Slovo na cestu

Matouš 10:1-42

Ježíš vysílá dvanáct učedníků

1Potom Ježíš svolal svých dvanáct žáků a dal jim moc nad temnými silami, aby je vyháněli a uzdravovali všechny nemoci těla i ducha. 2Jména těch dvanácti, které nazval svými vyslanci – apoštoly, jsou:

Šimon, zvaný Petr,

Ondřej – Petrův bratr,

Jakub – syn Zebedeův

a jeho bratr Jan,

3Filip,

Bartoloměj,

Tomáš,

Matouš – bývalý celník,

Jakub – syn Alfeův,

Tadeáš,

4Šimon Kenaanský

a Jidáš Iškariotský,

jenž ho nakonec zradil.

5Těchto dvanáct Ježíš vyslal a na cestu jim dal pokyny: „Nechoďte nyní mezi pohany a nevcházejte do samařských měst. 6-7Raději jděte k těm Izraelcům, kteří se Bohu odcizili, a rozhlašujte, že Boží království je již blízko. 8Uzdravujte nemocné, mrtvé probouzejte k životu, očišťujte malomocné, vyhánějte démony. Co jste zdarma dostali, zdarma rozdávejte.

9Neshánějte žádné peníze, 10neberte si na cestu zavazadlo s náhradními šaty či obuví, ani hůl na obranu. Jako dělník dostává mzdu, tak i ti, kterým sloužíte, by se měli o vás postarat. 11Kdykoliv vstoupíte do města nebo vesnice, ptejte se po bohabojném člověku a v jeho domě pak zůstaňte, dokud se nevydáte na další cestu.

12Když vstoupíte do domu, pozdravte přáním pokoje. 13Jestliže vaše poselství vděčně přijmou, naplní je pokoj, který přinášíte. 14Odmítnou-li, jejich škoda, vám pokoj zůstane. Opusťte každé město nebo dům, kde by vás ani vaše svědectví nepřijali, a nezdržujte se s nimi. 15Říkám vám, že takové město na tom bude v den soudu hůře než Sodoma a Gomora.

Ježíš připravuje učedníky na pronásledování

16Posílám vás jako ovce mezi vlky. Buďte tedy obezřetní jako hadi a bezelstní jako holubice.

17Mějte se na pozoru před lidmi, protože vás budou vydávat soudům a budou vás bičovat v synagogách, 18vláčet vás před vládce a panovníky kvůli mně. To všechno bude příležitost, abyste jim i celému světu vydali svědectví. 19Až vás postaví před soud, nedělejte si starosti s tím, jak a co budete mluvit, protože vám budou dána pravá slova v pravý čas. 20To nebudete mluvit vy, ale Duch vašeho Otce promluví skrze vás.

21Bratr vydá bratra na smrt, otec syna, děti se vzbouří proti rodičům a zabijí je. 22Všichni vás budou nenávidět, protože jste moji. Ale ten, kdo vytrvá až do konce, bude zachráněn pro věčnost. 23Budou-li vás v některém městě pronásledovat, utečte do jiného. Říkám vám, že nestačíte projít všechna izraelská města dříve, než se prokáže, kdo vlastně jsem.

24Žák nemůže očekávat víc než učitel, ani služebník Boží víc než jeho pán. 25Ať je spokojen s údělem svého učitele a pána. Když mne obvinili, že jsem ve spojení s ďáblem, co si asi vymyslí na vás!

26Ale nebojte se jich. Přijde čas, že pravda vyjde najevo a všechno skryté bude odhaleno. 27Co vám říkám ve tmě, povězte na světle, a co vám šeptám do ucha, rozhlašujte veřejně!

28A nebojte se těch, kteří zabíjejí tělo; věčný život vzít nemohou. Spíše mějte strach z toho, který vás může navěky zahubit. 29-30Jakoupak cenu má vrabec? A přece ani jeden nespadne na zem bez vědomí vašeho Otce. 31Tak nemějte strach – jste daleko cennější než celé hejno vrabců. Otci záleží na každém vašem vlásku.

32Kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já budu hlásit před svým Otcem v nebi. 33Kdo mne však před lidmi zapře, toho se zřeknu před svým nebeským Otcem.

34Nemyslete si, že můj příchod přinese světu bezprostřední pokoj; můj příchod způsobí i boj a násilí. 35Víra ve mne může rozdělit syna a otce, dceru a matku, snachu a tchyni. 36Nepochopení a zloba vlastní rodiny bývají nejhlubší. 37Kdo má ve svém srdci na prvním místě otce nebo matku, syna nebo dceru, a ne mne, není mne hoden. 38Kdo by chtěl za mnou jít a nevzal by na sebe tyto těžkosti jako kříž, není mne hoden. 39Kdo lpí na svém životě, ztratí ho, kdo však je ochoten pro mne všechno obětovat, ten teprve pravý život získá.

