Slovo na cestu

Jan 7

Ježíš je nepochopen svými bratry

1Pak Ježíš chodil po Galileji, v Judsku mu ukládali o život. Když se blížily židovské svátky díkůvzdání, Ježíšovi bratři naléhali: „Jdi do Judska, ať lidé vidí tvoje činy! Neskrývej se v ústraní, ale snaž se prosadit na veřejnosti.“ Oni ho totiž nechápali.

Ježíš jim řekl: „Půjdu, až přijde můj čas. Vy můžete jít kdykoliv, protože vás lidé nebudou nenávidět tak jako mne. Neradi slyší, když je obviňuji z jejich zlých činů. Jděte klidně sami a já přijdu, až bude vhodná chvíle.“

Ježíš káže veřejně v chrámu

9-10 Ježíš zůstal v Galileji, ale brzy po odchodu svých bratrů se tajně vydal na cestu. Chtěl totiž dojít do Jeruzaléma nepoznán. 11-12 O svátcích ho tam lidé hledali a všude se o něm hovořilo. Někteří ho chválili, jiní zase říkali, že plete lidem hlavu. 13 Ale to se jen šeptalo, protože mluvit o něm na veřejnosti bylo nebezpečné.

14 Uprostřed oslav se Ježíš objevil v chrámu a začal kázat. 15 Překvapení Židé se divili: „Jak to, že se tak vyzná v Písmu, když na to nemá školy?“

16 Ježíš jim odpověděl: „Nepředkládám vám své vlastní názory. Tlumočím jen to, co vám chce sdělit Bůh. 17 Jste-li ochotni plnit Boží vůli, jistě poznáte, že to nejsou má vlastní slova. 18 Kdo přináší světu jen vlastní myšlenky, ten touží po slávě a lidské chvále. Ale ten je upřímný a pravdomluvný, kdo svou řečí oslavuje Boha. 19 Mojžíš vám dal zákon, ale nikdo z vás ho neplní. Jakým právem mne osočujete? Proč mi ukládáte o život?“

20 „Ty ses snad pomátl na rozumu! Copak tě chce někdo zabít?“ ozvalo se z davu.

21 Ježíš jim řekl: „Uzdravil jsem v sobotu nemocného člověka, a vyvedlo vás to z míry.

22-23 Přitom vy sami nepovažujete za porušení, když připadne na sobotu povinnost udělat obřízku, a klidně ji vykonáte. Proč vás tedy tak rozčiluje, že jsem v sobotu vrátil člověku zdraví? 24 Neulpívejte na povrchu, ale pronikejte k jádru věci.“

25 Někteří z jeruzalémských občanů povstali: „Je to opravdu ten, kterého chtějí zabít? 26-27 Veřejně káže v chrámu, a oni ho nechají. Že by ho přece uznali za Mesiáše? To se nám nezdá. O Mesiáši prý nikdo nebude vědět, odkud přišel, ale Ježíšův původ známe.“

28 „Znáte mne a víte, odkud pocházím,“ zvolal Ježíš. „Ale neznáte toho, který mne poslal. 29 Já ho znám dobře a vím, že si zaslouží naši důvěru. On za mnou stojí, neprosazuji svou vlastní věc.“

30 Chtěli ho zatknout, ale nikdo se k tomu neodhodlal, protože ještě nepřišla chvíle, kdy se to mělo stát. Mnozí z posluchačů v Ježíše uvěřili.

31 Řekli si: „Mesiáš by určitě nedělal více zázraků než on!“

Náboženští vůdcové usilují o zatčení Ježíše

32 Když se to doneslo farizejům a velekněžím, poslali chrámovou stráž, aby ho zatkla.

33 Ježíš pokračoval: „Zůstanu s vámi ještě nějaký čas a pak se vrátím k tomu, který mne poslal. 34 Až odejdu, budete mne marně hledat, ale za mnou se nedostanete.“

35-36 Židé se překvapeně ptali: „Kam chce odejít, že se za ním nedostaneme? Chce snad jít mezi pohany a učit je?“ 37-38 Poslední den svátků, když kněží v průvodu nesli vodu do chrámu, stál tam Ježíš a volal: „Kdo má žízeň, pojď se ke mně napít. Písmo říká, že nitro každého, kdo ve mne uvěří, vydá životodárný pramen.“

39 Mluvil o Božím Duchu, který měl být seslán až po dovršení Ježíšova díla na zemi. Měl ho dostat každý, kdo v Ježíše uvěří.

40 Ze zástupu se ozvaly dohady: „To je asi Mesiáš.“ 41 Někteří však namítali: „Ne, to může být nanejvýš jeho předchůdce. Pochází přece z Galileje! 42 A Písmo říká, že Mesiáš se narodí v Betlémě a že bude potomkem krále Davida.“

43 Nakonec se pohádali. 44-45 Chrámová stráž se neodvážila Ježíše zatknout. Vrátili se ke kněžím a farizejům, kteří se na ně obořili: „Kde ho máte? Proč jste ho nepřivedli?“

46 „Nemohli jsme, takového člověka jsme ještě neslyšeli.“

47 „Tak i vy jste se nechali svést?“ zlobili se farizejové. 48 „Uvěřil mu snad někdo z velerady nebo z nás? 49 Co se dá čekat od nevzdělaného davu! Nevyznají se v Bibli a takhle to dopadá.“

50 Jeden z farizejů – Nikodém, který před časem Ježíše navštívil, namítl: 51 „Jak můžete odsoudit člověka, kterého jste nevyslechli? Odpovídá to našemu zákonu?“ 52 „Nejsi snad jeho krajan?“ zeptali se ho. „Ukaž nám v Bibli, že má přijít prorok z Galileje.“ 53 A s tím se rozešli.