1 Crônicas 16 – NVI-PT & SNC

Nova Versão Internacional

1 Crônicas 16:1-43

1Eles trouxeram a arca de Deus e a colocaram na tenda que Davi lhe havia preparado, e ofereceram holocaustos16.1 Isto é, sacrifícios totalmente queimados; também no versículo 40. e sacrifícios de comunhão16.1 Ou de paz diante de Deus. 2Após oferecer os holocaustos e os sacrifícios de comunhão, Davi abençoou o povo em nome do Senhor 3e deu um pão, um bolo de tâmaras16.3 Ou um pedaço de carne; ou ainda um pouco de vinho e um bolo de uvas passas a cada homem e a cada mulher israelita.

4Davi nomeou alguns dos levitas para ministrarem diante da arca do Senhor, fazendo petições, dando graças e louvando o Senhor, o Deus de Israel. 5Desses, Asafe era o chefe, Zacarias vinha em seguida, e depois Jeiel, Semiramote, Jeiel, Matitias, Eliabe, Benaia, Obede-Edom e Jeiel. Eles deviam tocar lira e harpa enquanto Asafe tocava os címbalos. 6Os sacerdotes Benaia e Jaaziel deviam tocar diariamente as trombetas diante da arca da aliança de Deus.

O Salmo de Gratidão de Davi

7Foi naquele dia que, pela primeira vez, Davi encarregou Asafe e seus parentes de louvarem o Senhor com salmos de gratidão:

8“Deem graças ao Senhor, clamem pelo seu nome,

divulguem entre as nações o que ele tem feito.

9Cantem para ele, louvem-no;

contem todos os seus atos maravilhosos.

10Gloriem-se no seu santo nome;

alegre-se o coração dos que buscam o Senhor.

11Olhem para o Senhor e para a sua força;

busquem sempre a sua face.

12Lembrem-se das maravilhas que ele fez,

dos seus prodígios e das ordenanças que pronunciou,

13ó descendentes de Israel, seu servo,

ó filhos de Jacó, seus escolhidos.

14Ele é o Senhor, o nosso Deus;

seu domínio alcança toda a terra.

15“Para sempre se lembra16.15 Conforme alguns manuscritos da Septuaginta. O Texto Massorético diz lembrem-se. Veja Sl 105.8. da sua aliança,

da palavra que ordenou para mil gerações,

16da aliança que fez com Abraão,

do juramento que fez a Isaque,

17que confirmou para Jacó como um decreto

e para Israel como uma aliança eterna, dizendo:

18‘A vocês darei a terra de Canaã,

a herança que possuirão’.

19“Quando eles ainda eram poucos,

muito poucos, sendo estrangeiros nela

20e vagueando de nação em nação,

de um reino a outro,

21ele não permitiu que ninguém os oprimisse;

por causa deles repreendeu reis, ordenando:

22‘Não maltratem os meus ungidos;

não façam mal aos meus profetas’.

23“Cantem ao Senhor, todas as terras!

Proclamem a sua salvação dia após dia!

24Anunciem a sua glória entre as nações,

seus feitos maravilhosos entre todos os povos!

25“Pois o Senhor é grande e muitíssimo digno de louvor,

ele deve ser mais temido que todos os deuses.

26Pois todos os deuses das nações não passam de ídolos,

mas o Senhor fez os céus.

27O esplendor e a majestade estão diante dele;

força e alegria, na sua habitação.

28“Deem ao Senhor, ó famílias das nações,

deem ao Senhor glória e força!

29Deem ao Senhor a glória devida ao seu nome.

Tragam ofertas e venham à sua presença.

Adorem o Senhor no esplendor da sua santidade,

30tremam diante dele, todas as nações!

Firmou o mundo, e este não se abalará!

31“Que os céus se alegrem e a terra exulte,

e diga-se entre as nações: ‘O Senhor reina!’

32Ressoe o mar e tudo o que nele existe;

exultem os campos e tudo o que neles há!

33Então as árvores da floresta cantarão de alegria,

cantarão diante do Senhor,

pois ele vem julgar a terra.

34“Rendam graças ao Senhor, pois ele é bom;

o seu amor dura para sempre.

35Clamem: ‘Salva-nos, ó Deus, nosso Salvador!

Reúne-nos e livra-nos das nações,

para que demos graças ao teu santo nome

e façamos do teu louvor a nossa glória’.

36Bendito seja o Senhor, o Deus de Israel,

de eternidade a eternidade”.

Então todo o povo exclamou: “Amém!” e “Louvado seja o Senhor!”

37Davi deixou Asafe e seus parentes diante da arca da aliança do Senhor para ali ministrarem regularmente, de acordo com as prescrições para cada dia. 38Também deixou Obede-Edom e seus sessenta e oito parentes para ministrarem com eles. Obede-Edom, filho de Jedutum, e também Hosa foram porteiros.

