Slovo na cestu

Matouš 18:1-35

Učedníci se přou o to, kdo z nich je větší

1Tehdy Ježíše obstoupili jeho učedníci a ptali se ho: „Kdo z lidí je v nebeském království nejpřednější?“

2Zavolal malé dítě, postavil je mezi ně 3a řekl: „Dobře mne poslouchejte: Půjde-li vám o přední místa, do Božího království se vůbec nedostanete. 4Ujišťuji vás, že jen s pokornou myslí dítěte tam můžete vejít a něco znamenat. 5Kdo si umí vážit takového nepatrného člověka, prokazuje tím úctu mně. 6Na kom by ztroskotala víra jednoho z těchto maličkých ve mne, tomu by bylo lépe, kdyby ho hodili do moře s mlýnským kamenem na krku.

Ježíš varuje před pokušením

7Běda světu, že se tu dějí věci, pro které člověk ztrácí víru. Pokušení jsou sice nevyhnutelná, ale běda tomu, kdo je působí. Neváhej odložit všechno, co tě odvádí od Boha. 8I kdyby to měla být tvá ruka nebo noha, raději ji utni a zahoď. Lépe je vkulhat do Božího království než skočit oběma nohama do záhuby. 9A kdyby tě tvé oko svádělo ke zlému, zbav se ho! Je lepší získat věčný život jednooký než přijít s oběma očima do věčného zatracení.

Ježíš varuje před pohrdáním jinými

10Dejte pozor, abyste nepohrdli ani tím nejprostším člověkem. Věřte tomu, každý z nich má anděla, který ho stále zastupuje před Bohem. 11Přišel jsem zachránit ztracené. 12Když má někdo sto ovcí a jedna z nich se ztratí, co myslíte, že takový člověk udělá? Nenechá těch devadesát devět na pastvině a nepůjde hledat tu ztracenou? 13A když ji najde, má z ní větší radost než z těch devadesáti devíti, které mu zůstaly. 14A právě tak můj Otec nechce, aby sebenepatrnější člověk zahynul.

Ježíš učí, jak jednat s tím, kdo zhřešil

15Proviní-li se proti tobě někdo z věřících, vyhledej ho a promluv si s ním mezi čtyřma očima. Přizná-li svoji chybu, udělal sis z nepřítele znovu bratra. 16Bude-li neústupný, přizvi ještě jednoho nebo dva z věřících, aby byli svědky rozhovoru. 17Když si ani tak nedá říci, pověz to shromáždění věřících. Když neuposlechne ani je, ať je vyloučen. 18Mějte přitom na mysli, že co rozhodnete zde na zemi, bude platit i v nebi. 19A také platí: spojí-li se dva z vás k modlitbám za jakoukoliv záležitost, nebeský Otec je vyslyší. 20Tam, kde se už dva nebo tři sejdou, aby jednali podle mé vůle, tam jsem já s nimi.“

Ježíš vypráví podobenství o nemilosrdném věřiteli

21Potom mu Petr položil otázku: „Pane, když se proti mně můj bližní opakovaně prohřešuje, kolikrát mu mám odpustit? Sedmkrát?“ 22Ježíš mu odpověděl: „Ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát.

23Pán Bůh s námi jedná jako král, který se rozhodl provést vyúčtování se svými podřízenými. 24Mezi prvními mu přivedli jednoho, který měl u něj miliónový dluh. 25Ten muž však neměl na zaplacení. Král tedy nařídil, aby ho s celou rodinou prodali do otroctví, rozprodali jeho majetek, a tak uhradili dluh. 26On však před králem padl na kolena a prosil ho: ‚Pane, měj se mnou trpělivost a já všechno zaplatím!‘

27Králi bylo líto toho člověka, propustil ho a dokonce mu celý dluh odpustil. 28Sotva však ten muž vyšel od krále, potkal člověka, který mu dlužil nepatrnou částku. Popadl ho a křičel: ‚Hned mi vrať, co jsi dlužen!‘

