Lukáš 1 – SNC & JCB

Slovo na cestu

Lukáš 1:1-80

1Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté, 2Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli, 3Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile, 4Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován. 5Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta. 6Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony. 7A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých. 8I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem, 9Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně. 10A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu. 11Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu. 12A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj. 13I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan. 14Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati. 15Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své. 16A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich. 17Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový. 18I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých. 19Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval. 20A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým. 21Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě. 22Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý. 23I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého. 24A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci: 25Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi. 26V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét, 27Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria. 28I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami. 29Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení. 30I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha. 31A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš. 32Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho. 33A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce. 34I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám? 35A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží. 36A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná. 37Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo. 38I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl. 39Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova. 40I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty. 41I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta. 42I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého. 43A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně? 44Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém. 45A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána. 46Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina, 47A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém, 48Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové. 49Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho, 50A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho. 51Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich. 52Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených. 53Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné. 54Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své 55(Jakož mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho) na věky. 56I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého. 57Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna. 58A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní. 59Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem. 60Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan. 61I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím. 62I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati. 63A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni. 64A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha. 65Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova. 66A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním. 67Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka: 68Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému, 69A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého, 70Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků, 71O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli, 72Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou, 73Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá, 74Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu, 75V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho. 76Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho, 77Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich, 78Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti, 79Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje. 80Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.

Japanese Contemporary Bible

ルカの福音書 1:1-80

1

神を愛する親愛なる友へ

1-2イエス・キリストの伝記は、最初からの目撃者であり弟子であった人たちの証言をもとに、すでに幾つかでき上がっています。 3しかし私は、すべての記録をもう一度初めから検証し、徹底的に調査した上で、あなたのために順序正しく書いて差し上げたいと思うようになりました。 4それによって、あなたが教えを受けられたことはみな、正確な事実であることがよくおわかりいただけると思います。

ザカリヤへの約束

5私の話は、ヘロデがユダヤの王であった時代に、ユダヤの祭司(神殿で神に仕える人)をしていたザカリヤという人のことから始まります。ザカリヤは神殿で奉仕するアビヤの組の一員で、妻エリサベツも祭司の家系でアロンの子孫でした。 6この夫婦は神を愛し、神のおきてを忠実に守り、心から従っていました。 7しかし、エリサベツは子どものできない体だったので、夫婦には子どもがなく、二人ともすっかり年をとっていました。

8さて、ザカリヤの組が週の当番となり、彼は神殿で祭司の務めをしていましたが、 9祭司職の習慣に従ってくじを引いたところ、聖所に入って主の前に香をたくという光栄ある務めが当たりました。 10香がたかれている間、民衆は神殿の庭で祈るのです。大ぜいの人が集まっていました。 11ザカリヤが聖所で香をたいていると、突然、天使が現れ、香をたく壇の右側に立ったではありませんか。 12ザカリヤはびっくりし、言い知れぬ恐怖に襲われました。 13しかし、天使は言いました。「ザカリヤよ。こわがることはありません。うれしい知らせなのだから。神が、あなたの祈りをかなえてくださったのです。エリサベツは男の子を産みます。その子にヨハネという名前をつけなさい。 14その子はあなたがたの喜びとなり、楽しみとなります。また多くの人もあなたがたと共に喜びます。 15その子が、主の前に偉大な者となるからです。彼はぶどう酒や強い酒は絶対に飲みません。生まれる前から聖霊に満たされており、 16やがて多くのユダヤ人を神に立ち返らせるのです。 17昔の預言者(神に託されたことばを伝える人)エリヤのように、たくましい霊と力にあふれて、メシヤ(ヘブル語で、救い主)の来られる前ぶれをし、人々にメシヤを迎える準備をさせます。大人には子どものような素直な心を呼び覚まし、逆らう者には信仰心を起こさせるのです。」 18ザカリヤは答えました。「そんなことは信じられません。私はもう老いぼれですし、妻も年をとっているのです。」 19「私はガブリエル、神の前に立つ者です。神がこの喜びの知らせを伝えるために、私を遣わされたのです。 20その私のことばをあなたは信じなかったので、あなたは神に打たれて口がきけなくなります。子どもが生まれるまで話すことはできません。その時が来れば、必ず私の言ったとおりになるのです。」

21外の人たちは、ザカリヤが出て来るのを、今や遅しと待ちかまえていましたが、なぜそんなに手間どっているのか不思議でなりません。 22そして、ようやく彼が出てきたのですが、口がきけません。しかし人々は、ザカリヤの身ぶりから、きっと神殿の中で幻を見たのだろうと考えました。 23ザカリヤは残りの期間の奉仕をすませ、家に帰りました。

24まもなくエリサベツは妊娠し、五か月間、家に引きこもっていました。 25エリサベツは、「主は私に子どもを与えて、恥を取り除いてくださった。なんとあわれみ深いお方でしょう」と言いました。

マリヤへの約束

26その翌月、神は天使ガブリエルを、ガリラヤのナザレという町に住むマリヤという処女のところへお遣わしになりました。 27この娘は、ダビデ王の子孫にあたるヨセフという人の婚約者でした。 28ガブリエルはマリヤに声をかけました。「おめでとう、恵まれた女よ。主が共におられます。」