40Kdo přijímá vás, přijímá mne, a kdo přijímá mne, ten přijímá toho, který mne poslal. 41Přijme-li někdo mého svědka s vědomím, že Bůh ho posílá, dostane stejnou odměnu jako on. Kdo se ujme věřícího pro jeho víru ve mne, dostane stejnou odměnu jako ten věřící. 42A kdo by podal třeba jen sklenici studené vody jednomu z nepatrných, protože je můj učedník, ten bude určitě odměněn.“

Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Mateo 10:1-42

Huillagrichun mingashpami chunga ishquita cachashca

(Mar 3:16-19; 6:8-11; 13:11-13; Luc 6:14-16; 9:3-5; 12:2-19; 21:12-17; Hch 1:13; 10:9-15; 10:9-15)

1Chai qʼuipami Jesusca, Paipaj chunga ishqui yachacujcunata cayarca. Paicunamanca millai espiritucunata llujshichi tucunatapish, ima ungüihuan, ima nanaihuan cajcunata alliyachi tucunatapishmi curca.

2Huillagrichun mingashca chunga ishquicunapaj shuticunaca, caicunami: Simonmi punta. Paitami Pedrota shutichirca. Paipaj huauqui Andrespish, Zebedeopaj churi huauquindijcunapishmi. Chaicunaca, shujca Jacobo, caishujca Juanmi. 3Shinallataj Felipe, Bartolomé, Tomaspish, impuestota japij Mateopishmi. Alfeopaj churi Jacobopish, Tadeo nishca Lebeopishmi. 4Cananistacunapuramanta Simonpish, Judas Iscariotepishmi. Paimi Jesustaca, huañuchijcunapaj maquipi churarca.

Chunga ishqui yachacujcunatami huillachun cachashca

(Mar 6:7-13; Luc 9:1-6; 12:2-9)

5Jesusca, Paipaj chunga ishqui yachacujcunataca, cashna yachachishpami cacharca:

—Mana israelcuna causan llajtacunamanca, ama ringuichijchu. Samaria llajta pueblocunamanpish ama yaicunguichijchu. 6Israelcunapajllaman richij. Paicunaca, ovejacuna chingarishca shinami puricun. 7Paicunapaj llajtacunapica: “Jahua pacha Diosca ñami mandanaman chayamushca” nishpa huillagrichij. 8Ungushcacunatapish, leprahuan ungushcacunatapish alliyachichij, huañushcacunatapish causachichij. Supaihuan cajcunamantapish, supaicunata llujshichichij. Chai rurai tucunataca, cancunamanca mana cullqui jahua curcanichu. Cancunapish chaicunata rurashpaca, ama cullquiraicu ruranguichijchu.

9Huillanaman rishpaca curitapish, cullquitapish, cobretapish ama chumbipi apashca ringuichijchu. 10Shinallataj ñanpi micunapaj cucayu mochilatapish ama apanguichij. Churanatapish, pargatetapish churashcalla ringuichij, ama ishquita apashpa ringuichijchu. Taunallatapish ama aisashpa ringuichij. Cancunaca servinamanmi ricunguichij, servishcamantaca chasquinguichijmi.

11Mai puebloman, mai llajtaman chayashpapish, maijan alli shungu runata mashcashcanguichij. Chaimanta ringacama, paipaj huasipi saquiringuichij. 12Chai huasimanca: “Sumaj causaita charipaichij” nishpa yaicunguichij. 13Cancunata alli chasquijpica, cancuna nishca shinallataj, huasiyujca sumaj causaita charichun. Ashtahuanpish mana chasquijpica, sumaj causaita charichun nishcaca cancunapajmanllataj tigrachun. 14Mai huasipi cashpa, pueblopi cashpapish, cancunata mana chasquisha, mana uyasha nijpica chaimanta llujshishpa ringuichijlla. Chaquipi japirishca ñutu allpatapish chaillapitaj chaspinguichij. 15Cancunata mana chasquijcunataca, imalla rurashcata Dios ricuchi punllapica Sodoma shuti, Gomorra shuti pueblocunata yallimi llaquichinga, chashnatajmi canga.

