Sakarja 4 – NUB & SNC

Swedish Contemporary Bible

Sakarja 4:1-14

Lampstället av guld

1Ängeln som talade med mig kom tillbaka och väckte mig, som man väcker en som har sovit. 2Han frågade mig: ”Vad ser du?”

Jag svarade: ”Jag ser ett lampställ, helt av guld, med en skål ovanpå, och sju lampor där, och sju rör till lamporna där uppe. 3Två olivträd står där bredvid, ett till höger om skålen och ett till vänster.”

4Jag frågade ängeln som talade med mig: ”Vad är dessa för något, herre?”

5Ängeln som talade med mig svarade: ”Vet du inte vad de är?”

”Nej, herre”, svarade jag.

6Då svarade han: ”Detta är Herrens ord till Serubbabel: ’Inte genom styrka och inte genom kraft, utan genom min Ande, säger härskarornas Herre.’

7Vem är du, du stora berg? Inför Serubbabel ska du bli till jämn mark. Han ska föra fram slutstenen medan man ropar: ’Nåd, nåd över den!’ ”

8Herrens ord kom till mig: 9”Serubbabels händer har lagt grunden till detta tempel, och hans händer ska också slutföra det. Då ska du också inse att härskarornas Herre har sänt mig till er.

10Vem föraktar de små tingens dag? De gläds när de ser stenlodet4:10 Det hebreiska uttrycket består av två ord, sten och tenn/legering, och tolkningen här är osäker. i Serubbabels hand. De sju är Herrens ögon som övervakar hela jorden.”

11Då frågade jag honom: ”Vad är de två olivträden till höger och till vänster om lampstället?”

12Sedan frågade jag honom vidare: ”Vad är de två olivkvistarna bredvid de två gyllene rören som för ner den gyllene oljan?”

13Han frågade mig: ”Vet du inte vad de är?”

”Nej, herre”, svarade jag.

14Han sa: ”De är de två smorda som står inför hela jordens Herre.”

Slovo na cestu

Zacharjáš 4:1-14

1Potom navrátil se anděl, kterýž mluvil se mnou, a zbudil mne jako muže, kterýž zbuzen bývá ze sna svého. 2I řekl mi: Co vidíš? Jemuž jsem řekl: Vidím, že aj, svícen zlatý všecken, a olejný dčbán na vrchu jeho, a sedm lamp jeho na něm, a sedm nálevek k těm sedmi lampám, kteréž jsou na vrchu jeho. 3A dvě olivy při něm, jedna po pravé straně dčbánu olejného, a druhá po levé straně jeho. 4Tehdy odpověděl jsem a řekl jsem andělu tomu, kterýž mluvil ke mně, řka: Co ty věci jsou, pane můj? 5A odpovídaje anděl, kterýž mluvil se mnou, řekl mi: Což nevíš, co ty věci jsou? I řekl jsem: Nevím, pane můj. 6Tedy odpovídaje, mluvil ke mně, řka: Toto jest slovo Hospodinovo k Zorobábelovi, řkoucí: Ne silou, ani mocí, ale Duchem mým, praví Hospodin zástupů. 7Co jsi ty, ó horo veliká, před Zorobábelem? Rovina. Nebo doloží nejvyšší kámen s hlučným prokřikováním: Milost, milost jemu. 8I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 9Ruce Zorobábelovy založily dům tento, a ruce jeho dokonají. I zvíš, že Hospodin zástupů poslal mne k vám. 10Nebo kdož by pohrdal dnem malých začátků, poněvadž se veselí, hledíce na ten kámen, totiž na závaží v ruce Zorobábelově, těch sedm očí Hospodinových, procházejících všecku zemi? 11Tedy odpovídaje jemu, řekl jsem? Co ty dvě olivy po pravé straně toho svícnu, i po levé straně jeho? 12Opět odpovídaje jemu, řekl jsem: Co ty dvě olivky, kteréž jsou mezi dvěma trubicemi zlatými, kteréž vylévají z sebe zlato? 13I mluvil ke mně, řka: Víš-liž, co ty věci jsou? I řekl jsem: Nevím, pane můj. 14Tedy řekl: To jsou ty dvě olivy, kteréž jsou u Panovníka vší země.