Slovo na cestu

Matouš 15:1-39

Ježíš mluví o skryté čistotě

1Farizejové a učitelé zákona z Jeruzaléma přišli za Ježíšem s otázkou: 2„Proč tvoji žáci nedodržují staré židovské tradice? Vždyť ignorují i obřadní mytí rukou před jídlem!“ 3Ježíš jim na to odpověděl: „Proč vy pro své tradice porušujete Boží přikázání? 4Například – Boží příkaz zní: ‚Cti otce i matku; a kdo potupí otce nebo matku, ať zemře.‘ 5-6Ale vy říkáte: ‚Jestliže odkážeš svůj majetek druhému, nesmíš už z něho podporovat své rodiče, i když mají nedostatek.‘ Tak jste svými ustanoveními zrušili přímý Boží příkaz. 7Chytráci! I na vás se vztahují slova proroka Izajáše:

8‚Tento lid říká, že mne ctí,

ale jejich srdce je ode mne daleko.

9Jejich uctívání je bezcenné,

protože vyučují svým vlastním zákonům

místo Božím.‘ “

10Pak kolem sebe shromáždil lid a řekl: „Poslouchejte, co vám říkám, a snažte se porozumět: 11Vaše nitro nešpiní to, co vchází do úst, ale co z nich vychází.“

12Učedníci mu pak řekli: „Víš, že se farizejové urazili, když tě slyšeli?“ 13On odpověděl: „S příkazy je to jako s rostlinami. Co nezasel můj Otec, je plevel a podle toho s tím bude naloženo. 14Nechte je! Jsou to slepí vůdcové slepých. Když slepý povede slepého, oba spadnou do jámy.“

15Petr se Ježíše zeptal: „Jak’s to myslel s tím, co nás špiní?“

16Ježíš se podivil: „Ani vy tomu nerozumíte? 17Nechápete, že všechno, co jíme, prochází vnitřnostmi a vychází z těla? 18Ale zlá slova vznikají ve zlém srdci, a tak špiní člověka. 19Ze srdce vycházejí špatné myšlenky na vraždu, nevěru, necudnost, krádež, lež a pomluvy. 20To jsou věci, které člověka zbavují vnitřní čistoty. Ale jíst nemytýma rukama, to člověka nepošpiní.“

Ježíš vyhání démona z dívky

21Ježíš odešel do týrského a sidónského kraje. 22Jedna obyvatelka těchto pohanských končin za ním přišla a prosila: „Slituj se nade mnou, Pane, ty očekávaný Králi! Moje dcera je posedlá démonem a velmi trpí!“ 23Ale on na to nic neříkal.

Jeho učedníci na něho naléhali: „Udělej s ní něco, vždyť za námi stále volá!“ 24Tu se obrátil k té ženě a řekl jí: „Byl jsem poslán pomoci židům a ne pohanům.“

25Ale ona přišla až k němu, klaněla se mu a prosila: „Pane, pomoz mi!“

26„Není správné brát chléb dětem a házet ho štěňatům!“ řekl. 27Ona odpověděla: „Máš pravdu, ale štěňata dostávají zbytky ze stolů svých pánů.“

28„Ženo,“ řekl jí Ježíš, „máš velikou víru, tvoje přání je splněno!“ A od té chvíle byla její dcera zdravá.

Zástup se podivuje Ježíšovu uzdravování

29Pak se Ježíš vrátil a vystoupil na pahorek u jezera. 30Spousta lidí se k němu začala scházet a měli s sebou chromé, zmrzačené, slepé, němé a jinak postižené. Pokládali je před něj a on je uzdravoval. 31Jaký div! Němí mluví, chromí chodí, zmrzačení jsou zdrávi a slepí vidí. Okolostojící nad tím žasli a vzdávali díky Bohu.

Ježíš sytí čtyři tisíce

32Ježíš zavolal svoje učedníky a řekl jim: „Je mi těch lidí líto, vždyť tu jsou se mnou tři dny a nemají už nic k jídlu. Nechci je nechat odejít hladové, vždyť by ani nedošli domů!“

33Učedníci odpověděli: „Kde v takové pustině vezmeme chléb pro tolik lidí?“

34„Kolik jídla máte s sebou?“ zeptal se Ježíš.

„Sedm chlebů a několik ryb,“ odpověděli učedníci.

