Slovo na cestu

Lukáš 12:1-59

Ježíš varuje před pokrytectvím

1Mezitím se shromáždily tisíce lidí. Bylo jich tolik, že se málem ušlapali. Ježíš však nejprve promluvil ke svým učedníkům: „Varujte se pokrytectví farizejů. Je jako kvas, který snadno pronikne těsto. 2Nic se nedá navždy zatajit. 3Všechno, co jste si řekli za tmy, bude jednou řečeno na denním světle. A co jste si šeptali za zavřenými dveřmi, bude voláno ze střech. 4Jako přátelům vám radím: nebojte se těch, kteří mohou zabít jen tělo, ale víc vám udělat nemohou. 5Jen toho se bojte, kdo má moc ukončit nejen časný život, ale rozhodnout i o vaší věčnosti: Boha mějte v úctě! 6Jakou cenu má vrabec na vašem trhu? Pár haléřů. Vidíte, a ani na jednoho z nich Bůh nezapomene. Jak by tedy mohl zapomenout na vás? 7On ví i to, kolik máte vlasů na hlavě. Proto se nebojte, vás si Bůh váží daleko víc než mnoha vrabců dohromady. 8Říkám vám, kdo se ke mně hlásí před lidmi, toho jako Syn člověka zastoupím na posledním soudu. 9Kdo mě však před lidmi zapře, k tomu se hlásit nebudu. 10Kdo urazí Syna člověka, tomu může být odpuštěno. Ale kdo uráží Ducha svatého, který působí skrze mne, tomu odpuštěno nebude. 11Až vás budou vyslýchat před úřady a soudy, nestarejte se, co a jak byste měli mluvit, 12protože Duch svatý vám to v té chvíli vnukne.“

Ježíš vypráví podobenství o bohatém bláznovi

13Jeden ze zástupu ho požádal: „Pane, řekni mému bratrovi, ať se se mnou spravedlivě rozdělí o dědictví.“ 14Ježíš mu odpověděl: „Nejsem tu na to, abych rozsuzoval vaše spory.“ 15Všem potom řekl: „Varujte se chamtivosti. Vždyť smysl života není v tom, aby člověk hromadil.“ 16-17A pověděl jim k tomu příběh: „Když jeden člověk sklidil z polí velkou úrodu, přemýšlel, kam ji uložit. 18-19Rozhodl se, že dá zbořit staré stodoly a postaví prostornější, kam si všechno uskladní. Těšil se, že bude mít na léta po starosti a v klidu a pohodě si bude všeho užívat. 20Ale promluvil k němu Bůh: ‚Blázne, dnes v noci zemřeš, a komu připadne, co sis nahromadil?‘ “ 21Ježíš uzavřel: „Tak se stane každému, kdo hromadí majetek a nestará se o to, co má věčnou hodnotu v Božích očích.“

Ježíš varuje před přílišnou starostlivostí

22Pak ještě řekl svým učedníkům: „Týká se to i Vás: Nedělejte si starosti, co budete jíst, pít a jaké šaty si pořídíte. 23Život je víc než pokrm a nápoj a tělo je důležitější než šaty. 24Podívejte se na havrany! Nesejí, nežnou, nemají spíže ani stodoly a Bůh je živí. Pro něho máte větší cenu než ptáci! 25-26Kdyby se někdo z vás sebevíc snažil, může povyrůst třeba jen o jediný centimetr? Když ani taková maličkost není ve vaší moci, proč se trápíte starostmi o to ostatní? 27Podívejte se, jak rostou květiny na louce. Nepředou, netkají, a přece ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak skvostně oblečen jako kterákoliv z nich. 28Když tedy Bůh tak pěkně odívá rostlinu, která jeden den kvete a druhý den uvadá, jak by se tím spíše nepostaral o vás, vy malověrní. 29A tak se tolik nepachtěte po tom, co byste jedli nebo pili, a netrapte se tím. 30To bývá hlavní zájem lidí, kteří Boha neznají. Váš Otec ví, že i ty věci potřebujete. 31Hledejte především Boží království a on vás opatří vším, co k životu potřebujete. 32Nebojte se, ač je vás jen malá hrstka; jste občany Božího království. 33Nelpěte na tom, co máte, ale dávejte to do služby a rozdávejte potřebným. To je to nejlepší, co můžete s pomíjivým majetkem udělat. Promění se v nevyčerpatelný poklad u Boha, kde ho žádný zloděj nemůže ukrást a mol rozežrat. 34Člověk totiž přilne k tomu, na čem mu opravdu záleží. 35Buďte připraveni a udržujte své lampy rozsvícené.

Ježíš nabádá k přípravě na jeho příchod

36Buďte jako sluhové, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu otevřeli na první zaklepání. 37Pochválí ty, kteří budou při jeho příchodu vzhůru. Dokonce je posadí za stůl, sám si vezme zástěru a bude je obsluhovat. 38Dobře bude těm, které jejich pán najde bdělé, i kdyby přišel o půlnoci nebo až k ránu. 39Je přece jasné: Kdyby hospodář věděl, v kterou dobu přijde zloděj, jistě by se na něj přichystal. 40Proto buďte připravení vždycky, protože Syn člověka přijde ve chvíli, kdy se toho nenadějete.“ 41Petr se zeptal: „Pane, to, co říkáš, platí jenom nám, anebo všem lidem?“ 42Ježíš odpověděl: „Vy máte být jako dobrý správce, kterému pán dal na starost ostatní pracovníky, aby jim pravidelně rozděloval pokrm. 43Pán bude spokojen s takovým správcem, kterého zastihne, že to tak poctivě dělá. 44Takovému pak svěří do správy celý svůj majetek. 45Ale běda tomu správci, který by si říkal: ‚Můj pán se hned tak nevrátí‘ a začal by špatně nakládat s těmi, kdo by mu byli svěřeni, a sám by hodoval a opíjel se. 46Když jeho pán nenadále přijde, potrestá ho a vyhodí. 47-48Kdo zná vůli svého pána, ale neřídí se podle ní, bude tvrdě potrestán; kdo ji nezná a udělá něco, co zasluhuje trestu, nedopadne tak zle. Od toho, komu bylo mnoho svěřeno, bude mnoho očekáváno, a kdo dostal jasné pokyny, od toho bude mnoho vyžadováno.

Ježíš upozorňuje na budoucí rozdělení lidí

49Zvěst o spáse, kterou jsem přinesl na zem, se bude šířit jako oheň; a jak si přeji, aby už vzplál! 50Předtím ovšem musím projít křtem utrpení. Jak je mi úzko, než se dokoná. 51Myslíte si, že jsem přišel, aby zůstalo všechno při starém? S tím nepočítejte! Zvěst o mně každého zneklidní a dokonce postaví i lidi proti sobě navzájem. 52I leckterá rodina se rozdělí do dvou táborů: 53otec se postaví proti synovi a syn proti otci, matka proti dceři, dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.“ 54Pak Ježíš řekl zástupům: „Když vidíte, že se od západu zatahuje, čekáte déšť a míváte pravdu. 55Když vane jižní vítr, očekáváte horko a bývá horko. 56Chytráci! Úkazy na nebi i na zemi posuzujete a umíte z nich vyvodit závěry. Jak to, že nedovedete posoudit znamení této doby? 57Jestliže je tu chvíle rozhodnutí, proč otálíte dát věci do pořádku? 58Je to tak, jako když tě věřitel už vede k soudu. Snažíš se s ním ještě cestou vyrovnat. Jinak tě předá soudu a skončíš ve vězení. 59Odtamtud se nedostaneš dříve, dokud svůj dluh do posledního haléře nezaplatíš.“