Slovo na cestu

Lukáš 23:1-56

Ježíš je souzen Pilátem

1Celé shromáždění velerady povstalo a odvedli Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi. 2Tam ho začali obviňovat: „Tento člověk rozvrací náš národ, nabádá, aby se neplatily daně císaři, a sám se vydává za krále poslaného od Boha.“ 3Pilát se Ježíše zeptal: „Ty jsi židovský král?“ Ježíš řekl: „Chceš-li mne tak nazvat…“ 4Pilát namítl žalobcům: „Nezdá se mi, že by se ten člověk provinil něčím závažným.“ 5Ale oni naléhali: „Jeho učení působí nepokoje v celém Judsku. Nejdříve to začalo v Galileji, ale už je toho i tady plno.“ 6Když to Pilát uslyšel, zeptal se, zda je Ježíš Galilejec.

Ježíš je souzen Herodem

7Přisvědčili; Pilát se toho chopil a poslal Ježíše k Herodovi, vládci Galileje, který byl právě o svátcích v Jeruzalémě. 8Herodes tím byl nadšen, protože si už dávno přál Ježíše vidět. Mnoho o něm slyšel a doufal, že mu Ježíš předvede nějaký zázrak. 9Kladl mu řadu otázek, ale Ježíš na ně neodpovídal. 10Zato přítomní kněží a zákoníci se předháněli v obviňování. 11Herodes se od Ježíše pohrdavě odvrátil. Domluvil se se svými dvořany, že Ježíše zesměšní: dal ho obléci do bílého korunovačního roucha a tak ho poslal zpět k Pilátovi. 12Tehdy se Herodes a Pilát spřátelili, ačkoliv předtím si nemohli přijít na jméno.

Pilát vydává Ježíše k ukřižování

13Pilát svolal přední kněze, členy velerady i lid 14a řekl jim: „Přivedli jste mi tohoto člověka s obviněním, že pobuřuje lid proti Římu. Byli jste při tom, když jsem ho vyslýchal, a musíte mi dát za pravdu, že jsem ho neusvědčil ze žádného zločinu. 15Stejně jste dopadli se svou žalobou u Heroda, jinak by mi ho neposlal zpět. Nespáchal žádný hrdelní zločin, 16a tak, abyste neřekli, dám ho zbičovat a pak ho propustím. 17Vždyť víte, že každý rok o Velikonocích uděluji milost jednomu vězni. Tentokrát propustím Ježíše.“ 18Ale dav křičel: „Pryč s ním, propusť Barabáše!“ 19Barabáš byl odsouzen k smrti pro pokus o povstání a pro vraždu. 20Pilát se znovu pokusil přesvědčit dav o Ježíšově nevině, aby ho mohl propustit. 21Ale lidé ho přehlušili: „Ukřižovat, ukřižovat!“ 22Zkusil to ještě do třetice: „Ale čím se provinil? Nedokázal jsem mu přece nic, za co je podle zákona trest smrti. Dám ho zbičovat a propustím ho.“ 23Volání davu, aby byl Ježíš ukřižován, se však stále stupňovalo, 24a tak jim Pilát nakonec vyhověl. 25Propustil Barabáše a Ježíše poslal na popravu, jak žádali.

Ježíš je veden k ukřižování

26Když vojáci Ježíše odváděli, přinutili cestou jednoho muže, aby nesl Ježíšův kříž. Byl to Šimon z Kyrény, který právě přicházel z pole. 27Odsouzeného sledoval zástup lidí a mnohé ženy nad ním plakaly a naříkaly. 28Ježíš se k nim otočil a řekl: „Ženy, nade mnou neplačte, ale nad sebou a svými dětmi. 29Jednou budete litovat, že jste do tohoto světa přivedly děti. 30Lidé budou prosit hory, aby se na ně sesuly a pohřbily je. 31Jestliže se takto nakládá se zeleným stromem, jak to může dopadnout se suchým? Když jdu na smrt já, co můžete čekat vy?“

Ježíš je ukřižován

32Spolu s Ježíšem byli vedeni na popraviště ještě dva zločinci. 33Když je dovedli na místo, kterému se říká Golgota – Lebka, ukřižovali tam Ježíše i ty dva zločince; jednoho po Ježíšově pravici, druhého po levici. 34Ježíš se modlil za své nepřátele: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!“ Vojáci losovali o jeho šaty. 35Kolem stál a přihlížel dav. Ozval se i posměch, který podněcovali přítomní členové nejvyšší rady: „Pomáhal jiným, ať pomůže teď sobě. Mesiáš poslaný od Boha by to dokázal!“ 36Také vojáci se přidali k posměchu. Nabízeli mu svoje kyselé víno a říkali: 37„Jsi-li skutečně židovský král, zachraň se sám!“ 38Nad jeho hlavou byl upevněn nápis v řečtině, latině a hebrejštině: „Král Židů.“ 39Také jeden z ukřižovaných zločinců se Ježíšovi posmíval: „Co jsi za Mesiáše, když nepomůžeš sobě ani nám!“ 40Ale ten druhý ho okřikl. „Ani ve chvíli smrti se nebojíš Boha? 41My si to všechno zasloužíme, ale tenhle člověk určitě nespáchal nic špatného a trpí nevinně.“ 42Pak se obrátil k Ježíšovi a řekl: „Pane, vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království.“ 43Ježíš mu odpověděl: „Slibuji ti, dnes budeš se mnou v ráji.“

Ježíš umírá na kříži

44Kolem poledne se najednou setmělo a tma trvala do tří hodin. 45Chrámová opona, která oddělovala svatyni od nejsvatějšího místa, se v tu chvíli roztrhla od shora až dolů. 46Ježíš hlasitě zvolal: „Otče, odevzdávám svého ducha do tvých rukou!“ A s těmi slovy na rtech zemřel. 47Když důstojník velící popravě viděl, co se stalo, vzdal čest Bohu a řekl: „Je jasné, že tenhle člověk byl nevinný.“ 48Také v přihlížejícím davu se probudilo svědomí a lidé odcházeli otřesení. 49Nakonec tam zůstali v povzdálí jen Ježíšovi přátelé a ženy, které ho doprovázely z Galileje a všechno to viděly.

Ježíš je pohřben

50Jeden z členů velerady, Josef z Arimatie, čestný a ušlechtilý člověk, 51nesouhlasil s postupem a rozsudkem ostatních. Patřil k těm, kdo uvěřili zvěsti o Božím království. 52Ten teď navštívil Piláta a vyžádal si tělo mrtvého Ježíše. 53Sňal je z kříže, zavinul do plátna a uložil do hrobky vytesané ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován. 54To bylo v pátek večer, právě před začátkem soboty. 55Ženy, které provázely Ježíše z Galileje, se připojily k pohřbu. Viděly hrobku i způsob, jakým bylo tělo uloženo. 56Chtěly je ještě potřít vonnými oleji a mastmi, ale musely to odložit, aby neporušily zákon o sobotě.