Salmos 89 – NVI-PT & SNC

Nova Versão Internacional

Salmos 89:1-52

Salmo 89

Poema do ezraíta Etã.

1Cantarei para sempre o amor do Senhor;

com minha boca anunciarei a tua fidelidade

por todas as gerações.

2Sei que firme está o teu amor para sempre,

e que firmaste nos céus a tua fidelidade.

3Tu disseste: “Fiz aliança com o meu escolhido,

jurei ao meu servo Davi:

4‘Estabelecerei a tua linhagem para sempre

e firmarei o teu trono por todas as gerações’ ”. Pausa

5Os céus louvam as tuas maravilhas, Senhor,

e a tua fidelidade na assembleia dos santos.

6Pois quem nos céus poderá comparar-se ao Senhor?

Quem entre os seres celestiais89.6 Ou deuses; ou ainda poderosos assemelha-se ao Senhor?

7Na assembleia dos santos Deus é temível,

mais do que todos os que o rodeiam.

8Ó Senhor, Deus dos Exércitos, quem é semelhante a ti?

És poderoso, Senhor, envolto em tua fidelidade.

9Tu dominas o revolto mar;

quando se agigantam as suas ondas, tu as acalmas.

10Esmagaste e mataste o Monstro dos Mares89.10 Hebraico: Raabe.;

com teu braço forte dispersaste os teus inimigos.

11Os céus são teus, e tua também é a terra;

fundaste o mundo e tudo o que nele existe.

12Tu criaste o Norte e o Sul;

o Tabor e o Hermom cantam de alegria pelo teu nome.

13O teu braço é poderoso;

a tua mão é forte, exaltada é tua mão direita.

14A retidão e a justiça são os alicerces do teu trono;

o amor e a fidelidade vão à tua frente.

15Como é feliz o povo que aprendeu a aclamar-te, Senhor,

e que anda na luz da tua presença!

16Sem cessar exultam no teu nome,

e alegram-se na tua retidão,

17pois tu és a nossa glória e a nossa força89.17 Hebraico: a glória do seu poder.,

e pelo teu favor exaltas a nossa força89.17 Hebraico: chifre; também no versículo 24..

18Sim, Senhor, tu és o nosso escudo89.18 Ou soberano,

ó Santo de Israel, tu és o nosso rei.

19Numa visão falaste um dia,

e aos teus fiéis disseste:

“Cobri de forças um guerreiro,

exaltei um homem escolhido dentre o povo.

20Encontrei o meu servo Davi;

ungi-o com o meu óleo sagrado.

21A minha mão o susterá,

e o meu braço o fará forte.

22Nenhum inimigo o sujeitará a tributos;

nenhum injusto o oprimirá.

23Esmagarei diante dele os seus adversários

e destruirei os seus inimigos.

24A minha fidelidade e o meu amor o acompanharão,

e pelo meu nome aumentará o seu poder.

25A sua mão dominará até o mar;

sua mão direita, até os rios.

26Ele me dirá: ‘Tu és o meu Pai,

o meu Deus, a Rocha que me salva’.

27Também o nomearei meu primogênito,

o mais exaltado dos reis da terra.

28Manterei o meu amor por ele para sempre,

e a minha aliança com ele jamais se quebrará.

29Firmarei a sua linhagem para sempre,

e o seu trono durará enquanto existirem céus.

30“Se os seus filhos abandonarem a minha lei

e não seguirem as minhas ordenanças,

31se violarem os meus decretos

e deixarem de obedecer aos meus mandamentos,

32com a vara castigarei o seu pecado,

e a sua iniquidade com açoites;

33mas não afastarei dele o meu amor;

jamais desistirei da minha fidelidade.

34Não violarei a minha aliança

nem modificarei as promessas dos meus lábios.

35De uma vez para sempre jurei pela minha santidade

e não mentirei a Davi,

36que a sua linhagem permanecerá para sempre,

e o seu trono durará como o sol;

37será estabelecido para sempre como a lua,

a fiel testemunha no céu.” Pausa

38Mas tu o rejeitaste, recusaste-o

e te enfureceste com o teu ungido.

39Revogaste a aliança com o teu servo

e desonraste a sua coroa, lançando-a ao chão.

40Derrubaste todos os seus muros

e reduziste a ruínas as suas fortalezas.

41Todos os que passam o saqueiam;

tornou-se objeto de zombaria para os seus vizinhos.

42Tu exaltaste a mão direita dos seus adversários

e encheste de alegria todos os seus inimigos.

43Tiraste o fio da sua espada

e não o apoiaste na batalha.

44Deste fim ao seu esplendor

e atiraste ao chão o seu trono.

45Encurtaste os dias da sua juventude;

com um manto de vergonha o cobriste. Pausa

46Até quando, Senhor? Para sempre te esconderás?

Até quando a tua ira queimará como fogo?

47Lembra-te de como é passageira a minha vida.

Terás criado em vão todos os homens?

48Que homem pode viver e não ver a morte,

ou livrar-se do poder da sepultura89.48 Hebraico: Sheol. Essa palavra também pode ser traduzida por profundezas, ou morte.? Pausa

49Ó Senhor, onde está o teu antigo amor,

que com fidelidade juraste a Davi?

50Lembra-te, Senhor, das afrontas que o teu servo tem89.50 Ou teus servos têm sofrido,

das zombarias que no íntimo tenho que suportar de todos os povos,

51das zombarias dos teus inimigos, Senhor,

com que afrontam a cada passo o teu ungido.

52Bendito seja o Senhor para sempre!

Amém e amém.

Slovo na cestu

Žalmy 89:1-53

1Vyučující, složený od Etana Ezrachitského. 2O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými. 3Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl: 4Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému, 5Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah. 6Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých. 7Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných? 8Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho. 9Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol. 10Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ. 11Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své. 12Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil. 13Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají. 14Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá. 15Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou. 16Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou. 17Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se. 18Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš. 19Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš. 20Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu. 21Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho. 22A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu. 23Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti. 24Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím. 25Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho. 26A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho. 27On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého. 28Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských. 29Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude. 30Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes. 31Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili, 32Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali: 33Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich, 34Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své. 35Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním. 36Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi, 37Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou, 38Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní. 39Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého. 40Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem. 41Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel. 42Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým. 43Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho. 44Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji. 45Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem. 46Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah. 47Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá? 48Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské? 49Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah. 50Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své. 51Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů, 52Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého. 53Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen.