Ageu 2 – OL & SNC

O Livro

Ageu 2:1-23

A glória do novo templo

1No dia 21 do sétimo mês2.1 Mês de Tisri ou Etanim. Entre a lua nova do mês de setembro e o mês de outubro., do segundo ano do rei Dario, o Senhor enviou novamente a sua palavra através de Ageu. 2“Pergunta ao governador e ao sumo sacerdote e a todos os que ficaram na terra: 3quem, entre vocês, se lembra de como era o templo antigamente? Como era glorioso em comparação com aquele que existe agora! 4Mas esforça-te, Zorobabel, e também tu, Josué, assim como todos os outros! Coragem e mãos à obra! Porque eu estou convosco, diz o Senhor dos exércitos. 5Quando deixaram o Egito, prometi que o meu Espírito habitaria no vosso meio. Portanto, nada receiem!

6Diz o Senhor dos exércitos: Dentro em pouco abalarei os céus e a Terra, tanto os oceanos como os continentes. 7Farei tremer todos os povos. E todas as nações virão àquele que é desejado por todas as nações, a este templo, e encherei este lugar com a minha glória, diz o Senhor dos exércitos. 8A prata é minha e o ouro é meu, diz o Senhor dos exércitos. 9O futuro esplendor deste templo será maior que a glória do passado, diz o Senhor dos exércitos, e neste lugar trarei paz. Eu, o Senhor dos exércitos, falei!”

Bênçãos para um povo contaminado

10No vigésimo quarto dia do nono mês, no segundo ano do reinado de Dario, veio esta mensagem da parte do Senhor, pela boca do profeta Ageu. 11“Pergunta aos sacerdotes o significado da Lei: 12se algum de vocês carregar um sacrifício sagrado de carnes, segurando-o dentro das abas da sua vestimenta, e acontecer este embater em pão, vinho, azeite ou num guisado de carne, ficarão estes últimos também santificados?”

“Não!”, responderam os sacerdotes. “A santidade não passa dessa maneira para outras coisas!”

13Então Ageu perguntou: “Mas se algum de vocês tocar num corpo morto, ficando dessa forma ritualmente impuro, e seguidamente embater contra outra coisa qualquer, será que essa coisa ficará nessa altura contaminada?”

Os sacerdotes responderam: “Sim!”

14Ageu então esclareceu: “Assim é este povo, diz o Senhor, que contamina os seus sacrifícios, vivendo de forma egoísta, tendo corações impuros, e não apenas os seus sacrifícios, mas tudo aquilo que fazem como serviço para mim. Dessa forma, tudo o que têm feito tem sido errado.

15Mas agora as coisas serão diferentes, pois começaram a reconstruir o templo. 16Antes, esperavam uma colheita de 700 litros e colhiam apenas 350! Quando contavam com 200 litros de azeite no lagar, havia apenas 80! 17Feri-vos, compensando o vosso trabalho com o pulgão, com míldio, com saraiva. Mesmo assim, recusaram converter-se a mim, diz o Senhor.

18-19Mas agora, notem bem o seguinte: A partir de hoje, dia 24 do nono mês2.18-19 Mês de Quisleu. Entre a lua nova do mês de novembro e o mês de dezembro., dia em que foram concluídos os alicerces do templo, e daqui em diante, vos abençoarei. Reparem que vos dou esta promessa agora, antes que comecem a refazer as estruturas do templo; antes de fazer a colheita das searas, e antes que as vinhas, as figueiras, as romãzeiras e as oliveiras deem novos frutos; a partir de agora, vos abençoarei.”

Zorobabel, o escolhido do Senhor

20Outra mensagem veio a Ageu, da parte do Senhor, nesse mesmo dia. 21“Diz a Zorobabel, governador de Judá: Vou fazer tremer os ceús e a Terra. 22Derrubarei tronos e destruirei a força dos estados e dos povos; destruirei os carros e os que neles se sentam; morrerão os cavalos e os cavaleiros matar-se-ão uns aos outros.

23Nesse dia, quando isso acontecer, tomar-te-ei, ó Zorobabel, meu servo, e dar-te-ei a dignidade de um anel de selar, porque te escolhi de forma especial”, diz o Senhor dos exércitos!

