Slovo na cestu

Matouš 16

Náboženští vůdcové žádají znamení z nebe

1Jednou přišli za Ježíšem farizejové a saducejové a vymáhali na něm důkaz, že má Boží pověření. On jim na to odpověděl: „Když jsou večer červánky, říkáte, že bude jasno; když jsou červánky ráno, říkáte, že bude špatné počasí. Úkazy na obloze umíte posoudit, a to, co se děje před vašima očima, je vám pořád málo? Tento zlý, nevěřící národ se dožaduje zvláštních znamení, ale nakonec si bude muset vzpomenout, co se stalo s prorokem Jonášem,“ a nechal je stát a odešel.

Ježíš varuje před falešným učením

Znovu se plavili přes jezero a teprve na druhém břehu jeho učedníci zjistili, že s sebou zapomněli vzít chleba. Ježíš jim řekl: „Dejte si pozor na farizejský a saducejský kvas!“ Oni se domnívali, že mluví o skutečném chlebu. Ježíš to věděl, a proto jim řekl: „Proč si děláte starosti o jídlo? To máte tak malou víru? Ještě nechápete? Cožpak si nevzpomínáte na nasycení pěti tisíc mužů pouhými pěti chleby a na koše posbíraných zbytků? 10 Ani na ty čtyři tisíce, které jsem nasytil sedmi chleby a ještě se sebralo tolik zbytků? 11 Nechápete, že mi nešlo o skutečný chleba, když jsem vás varoval před kvasem farizejů a saducejů?“ 12 Teprve potom pochopili, že kvasem mínil pokřivené učení židovských vůdců.

Petr vyznává, že Ježíš je Mesiáš

13 Když se potom Ježíš přiblížil k Césareji Filipově, zeptal se svých učedníků: „Za koho mne lidé pokládají?“ 14 Oni odpověděli: „Někteří za Jana Křtitele, druzí za Elijáše, jiní za Jeremjáše nebo jiného z proroků.“ 15 „A vy?“ chtěl Ježíš vědět.

16 Šimon Petr zvolal: „Ty jsi Kristus, Syn živého Boha!“

17 „Raduj se, Šimone,“ řekl Ježíš. „To nemáš ze sebe, tu pravdu ti dal poznat sám Bůh. 18-19 Ty jsi Petr a tvé jméno připomíná skálu. Svou církev zbuduji na Skále a žádná ďábelská moc ji nezničí. Kdekoliv se bude zvěstovat pravda, kterou jsi vyznal o mně, otevřou se lidem dveře do Božího království. Těm, kdo ji odmítnou, oznámíš soud, a ty, kdo ji přijmou, ujistíš o Boží milosti. Co se rozhodne zde na zemi, bude platit i v nebi.“ 20 Svým učedníkům potom přikázal, aby zatím nikomu neříkali, že on je očekávaný Mesiáš.

Ježíš poprvé předpovídá svou smrt

21 Od toho dne začal Ježíš otevřeně mluvit se svými učedníky o tom, že musí jít do Jeruzaléma a co ho tam čeká – mnoho bude trpět od židovských náboženských vůdců, bude zabit, ale třetí den vstane zase k životu. 22 Petr ho odvedl stranou a začal mu to rozmlouvat: „Takhle nemluv, nic takového nedopustíme.“

23 On se však od Petra odvrátil a řekl: „Jdi mi z cesty, satane! Pokoušíš mne, protože to vidíš jen z lidského hlediska a ne z Božího!“

24 Potom řekl učedníkům: „Kdo mě chce následovat, přestaň myslet na sebe, neboj se pro mne trpět a pojď za mnou. 25 Každý, kdo by si chtěl život zachovat pro sebe, ztratí ho. Kdo mi odevzdá svůj život, ten ho získá. 26 Co člověku prospěje, když získá celý svět a ten skutečný život ztratí? Co může vyvážit hodnotu věčného života? 27 Přijdu ve slávě svého Otce se svými anděly a tehdy budu soudit každého člověka podle toho, jak žil. 28 Někteří se ještě za svého života stanete svědky slávy a moci mého království.“

Nkwa Asem

Mateo 16

Farisifo ne Sadukifo pɛ nsɛnkyerɛnne

1Da koro bi, Farisifo ne Sadukifo baa Yesu nkyɛn bɛsɔɔ no hwɛe, wɔ ɔfrɛ a ɔfrɛ ne ho se Onyankopɔn Ba no ho. Wɔka kyerɛɛ no se, ɔnyɛ nsɛnkyerɛnne bi a efi soro nkyerɛ wɔn.

Yesu buaa wɔn se, “Munim wim nsakrae ho nkyerɛase. Sɛ owia rekɔtɔ, na wim yɛ kɔkɔɔ a, moka se, ɔkyena wim bɛtew. Sɛ edu anɔpa na wim yɛ kɔkɔɔ a, moka se, wim rentew da mu no nyinaa. Nanso, muntumi nkyerɛ mmere mu nsɛnkyerɛnne no ase. Saa ɔman nnebɔneyɛfo a wonnye hwee nni yi hwehwɛ sɛ wobehu ɔsoro nsɛnkyerɛnne bi, nanso wɔrenhu nsɛkyerɛnne foforo biara ka anwonwade a woyi kyerɛɛ Yona no ho.” Yesu kaa saa wiei no, ogyaw wɔn hɔ kɔe.