35Ježíš rozkázal, aby se shromáždění lidé usadili. 36Vzal těch sedm chlebů a ryby, poděkoval za ně Bohu; pak je lámal a dával učedníkům a ti je rozdávali shromážděným. 37-38Najedlo se tam dosyta čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí – a ještě sebrali sedm košíků zbytků. 39Pak se Ježíš s nimi rozloučil, vstoupil do člunu a přeplul do Magdalské krajiny.

Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Mateo 15:1-39

Mana alli yuyaicunami juchayujta ruran

(Mar 7:1-23)

1Chai qʼuipami, Jerusalenmanta shamushca fariseocunapish, Mandashcata yachachijcunapish huaquincuna Jesusta cashna tapurcacuna:

2—¿Ima nishpataj Cambaj yachacujcunaca mana maquitaraj maillashpa micuncuna? Chashna rurashpaca, ñaupa yayacuna yachachishcatamari pʼaquincuna— nircacunami.

3Shina nijpica, Jesusca paicunatapish cashnami tapurca:

—¿Ima nishpataj cancunapish ñaupa yayacuna yachachishcallata catishpa, Taita Dios mandashcataca mana caźunguichij? 4Taita Diosca: “Cambaj yaya mamata cʼuyangui. Yaya mamata pʼiñashpa millaita rimajtaca, mana llaquishpami huañuchina” nishcami. 5Chashna nicujpipish, cancunaca cashnami yachachicunguichij: “Yaya cashpa, mama cashpa imata mañajpica, canta ayudanapaj charicushcataca, ñamari Taita Diosman cuna tucurcani. Canmanca, ña imata mana cui tucunichu” nichijlla. 6Chashna nishpaca “Yaya mamamanca imata mana cushpa saquirinallami” ninguichijmi. Chashna nishpami yayacuna yachachishcallata catishpa, Taita Dios mandashcataca saquinguichij. 7¡Mishqui shimi, jayaj shungu runacuna! Dios ima nishcata huillaj Isaiasca, allimari cancunataca cashna nishca:

8“Cai runacunaca, shimillahuanmi ñucataca adoraj tucuncuna.

Ashtahuanpish shungupica, shujtajtami yuyacun.

9Yangallami ñucata yuyarij tucuncuna.

Yachachishpapish runacuna yachachishcallatami ñucamanta yachachij shina yachachincuna” nishcami— nircami.

10Chashna nishpa Jesusca, chai tucui gentecunata cayashpa cashnami nirca:

—Alli uyashpa yuyaita japichij. 11Imapish shimita yaicujca, pita mana juchayujta ruranchu. Ashtahuanpish shimimanta llujshij mana alli shimicunami mapayachin— nircami.

12Chashna nishca qʼuipa yachacujcuna paipajman cʼuchuyashpaca:

—Can rimashcata uyashpa fariseocuna pʼiñarijtaca, ¿ricurcanguichu?— nishpa tapurcacuna.

13Shina nijpimi, Jesusca cashna nirca:

—Jahua pacha ñuca Yaya mana tarpushca yurataca, ima yura cajpipish sapimanta llujshichishca cangami. 14Chai runacunataca saquichijlla. Paicunaca, ñahui mana ricujcunallataj, shujtaj mana ricujcunata pushajcunami. Ñahui mana ricuj runa, caishuj mana ricujta pushacushpaca, ishquindijtajmi jutcupi urmanga— nircami.

15Shina nijpi Pedroca:

—¿Imata yuyachisha nishpataj chashna chʼimbapurangui? Yachachihuaiari— nirca.

16Chashna nijpi, Jesusca cashnami nirca:

—¿Cancunapish manarajchu caitaca yuyaita japinguichij? 17Illu tucui imapish shimita yaicushpa huijsaman rijca, mapa tucushpa llujshinllami. 18Ashtahuanpish ima rimashcapish shimiman llujshijca, shungumantami shamun. Chai mana alli shimicunami mapayachin. 19Huañuchina, huainayana, pushanacushpalla causana, shuhuana, llullana, cʼamina, cai tucui millai yuyaicunaca shungumantami llujshin. 20Tucui cai yuyaicunami, pitapish juchayujta ruran. Maquita mana maillashpa micujllapica, mana mapayachinchu— nircami.

