then Jesus shouted out again, and he released his spirit. 51 At that moment the curtain in the sanctuary of the Temple was torn in two, from top to bottom. The earth shook, rocks split apart, 52 and tombs opened. The bodies of many godly men and women who had died were raised from the dead. 53 They left the cemetery after Jesus’ resurrection, went into the holy city of Jerusalem, and appeared to many people.

54 The Roman officer[m] and the other soldiers at the crucifixion were terrified by the earthquake and all that had happened. They said, “This man truly was the Son of God!”

55 And many women who had come from Galilee with Jesus to care for him were watching from a distance. 56 Among them were Mary Magdalene, Mary (the mother of James and Joseph), and the mother of James and John, the sons of Zebedee.

The Burial of Jesus

57 As evening approached, Joseph, a rich man from Arimathea who had become a follower of Jesus, 58 went to Pilate and asked for Jesus’ body. And Pilate issued an order to release it to him. 59 Joseph took the body and wrapped it in a long sheet of clean linen cloth. 60 He placed it in his own new tomb, which had been carved out of the rock. Then he rolled a great stone across the entrance and left. 61 Both Mary Magdalene and the other Mary were sitting across from the tomb and watching.

The Guard at the Tomb

62 The next day, on the Sabbath,[n] the leading priests and Pharisees went to see Pilate. 63 They told him, “Sir, we remember what that deceiver once said while he was still alive: ‘After three days I will rise from the dead.’ 64 So we request that you seal the tomb until the third day. This will prevent his disciples from coming and stealing his body and then telling everyone he was raised from the dead! If that happens, we’ll be worse off than we were at first.”

65 Pilate replied, “Take guards and secure it the best you can.” 66 So they sealed the tomb and posted guards to protect it.

Footnotes

  1. 27:6 Greek since it is the price for blood.
  2. 27:9 Or I took.
  3. 27:9-10 Greek as the Lord directed me. Zech 11:12-13; Jer 32:6-9.
  4. 27:16 Some manuscripts read Jesus Barabbas; also in 27:17.
  5. 27:25 Greek “His blood be on us and on our children.”
  6. 27:27 Or into the Praetorium.
  7. 27:32 Cyrene was a city in northern Africa.
  8. 27:35 Greek by casting lots. A few late manuscripts add This fulfilled the word of the prophet: “They divided my garments among themselves and cast lots for my robe.” See Ps 22:18.
  9. 27:38 Or criminals; also in 27:44.
  10. 27:46a Some manuscripts read Eloi, Eloi.
  11. 27:46b Ps 22:1.
  12. 27:49 Some manuscripts add And another took a spear and pierced his side, and out flowed water and blood. Compare John 19:34.
  13. 27:54 Greek The centurion.
  14. 27:62 Or On the next day, which is after the Preparation.