Farisifo ne Sadukifo mmɔkaw

Asuafo no twa kɔɔ asuogya nohɔ no, wɔkaee sɛ anka ɛsɛ sɛ wɔfa aduan.

Yesu ka kyerɛɛ wɔn se, “Monhwɛ mo ho so yiye wɔ Farisifo ne Sadukifo nyaatwom a ɛte sɛ mmɔkaw no ho.”

Asuafo no susuwii sɛ gyama wonkita aduan biara no nti na Yesu kaa saa.

Yesu huu nea wodwinnwen no, ɔka kyerɛɛ wɔn se, “Mo a mo gyidi sua. Adɛn na ɛhaw mo sɛ moamfa aduan? Enti morente ase da? Mo werɛ afi abodoo anum a mibubuu mu maa nnipa mpemnum ne ase mporoporowa nkɛntɛmma a ɛkae no? 10 Mo werɛ asan afi abodoo ason a mede maa nnipa mpemnan ne nea ɛkae no? 11 Adɛn nti na mudwen sɛ aduan ho asɛm na mereka akyerɛ mo? Meresan aka bio se, ‘Monhwɛ mo ho so yiye wɔ Farisifo ne Sadukifo mmɔkaw ho!”

12 Afei asuafo no tee nea ɔkae no ase sɛ, Farisifo ne Sadukifo mmɔkaw ho asɛm a ɔreka akyerɛ wɔn no yɛ Farisifo ne Sadukifo nkyerɛkyerɛ bɔne bi no ho asɛm na ɔreka.

Petro kyerɛ onipa ko a Yesu yɛ

13 Bere a Yesu baa Kaesarea Filipi fam no, obisaa n’asuafo no se, “Nnipa ka se, Onipa Ba no ne hena?”

14 Wobuaa no se, “Ebinom se, wone Yohane Osuboni. Ebinom nso se, Elia. Afoforo nso se, wone Yeremia anaa adiyifo no mu baako.”

15 Afei Yesu bisaa wɔn se, “Na mo nso, muse mene hena?”

16 Simon Petro buaa no se, “Wone Kristo no, Onyankopɔn Teasefo no Ba no!”

17 Yesu ka kyerɛɛ no se, “Onyankopɔn ahyira wo, Yona ba Simon. Efisɛ, ɛnyɛ onipa na oyii eyi kyerɛɛ wo na mmom, m’agya a ɔwɔ soro no. 18 Wone Petro, Ɔbotan, na ɔbotan yi so na mede m’asafo besi, na tumi a ɛwɔ ɔbonsam gyam no rentumi mmubu no da. 19 Mede ɔsoro ahenni no nsafe bɛma wo, na ɔpon biara a wobɛto mu asase so no, wɔbɛto mu wɔ soro! Na ɔpon biara a wubebue wɔ asase so no, wobebue wɔ soro!”

20 Afei, Yesu bɔɔ n’asuafo no ano sɛ wɔnnka nnkyerɛ obiara sɛ ɔno ne Agyenkwa no.

Yesu hyɛ ne wu ne ne wusɔre ho nkɔm

21 Efi saa bere no, Yesu fitii ase kaa ɔkɔ a ɔbɛkɔ Yerusalem, ne amane a ɛbɛto no wɔ hɔ wɔ Yudafo mpanyin, asɔfo mpanyin ne mmara no akyerɛkyerɛfo no nsam, na wɔakum no, na nnansa so no, wanyan no ho asɛm pefee kyerɛɛ n’asuafo no.

22 Petro frɛɛ Yesu kɔɔ nkyɛn na ɔkaa n’anim se, “Adɛn nti na woka asɛm a ɛte saa? Onyame mpa ngu! Nea woreka yi remma wo so da!”

23 Yesu danee ne ho kaa Petro anim se, “Ɔbonsam, fi me so! Woyɛ me hintidua kɛse. Wudwen nnipa adwene na ɛnyɛ Onyankopɔn de.”

Ahopakyi

24 Yesu ka kyerɛɛ n’asuafo no se, “Sɛ obi pɛ sɛ odi m’akyi a, ɔmpa ne ho akyi, na ɔmma n’asennua so, na onni m’akyi. 25 Na obiara a ɔpɛ sɛ ogye ne kra nkwa no, ebefi ne nsa, na obiara a me nti ne kra befi ne nsa no, ne nsa bɛsan aka. 26 Na sɛ onipa nya wiase yi mu nneɛma nyinaa na ɔhwere ne kra a, mfaso bɛn na obenya? Dɛn na onipa betumi de asi ne kra ananmu? 27 Na me, Onipa Ba no, mɛba wɔ m’agya anuonyam mu a m’abɔfo ka me ho na mabebu obiara nneyɛe ho atɛn. 28 Mo a mugyina ha yi mu binom wɔ hɔ a wɔbɛtena ase ahu me sɛ mereba anuonyam mu.”