29Ten chudák si před něj klekl a zoufale ho prosil: ‚Měj strpení a já ti zaplatím!‘ 30Ale věřitel stál na svém a dal ho zavřít do vězení, dokud dluh nezaplatí. 31Svědky té události to pobouřilo a šli to oznámit králi. 32Ten si předvolal nemilosrdného věřitele a řekl mu: ‚Ty ničemo! Jak velký dluh jsem ti odpustil, když jsi mne prosil! 33A tys nemohl odpustit svému druhovi tak směšnou částku?‘

34A rozhněvaný král jej potom dal zavřít, dokud svůj dluh do posledního haléře nezaplatí. 35Tak bude jednat můj nebeský Otec s vámi, jestliže nebudete ochotně odpouštět druhým.“

Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Mateo 18:1-35

¿Dios mandacunpica maijanshi ashtahuan alli nishca canga?

(Mar 9:33-37; Luc 9:46-48)

1Pedrohuan Jesús parlanacucujpirajmi, caishuj yachacujcuna Paipajman shamushpa, cashna nircacuna:

—Jahua pacha Dios mandacunpica, ¿ñucanchijca maijantaj ashtahuan alli nishca canchij?— nircacuna.

2Chashna tapujpi Jesusca, shuj huambrata cayashpa, paicunapaj chaupipi shayachishpami, cashna nirca:

3—Cancuna Diospajman cutirishpamari, huahuacuna shina tucuna canguichij. Mana chashna tucushpaca, jahua pacha Dios mandacunmanca mana yaicui tucunguichijchu, chashnami canga. 4Maijanpish cai huahua shina tucujmi, jahua pacha Dios mandacunpica, ashtahuan jatun nishca canga. 5Maijanpish ñuca shutipi cai huahua shina huahuata chasquijca, ñucatami chasquin. 6Ñucata crij, cai uchilla shinacunata juchapi urmachijtaca, cutana jatun rumita cungapi huatashpa, jatun cucha chaupipi shitanami alli canman. 7Cai pachapica, imapish ñitcachij millaicunaca, achcami tiyan. Chaica tiyanallatajmi. Chashna tiyajpipish, ñucata caticujpi ñitcachijcunaca, ¡ai, imachari tucunga! 8Chaimanta cambaj maqui, cambaj chaqui canta ima mana allita rurachisha nijpica, pʼitishpa canmanta anchuchishpa shitai. Ucu pacha mana huañuj ninapi ishqui maquindij, ishqui chaquindij shitashca canapaj randica, chulla maquillahuan, chulla chaquillahuanpish jahua pachapi causanaman rinami alli. 9Shinallataj cambaj ñahui ima mana allita rurachisha nijpica, surcushpa shitangui. Ucu pacha ninapi ishqui ñahuindijta shitashca canapaj randica, chulla ñahuillahuanpish jahua pachapi causanaman rinami alli.

Chingarishca ovejahuan chʼimbapurashpa yuyachishca parlomi

(Luc 15:3-7)

10Cai uchilla shinacunataca, pajta pitapish pʼiñashpa, mana ricushun ninguichijman. Cancunaman huillanimi: Caicunapaj angelcunaca, jahua pachapi caj ñuca Yayataca huiñaitami ñahui ñahui ricucun. 11Runa Aichayuj ñucaca, chingarishcacunata quishpichingapajmi shamurcani.

12¿Imatataj yuyanguichij? Maijan runa patsaj ovejata charijca, shuj chingarijpica, ¿imatashi ruranman? Paica iscun chunga iscun ovejata saquishpami, chai chingarishcata urcupi mashcanaman rinman. 13Chai chingarishca ovejata japishpaca, caishuj iscun chunga iscun mana chingarishca ovejacunamantapish yallimari cushicunman. 14Shinallataj jahua pachapi caj cancunapaj Yayapish, ‘Cai uchillacunamantaca shujllapish ama chingarishca canman’ yuyanmi.