16Riquichij, cancunataca ovejacunata atujcunapaj chaupipi cacharij shinami, millai runacunapajman cachani. Chaimanta, culebra shina yuyaisapa caichij, paloma shina alli caichij. 17Alli yuyaihuan puringuichij. Cancunataca japishpa, mandajcunapajman pushangacunami. Paicuna tandanacuna huasicunapipish macangacunami. 18Ñucamantami juchachishpa, llajtata mandajcunapajmanpish, jatun mandajcunapajmanpish apangacuna. Chaipimari mandajcunamanpish, mana israelcunamanpish ñucamanta huillai tucunguichij. 19Paicunapaj ñaupajpica: “¿Imatataj nisha, ima shinataj rimasha?” nishpa, ama manchanguichijchu. Imata rimana yuyaitaca Diosllataj cungallami. 20Mana quiquin yuyaillamantachu rimanguichij, ashtahuanpish cancunapaj Yayapaj Espiritumari rimana yuyaita cunga.

21Quiquin huauquillatajmi huañuchichun japichinga. Yayacunapish quiquin huahuacunatami japichinga. Huahuacunapish, yaya mamata pʼiñashpami huañuchichinga. 22Ñucata crishcamantaca, tucuicunami cancunataca pʼiñanga. Pʼiñacujpipish, tucuringacama catijtami Diosca quishpichinga. 23Mai pueblopi huañuchishun nishpa catijpica, shujtaj puebloman miticushpa ringuichij. Runa Aichayuj ñuca tigramungacamapish, Israel llajtapica, manaraj tucui pueblocunapi huillanguichijchu.

24Yachacujca, mana paita yachachijta yallichu. Amota servijpish, mana paipaj amota yallichu. 25Yachacujca paita yachachij shina canaman chayashpaca allimi. Shinallataj amopaj runapish, paipaj amo shina canaman chayashpaca allimi. Cancunapaj huasiyuj yaya cajpipish, ñucataca supaicunata mandaj Beelzebú nincunami, cancunatacarin ima shinapishchari cʼamingacuna.

26Chashna llaquichinata yachashpapish, runacunataca ama manchaichijchu. Pi mana yachashca, pacalla saquirinaca mana canchu, caica tucuicunaman yachaj chayachingapajmi. 27Ñuca cancunaman tuta yachachishcataca, punlla huillanguichij. Cancunaman rinrinllapi ñuca huillashcataca, huasi jahuamanta caparishpa huillanguichij. 28Ama manchaichijchu, cuerpota huañuchishpapish almataca mana huañuchi tucungacunachu. Ashtahuanpish Taita Diosllata manchaichij. Almatapish, cuerpotapish Paimi ucu pachapi chingachi tucun.

29Illu pajaritocunataca, ishquitami ashtahuan uchilla shuj cullquillapi cʼatuncuna. Chashna cashpapish, cancunapaj Yaya mana huañuchun munajpica, shujllapish mana huañunchu. 30Cancunatacarin, uma ajchacamamari yupashcata charin. 31Chaita yachashca jahuaca, ama manchaichijchu. Cancunacarin, achca pajarocunatapish yalli valijmari canguichij.

32Maijanpish shujtajcunaman ñucamanta huillajpica, ñucapish jahua pachapi caj ñuca Yayaman paimanta huillashami. 33Pimanpish ñucata “Mana rijsinichu” nijtaca, ñucapish jahua pachapi caj ñuca Yayapaj ñaupajpica, paitaca “Mana rijsinichu” nishami.

34Ñucataca, cai pachapi alli sumaj causaipi churangapaj shamushcataca ama yuyaichijchu. Sumaj causaipi churangapajca mana shamurcanichu, ashtahuanpish macanacui tiyachunmi shamurcani. 35Churitaca yayapi, ushushitapish mamapi, nueratapish suegrapi pʼiñaipi churangapajmi shamurcani. 36Chashnami quiquin huasi ucupurallataj pʼiñangacuna.

37Pipish yayata, mamata ñucata yalli cʼuyajca, mana ñucapaj cai tucunchu. Shinallataj pipish churita, ushushita ñucata yalli cʼuyajca, mana ñucapaj cai tucunchu. 38Chacatashpa huañuchinamanta mana ñucata catijca, mana ñucapaj cai tucunchu. 39Chaimanta maijanpish quiquin causaita llaquijca chingaringami. Maijanpish ñucata caticushpa, quiquin causaita mana llaquijca, quishpiringami.

40Maijanpish cancunata chasquijca, ñucatami chasquin. Shinallataj ñucata chasquijca, ñucata cachaj Diostami chasquin. 41Shuj huillajta, Dios ima nishcata huillaj cashcamanta chasquijmanca, chai huillajman allita cuj shinallatajmi Diosca cunga. Cashcata ruraj runata, cashcata ruraj cashcamanta chasquijmanca, Diosca cashcata rurajman allita cuj shinallatajmi cunga. 42Maijanpish cai uchillacunaman, ñuca yachacuj cashcallamanta shuj vaso chiri yacullatapish cujca, Diospaj maquimanta allita chasquingami. Chaica chashnatajmi canga— nircami.