New International Version

Philemon

Paul, a prisoner of Christ Jesus, and Timothy our brother,

To Philemon our dear friend and fellow worker— also to Apphia our sister and Archippus our fellow soldier—and to the church that meets in your home:

Grace and peace to you[a] from God our Father and the Lord Jesus Christ.

Thanksgiving and Prayer

I always thank my God as I remember you in my prayers, because I hear about your love for all his holy people and your faith in the Lord Jesus. I pray that your partnership with us in the faith may be effective in deepening your understanding of every good thing we share for the sake of Christ. Your love has given me great joy and encouragement, because you, brother, have refreshed the hearts of the Lord’s people.

Paul’s Plea for Onesimus

Therefore, although in Christ I could be bold and order you to do what you ought to do, yet I prefer to appeal to you on the basis of love. It is as none other than Paul—an old man and now also a prisoner of Christ Jesus— 10 that I appeal to you for my son Onesimus,[b] who became my son while I was in chains. 11 Formerly he was useless to you, but now he has become useful both to you and to me.

12 I am sending him—who is my very heart—back to you. 13 I would have liked to keep him with me so that he could take your place in helping me while I am in chains for the gospel. 14 But I did not want to do anything without your consent, so that any favor you do would not seem forced but would be voluntary. 15 Perhaps the reason he was separated from you for a little while was that you might have him back forever— 16 no longer as a slave, but better than a slave, as a dear brother. He is very dear to me but even dearer to you, both as a fellow man and as a brother in the Lord.

17 So if you consider me a partner, welcome him as you would welcome me. 18 If he has done you any wrong or owes you anything, charge it to me. 19 I, Paul, am writing this with my own hand. I will pay it back—not to mention that you owe me your very self. 20 I do wish, brother, that I may have some benefit from you in the Lord; refresh my heart in Christ. 21 Confident of your obedience, I write to you, knowing that you will do even more than I ask.

22 And one thing more: Prepare a guest room for me, because I hope to be restored to you in answer to your prayers.

23 Epaphras, my fellow prisoner in Christ Jesus, sends you greetings. 24 And so do Mark, Aristarchus, Demas and Luke, my fellow workers.

25 The grace of the Lord Jesus Christ be with your spirit.

Footnotes

  1. Philemon 1:3 The Greek is plural; also in verses 22 and 25; elsewhere in this letter “you” is singular.
  2. Philemon 1:10 Onesimus means useful.

Slovo na cestu

Filemonovi

Příkladný život povzbuzuje

1-3 Milý příteli, milost a pokoj ať spočinou na tobě, sestře Apfii, Archipovi a celé tvé domácnosti! Píši ti z vězení, které mne potkalo pro Kristovu věc; je u mne právě Timoteus.

4-6 Stále děkuji v modlitbách Bohu za tvou věrnost Ježíši Kristu a lásku ke všem bratřím. A modlím se, abys poznal, kolik dobrého v nás může vyrůst působením Ježíše Krista. Tvá láska, bratře, mi způsobila velkou radost a povzbudila mne. Potěšil jsi tím srdce všech věřících.

Pavel prosí za Onezima

Chci tě o něco poprosit. Mohl bych ti sice Kristovým jménem přikázat, co máš učinit, ale nebylo by to ode mne příliš laskavé. Proto dávám přednost prosbě – jsem už starý člověk a teď ještě pro Krista v žaláři. 10 Ta prosba se týká Onezima, kterého jsem zde ve vězení přivedl k víře a mám ho rád jako vlastního syna. 11 Dosud ti způsobil více škody než užitku, ale nyní nám bude užitečný oběma. 12 Posílám ti ho nazpět a s ním ti posílám své vlastní srdce. 13 Rád bych si ho zde ponechal, aby mi ulehčil pobyt ve vězení. 14 Nechci to však učinit bez tvého souhlasu, aby ten dobrý skutek nebyl vynucen, ale vyšel od tebe. 15 Snad proto se ti musel Onezimus na krátkou dobu vzdálit, aby byl navždycky tvým – 16 ne otrokem, ale milovaným bratrem. Je-li tak drahý mně, oč víc bude milý i tobě – jako člověk i jako křesťan.

Již ne otrok, ale bratr

17 Jestli jsem skutečně tvým přítelem, přijmi ho stejně, jako bych to byl já sám. 18 Jestli tě nějak poškodil nebo něco ukradl, připiš to na můj účet. 19 Já, Pavel, zaručuji se zde vlastní rukou, že ti to zaplatím. Nechci ti připomínat, že mi dlužíš celý svůj život. 20 Bratře, mysli na Pána a prokaž mi tu laskavost. 21 Nežádal bych tě o to, kdybych si nebyl jist, že uděláš ještě víc, než oč tě prosím.

Závěrečná prosba a pozdravy

22 Zároveň mi připrav nějaké ubytování. Doufám, že díky vašim modlitbám budu se k vám moci brzo vrátit.

23 Pozdravuje Epafras, který je tady také se mnou vězněn pro víru, 24 dále moji spolupracovníci Marek, Aristarchos, Démas a Lukáš.

25 Milost Pána Ježíše Krista vám přeje

Pavel