Pi llaquichijpica chaitaraj allichichun mandashcami

(Luc 17:3)

15Maijan huauqui canta ima shinapish llaquichijpica, mana allita rurashcataca, paillahuan rimanacushpa yuyachingui. Can rimashcata pai uyajpica, canmi Diospajman tigrachingui. 16Canllahuan mana rimasha nijpica, shujta cashpa, ishquita cashpa pushashpa, cutin paipajman ringui. Paicunapaj ñaupajpi, paihuan imalla rimana cashcata rimangui. 17Can pushashcacuna rimashcatapish mana uyasha nijpica, crijcuna tandanacushcapi, pai ima rurashcataca huillangui. Chai tandanacushca crijcuna rimashcatapish mana uyasha nijpica, paitaca Diosta mana caźuj, millaillataj cashcata yuyaichij.

18Maijanta cai pachapi cancuna mana alli nijpica, jahua pachapipish mana alli nishcami canga. Shinallataj maijanta cai pachapi cancuna alli nijpica, jahua pachapipish alli nishcami canga, chashnatajmi canga.

19Caitapish huillanimi: Diosta mañangapajca, cai pachapi cancunapuramanta ishquillapish shujlla yuyai tucuichij. Chashna mañajpica, jahua pachapi caj ñuca Yayaca, cancuna mañashcata cungami. 20Ishquillapish, quimsallapish ñuca shutipi tandanacujpica, ñucaca paicunahuanmi cani— nircami.

21Chashna nijpimi, Pedroca cashna nirca:

—Apunchij Jesús, shuj huauqui ñucata ima mana allita rurajpica, ¿mashna cutitaj perdonana cani, canchis cuticamachu perdonasha?— nircami.

22Chashna nijpi Jesusca, cashnami nirca:

—Mana canchis cutillachu perdonai nini, ashtahuanpish, canchis chunga cutin canchiscamami perdonacunguilla nini.

Mana perdonasha nij runahuan chʼimbapurashca parlomi

23Jahua pacha Dios mandacunca, cai shinami: Shuj llajtata mandajca, paipaj runacunata cayashpami: Pai mingashca cullquita mashnata mirachishcata tapurca. 24Cullquicunata tapungapajca chunga huaranga talento cullquita tigrachina caj runatarajmi pushamurcacuna. 25Chai runa mana tigrachi tucujpimi, chai mandajca cashna nirca: “Pai mana tigrachi tucushca cullquita japingapaj cai runataca huarmindij, huahuacunandij, ima charishcacunandij cʼatugrichij” nircami. 26Chashna nijpica chai runaca, mandajpaj ñaupajpi, pambacama cumurishpami: “Apu, shuyapailla, amataj pʼiñaripaichu. Cambaj tucui cullquita tigrachipashallami” nirca. 27Chashna nijpi mandajca, chai runata llaquishpami: “Ama tigrachinguichu, saquinguilla” nishpa cacharca. 28Paita chashna cacharijpipish, paiman patsaj denariota manaraj tigrachij runahuanmi tuparca. Chai runataca: “Ñuca cullquita tigrachiari” nishpami, cungapi japishpa llapirca. 29Chashna rurajpica caishuj dibij runaca pambacama cumurishpami: “Shuyapailla, ama pʼiñaripaichu. Cambaj tucui cullquita tigrachipashallami” nirca. 30Chashna nijpipish mana saquisha nishpa chai runataca, tucui cullquita tigrachingacamami carcelpi churachirca. 31Chashna rurajta chai mandajta servij shujtaj runacuna ricushpaca, achcata llaquirishpami, chai runata ima shinalla llaquichishcata amoman huillagrircacuna. 32Chaita huillajpica mandajca, paiman dibij runata cayachishpami, cashna nirca: “¡Millai runa! Can ‘Shuyapai’ nijpica, ñucaca ‘Saquilla, ama tigrachinguichu’ nircanimari. 33Ñuca canta llaquishca shinallatajmi, canman asha cullquita mana tigrachij runatapish llaquina carcangui” nircami. 34Mandajca achcata pʼiñarishpa chashna nishpami, chai runataca paipaj cullquita tucui tigrachingacama macachun, macaj runacunaman curca.

35Cancunapaj huauquicunata cancuna mana tucui shunguhuan perdonajpica, jahua pacha ñuca Yayapish chai mandaj shinallatajmi cancunatapish ruranga— nircami.