Slovo na cestu

Ageus 2:1-24

1Dne dvadcátého čtvrtého, měsíce šestého, léta druhého Daria krále. 2Měsíce sedmého, dvadcátého prvního dne téhož měsíce, stalo se slovo Hospodinovo skrze Aggea proroka, řkoucí: 3Mluv nyní k Zorobábelovi synu Salatielovu, knížeti Judskému, a Jozue synu Jozadakovu, knězi nejvyššímu, i k ostatkům lidu, řka: 4Kdo jest mezi vámi pozůstalý, ješto viděl dům ten v slávě jeho první? A jaký vy jej nyní vidíte? Zdaliž není proti onomu jako nic před očima vašima? 5A však nyní posilň se Zorobábeli, praví Hospodin, posilň se i Jozue synu Jozadakův, kněže nejvyšší, a posilň se všecken lide země této, praví Hospodin, a dodělejte; nebo já s vámi jsem, praví Hospodin zástupů, 6Podlé slova, jímž jsem smlouvu učinil s vámi, když jste vycházeli z Egypta. Duch také můj stane u prostřed vás, nebojtež se. 7Nebo takto praví Hospodin zástupů: Po malém času, aj, já ještě jednou pohnu nebem i zemí, a mořem i suchostí. 8Pohnu, pravím, všemi národy, a přijdou k Žádoucímu všechněm národům, i naplním dům tento slávou, praví Hospodin zástupů. 9Méť jest stříbro a mé jest zlato, praví Hospodin zástupů. 10Větší bude sláva domu tohoto posledního, než onoho prvního, praví Hospodin zástupů; nebo na tomto místě způsobím pokoj, praví Hospodin zástupů. 11Dvadcátého čtvrtého dne, devátého měsíce, léta druhého Daria, stalo se slovo Hospodinovo skrze Aggea proroka, řkoucí: 12Takto praví Hospodin zástupů: Vzeptej se nyní kněží na zákon, řka: 13Ej, kdyby někdo nesl maso svaté v křídle sukně své, aneb dotkl by se křídlem svým chleba, neb vaření, neb vína, neb oleje, neb jakéžkoli krmě, zdali bude posvěcen? I odpověděli kněží a řekli: Nikoli. 14Tedy řekl Aggeus: Jestliže někdo jsa nečistý od těla mrtvého, dotkl by se něčeho z těch věcí, bude-li nečisté? I odpověděli kněží a řekli: Nečisté bude. 15Tedy odpovídaje Aggeus, řekl: Tak lid tento a tak národ tento před tváří mou, praví Hospodin, a tak všecko dílo rukou jejich, i cožkoli obětovali tam, nečisté bylo. 16Nyní tedy přiložte medle srdce své od tohoto dne až do onoho, jakž přestal kladen býti kámen na kameni v domě Hospodinově, 17Od toho času, když přišel někdo k hromadě dvadcíti, bylo jen deset; když přišel k kádi, aby nabral padesáte z presu, bylo jen dvadcet. 18Bil jsem vás suchem a rzí, i krupobitím všecko dílo rukou vašich, však žádný z vás neobrátil se ke mně, praví Hospodin. 19Přiložte již srdce své od tohoto dne až do onoho, ode dne dvadcátého čtvrtého, měsíce devátého, až do dne, v kterémž založen byl chrám Hospodinův, (přiložte srdce své). 20Zdali již jest semeno v obilnici? Anobrž ani vinný kmen, ani fík, ani strom jablek zrnatých, ani strom olivový nevydal ovoce. Od tohoto dne požehnám. 21Potom stalo se slovo Hospodinovo po druhé k Aggeovi, dvadcátého čtvrtého dne téhož měsíce, řkoucí: 22Mluv k Zorobábelovi knížeti Judskému, řka: Já pohnu nebem i zemí, 23A podvrátím stolici království, a zkazím sílu království pohanských; podvrátím, pravím, vůz i ty, kteříž na něm jezdí, a sejdou koni i jezdci jejich jeden každý od meče bratra svého. 24V ten den, praví Hospodin zástupů, vezmu tebe, Zorobábeli synu Salatielův, služebníče můj, praví Hospodin, a učiním tě jako pečetní prsten; nebo jsem tě vyvolil, praví Hospodin zástupů.