Jan Křtitel připravuje cestu Ježíšovi
1-3Z Božího pověření Jan Křtitel procházel údolím řeky Jordánu a kázal: „Zanechejte hříšného života a proste Boha, aby vám odpustil. Já vás pokřtím na znamení vašeho pokání.“ Jana, syna Zachariášova, Bůh vyzval, aby vystoupil z ústraní. Stalo se to v patnáctém roce vlády císaře Tiberia. Tehdy byl římským správcem Judska Pontský Pilát, Herodes byl knížetem v Galileji, jeho bratr Filip v Iturii a Trachonitidě a Lyzaniáš v Abiléně. Velekněžský úřad v Jeruzalémě zastávali Annáš a Kaifáš. 4Tak se splnila dávná předpověď proroka Izajáše:
„Z pouště volá hlas:
Připravte Pánu cestu
a odstraňte mu překážky!
5-6Zasypejte všechny strže,
srovnejte každou horu a pahorek,
napřimte křivé stezky
a uhlaďte hrbolaté pěšiny,
dříve než se zjeví Boží Vysvoboditel všem!“
7Lidé se k Janovi hrnuli v zástupech, aby se od něho dali pokřtít. Často však od něho slýchali ostrá napomenutí: „Vy chytráci! Myslíte, že se vykroutíte z Božího soudu jako hadi? 8Ovoce pokání jsou činy; dokažte jimi, že se opravdu chcete změnit! Domníváte se, že se vám nemůže nic stát, protože máte praotce Abrahama? To vám nepomůže. Vždyť i z nevěrců tvrdých jako kámen si může Bůh stvořit dědice Abrahamovy víry. Dejte si pozor! 9Na kořeny stromů již míří sekera. Každý strom, který neponese dobré ovoce, bude poražen a vhozen do ohně.“
10Lidé se ho ptali: „Tak co máme dělat?“ 11Jan jim odpovídal: „Máš dvě košile? Rozděl se s tím, kdo nemá žádnou. Máš co jíst? Rozděl se s tím, kdo hladoví.“ 12Přicházeli k němu i výběrčí daní a ptali se ho: „Mistře, co máme dělat my?“ 13A on jim řekl: „Nevymáhejte více, než je stanoveno.“ 14I vojáci se ptali: „A co my?“ Těm říkal: „Nikoho netýrejte a nevydírejte, spokojte se se svým žoldem.“
15Lidé byli plni očekávání Mesiáše a začali se dohadovat, zdali to není Jan. 16On to však popřel: „Já vás křtím vodou, ale přichází mocnější, než jsem já. Tomu nejsem hoden ani boty zavázat. Ten vás bude křtít Duchem svatým a pročistí vás ohněm soudu. 17Již drží lopatu, aby na mlatu proházel zrno a oddělil je od plev. Pšenici shromáždí do své sýpky, ale plevy spálí neuhasitelným ohněm.“
Herodes dává Jana uvěznit
18A podobným způsobem mluvil Jan k lidem, aby je vyburcoval a vnitřně připravil na příchod Mesiáše. 19I Heroda, vládce Galileje, káral za to, že svému bratru Filipovi přebral manželku Herodiadu, a za všechno další zlo, které napáchal. 20Později dal Herodes Jana uvěznit a tím svoje zločiny dovršil.
Jan křtí Ježíše
21Jednoho dne přišel se zástupem ke křtu také Ježíš. Byl pokřtěn, a když se modlil, otevřelo se nebe, 22Duch svatý na něj sestoupil v podobě holubice a ozval se hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, moje radost.“
Ježíšův rodokmen
23Ježíšovi bylo asi třicet let, když začal veřejně působit. Lidé ho považovali za syna tesaře Josefa.
24-38V Josefově rodokmenu se setkáváme s některými významnými muži historie. Jsou to například Zerubábel – obnovitel chrámu po babylónském zajetí, král David, praotcové Juda, Jákob, Izák, Abraham, Noeho syn Šém, který byl potomkem Šéta a jeho otce Adama, jehož stvořil Bůh.
João Batista prepara o caminho
(Mt 3.1-12; Mc 1.2-8; Jo 1.19-28)
1Era agora o décimo quinto ano do reinado do imperador romano Tibério César. Pôncio Pilatos era o governador da Judeia e Herodes governava a Galileia. Filipe, seu irmão, governava a Itureia e Traconites. Lisânias governava a Abilínia. 2Anás e Caifás eram os sumos sacerdotes judaicos. Nesse tempo veio uma mensagem de Deus a João, filho de Zacarias, enquanto vivia no deserto.