29これを聞いたマリヤは、すっかり戸惑い、このあいさつは、いったいどういう意味なのかと考え込んでしまいました。 30すると、天使が言いました。「こわがらなくてもいいのです、マリヤ。神様があなたにすばらしいことをしてくださるのです。 31あなたはみごもって、男の子を産みます。その子を『イエス』と名づけなさい。 32彼は非常に偉大な人になり、神の子と呼ばれます。神である主は、その子に先祖ダビデの王座をお与えになります。 33彼は永遠にイスラエルを治め、その国はいつまでも続くのです。」 34マリヤは尋ねました。「どうして私に子どもができましょう。まだ結婚もしておりませんのに。」 35「聖霊があなたに下り、神の力があなたをおおうのです。ですから、生まれてくる子どもは聖なる者、神の子と呼ばれます。 36ちょうど半年前、あなたのいとこのエリサベツも、『不妊の女』と言われていたのに、あの年になってみごもりました。 37神の約束は、必ずそのとおりになるのです。」 38「私は主のはしためにすぎません。何もかも主のお言いつけどおりにいたします。どうぞ、いま言われたとおりになりますように。」マリヤがこう言うと、天使は見えなくなりました。

39-40数日後、マリヤはユダヤの山地へ急ぎました。そして、ザカリヤの住む町へ行き、エリサベツを訪ねました。 41マリヤのあいさつを聞くと、エリサベツの子が、お腹の中で跳びはね、エリサベツは聖霊に満たされました。 42彼女は喜びを抑えきれず、大声でマリヤに言いました。「あなたほどすばらしい恵みを受けた女性はいないでしょう。あなたの子が、神様の大きな誉れを表すようになるのですから。 43主のお母様がおいでくださるとは光栄です。 44あなたが入って来てあいさつされた時、私の子どもがお腹の中で喜び躍りました。 45神様が語られたことは必ずそのとおりになると信じたので、神様はあなたに、このような祝福をくださったのです。」

46マリヤは言いました。

「ああ、心から主を賛美します。

47救い主である神様を心から喜びます。

48神様は取るに足りない私のような者さえ、

お心にとめてくださいました。

これから永遠に、どの時代の人々も、

私を神に祝福された者と呼ぶでしょう。

49力ある聖なる方が、

私に大きなことをしてくださったからです。

50そのあわれみは、いつまでも、

神を恐れ敬う者の上にとどまります。

51その御手はどんなに力強いことでしょう。

主は心の高ぶった者を追い散らし、

52権力をふるう者を王座から引きずり降ろし、

身分の低い者を高く引き上げ、

53飢え渇いた者を満ち足らせ、

金持ちを何も持たせずに追い返されました。

54主は約束を忘れず、

しもべイスラエルをお助けになりました。

55先祖アブラハムとその子孫を、

永遠にあわれむと約束してくださったとおりに。」

56マリヤは、エリサベツの家に三か月ほどいてから、家に帰りました。

ヨハネの誕生

57さて、エリサベツの待ちに待った日が来て、男の子が生まれました。 58このニュースはたちまち近所の人たちや親類の間に伝わり、人々は、神がエリサベツを心にかけてくださったことを心から喜び合いました。 59子どもが生まれて八日目に、友人や親類が集まりました。その子に割礼(男子の性器の包皮を切り取る儀式)を行うためです。だれもが、子どもの名前は父親の名を継いで、「ザカリヤ」になるものとばかり思っていました。 60ところがエリサベツは、「いいえ、この子にはヨハネという名をつけます」と言うのです。 61「親族にそのような名前の者は一人もいないのに。」 62人々は、父親のザカリヤに身ぶりで尋ねました。 63ザカリヤは、書くものがほしいと合図し、それに「この子の名はヨハネ」と書いたので、みんなはびっくりしました。 64すると、とたんにザカリヤの口が開き、話せるようになったのです。彼は神を賛美し始めました。 65これには近所の人たちも驚き、このニュースはユダヤの山地一帯に広まりました。 66人々はその出来事を心にとめ、「この子はいったい、将来どんな人物になるのだろう。確かにこの子には、主の守りと助けがある」とうわさしました。

67さて、父親のザカリヤは聖霊に満たされ、こう預言しました。

68「イスラエルの神、主をほめたたえよう。

主は来て、ご自分の民を解放し、

69そのしもべダビデ王の血筋から、

力ある救い主を遣わされた。

70ずっと昔から、聖なる預言者を通して

約束されたとおりに。

71救い主は、私たちを憎むすべての敵から

救い出してくださる。

72-73主は私たちの先祖をあわれみ、

特にアブラハムをあわれみ、

彼と結んだ聖なる契約を果たされた。

74私たちを敵の手から解放し、

恐れず主に仕える者としてくださった。

75私たちはきよい者、

神の前に立つにふさわしい者とされた。

76幼い息子よ。

おまえは栄光ある神の預言者と呼ばれよう。

おまえがメシヤのために道を備え、

77主の民に、罪を赦され、

救われる道を教えるからだ。

78これはみな、ただ神の深いあわれみによることだ。

天の夜明けがいま訪れようとしている。

79その光は、

暗黒と死の陰にうずくまる者たちを照らし、

私たちを平和の道へと導くのだ。」

80ヨハネは成長し、心から神を愛する者となり、イスラエルの人々の前で公に語り始めるまで、たった一人、荒野に住んでいました。