39Davi deixou o sacerdote Zadoque e seus parentes sacerdotes diante do tabernáculo do Senhor em Gibeom 40para, regularmente, de manhã e à tarde, apresentarem holocaustos no altar de holocaustos, de acordo com tudo o que está escrito na Lei do Senhor, que ele deu a Israel. 41Com eles estavam Hemã e Jedutum e os outros designados para darem graças ao Senhor, exclamando: “O seu amor dura para sempre”. 42Hemã e Jedutum eram responsáveis pelas trombetas, pelos címbalos e pelos outros instrumentos musicais para o culto. Os filhos de Jedutum foram nomeados como porteiros.

43Então todo o povo partiu, cada um para a sua casa, e Davi voltou para casa para abençoar sua família.

Slovo na cestu

1 Letopisu 16:1-43

1A když přinesli truhlu Boží a postavili ji u prostřed stánku, kterýž jí byl rozbil David, tedy obětovali oběti zápalné a oběti pokojné před Bohem. 2Zatím dokonav David obětování obětí zápalných a pokojných, dal požehnání lidu ve jménu Hospodinovu. 3Rozdělil také všechněm mužům Izraelským, od muže až do ženy, jednomu každému po pecnu chleba a kusu masa, a í láhvici. 4Potom postavil před truhlou Hospodinovou služebníky z Levítů k připomínání, k vyznávání a k chválení Hospodina Boha Izraelského. 5Azaf byl přední, a druhý po něm Zachariáš, Jehiel, Semiramot, Jechiel, Mattitiáš, Eliab, Benaiáš, Obededom a Jehiel. Ti na nástrojích, na loutnách a harfách, ale Azaf na cymbálích hral. 6Benaiáš pak a Jachaziel kněží s trubami byli ustavičně před truhlou smlouvy Boží. 7Teprv toho dne ponejprvé nařídil David, aby slaven byl Hospodin zpěvem tímto od Azafa a bratří jeho: 8Slavte Hospodina, zvěstujte jméno jeho, a oznamujte mezi národy skutky jeho. 9Zpívejte a žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho. 10Chlubte se v svatém jménu jeho, vesel se srdce těch, jenž hledají Hospodina. 11Hledejte Hospodina i síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně. 12Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho, i na soudy úst jeho. 13Ó símě Izraele, služebníka jeho, ó synové Jákobovi, vyvolení jeho, 14Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho. 15Rozpomínejte se ustavičně na smlouvu jeho, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení, 16Kterouž učinil s Abrahamem, a na přísahu jeho Izákovi. 17A vystavil ji Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou, 18Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za provazec vládařství vašeho, 19Ačkoli vás byl malý počet, a maličko byli jste v ní pohostinu. 20A přecházeli od národu do národu, a z království k jinému lidu. 21Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka: 22Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého. 23Zpívejte Hospodinu všecka země, zvěstujte den po dni spasení jeho. 24Vypravujte mezi pohany slávu jeho, a mezi všemi národy divy jeho. 25Nebo veliký jest Hospodin, a chvalitebný náramně, hroznější nade všecky bohy. 26Všickni zajisté bohové národů jsou modly, Hospodin pak nebesa učinil. 27Sláva a jasnost před ním, síla a veselé na místě jeho. 28Vzdejte Hospodinu čeledi národů, vzdejte Hospodinu slávu i moc. 29Vzdejte Hospodinu čest jména jeho, přineste dary a přiďte před oblíčej jeho, a sklánějte se před Hospodinem v okrase svatosti. 30Bojte se oblíčeje jeho všickni obyvatelé země, a budeť upevněn okršlek země, aby se nepohnul. 31Veseliti se budou nebesa, a plésati bude země, a řeknou mezi pohany: Hospodin kraluje. 32Zvuk vydá moře, i což v něm jest, veseliti se bude pole i vše, což jest na něm. 33Tedy prozpěvovati bude dříví lesní před Hospodinem, neboť se béře, aby soudil zemi. 34Oslavujte Hospodina, neb dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho. 35A rcete: Zachovej nás, Bože spasení našeho, a shromažď nás, a vytrhni nás z pohanů, abychom slavili svaté jméno tvé, a chlubili se v chvále tvé. 36Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků a až na věky. I řekl všecken lid: Amen, i Halelujah. 37I nechal tu David před truhlou smlouvy Hospodinovy Azafa a bratří jeho, aby přisluhovali před truhlou ustavičně podlé povinnosti dne každého. 38Též i Obededoma s bratřími jejich, osob šedesáte osm, Obededoma, pravím, syna Jedutunova, a Chosi, aby vrátní byli. 39Sádocha také kněze a bratří jeho za kněží nechal před příbytkem Hospodinovým na výsosti, kteráž byla v Gabaon, 40Aby obětovali zápaly Hospodinu na oltáři zápalu ustavičně, ráno i večer, podlé všeho, což psáno jest v zákoně Hospodinově, jejž vydal Izraelovi. 41A s nimi nechal Hémana a Jedutuna a jiných vybraných, kteříž vyčteni byli zejména, aby vzdávali chválu Hospodinu, proto že na věky trvá milosrdenství jeho. 42Těm také, totiž Hémanovi a Jedutunovi, nechal trub a cymbálů, aby zvučeli, i jiných nástrojů muziky Boží, syny pak Jedutunovy postavil u vrat. 43A tak rozešel se všecken lid, jeden každý do domu svého; David též navrátil se, aby požehnání dal domu svému.