3João andou de terra em terra, em ambas as margens do Jordão, a pregar que as pessoas deviam batizar-se, como sinal de se terem arrependido dos seus pecados, a fim de serem perdoadas.
4João era, como tinha dito o profeta Isaías nas Escrituras:
“A voz gritando no deserto:
‘Façam um caminho para o Senhor.
Façam-lhe um caminho direito.
5Todos os vales se encherão,
e todos os montes e colinas serão abaixados;
as veredas tortuosas serão endireitadas,
e os caminhos duros tornar-se-ão suaves.
6E toda a raça humana verá a salvação de Deus.’ ”3.6 Is 40.3-5.
7Era assim que João pregava às multidões que vinham para batizar-se: “Raça de víboras! Quem vos avisou para fugir do julgamento de Deus que há de vir? 8Têm de provar que abandonaram o pecado, praticando obras que mostrem arrependimento. E não comecem a dizer que estão em segurança por descenderem de Abraão; isso não basta. Pois digo-vos que até destas pedras do deserto Deus pode fazer nascer filhos de Abraão! 9O machado do seu julgamento está suspenso sobre as vossas vidas, prestes a cortar as raízes e a derrubar-vos. Sim, toda a árvore que não dá bom fruto será abatida e lançada no fogo.”
10E a multidão perguntava: “Que devemos fazer?”
11“Se alguém tiver dois casacos dê um aos pobres. Quem tiver comida de sobra dê a quem tem fome.”
12E até os cobradores de impostos, conhecidos pela sua falta de escrúpulos, vinham para serem batizados e perguntavam: “O que devemos fazer?”
13“Sejam honestos, não cobrando mais impostos do que o que é exigido.”
14“E nós”, perguntavam uns soldados, “como faremos?” E João respondia: “Não devem tirar dinheiro com ameaças ou pela força, nem acusar ninguém que sabem estar inocente. Contentem-se com o vosso soldo!”
15Todos aguardavam o aparecimento do enviado de Deus e andavam impacientes por saber se João seria ou não o Cristo. 16A essa questão respondeu João: “Eu batizo apenas com água, mas em breve virá alguém muito maior do que eu e de quem não sou digno sequer de lhe descalçar as sandálias. Ele vos batizará com o Espírito Santo e com fogo. 17Na sua mão tem a pá e limpará a eira. Arrecadará o grão no celeiro; mas queimará a palha com fogo que jamais se apaga.” 18Ao anunciar estas boas novas ao povo, João fazia muitos avisos deste género.
19Contudo, depois de ter censurado publicamente Herodes, governador da Galileia, por se ter casado com Herodíade, mulher do seu próprio irmão, e por muitas outras coisas más que tinha feito, 20Herodes meteu João na cadeia, acrescentando mais este pecado a muitos outros.
O batismo e a genealogia de Jesus
(Mt 1.1-17; 3.13-17; Mc 1.9-11; Jo 1.32-34)
21Um dia, o próprio Jesus juntou-se ao povo que ia ser batizado por João. E depois do seu batismo, estando a orar, os céus abriram-se. 22O Espírito Santo desceu sobre ele na forma de uma pomba e uma voz do céu disse: “Tu és o meu Filho amado, em ti tenho grande prazer.”
23Jesus tinha cerca de trinta anos quando começou a sua atividade pública.
Era conhecido como filho de José. E os pais deste, em linha direta, sucessivamente de filho para pai foram: Elí, 24Matate, Levi, Melqui, Janai, José, 25Matatias, Amós, Naum, Esli, Nagai, 26Maate, Matatias, Semei, Joseque, Jodá, 27Joanã, Resa, Zorobabel, Sealtiel, Neri, 28Melqui, Adi, Cosão, Elmadã, Er, 29Josué, Eliezer, Jorim, Matate, Levi, 30Simeão, Judá, José, Jonã, Eliaquim, 31Meleá, Mená, Matatá, Natã, David.
32E os pais de David foram sucessivamente: Jessé, Obede, Boaz, Salmom, Nassom, 33Aminadabe, Admin, Arni, Hezrom, Perez, Judá.
34Os pais de Judá foram: Jacob, Isaque, Abraão. Os pais de Abraão foram: Tera, Naor, 35Serugue, Reu, Pelegue, Eber, Sala, 36Cainã, Arfaxade, Sem, Noé. E os pais de Noé foram: Lameque, 37Matusalém, Enoque, Jarede, Mahalel, Quenã, 38Enos, Sete e Adão. E Adão veio de Deus.