Canaán llajta huarmimi Jesusta crishca

(Mar 7:24-30)

21Jesús chai llajtamanta llujshishpaca, Tiro shuti Sidón shuti llajtacunamanmi rirca. 22Chaiman chayajpica, Canaán llajtamanta shuj huarmimi, callpashpa tupanaman llujshishpa, cashna nirca:

—Davidpaj Churi, Apu, ñucata llaquihuaiari. Ñuca ushushitami, supai japishpa achcata llaquichicun— nishpa caparirca.

23Chashna caparijpipish, Jesusca imata mana nircachu. Chaimantami, Paipaj yachacujcuna cʼuchuyashpaca, cashna nircacuna:

—Riqui, chai huarmica ñucanchijtamari caparishpa catimucun. Imallatapish nishpa cachapaiari— nircacuna.

24Shina nijpimi Jesusca:

—Chingarishca ovejacuna shina causacuj Israelcunapajllamanmi, Diosca cachahuarca— nircami.

25Chashna nicujpipish chai huarmica, Jesuspaj ñaupajman cʼuchuyashpa, pambacama cumurishpami:

—Apu, ñucata ayudahuaiari— nirca.

26Shina nijpi, Jesusca:

—Huahuacunapaj micunata quichushpa, allquitucunaman shitanaca mana allichu— nircami.

27Ashtahuanpish chai huarmica:

—Ari, Apu, amocuna micucushpa, meźamanta urmachishcataca allquitucunatajmari micun— nircami.

28Shina nijpimi, Jesusca cashna nirca:

—Huarmi, canca shunguhuantajmi crishcangui. Can munashcaca pajtachuntaj— nircami.

Jesús chashna nijpica, chai huarmipaj ushushica ñapish alliyashcallami carca.

Chuscu huarangamanmi carashca

(Mar 8:1-10)

29Jesús chaimanta llujshishpaca, Galilea cucha patamanmi rirca. Chaimantaca shuj urcuman huichiyashpami, chaipi tiyarirca. 30Jesús chaipi tiyacujpica, achcacuna shamushpami suchucunatapish, ñahui mana ricujcunatapish, mana rimajcunatapish, chulla chaquiyujlla, chulla maquiyujllacunatapish, shujtaj ima ungüihuan cajcunatapish achcacunata apamushpa, Paipaj ñaupajpi churarcacuna. Jesusca, chai tucui ungushcacunatami alliyachirca. 31Chashna, mana rimajcunapish rimajpi, chulla chaquiyujlla, chulla maquiyujllacunapish alliyajpi, suchucunapish purijpi, ñahui mana ricujcunapish ricujpica, tucui gentecuna achcata cushicushpami, israelcunapaj Diosta sumajyachircacuna.

32Jesusca, paipaj yachacujcunata cayashpaca, cashnami nirca:

—Cai tucui gentecunaca ñamari quimsa punllata ñucahuan caipi tiyancuna. Ima micunatapish mana charincunachu, llaquinayanmari. Chashna mana micushcata huasiman cachajpica, yaricaihuan ñahui amsayashpa ñanpi urmangallatajmari— nircami.

33Jesús chashna nijpimi, yachacujcunaca cashna nircacuna:

—Pi mana causan, cai shitashca pambapica, ¿maipitaj cai tucuicunapaj micunata japishunri?— nircacunami.

34Shina nijpi, Jesusca:

—¿Mashna tandacunatataj charinguichij?— nircami.

Shina nijpimi, yachacujcunaca:

—Canchis tandata, asha chalhuitacunallatami charinchij— nircacunami.

35Chashna nijpica, Jesusca tucuicunatami pambapi tiyachirca.

36Chai huashaca chai canchis tandatapish, chalhuacunatapish japishpami, Diosta mañashpa pagui nirca. Chai qʼuipami chaupishpa chaupishpa, paipaj yachacujcunaman curca. Paicunami, chai tucui gentecunaman cararcacuna. 37Tucuicunami mana nijta micurcacuna. Puchushcataca, yachacujcunaca canchis canasta jundatami tandarcacuna. 38Chai micujcunaca huarmicunata, huambracunata mana yupashcami, cʼaricunalla chuscu huaranga carca. 39Carashca qʼuipami, Jesusca tucui chaipi cajcunataca ‘Cayacamachij’ nishpa cacharca. Chai qʼuipaca barcopi yaicushpa, Magdala shuti llajtamanmi rirca.