Marek 15 – Slovo na cestu SNC

Slovo na cestu

Marek 15:1-47

1A hned ráno uradivše se přední kněží s staršími a s zákoníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi. 2I otázal se ho Pilát: Ty-liž jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš. 3I žalovali na něj přední kněží mnoho. On pak nic neodpovídal. 4Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí. 5Ale Ježíš předce nic neodpověděl, takže se podivil Pilát. 6Ve svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by prosili. 7I byl jeden, kterýž sloul Barabbáš, jenž s svárlivými byl v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali. 8A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval. 9Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského? 10(Nebo věděl, že jsou jej z závisti vydali přední kněží.) 11Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabbáše. 12A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte? 13A oni opět zvolali: Ukřižuj ho. 14A Pilát pravil jim: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho. 15Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabbáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován. 16Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do radného domu, a svolali všecku sběř. 17I oblékli jej v šarlat, a korunu spletše z trní, vložili naň. 18I počali ho pozdravovati, řkouce: Zdráv buď, králi Židovský. 19A bili hlavu jeho třtinou, a plvali na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu. 20A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali. 21I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího je, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova,) aby vzal kříž jeho. 22I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by,) popravné místo. 23I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal ho. 24A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl. 25A byla hodina třetí, když ho ukřižovali. 26A byl nápis viny jeho napsán těmi slovy: Král Židovský. 27Ukřižovali také s ním dva lotry: jednoho na pravici a druhého na levici jeho. 28I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest. 29A kteříž tudy chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám Boží, a ve třech dnech jej zase vzděláváš, 30Spomoz sobě samému, a sstup s kříže. 31Též i přední kněží posmívajíce se, jeden k druhému s zákoníky pravili: Jinýmť jest pomáhal, sám sobě pomoci nemůže. 32Kristus král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižováni byli, útržku mu činili. 33A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté. 34A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? jenž se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil? 35A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá. 36A běžev jeden, naplnil houbu octem a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil. 37Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši. 38A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů. 39Viděv pak to centurio, kterýž naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl. 40Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome. 41Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma. 42A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou,) 43Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. 44Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel. 45A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi. 46A Jozef koupiv plátna, a složiv ho s kříže, obvinul v plátno, i položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým. 47Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.